|
|
Problematika alkoholismu ve vztahu k pracovnímu životu
Kohoutová, Jana ; Gruber, Jan (vedoucí práce) ; Janiš, Kamil (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou alkoholismu ve vztahu k pracovnímu životu. Pozornost je nejprve věnována alkoholismu jako takovému, a to z hlediska jeho pojetí, průběhu a jedince, který jím trpí. Dále se práce zaměřuje na tři možné příčiny alkoholismu spojené s pracovním životem, kterými jsou stres, tolerantní prostředí vůči konzumaci alkoholu a nezaměstnanost. Práce se soustředí také na riziková povolání pracovníků v pohostinství, dělníků, zdravotníků a umělců a věnuje se také vlivu alkoholismu na pracovní výkon, jak samotného alkoholika, tak jeho spolupracovníků. Pozornost je zaměřena i na problém alkoholu na pracovišti z hlediska zákoníku práce a postihů ze strany zaměstnavatele. Toto téma je doplněno konkrétním příkladem postupu zaměstnavatele při řešení problematiky alkoholu na pracovišti. Práce řeší i otázku prevence alkoholismu v souvislosti s pracovním životem. Teoretické poznatky jsou v závěru práce ilustrovány zkušenostmi s alkoholismem v pracovním životě samotného alkoholika a také jedince, který v minulosti byl s alkoholikem v bližším pracovním kontaktu.
|
|
|
Česko-německé vztahy na Dačicku v 1. polovině 20. století
Vítková, Romana ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
Tato práce si klade za cíl zmapovat česko-německé vztahy v dačickém okrese v období 1. poloviny 20. století, a to se zaměřením na obec Volfířov a Lipolec. Tyto dvě obce byly vybrány zejména z důvodu jejich odlišné situace po okupaci pohraničí německým vojskem v roce 1938. Obec Lipolec byla po podepsání Mnichovské dohody spolu se slavonickým soudním okresem zabrána Německem, zatímco obec Volfířov zabrána již nebyla. Tyto obce, ač jsou od sebe vzdáleny jen několik kilometrů, prošly také výrazně odlišným národnostním vývojem. Obec Volfířov byla vždy česká, německá menšina se v obci nikdy prakticky nevyskytovala. V Lipolci žilo naopak vždy především obyvatelstvo německé národnosti, po roce 1918 českou menšinou. Obec Lipolec je také zajímavá svým poválečným vypořádáním s německým obyvatelstvem, kdy zde probíhal tzv. divoký odsun Němců. Předmětem této práce je tedy ukázat na česko-německé vztahy v regionu a jejich proměny ve sledovaném období a zasadit je světového kontextu. Klíčová slova česko-německé vztahy, pohraničí, okupace, válka, sudetští Němci, Protektorát Čechy a Morava
|
|
|
Ochrana kulturních statků v případě okupace
Blšťáková, Tereza ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Ochrana kulturních statků v případě okupace Kulturní dědictví tvoří nedílnou součást každého národa, dokresluje identitu jedince i lidstva jako celku. Díky své specifické povaze představuje zdroj nenahraditelné hodnoty pro historii, poznání i utváření sounáležitosti ke komunitě, ať již v národním či celosvětovém měřítku. Kulturní statky mají pro společnost, její podobu, existenci a trvání nezastupitelný význam a jako takové musí být chráněny. Rizika, kterým kulturní objekty čelí, jsou různého druhu: ať nezávislé na lidské vůli či související s lidskou činností. K nebezpečím pro kulturní statky dochází běžně i v době míru. Na druhé straně představují kulturní památky zranitelné objekty za doby válečného stavu, ozbrojeného konfliktu či za stavu okupace. Přestože je za takového stavu primární ochrana lidských životů, obzvláště osob nezapojených do bojů, je důležité poskytnout přiměřenou ochranu i kulturním statkům. Cílem mé práce je právě poskytnout přehled mechanismů pro ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu, konkrétně za okupace. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. Jednu část tvoří obecné pojednání o kulturních statcích, jejich povaze a významu, a druhou právní zakotvení a vymezení okupace. Obě části jsou nakonec spojeny ve stěžejní kapitole o ochraně kulturních statků za...
