|
|
Vliv teploty na parametry lithium - iontových článků
Kuthan, Jiří ; Sedlaříková, Marie (oponent) ; Máca, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práce shrnuje teoretické poznatky o lithium-iontových akumulátorech. Uvádí přehled základních typů galvanických článků, detailně pak popisuje právě lithium-iontový článek. Jeho složení, elektrochemický princip činnosti, teplotní závislost dále konstrukci a oblasti použití. Práce popisuje základní metody měření lithium-iontových článků, jako jsou cyklické nabíjení a vybíjení, cyklická voltametrie. Praktická část srovnává vybrané druhy materiálů pro záporné elektrody při různých teplotách.
|
|
| |
|
|
Architektura klášterů františkánů observantů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v druhé polovině 15. století
Křenková, Zuzana ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Jakubec, Ondřej (oponent) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Dějiny středoevropské františkánské observance byly doposud nahlíženy jako dějiny jednotlivých klášterů, či obecněji jako dějiny sporů v otázkách vzdělání, kultury a národnosti. Úkolem předložené disertační práce je sledovat je z hlediska uměleckohistorického, analyzovat širší otázky architektury řádových staveb posledního velkého řádového společenství středověku, popsat je a zhodnotit. Základní strukturu práce tvoří monografické kapitoly sledující dějiny a stavební vývoj patnácti zachovaných a třinácti zaniklých klášterů na území české řádové provincie (Čech, Moravy, Slezska a Horní Lužice). Katalogovou část uvozují kapitoly sumarizující historický kontext působení františkánů observantů v krátké periodě od druhé poloviny 15. století do první poloviny 16. století, ve které observanté české provincie zaznamenali etapu vzepjetí i razantní pád. Dějiny řádu pak následuje pojednání, ve kterém jsou popsány zákonitosti procesu fundace a výstavby konventů, řádová pravidla limitující uměleckou tvorbu a především charakter architektury řádových staveb. Klíčová slova františkáni observanté, pozdně gotická architektura, kláštery, pozdní středověk, Jan Kapistrán, sklípkové klenby, šlechtický mecenát
|
|
|
Hrádek u Nechanic - architektura a její inspirační zdroje
Sieglová, Kateřina ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Novotná, Eva (oponent)
1 RESUMÉ: HRÁDEK U NECHANIC - ARCHITEKTURA A JEJÍ INSPIRAČNÍ ZDROJE Fenomén romantické architektury inspirované britskými vzory se začal v českých zemích projevovat na konci 18. století. Nositeli nového proudu byli především stavebníci z řad vysoké aristokracie. Nejdříve se s odkazy na středověké stavitelství setkáme u drobných staveb v nově zakládaných přírodně krajinářských parkových areálech. Nejčastěji se jedná o malé "gotické" chrámky (gotický templ v Krásném dvoře, 1797) a umělé zříceniny (Janův hrad u Lednice, 1807). V prvních desetiletích 19. století se k nim přidávají stavby kostelů a obnovy středověkých hradů. Okolo roku 1840 překročila neogotika hranice dosavadních poměrně skromných realizací a naplno se projevila ve stavbách a přestavbách velkých šlechtických sídel. Nejvýrazněji ovlivnila podobu novostavby zámku Hrádek u Nechanic a přestaveb zámků Hluboká a Lednice. Hrádek u Nechanic nechal vystavět František Arnošt hrabě z Harrachu (1799-1884) pod vlivem inspirace svými dvěma návštěvami Velké Británie v letech 1825 a 1838-1839. Zámek měl sloužit jako nové rodové a reprezentační sídlo a zároveň jako správní středisko harrachovského panství. Základní kámen hrubé stavby byl položen v roce 1839, slavnostní položení základního kamene zámecké kaple se konalo o dva roky později. Oficiálně byla stavba...
