|
|
Mediální obraz politických protestů organizovaných spolkem Milion Chvilek
Sehnalová, Anna ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
Cílem této práce je zhodnotit vliv vlastnictví médií na vytváření mediálního obrazu spolku Milion Chvilek a protivládních protestů v roce 2019 v denících Lidové noviny a Hospodářské noviny, a to za pomocí komparativní obsahové analýzy. Lidové noviny jsou součástí mediálního domu MAFRA vlastněného aktuálním předsedou vlády Andrejem Babišem skrze svěřenské fondy. Denní tisk a periodika spadající pod tento vydavatelský dům se tak dostala do situace, kdy musela přinášet zpravodajství o protestech, které byly silně zaměřeny proti jejich de facto vlastníkovi. Veřejná diskuse kolem možného střetu zájmů Andreje Babiše provází českou společnost od jeho vstupu do politiky. Jedním z bodů této diskuse je právě Babišova silná pozice v mediálním průmyslu, která dle kritiků poskytuje potenciální možnost ovlivňovat veřejné mínění, což může přinášet nekalou konkurenční výhodu v politickém boji. Tato mediální analýza se pokusí na vybraném vzorku článků o protestech v roce 2019 poodhalit, do jaké míry se liší rozsah, tón a prostor daný různým účastníkům protestů, politickým a jiným veřejným aktérům v Lidových novinách od obsahu publikovaném v Hospodářských novinách, který je co do čtenosti a cílového čtenáře nejlépe srovnatelný. Hospodářské noviny jsou vydávány nakladatelstvím Economia, a.s. vlastněném Zdeňkem Bakalou,...
|
|
|
Trump vs. Babiš: Comparative case study of populist leadership, communication,and party politics in the post-Gutenberg era
Húsková, Eva ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Fiřtová, Magdalena (oponent)
Cílem této diplomové práce je analýza konceptu populismu v post-Gutenbergově éře. Výzkum vychází z předpokladu, že vývoj politického prostředí a změna mediálního prostředí má za následek potřebu implementace odlišného přístupu ke zkoumání populismu. Úpadek tradičních politických stran, zánik ideologického štěpení a personalizace politiky zapříčiňuje potřebu přehodnocení diskuze o vhodné definici populismu. Na základě komparativní případové studie dvou lídrů - Andreje Babiše a Donalda Trumpa, tato diplomová práce zkoumá, jak různé definice populismu vysvětlují jejich chování a pokouší se o určení té nejvhodnější z nich. Zkoumány jsou tři definice populismu - populismus jako ideologie, populismus jako diskurz a populismus jako politický styl. Zatímco práce srovnává politické programy, diskurz a marketingové strategie obou kandidátů, nabízí taky komplexní náhled do politických kampaní na obou stranách Atlantiku. Výzkum taky pojednává o vztahu mezi konceptem populismu a konceptem personalizované politiky. Tyto dva zmiňované koncepty formují personalizovaný leadership, kde kombinace populismu a osobnostních rysů lídra může ovlivnit politický program, diskurz a marketingové strategie politické strany. V závěru autorka nabízí nejvhodnější kombinaci definicí populismu a při hodnocení výsledků komparativní...
|
|
|
Přijímání informací o politice a veřejném dění ve filtračních bublinách v prostředí Facebooku
Halaštová, Eliška ; Císař, Ondřej (vedoucí práce) ; Mitrenga, David (oponent)
Práce popisuje příjímání informací o politice a veřejném dění ve filtračních bublinách v prostředí Facebooku. Snaží se poukázat na nový fenomén filtračních bublin, který může mít dopad na kvalitu politické informovanosti občanů. Vzhledem k tomu, že dobrá politická informovanost je podle teorie zastupitelské demokracie podmínkou fungování demokracie, zamýšlí se, zda může informační izolace v podobě filtračních bublin nepřímo ovlivnit i kvalitu demokracie. Popisuje, jak facebookový algorimus napomáhá informační izolaci uživatelů a u dvou názorových skupin, příznivců a odpůrců současného premiéra Andreje Babiše, ukazuje rozdíly v přijímání informací v různých filtračních bublinách. Obsahová analýza příspěvků v obou facebookových skupinách a analýza rozhovorů s jejich členy ukazuje, že názorové skupiny se při přijímání informací o politice a veřejném dění liší například v pestrosti přijímaných informací, kvalitě zdrojů informací, důvěře ve veřejnoprávní a tradiční média nebo zájmu o diskuzi. Naopak společnými jevy v přijímání informací o politice a veřejném dění je například nárůst důležitosti Facebooku jako informačního zdroje, přechod z aktivního vyhledávání informací na pasivní konzumaci personalizovaného obsahu nebo silná negativní emoce, nejčastěji vztek, jako hlavní motivace pro započetí diskuze v...
