|
|
Zemědělské osídlování - horská pastvinářská družstva v okrese Trutnov 1945-1949
Nováková, Tamara ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Holubec, Stanislav (oponent) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
Historie horských pastvinářských družstev v letech 1945-1949 není zatím dostatečně zpracovaná a reflektovaná v celé šíři problematiky ani na celorepublikové úrovni, natož na úrovni každého pohraničního politického okresu, či jinak vymezeného regionu. Předkládaný text se zaměří na genezi vzniku horských pastvinářských družstev na celorepublikové úrovni v kontextu politicko- společenského dění v letech 1945-1949 včetně zásadního teoretického pozadí a zároveň konkrétně popíše realizaci šesti družstev na příkladu východních Krkonoš a Podkrkonoší, resp. politického okresu Trutnov. Formou sondy budou pro srovnání popsána i realizovaná HPD v okrese Prachatice. Komparace teoretických záměrů ministerstva zemědělství s konkrétní realizací v komplikované realitě různými způsoby znovuosídlovaných poválečných lokalit na území okresu Trutnov přináší nový pohled za prvé na dosavadní hodnocení úspěšnosti horských pastvinářských družstev, resp. na limity a možnosti jejich úspěšnosti a za druhé představuje roli horských potravinářských družstev jako klíčového hráče v proměně kulturní krajiny některých jimi dotčených lokalit. Zároveň studie popisuje exkluzivní možnost propagátorů pastvinářství zasáhnout do tradičního využívání půdy díky konfiskacím německého majetku a z toho vyplývající centrální řízení vysokými...
|
|
|
Slunečno, přes den taje, večer mráz (50. léta v Kutné Hoře)
Kamenář, Jan ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Nováková, Tamara (oponent)
Tématem diplomové práce je zpracování historie města Kutné Hory v období 50. let v Československu. Obsahem práce jsou léta 1948 - 1960, tedy léta, kdy po celé republice docházelo k největším politickým a kulturním změnám a zároveň také k nejtvrdším represím vůči obyvatelstvu od vládnoucího komunistického aparátu. Jedná se o dobu, kdy došlo k velkým politickým čistkám, politickým procesům, násilné kolektivizaci a dalším tvrdým opatřením, při kterých se komunisté pokoušeli získat veškerou moc. Cílem této práce je představit Kutnou Horu v tomto období, tedy v době 50. let, ukázat na místní politické či kulturní dění a předložit tak čtenáři komplexní přehled. V práci jsou zahrnuty veškeré instituce, které určovaly chod všedního života v Kutné Hoře. Pozornost je zejména zaměřena na činnost Místního národního výboru, soudů a jednotlivých kulturních institucí. Ke zpracování diplomové práce byly použity archivní fondy, dobový tisk a odborná literatura.
|
|
| |
|
|
"Odsun" Němců a Postoloprty v roce 1945
Smudková, Tereza ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Nováková, Tamara (oponent)
Bakalářská práce ""Odsun" Němců a Postoloprty v roce 1945" se v teoretické části věnuje vztahům Čechů a Němců v předválečném období a jejich vyústěním po druhé světové válce, tj. odsunem Němců z Československa. V druhé - praktické části je práce zaměřena na konkrétní oblast (obec Postoloprty), ve které došlo k násilnostem spáchaných na německém obyvatelstvu. V této části se především pracuje s výpověďmi svědků, kteří se byli ochotni podělit se svými zážitky a vzpomínkami. Závěrečná část práce je věnována vyšetřování z roku 1947 a nakonec se ve zkratce zabývá novodobým vyšetřováním. Klíčová slova: vztahy, Mnichovská dohoda, Sudety, Postupimská konference, odsun, Postoloprty, svědci, vyšetřování, tisk
|
|
|
Znovuosídlení bývalého okresu Rumburk po roce 1945
Simandl, Marek ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Nováková, Tamara (oponent)
