|
|
Právní režim Arktidy (mezinárodněprávní aspekty režimu Severního ledového oceánu), srovnání s právním režimem Antarktidy
Huk Kloučková, Eliška ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Hlavním cílem této práce je analýza právní režimu Arktidy, respektive Severního ledového oceánu, a Antarktidy a jejich následná komparace. Výzkumnou otázkou je, zda a v čem konkrétně se liší právní režimy těchto polárních oblastí. V práci je využito převážně metody deskriptivní, s jejíž pomocí jsou popsány základní východiska a platná právní úprava, a následně při porovnání obou režimů pak metoda komparativní. Kromě úvodu a závěru je práce je rozdělena do celkem sedmi kapitol, které jsou dále členěny. Práce tak nejprve definuje Arktidu a Antarktidu, představí jejich historii a nastíní geopolitický význam. Hlavní části práce jsou věnovány právnímu režimu. V případě Arktidy, která je převážně zamrzlým mořem kolem severního pólu, je pojednáno především o mořském právu, které je pro toto území relevantní. Pozornost je věnována Úmluvě OSN o mořském právu z roku 1982 a její aplikaci na Severní ledový oceán. V práci jsou dále popsány i dosud nevyřešené spory v této oblasti a výzvy, které s sebou tento právní režim nejen pro arktické státy přináší. V případě Antarktidy, která je kontinentem, je rozebrán komplexní smluvní režim, který byl smluvně zakotven roku 1954. Pozornost je věnována i zájmu Evropské unie v těchto oblastech a rovněž tomu, jaký k nim má vztah Česká republika. Výsledkem práce je komparace...
|
|
|
Právní režimy těžby v kosmu
Synková, Andrea ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Vzhledem k narůstajícímu zájmu států i soukromých společností o kosmické přírodní zdroje je téma právního režimu těžby v kosmu velmi aktuální. Účelem této práce je proto formulovat aspekty právního rámce těžby v kosmickém prostoru, který doposud sice nebyl vytvořen, avšak jeho základy a klíčové principy lze dovodit z existujících mezinárodních smluv a mezinárodních obyčejů. V současnosti prozatím nepanuje shoda na tom, zda by vůbec měla být komerční těžba přípustná a zda je vůbec vlastnictví přírodních zdrojů z kosmu v souladu s mezinárodním právem. Z tohoto důvodu tato práce přináší některé pohledy jak států, tak nadstátních útvarů i odborníků za účelem představení argumentace zastánců i odpůrců komerční těžby v kosmu. Obrysy právního režimu těžby ve vesmíru rovněž načrtávají iniciativy mezinárodních skupin odborníků a také některá soft law, přičemž tato práce stručně představuje obsah nejvýznamějších z nich - Artemis Accords a Building Blocks. Práce se dále pokouší formulovat současné výkladové problémy Kosmické smlouvy a nabídnout různé úhly pohledů na řešení těchto problémů. Práce dále analyzuje současnou vnitrostátní právní úpravu získávání a vlastnictví přírodních kosmických zdrojů, kterou doposud přijaly čtyři státy a dále analyzuje postoje dalších států, které se velkou měrou podílejí na...
|
|
|
Otázka legality hrozby a použití jaderných zbraní v kontextu ozbrojeného konfliktu na Ukrajině
Vetýšková, Eliška ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Otázka legality hrozby a použití jaderných zbraní v kontextu války na Ukrajině Abstrakt Cílem této práce je zkoumat legalitu hrozby a použití jaderných zbraní z pramenů současné pozitivněprávní úpravy obsažené v mezinárodním právu veřejném za použití analytické a komparativní metody. Práce vychází z obecných východisek týkajících se práva mezinárodní bezpečnosti a otázky dovoleného užití síly (ius ad bellum) a zásad práva ozbrojených konfliktů (ius in bello). Hlavním dokumentem pojednávajícím o legalitě jaderných zbraní je posudek Mezinárodního soudního dvora z roku 1996 ve věci legality užití jaderných zbraní. Legalita hrozby a použití jaderných zbraní je neoddělitelně spjata s obecným zákazem použití a hrozby silou proti územní celistvosti a politické nezávislosti států stanoveným v Chartě OSN. Lze vycházet ze skutečnosti, že použití a i samotná hrozba jadernými zbraněmi by podle znění Charty OSN mohla být v rozporu s mezinárodním právem veřejným. Z pohledu ius ad bellum neexistuje obyčejové pravidlo, které by zakazovalo použití jaderných zbraní, přičemž jeho vzniku přímo zabraňuje strategie jaderného odstrašení. Otázka legality z pohledu ius in bello zůstává taktéž nevyjasněná, protože se MSD ve svém poradním posudku nevyjádřil k zákonnosti použití jaderných zbraní s ohledem na právo na sebeobranu...