|
|
|
Vznik a prvotní vývoj raně a vrcholně středověkého sakrálního centra při románském tribunovém kostele sv. Jakuba Většího ve Vroutku u Podbořan
Ryantová, Tereza ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Jméno autorky: Tereza Ryantová (roz. Kostrounová) Název práce: Vznik a prvotní vývoj raně a vrcholně středověkého sakrálního centra při románském tribunovém kostele sv. Jakuba Většího ve Vroutku u Podbořan Resumé: V první kapitole shrnuji dosavadní uměleckohistorické a historiografické a archeologické poznatky k tématu kostela sv. Jakuba ve Vroutku. Dále se zabývám osídlením oblasti okolo Vroutku, historií Vroutku. V další kapitole se zabývám rodem Hrabišiců, zvláště Kojatou Hrabišicem, se kterým je počátek kostela spojován. Zabývám se testamenty, kterými Kojata odkázal Vroutek klášteru křižovníků v Praze na Zderaze. Dále popisuji interiér, exteriér a okolí kostela. V další kapitole se snažím o rekonstrukci původní podoby kostela a postihuji jeho přestavby. Podrobněji popisuji přestavbu na konci 16. století a přestavbu v druhé polovině 20. století. Zabývám se rovněž analogiemi ke kostelu ve Vroutku. Nakonec se snažím popsat vznik sakrálního centra při kostele.
|
|
| |
|
|
Středověká sakrální architektura horního Pootaví do roku 1420
Bartová, Veronika ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Homolka, Jaromír (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá středověkou sakrální architekturou horního Pootaví do roku 1420 v kontextu dějin, s důrazem na důkladné prozkoumání písemných pramenů a vytváří komplexní pohled na problematiku dané oblasti. Přehledně předkládá zpracování veškeré sakrální architektury vzniklé v době románské a gotické do roku 1420. U románské i gotické sakrální architektury je možné sledovat celou řadu stěžejních aspektů, které umožňují srovnání a sledování vývoje příznačných charakteristických prvků, podle kterých je možné rozdělit tyto stavby do jednotlivých kategorií, ve kterých lze posléze sledovat určitý vývoj, na což bude v této práci kladen důraz.
|
|
| |
|
|
Sakrální architektura a aglomerace středověkých Litoměřic
Žebrová, Martina ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl přiblížit královské město Litoměřice v jeho středověké podobě, tehdejší aglomerační strukturu a sakrální architekturu tohoto města. Litoměřice vynikají především z hlediska bohatství jejich památkového fondu a touto prací bych ráda připomněla zejména památky, o jejichž podobě již dnes svědčí jen menší či větší pozůstatky, kostely, které zde tehdy stávaly. Práci bych ráda pojala jako monografii středověkých Litoměřic se souhrnným výčtem svatyň, opevnění, hradu a středověkých domů.
|
|
|
Kostel sv. Jakuba Většího v Jihlavě a jeho středověké počátky
Vodáková, Dana ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Scholz, Stefan (oponent)
RESUME Tato práce se věnuje jedné ze sakrálních staveb města Jihlavy, farnímu kostelu sv. Jakuba Většího. Hlavním předmětem zájmu této práce je nejstarší historie chrámu, která spadá do doby formování samotného města. Pokouší se především shrnout dosavadní poznatky a dále zohlednit nová zjištění převážně archeologického rázu. V tomto ohledu však nutno podotknout, že celá řada nalezených situací ještě nebyla náležitě zhodnocena, vzhledem k doposud probíhajícímu výzkumu, který je do značné míry limitovaný stavebními úpravami kostela. Obecně však lze říci, že prozatímní výsledky se zdají být ve shodě s nastíněným průběhem a vývojem stavby. Pozornost byla věnována i kostelní stavbě, která snad předcházela dnes stojící svatyni, a to z více úhlů pohledu. Jedním byl i nástin možného postupu prokázání zániku této stavby požárem, jak tomu nasvědčuje papežská listina, na základě měření magnetické susceptibility stavebních článků, pocházejících z této stavby, druhotně pak užitých na nynějším kostele. V závislosti na starší stavbě a archeologickém hledisku byla opětně zvážena možnost případné předlokační osady v místech pozdějšího města. Prostor byl věnován také otázkám spjatých s možnými vlivy na podobu svatojakubského chrámu a jeho architektonické pojetí. Práce se snaží ptát i po možných ideových základech stavby,...
|
host ::
RSS.