Tato práce pojednává o poválečných letech rumburského okresu, respektive o událostech odsunu a především znovuosídlení. Práce byla sestavena na základě archivních materiálů (SOkA Děčín), zejména správní povahy, dále byla prováděna komparace dostupné sekundární literatury a v neposlední řadě byly do výzkumu zařazeny i vzpomínky pamětníků. V úvodu práce je čtenář seznámen s dostupnou literaturou a prameny. Práce je členěna do několika základních částí. První se věnuje ještě tématu odsunu, kterou autor pokládá za stěžejní pro pochopení fenoménu znovuosídlení. Tato část se dále člení na vnímání odsunu obecně pro celé Československo a dále konkrétně pro okres Rumburk. Druhou částí je již samotné znovuosídlení, které opět vymezuje obecně a konkrétně. Poslední pasáž práce se již zabývá pouze rumburským okresem a to pohledem pramenů a vzpomínkami pamětníků. Zároveň obsahuje kapitolu o společenském a kulturním životě celého okresu (kulturní a sportovní spolky, otázky náboženského charakteru, proměny měst a krajiny). Předkládaná práce si neklade za cíl předložit čtenáři rozsáhlé informace o odsunu či znovuosídlení, ale měla by být přínosem či rozšířením regionálního badatelského zájmu o danou problematiku. KLÍČOVÁ SLOVA Rumburk, odsun, znovuosídlení, pohraničí, poválečná léta
|
|
|
Zruč nad Sázavou v letech 1945-1948. Vzpomínky, paměti, realita
Loudová, Veronika ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Nováková, Tamara (oponent)
Předložená bakalářská práce "Zruč nad Sázavou v letech 1945-1948: vzpomínky, paměti, realita" obsahuje popis všech důležitých událostí, které se v tomto městě odehrály v poválečném období. Práce je rozdělena do šesti klíčových kapitol. První kapitola přibližuje čtenáři samotné město, jeho vznik a vývoj do období druhé světové války. Nejsou také opomenuty ani válečné události, jež velmi ovlivňovaly zdejší život. Druhá kapitola se zabývá místním květnovým povstáním a změnami, které tyto momenty přinesly. Následující tři zásadní kapitoly mapují rozvoj města po okupaci. Nechybí zde zmínka o místní komunistické straně, o poválečných volbách a o komunistickém převratu. Poslední kapitola je věnována firmě Baťa, která byla nejvíce zasažena poválečnými změnami. Součástí práce jsou také výpovědi pamětníků, kteří vzpomínají na dobové události.
|
|
|
Situace německého obyvatelstva v Teplicích-Šanově v rámci transferu Němců z Československé republiky.
Maříková, Jana ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Nováková, Tamara (oponent)
Tato diplomová práce mapuje na základě studia archivních materiálů situaci německého obyvatelstva po druhé světové válce v tehdejším okrese Teplice-Šanov. Tento pohraniční okres byl před druhou světovou válkou osídlen z více jak 70 % Němci, v roce 1947 kleslo zastoupení německé menšiny jen na 7 % celkového počtu obyvatelstva. V prvních měsících po skončení války bylo z okresu Teplice-Šanov vyhnáno 27 000 - 34 000 osob německé národnosti. V rámci transferu Němců odešlo z Teplic-Šanova od února do října 1946 29 487 osob. Po ukončení řádného transferu odcházeli další Němci z republiky v rámci dodatečných transportů až do roku 1950. V Československé republice mohly zůstat pouze specifické skupiny německého obyvatelstva - antifašisté, němečtí odborníci a specialisté, rakouští státní příslušníci, osoby žijící ve smíšených manželstvích, osoby vyňaté cestou milosti a někteří němečtí duchovní. V Teplicích- Šanově zůstala početná skupina specialistů a odborníků, nejvíce v oblasti hornictví. S odsunem Němců souvisí otázka nového osídlení oblasti, do okresu Teplice-Šanov přicházeli noví osídlenci z vnitrozemí, z jiných pohraničních oblastí, ze Slovenska i z ciziny, celkem jich do května 1947 přibylo 47 402. Tato diplomová práce ukazuje na konkrétním případě jednoho okresu, jak složitá byla poválečná situace, a...