|
|
|
The European Union as an Actor of International Space Law
Hajdúk, Roman ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Cieľom tejto práce je poskytnúť komplexný pohľad na postavenie EÚ v systéme medzinárodného vesmírneho práva. Práca sa venuje štruktúre, právnej úprave, povahe a jednotlivým zložkám vesmírneho programu EÚ. Ďalej skúma vesmírny rozmer vo vzťahoch medzi EÚ a OSN a postoj EÚ k vybraným zmluvám OSN o vesmíre. Okrem toho sa práca zaoberá aj spoluprácou medzi EÚ a ESA a nuansami ich vzťahov. Prvá kapitola poskytuje historický prehľad pôsobenia EÚ vo vesmíre a skúma povahu a obmedzenia vesmírnych právomocí EÚ v rámci práva EÚ. V druhej kapitole sa analyzujú súčasné vesmírne aktivity EÚ so zameraním na aktuálne právne predpisy upravujúce vesmírny program EÚ. V tejto kapitole sa tiež hodnotia ciele, štruktúra, a riadenie vesmírnych aktivít EÚ a skúmajú sa jednotlivé zložky vesmírneho programu EÚ a ich charakter. Tretia kapitola skúma postoj EÚ ku Kozmickej zmluve, Dohovoru o medzinárodnej zodpovednosti za škodu a Dohovoru o registrácii. Rozoberá ich vplyv na vesmírne právne predpisy EÚ, ako aj problémy spojené s registráciou a zodpovednosť za vesmírne objekty EÚ. Kapitola sa tiež stručne zaoberá postavením EÚ v rámci OSN a jej príslušných vesmírnych orgánov, pričom sa zameriava na podstatné aspekty relevantné pre túto prácu. Štvrtá a záverečná kapitola skúma vzťahy medzi EÚ a ESA. Predstavuje ESA, analyzuje...
|
|
|
Vlastnictví a odpovědnost při těžbě nerostných surovin na Měsíci a asteroidech
Sviatkin, Ivan ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent) ; Caban, Pavel (oponent)
Vlastnictví a odpovědnost při těžbě nerostných surovin na Měsíci a asteroidech Abstrakt Tato práce se zabývá právním rámcem týkajícím se vlastnických práv k přírodním zdrojům získaným v kosmickém prostoru a otázkou ručení za činnosti spojené s těžbou ve vesmíru. Průzkum a využití kosmických nerostných surovin se stávají stále důležitějšími vzhledem k potenciálním ekonomickým a vědeckým přínosům, které by z takových činností mohly plynout. Neexistence jasného právního rámce týkajícího se vlastnických práv a odpovědnosti ve vesmíru však představuje pro rozvoj kosmického průmyslu značné problémy. V úvodu se práce zabývá stávajícím režimem kosmického práva, včetně Kosmické smlouvy a Dohody o Měsíci, které zakotvují základní principy pro průzkum a využití kosmického prostoru. V práce je poté pojednáváno o právních debatách kolem vlastnických práv k vesmírným přírodním zdrojům, včetně diskuse mezi Spojenými státy a dalšími zeměmi ohledně výkladu Kosmické smlouvy a vznikající národní vesmírné legislativy. Práce se rovněž věnuje problematice odpovědnosti za kosmické těžební činnosti a problémům při určování odpovědnosti, popřípadě ručení, v případě nehod nebo způsobení škody. V závěru je pak zdůrazněna potřeba jasného právního rámce, který bude vyvažovat zájmy různých stran účastnících se kosmického průmyslu,...