|
|
| |
|
|
Stranictví a politická či názorová zaujatost v západních médiích
Šimek, Jan ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Charvát, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o explicitní i implicitní názorové podjatosti sdělovacích prostředků v České republice, Velké Británii a USA. První část práce je věnována stručnému historickému vývoji médií jako účastníka společenské debaty, a to především v průběhu dvacátého a dvacátého prvního století. V této části jsou také představena jednotlivá česká i zahraniční média analyzovaná v tomto textu. Následuje analýza a mediální reflexe třecích ploch ve společnosti relevantních pro sledované období a pohled na novinářskou scénu ve zvolených zemích z hlediska politických a názorových inklinací. Samotným jádrem práce je pak analýza přístupu vybraných médií k hybným tématům politické a společenské reality v každé zemi
|
|
|
Hodnocení vlády Andreje Babiše – únor 2020
Červenka, Jan
V únorovém výzkumu se Centrum pro výzkum veřejného mínění podrobněji zaměřilo na hodnocení vlády Andreje Babiše. Oslovení občané měli za úkol prostřednictvím otázky zjišťující míru spokojenosti či nespokojenosti zhodnotit program vlády, její činnost, komunikaci s veřejností, personální složení a osobu jejího předsedy. Ve vztahu k vládě Andreje Babiše podíl lidí spokojených převažuje v případě jejího programu. V případě její komunikace s veřejností jsou podíly spokojených a nespokojených vyrovnané. S osobou předsedy vlády, s personálním složením vlády a s její činností převládá nespokojenost nad spokojeností. Vláda Andreje Babiše je ve všech aspektech hodnocena příznivěji, než jak byla vnímána vláda Bohuslava Sobotky v únoru 2017, v případě programu a činnosti se její hodnocení oproti loňsku mírně zhoršilo.
|
|
|
Analýza komunikace a argumentace Andreje Babiše prezentované v pořadech Otázky Václava Moravce a Interview ČT24 v letech 2014-2017
Vitáčková, Eliška ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá verbálním a neverbálním chováním tehdejšího ministra financí Andreje Babiše a především se věnuje jeho schopnosti argumentace. Práce se skládá ze dvou částí. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy - verbální komunikace, jazykové prostředky, neverbální komunikace, argument a argumentace a pragmatická lingvistika. Analytická část práce je založena na principech kvalitativního výzkumu. K analýze byly vybrány pořady České televize - Otázky Václava Moravce a Interview ČT24. Výběr těchto pořadů souvisel především s jejich povahou. V případě Interview ČT24 je přítomen jeden moderátor a jeden host. V Otázkách Václava Moravce se Andrej Babiš dostává do polemiky nejen s moderátorem diskuse, ale také s ostatními hosty. Pro analýzu zmiňovaných oblastí byly vybrány díly pořadů z roku 2014, kdy se stal Babiš ministrem financí, a z roku 2017, v němž jako ministr financí vystupoval naposledy. Mezi těmito roky byly zvoleny epizody z roku 2015 a 2016, což umožnilo sledovat vývoj Babišova projevu v čase. Závěrečná kapitola poté shrnuje hlavní poznatky, ke kterým během výzkumu došlo. Výsledkem této práce je charakteristika projevu a vystupování tehdejšího ministra financí Andreje Babiše s ohledem na jeho argumentační schopnosti.
|
|
|
Babiš vs. Bakala. Komparace mediálního obrazu Zdeňka Bakaly v denících MF Dnes, Hospodářské noviny a Právo
Trojanová, Tereza ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Lütke Notarp, Ulrike (oponent)
Hlavním cílem této práce je analýza mediálního obrazu vlivného českého podnikatele Zdeňka Bakaly, který je zároveň majitelem společnosti Economia vydávající Hospodářské noviny. Bakala je jedním z úzké skupiny tuzemských miliardářů, kteří za poslední dekádu zcela převzali kontrolu nad nejvýznamnějšími mediálními domy a tím i všemi celostátními deníky. Zařadit mezi ně lze i politika Andreje Babiše, jehož příchod na mediální trh po akvizici skupiny Mafra byl nevýznamnějším momentem pro vzestup tzv. oligarchizace tuzemských médií. Změny ve vlastnictví českých médií vyvolaly podezření, že si tito novodobí mediální magnáti pořídili média s cílem hájit své ekonomické a politické zájmy. Obavy panují hlavně z důvodu, že by mohli ovlivňovat obsah médií a tím narušit redakční svobodu a ohrozit tak i fungování celého mediálního systému. Svou mocí nad médii mohou působit na veřejné mínění, které média z velké části formují. Tato práce proto ověřuje, zda vlastníci svého vlivu v médiích využívají. Důkazem pro to bude analýza mediálního obrazu Zdeňka Bakaly. Předmětem zkoumání bude nejprve způsob, jakým o něm informovaly jeho vlastní Hospodářské noviny a určit, jak se jeho mediální obraz liší ve srovnání s jinými deníky. Dále výzkum zjišťuje, jestli o Bakalovi referoval deník MF Dnes pod více či méně přímou...
|
|
|
Jak jazyk ovládá mysl: Obsahová kvantitativní analýza rétoriky hnutí ANO, SPD a IvČRN ve vztahu k totalitnímu jazyku Třetí říše
Ligas, Aleš ; Franěk, Jakub (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem Evropské migrační krize v počet užívání vybraných znaků totalitního jazyka v rétorice předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, předsedy hnutí SPD Tomia Okamury a hlavního představitele iniciativy IvČRN Martina Konvičky. Cílem práce je pomocí nových kvantitativních metod průběhu času četnost a strukturu užívaných znaků totalitního jazyka vycházejících věčnosti amerického historika Timothyho Snydera. Výskyt znaků totalitního jazyka byl sledován na sociální síti Facebook v rozmezí let 2017. Výsledky analýzy ukazují nárůst užívání znaků totalitního jazyka s nástupem migrační krize. závěru je uvedena komparace sledovaných politických aktérů a kontextuální interpretace zjištěných poznatků.
|
|
| |
host ::
RSS.