|
|
|
Vztah mezi užíváním alkoholu, výskytem syndromu vyhoření a kvalitou života u nelékařských zdravotnických pracovníků: korelační dotazníkové šetření
Miartušová, Monika ; Vacek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vopravil, Jiří (oponent)
VÝCHODISKA: Velice citlivé a podceňované téma je závislost na návykových látkách u zdravotnického personálu. Je zde nutný mezioborový přístup, zaměření na psychosociální i environmentální faktory podílející se na etiologii závislosti u zdravotnických pracovníků. Povolání nelékařských zdravotnických pracovníků vyžaduje práci s lidmi a odpovědnost za jejich životy, proto je důležité, aby tuto práci vykonávaly osoby, které jsou v psychické a fyzické pohodě pro vykonávání adekvátní kvality péče. I přes informovanost a probádanost syndromu vyhoření je jeho výskyt stále aktuálním problémem pomáhajících profesí. Projevuje se převážně jako reakce na pracovní stres (Kebza, Šolcová, 2004). Tento pracovní stres se poté může prolínat také do celkové kvality života (Křivohlavý, 2013). Častou berličkou ve fázích syndromu vyhoření bývá právě užití alkoholu, který vykazuje účinky antidepresiv, což se může za určitých situací rozvinout až v alkoholismus. (Ühlinger, 2009). CÍLE: Výzkumným cílem této práce je určit souvislosti mezi mírou konzumace alkoholu, výskytem syndromu vyhoření a subjektivním hodnocením kvality života u nelékařských zdravotnických pracovníků pracujících v nemocničním zařízení. METODY: Studie byla prováděna kvantitativní formou a realizována pomocí standardizovaných psychologických nástrojů:...
|
|
|
Zahraniční legie Waffen-SS
Kacerovský, Tomáš ; Čížek, Martin (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zahraničními legiemi Waffen-SS, které byly v průběhu druhé světové války vytvářeny nacistickým Německem pod záminkou, že se jedná o celoevropskou snahu bojovat proti bolševismu. Tezí práce je domněnka, že nacisté byli ve svých snahách úspěšní a skutečně vytvořili poměrně rozsáhlé mezinárodní jednotky, které do byly složeny z mužů, kteří do nich vstoupili na základě myšlenky, podle které se všechny evropské národy musí bránit nebezpečí na východě. V první kapitole se práce bude zabývat důvody, které vedly německou vládu a vojenské velení ke schválení tohoto projektu, ačkoli si byli vědomi toho, že často porušovali zásady nacistické ideologie. K dobrovolníkům, kteří se v zahraničních legiích rozhodli sloužit zachovával po celou dobu války i německý vůdce Adolf Hitler, který je označil za zrádce vlastních zemí. V druhé kapitole se tato práce bude zabývat motivací mladých mužů z okupované Evropy, kteří se rozhodli vstoupit do Waffen-SS. V této kapitole bude zdůrazněna problematika kategorizace dobrovolníků. Třetí kapitola pojednává o významných politických a veřejně činných osobnostech, které se během války rozhodly do zahraničních legií Waffen-SS vstoupit, či jejich vznik veřejně podporovat. V závěrečné kapitole se práce zaměří na jednání s veterány nacistických...
|
|
|
Zruč nad Sázavou v letech 1945-1948. Vzpomínky, paměti, realita
Loudová, Veronika ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Nováková, Tamara (oponent)
Předložená bakalářská práce "Zruč nad Sázavou v letech 1945-1948: vzpomínky, paměti, realita" obsahuje popis všech důležitých událostí, které se v tomto městě odehrály v poválečném období. Práce je rozdělena do šesti klíčových kapitol. První kapitola přibližuje čtenáři samotné město, jeho vznik a vývoj do období druhé světové války. Nejsou také opomenuty ani válečné události, jež velmi ovlivňovaly zdejší život. Druhá kapitola se zabývá místním květnovým povstáním a změnami, které tyto momenty přinesly. Následující tři zásadní kapitoly mapují rozvoj města po okupaci. Nechybí zde zmínka o místní komunistické straně, o poválečných volbách a o komunistickém převratu. Poslední kapitola je věnována firmě Baťa, která byla nejvíce zasažena poválečnými změnami. Součástí práce jsou také výpovědi pamětníků, kteří vzpomínají na dobové události.