|
|
|
Autonomní zbraňové systémy v mezinárodním humanitárním právu
Halajová, Ludmila ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent) ; Ditrichová, Petra (oponent)
Autonomní zbraňové systémy v mezinárodním humanitárním právu Abstrakt Rozvoj moderních technologií v posledních letech se nevyhnul téměř žádné oblasti mezinárodního práva, přičemž zvlášť v kontextu ozbrojených konfliktů může mít dalekosáhlé důsledky pro aplikaci nejen celé řady zavedených norem mezinárodního humanitárního práva, ale také norem mezinárodního trestního práva či norem upravujících mezinárodněprávní odpovědnost. Mnohé státy v současné době věnují svou pozornost intenzivnímu vývoji vysoce sofistikovaných zbraňových systémů s autonomními prvky, do jejichž ovládání se postupně stále větší měrou zapojují počítačové systémy na úkor lidského faktoru. Takové autonomní zbraňové systémy (AWS) mohou zásadním způsobem ovlivnit charakter budoucích ozbrojených konfliktů, a přestože tyto systémy již dávno nejsou nováčkem na mezinárodní scéně, nadále vzbuzují napříč mezinárodním společenstvím i odbornou veřejností rozporuplné reakce. Tato disertační práce má ambici poskytnout čtenáři co nejucelenější vhled do problematiky vývoje a použití AWS v kontextu ozbrojených konfliktů. Práce je rozdělena do šesti částí. První část vymezuje základní terminologii vztahující se k AWS a vysvětluje vnímání a fungování autonomie v kontextu zbraňového systému, aby připravila půdu pro další části práce. Následující čtyři části...
|
|
|
Současné evropské regionální organizace a jejich mechanismy prevence a řešení konfliktů.
Ruffer-Lustigová, Petra ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Předkládaná práce se zaměřuje na evropské bezpečností organizace (EU, NATO a OBSE), na jejich rozdílné přístupy k prevenci a zvládání konfliktů a na nástroje, kterými disponují v oblasti bezpečnostního vládnutí. V kontextu daného tématu jde tedy především o to, porozumět, proč státy spolupracují prostřednictvím mezinárodních organizací, jakou roli hraje při vzniku organizací hegemon, jakým způsobem organizace vykonávají svěřené pravomoci, zda institucionální struktura může ovlivnit efektivitu organizace, a v neposlední řadě, nakolik jsou v celém procesu regionální spolupráce důležité sdílené hodnoty. Zvoleným vědeckým přístupem je kvalitativní výzkum zaměřený na porozumění jevům a jejich následnou interpretaci vedoucí k vyvození relevantních závěrů a jejich porovnání s teoretickými východisky konstruktivismu, institucionalismu a teorie hegemonické stability. V rovině metodologického přístupu je využita případová studie zaměřená na vliv hegemona (resp. dvou hegemonů) na činnost OBSE; na roli sdílených hodnot při rozšiřování zóny míru a stability za hranice regionu (Evropská politika sousedství); a na schopnost mezinárodních institucí autonomně jednat jménem svých členů, a to v souladu (nebo i v rozporu) s jejich zájmy. Posledním tématem, kterému se práce věnuje je vyhodnocení úspěšnosti EU, NATO a...
