|
|
Apoštolští nunciové v Praze v počátečním období vlády Rudolfa II. a jejich význam pro společnost zemí Koruny české (1578-1594)
Banďouch, Pavel ; Mikulec, Jiří (vedoucí práce) ; Knoz, Tomáš (oponent) ; Černušák, Tomáš (oponent)
Disertační práce se zabývá působením apoštolských nunciů na dvoře Rudolfa II. v letech 1578- 1594. Zaměřuje se především na to, jaký měli nunciové v tomto kontextu reálný vliv, jaké byly jejich požadavky a jejich mentalita. Poté, co je představen dosavadní stav bádání a motivace volby tématu, jsou nejprve uvedeny životopisy jednotlivých nunciů, se zvláštním zřetelem právě k jejich misi na rudolfinském dvoře. Hlavním pramenem pro jejich zpracování byla korespondence mezi Římem a jednotlivými nuncii. Tato činnost nunciů je následně představena v kontextu vývoje katolické církve, především s ohledem na rozvíjející se chápání papežského úřadu a pojetí křesťanství coby náboženství. Země Koruny české měly v tomto ohledu specifické postavení, neboť po husitských válkách v nich spoluexistovaly dvě náboženské strany/konfese: pod obojí a pod jednou. Oproti zbytku Evropy se zde po období konfliktů proto rozvinula někdy více, někdy méně mírumilovná náboženský koexistence. Na základě studia textů dvou z nunciů, kteří ve sledovaném období vykonávali svůj úřad (Germanika Malaspiny a Cesare Speciana), se poté disertace zabývá otázkou tolerance a pojetí "pravého a falešného" ragion di stato. Klíčová slova katolická církev; raný novověk; papežství; nunciové; ragion di stato; náboženská tolerance
|
|
| |
|
|
Rozvoj kultu sv. Jana Nepomuckého do svatořečení
Herold, Miroslav ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent) ; Royt, Jan (oponent)
Anotace: Kult sv. Jana Nepomuckého patřil k charakteristickým rysům života v habsburském soustátí a dalších katolických zemích Evropy v raném novověku. Počátky úcty ke středověkému mučedníkovi byly vázány na Prahu, na jeho hrob v katedrále, na metropolitní kapitulu. Světce proslavilo především přesvědčení, že položil život za zachování zpovědního tajemství. Svou smrtí uchránil dobré jméno české královny Johany, která se mu zpovídala, na druhou stranu prý trestal ty, kteří se chovali neuctivě vůči jeho vlastní posmrtné pověsti a hrobu. Stal se proto nesmírně populárním ochráncem cti a dobré pověsti, hodnot v raně novověké společnosti vysoce ceněných. Svatojánské úcty se pod vlivem pražské kapituly ujali Habsburkové, katoličtí vládci, kteří usedli na trůn Janova mučitele Václava IV. a Janovy duchovní dcery Johany. Světce ctili jako jednoho ze svatých patronů Českého království, jemuž vládli. Rekatolizace tohoto království a přidružených zemí umožnila růst svatojánské úcty, která se už ke konci 17. století začala živelně šířit za jejich hranice. Na začátku 18. století tento vývoj zásadně posílil vznik bratrstev sv. Jana Nepomuckého, které si vytkli za cíl šířit svatojánský kult. Do dvou z těchto prestižních duchovních institucí se zapsali téměř všichni dospělí členové habsburské rodiny, kteří pak rozšířili...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Dávám, abys dal. Rozbor Knih hospodářských od Kryštofa Fischera česky vydaných roku 1706.
Pohlová, Kateřina ; Sládek, Miloš (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Anotace: Cílem této práce je obsahový rozbor českého vydání Knih hospodářských z roku 1706, které latinsky sepsal mezi léty 1679-1683 Kryštof Fischer spravující jezuitské statky na Litoměřicku. Knihy hospodářské se skládají ze dvou dílů. V prvním se podrobně pojednává o práci na polích, rybnících, pivovarech, zahradách, sadech, vinicích, lesích a chovu zvířat. Druhý díl se týká hospodářské administrativy a obsahuje kalendář s doporučeními, jakou práci je vhodné vykonat v daném měsíci. Pozornost je také zaměřena na jazykovou stránku a srovnání latinského, německého a českého vydání.
|
|
|
Farnosti na Táborsku z pohledu přípravných spisů pro Tereziánský katastr
Wiendlová, Tereza ; Sládek, Miloš (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zpracovat kulturně-historické údaje z duchovních přiznávacích tabel, nacházejících se v Národním archivu v Praze, ve spisech Tereziánského katastru pro kraj Táborský z první čtvrtiny 18. století. Tabely sloužily jako podklad ke zdanění a vytvoření tereziánského katastru. Náplň práce spočívá ve zkoumání stavu tamějších farností, jejich rozsahu dle počtu farníků, dále stavu farních a filiálních kostelů či kaplí a také vzdáleností vesnic od kostela, které museli faráři při své práci zdolávat. Pozornost je věnována i vztahům mezi kněžími, farníky a vrchností. Samostatné kapitoly se týkají farních škol, špitálů či bratrstev a literátských kůrů. Práce je doplněna o finanční a hospodářskou stránku farností, včetně stálých a akcidenčních platů duchovních, složení farního hospodářství či vybavení kostelů. Klíčová slova Tereziánský katastr, duchovní tabela, farnosti, farní školy, bratrstva, literátské kůry, špitály, Táborsko, Bechyňský kraj
|
|
| |
host ::
RSS.