|
|
|
Proměna obce Mírová před rokem 1945 a po něm na pozadí okresu Karlovy Vary a Loket
Dinda, Karel ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Nováková, Tamara (oponent)
Význam obce Mírová (Mnichov, München) z hlediska regionálních dějin spočíval v bohatosti nerostných surovin těžených na jejím katastru. Vliv na utváření zdejšího prostředí mělo blízké naleziště kaolinu, cihelné hlíny a podniku na tvorbu tabulového skla v nedalekém Chodově. Její obyvatelé ale nacházeli uplatnění v zemědělství. Sám původní název Mnichov/Münchhof ukazuje, že šlo původně o statek mnichů z kláštera ve Waldsassenu. Nejvýznamnějším rodákem zdejší obce byl Rudolf Müller, předválečný (1. světová válka) sociálnědemokratický poslanec říšské rady Rakousko Uherska a v poválečné době poslanec Rakouské národní rady. Národnostní složení Mnichova (Mírové) poměrně věrně kopírovalo osídlení pohraničních oblastí ČSR v době po 1. světové válce. Na jejím vývoji tak lze ukazovat vývoj politických dějin celého regionu. Osada stála na hranici "Demarkační linie", obyvatelstvo obce se muselo v prvních poválečných letech vyrovnávat s poměrně masivním odlivem německého obyvatelstva a přílivem "novousedlíků z Čech". Zde nalézám i vnitřní motivaci k psaní této práce, neboť vnímám historii své rodiny sahající před rok 1945 do oblasti jižních Čech. Východiskem mé práce ale nebudou "pouhé" osobní zkušenosti "novousedlíků", ale mou snahou bude zasazení jejich zkušenosti do dějinného kontextu. Vzhledem k časové z toho...
|
|
|
Slunečno, přes den taje, večer mráz (50. léta v Kutné Hoře)
Kamenář, Jan ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Nováková, Tamara (oponent)
Tématem diplomové práce je zpracování historie města Kutné Hory v období 50. let v Československu. Obsahem práce jsou léta 1948 - 1960, tedy léta, kdy po celé republice docházelo k největším politickým a kulturním změnám a zároveň také k nejtvrdším represím vůči obyvatelstvu od vládnoucího komunistického aparátu. Jedná se o dobu, kdy došlo k velkým politickým čistkám, politickým procesům, násilné kolektivizaci a dalším tvrdým opatřením, při kterých se komunisté pokoušeli získat veškerou moc. Cílem této práce je představit Kutnou Horu v tomto období, tedy v době 50. let, ukázat na místní politické či kulturní dění a předložit tak čtenáři komplexní přehled. V práci jsou zahrnuty veškeré instituce, které určovaly chod všedního života v Kutné Hoře. Pozornost je zejména zaměřena na činnost Místního národního výboru, soudů a jednotlivých kulturních institucí. Ke zpracování diplomové práce byly použity archivní fondy, dobový tisk a odborná literatura.
|
|
|
Znovuosídlení bývalého okresu Rumburk po roce 1945
Simandl, Marek ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Nováková, Tamara (oponent)
Tato práce pojednává o poválečných letech rumburského okresu, respektive o událostech odsunu a především znovuosídlení. Práce byla sestavena na základě archivních materiálů (SOkA Děčín), zejména správní povahy, dále byla prováděna komparace dostupné sekundární literatury a v neposlední řadě byly do výzkumu zařazeny i vzpomínky pamětníků. V úvodu práce je čtenář seznámen s dostupnou literaturou a prameny. Práce je členěna do několika základních částí. První se věnuje ještě tématu odsunu, kterou autor pokládá za stěžejní pro pochopení fenoménu znovuosídlení. Tato část se dále člení na vnímání odsunu obecně pro celé Československo a dále konkrétně pro okres Rumburk. Druhou částí je již samotné znovuosídlení, které opět vymezuje obecně a konkrétně. Poslední pasáž práce se již zabývá pouze rumburským okresem a to pohledem pramenů a vzpomínkami pamětníků. Zároveň obsahuje kapitolu o společenském a kulturním životě celého okresu (kulturní a sportovní spolky, otázky náboženského charakteru, proměny měst a krajiny). Předkládaná práce si neklade za cíl předložit čtenáři rozsáhlé informace o odsunu či znovuosídlení, ale měla by být přínosem či rozšířením regionálního badatelského zájmu o danou problematiku. KLÍČOVÁ SLOVA Rumburk, odsun, znovuosídlení, pohraničí, poválečná léta
|
host ::
RSS.