|
|
|
Odraz společenských změn v období září 1938 - prosinec 1939 ve fotbalovém prostředí podle časopisu Rekord
Kliment, Alexandr ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Kraus, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Odraz společenských změn v období září 1938 - prosinec 1939 ve fotbalovém prostředí podle časopisu Rekord" se zabývá událostmi, které formovaly českou společnost v době mnichovské krize, druhé republiky a prvních měsíců Protektorátu Čechy a Morava v souvislosti s fotbalovými organizacemi. Na konkrétních případech rozebírá klíčové momenty, které ovlivnily jednotlivé složky veřejného života. Studie si všímá obecných souvislostí a historického kontextu. Analyzuje způsob, jakým se těmto skutečnostem věnoval časopis Rekord, oficiální věstník fotbalové asociace a fotbalového svazu. Text pojednává například o významných zápasech s politickým pozadím, organizačních změnách ve fotbalovém prostředí vyvolaných novými poměry, slučovacích tendencích, protižidovských opatřeních, zrušení profesionalismu či slovenských autonomních snahách. Věnuje se také přímým dopadům okupace pohraničí a později českých zemí na spolkový fotbalový život a chod mistrovských soutěží. Pojednává o českém sebeurčení ve sportu po zřízení protektorátu v březnu 1939 a mezinárodních kontaktech českých fotbalových mužstev do konce roku 1939. Základem práce je historická srovnávací analýza dostupných historických materiálů a porovnání se zpracováním témat v denících Národní politika a Lidové noviny.
|
|
|
Proces Pražského jara 1968-69 z hlediska transitologické teorie
Špičáková, Hana ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Dvořáková, Vladimíra (oponent)
Diplomová práce "Proces Pražského jara 1968-69 z hlediska transitologické teorie" pojednává o období tzv. Pražského jara a krátce také o roku následujícím, kdy se aplikací transitologických metod snaží nastínit možný další vývoj Československa v případě, že by liberalizační proces nebyl zastaven intervencí vojsk Varšavské smlouvy. V práci je uveden stručný vývoj transitologie, poté jsou zmíněny tři teorie přechodů k demokracii významných autorů zabývajících se tímto tématem. Ve střední části práce zkoumán postoj reformátorů ke společnosti v roce 1968 v Československu, změny v samotné společnosti i v KSČ. Důležitý faktor zde představuje mezinárodní situace a vlivy států sovětského bloku na obrodný proces a jeho představitele. Stěžejní kapitola pak nabízí možný budoucí vývoj Československa po aplikací transitologických teorií. V závěru je zmínka o událostech roku 1969, pomocí dvou výzkumů veřejného mínění je přiblíženo vnímání Pražského jara s odstupem 25 a 30 let a jeho význam pro přechod k demokracii v roce 1989.
|
|
|
Běloruská lidová republika
Kratochvílová, Martina ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Švec, Luboš (oponent)
Diplomová práce "BLR" v širším slova smyslu analyzuje vývoj běloruského národního hnutí od počátku 20. století do konce roku 1918. V užším smyslu je cílem práce zhodnotit, do jaké míry je možné pokládat Běloruskou lidovou republiku za reálnou republiku v době jejího vyhlášení a do jaké míry mohly fungovat její státní orgány. Diplomová práce dále zkoumá, jaká kritéria potvrzovala či vyvracela existenci BLR jako státu. BLR byla určitým vyvrcholením běloruského národního hnutí. Nejdříve bude věnována pozornost počátkům národního hnutí, jeho vývoji v rámci carského Ruska a v průběhu první světové války. Komparace možností národní agitace v době rozdělení běloruských oblastí mezi dva nepřátele je taktéž součástí první části. Následující část práce, již je přikládána zvýšená pozornost, objasňuje, za jakých okolností byla BLR vyhlášena, jaké byly motivace a požadavky běloruských vlastenců. Vyhlášením nezávislosti země vznikly státní orgány BLR: "předparlament" Rada BLR a "vláda" LS. Analýza míry autentičnosti státních orgánů byla uskutečněna podle kritérií státu. Z důvodu, že orgány BLR dosáhly největších úspěchů v oblasti národní kultury, bude jedna část práce zaměřena na vývoj národní kultury. Tato část odpovídá na otázky: jaká byla výchozí pozice v oblasti kultury před vyhlášením BLR, jakých cílů bylo...
|
|
| |
host ::
RSS.