Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 58 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Dávám, abys dal. Rozbor Knih hospodářských od Kryštofa Fischera česky vydaných roku 1706.
Pohlová, Kateřina ; Sládek, Miloš (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Anotace: Cílem této práce je obsahový rozbor českého vydání Knih hospodářských z roku 1706, které latinsky sepsal mezi léty 1679-1683 Kryštof Fischer spravující jezuitské statky na Litoměřicku. Knihy hospodářské se skládají ze dvou dílů. V prvním se podrobně pojednává o práci na polích, rybnících, pivovarech, zahradách, sadech, vinicích, lesích a chovu zvířat. Druhý díl se týká hospodářské administrativy a obsahuje kalendář s doporučeními, jakou práci je vhodné vykonat v daném měsíci. Pozornost je také zaměřena na jazykovou stránku a srovnání latinského, německého a českého vydání.
Farnosti na Táborsku z pohledu přípravných spisů pro Tereziánský katastr
Wiendlová, Tereza ; Sládek, Miloš (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zpracovat kulturně-historické údaje z duchovních přiznávacích tabel, nacházejících se v Národním archivu v Praze, ve spisech Tereziánského katastru pro kraj Táborský z první čtvrtiny 18. století. Tabely sloužily jako podklad ke zdanění a vytvoření tereziánského katastru. Náplň práce spočívá ve zkoumání stavu tamějších farností, jejich rozsahu dle počtu farníků, dále stavu farních a filiálních kostelů či kaplí a také vzdáleností vesnic od kostela, které museli faráři při své práci zdolávat. Pozornost je věnována i vztahům mezi kněžími, farníky a vrchností. Samostatné kapitoly se týkají farních škol, špitálů či bratrstev a literátských kůrů. Práce je doplněna o finanční a hospodářskou stránku farností, včetně stálých a akcidenčních platů duchovních, složení farního hospodářství či vybavení kostelů. Klíčová slova Tereziánský katastr, duchovní tabela, farnosti, farní školy, bratrstva, literátské kůry, špitály, Táborsko, Bechyňský kraj
Hospodaření na panství Malešov ve druhé polovině 18. století
Beneš, Václav ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá všeobecnou analýzou vrchnostenského i poddanského hospodaření na malešovském panství cirka mezi lety 1725 až 1800. Metodicky je stať založena na principech historické statistiky a agrárních dějin, přičemž jsou využívány zejména primární prameny (katastry a pozemkové knihy), které jsou doplněny informacemi zjištěnými studiem odborné literatury nebo z jiných primární zdrojů. Cílem této práce je analyzovat hospodářství malešovského dominia v druhé polovině 18. století a zjištěné poznatky komparovat primárně s panstvím Černý Kostelec, sekundárně s jinými. Hlavní výzkum je soustředěn do dvou oblastí. První oblastí je zjištění celkové rozlohy a využití zemědělské půdy poddanými i vrchností. Druhá část se pak zaměřuje na studium poddanských usedlostí s důrazem na změny v držbě těchto nemovitostí a jejich materiálního vybavení. KLÍČOVÁ SLOVA agrární dějiny, pozemkové knihy, využití půdy, panství Malešov, poddanská nemovitost, vrchnostenské hospodaření, poddanské hospodaření
Prameny k dějinám napoleonských válek v rodinných archivech Kinských. K českým předkům knížete Józefa Poniatowského
Švehelka, Ondřej ; Bělina, Pavel (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Tato práce sleduje dva vzájemně provázané cíle. Prvním z nich je postihnutí dějin starého a významného českého rodu Kinských v osmnáctém století a za napoleonských válek, což má podpořit druhý, hlavní cíl, a sice popsat životní osudy několika předků polského knížete a vojevůdce Józefa Poniatowského, který sloužil v Napoleonových vojskách, a který padl roku 1813 v bitvě u Lipska. Těmito předky byli jeho rodiče Andrzej Poniatowski a Marie Terezie Kinská, a dále její otec Jan Leopold Kinský z chlumecké hraběcí rodové větve. Andrzej Poniatowski a Leopold Kinský vykazují určitou podobnost - oba byli neprávem zastíněni; zatímco Andrzej svým synem, tak Leopold svými slavnějšími předky, kteří významně zasahovali do osudů habsburské monarchie na konci sedmnáctého a v první polovině osmnáctého století. Z tohoto důvodu bych chtěl také poukázat na význam těchto dvou mužů.
"Tvrdý oříšek zapomenuté skutečnosti". Fikce a realita starších českých dějin v pražských pověstech Popelky Biliánové.
Chalupová, Helena ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Anotace: Bakalářská práce se zabývá historickými reáliemi obsaženými v pražských pověstech, jež písemně fixovala spisovatelka Popelka Biliánová (vl. jm. Marie Biliánová, roz. Popelková) Cílem je ve vybraných pověstech identifikovat otisk konkrétních historických událostí, sledovat vývoj daného syžetu v průběhu doby a formulovat závěry o dobovém myšlení, které se odrazilo ve výsledném textu pověstí. Součástí pramenné analýzy jsou i pověsti obsahující transcendentní prvky, zejména revenantské. Klíčová slova: Popelka Biliánová, pověst, pověsti, Praha, pražský, pražské, Josef Svátek, Julius Košnář, Adolf Wenig, Karel Chalupa, revenanti

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 58 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
5 Mikulec, Jan
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.