|
|
|
Právní režim kontroly zbrojení v souvislosti s kosmickým prostorem
Kravciv, Miloš ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent)
Právní režim kontroly zbrojení v souvislosti s kosmickým prostorem Abstrakt Využívání kosmického prostoru započalo před více než 60 lety a lidstvo je stále závislejší na vesmírné infrastruktuře. Množství účastníků a vesmírných objektů v kosmickém prostoru se neustále zvyšuje. Od počátku je však výzkum vesmíru spojen i s vojenskou činností v kosmickém prostoru. Ta paradoxně v mnoha směrech napomohla ekonomickému rozvoji a udržení mezinárodního míru a stability. Některé vojenské aktivity, zvláště vývoj a testování protidružicových systémů a možné umístění zbraní v samotném kosmickém prostoru, jsou však potenciálně destabilizující a ohrožující dokonce samotnou existenci vesmírné infrastruktury. Kosmické právo, jako samostatné odvětví mezinárodního práva veřejného, se pak vyvíjí zejména od 50. let 20. století. V rámci tohoto odvětví byla přijaty mimo jiné i normy regulující zbrojení ve vztahu ke kosmickému prostoru. Tato práce podává jednak základní přehled vývoje kosmického práva jako takového a podrobněji se věnuje jednotlivým konceptům a konkrétním ustanovením majícím vztah k regulaci zbrojení v kosmickém prostoru, a to včetně tzv. soft law, tj. nezávazných norem. Základní otázkou je, zda stávající kosmické právo, včetně případných mezinárodních obyčejů, poskytuje dostatečný právní rámec regulace zbrojení v...
|
|
|
Konflikt v Sýrii - Důvody a legalita vstupu vybraných aktérů
Tříska, Jakub ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Pelikánová Urbanová, Kristýna (oponent)
Konflikt v Sýrii - Důvody a legalita vstupu vybraných aktérů Abstrakt Cílem této diplomové práce je podat určitý přehled o legalitě účasti vybraných subjektů v syrském konfliktu. Legalita je v této práci zkoumána ze dvou pohledů. Prvním z nich je náhled historický, který je představován takzvanou Teorií spravedlivé války, která udává nejucelenější přehled o použití síly v předválečném období. Druhý, modernější pohled na danou problematiku je z hlediska současného mezinárodního práva, reprezentovaného primárně Chartou OSN. Samotná práce je rozdělená do tří částí. V první části je vysvětlena problematika použití síly v mezinárodním právu, která je rozdělená do části historické, kde je podán základní přehled o teorii spravedlivé války, se zaměřením na 6 kritérií Ius ad bellum - Spravedlivý důvod, Legitimní autorita, Správný záměr, Proporcionalita cílů, Rozumná šance na úspěch a Poslední možnost, kdy jsou jednotlivá kritéria vysvětlena a dána do souvislosti s moderní právní úpravou, a části současné, kde je podán přehled o použití síly v současně platném mezinárodním právu se zaměřením na články 2 a 51 Charty. Ve druhé části práce je nastíněna problematika konfliktů z pohledu mezinárodního práva se zaměřením na rozdělení konfliktu mezinárodního, vnitrostátního a občanských nepokojů. Dále je vysvětlena...
|
|
|
Právní úprava postavení soukromých osob v kosmickém právu
Zíka, Tadeáš ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Pelikánová Urbanová, Kristýna (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje problematice úpravy práv a povinností soukromých osob kosmickém právu. Jejím cílem je zjistit, do jaké míry se kosmické mezinárodní právo veřejné soukromým osobám věnuje, jaké povinnosti z vyplývají a jak je státy adaptují do svých vnitrostátních právních řádů. první kapitole práce je představeno historické pozadí, na němž se kosmické právo vyvíjelo a které mělo výrazný dopad na jeho současnou podobu. Následně je kosmické právo nováno, zařazeno do kontextu mezinárodního práva veřejného a srovnáno s nejpodobnějšími právními režimy - mořským právem, právem vzdušeného prostoru a antarktickým smluvním Druhá kapitola je zaměřena na představení jednotlivých kosmických smluv, které tvoří jádro mezinárodního kosmického práva. Těmito smlouvami jsou Kosmická smlouva, Dohoda o záchraně, Úmluva o odpovědnosti, Úmluva o registraci a Dohoda o Měsíci. Práce se kromě obecného představení smluv soustředí zejména na ta ustanovení, ze kterých lze dovodit důsledky rámci kapitoly jsou také představeny klíčové mezinárodní vládní oblasti kosmického práva působí. Třetí kapitola práce je věnována konkrétním národním úpravám kosmického mezinárodního rámce a přenášejí je také na soukromé osoby. Mezi vybrané státy bylo zařazeno Rakousko, Nizozemsko, Finsko, Portugalsko a Nový Zéland. Práce zkoumá způsob,...
|
host ::
RSS.