|
|
Biologické podklady kognitivních poruch
Vítek, Petr ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Jako téma své bakalářské práce jsem zvolil Biologické podklady kognitivních poruch. Vzhledem k rozsahu bakalářské práce jsem byl nucen si vybrat pouze dvě kognitivní funkce, konkrétně paměť a myšlení. Celá práce je vlastně pokusem propojit psychologické teorie se současnými poznatky neurologie a psychiatrie, které zažívají boom díky rozvoji zobrazovacích technik mozku, jejichž stručnému přehledu věnuji jednu kapitolu. Na začátku vymezuji jednotlivé kognitivní funkce a dále se již zabývám pouze dvěma vybranými - pamětí a myšlením. Paměť zabírá více stránek, protože její neurologický výzkum je ve srovnání s myšlením mnohem dále. U obou kognitivních funkcí postupuji stejně, nejprve se zaměřuji na popis v normě a následně klasifikuji a popisuji jednotlivé poruchy a hledám k nim neurologické koreláty. Ve druhé části bakalářské práce navrhuji výzkum epizodické paměti, v němž bych porovnával z neurologického i neuropsychologického hlediska rozdíly v jejím narušení. Cílovou skupinou jsou pacienti s bludy, pacienti trpící bájivou lhavostí a pacienti často konfabulujícími. Pokusil jsem se vytvořit takový design, aby se výzkum přibližoval co nejvíce realitě, nicméně si uvědomuji jeho finanční náročnost i některé složitější aspekty spojené zejména s výběrem zkoumaných osob. Klíčová slova: Kognice, paměť,...
|
|
|
Využití testu LOTCA-G v ergoterapii u seniorů
Sýkorová, Magda ; Čábelková, Veronika (vedoucí práce) ; Svěcená, Kateřina (oponent)
Využití testu LOTCA-G v ergoterapii u seniorů Bakalářská práce se zabývá hodnocením kognitivních funkcí u seniorů pomocí baterie LOTCA-G (Loewenstein Occupational Therapy Cognitive Assessment for Geriatric Population, geriatrická verze Loewensteinského ergoterapeutického hodnocení kognitivních funkcí). Teoretická část se věnuje základním informacím o stárnutí člověka a o vlivu stárnutí na lidský organismus se zaměřením na kognitivní funkce. Dále se věnuje poruchám kognitivních funkcí a základním metodám, které se v České republice k hodnocení kognitivních funkcí běžně používají. Teoretická část popisuje také baterii LOTCA a její varianty, porovnává základní verzi testu LOTCA s geriatrickou variantou LOTCA-G. Praktická část obsahuje kazuistiky tří klientů Domova Sue Ryder, které zahrnují hodnocení kognitivních funkcí klientů pomocí baterie LOTCA-G, návrh a realizaci terapie a porovnání vstupního testování s retestem.
|
|
| |
|
|
Zprostředkované učení - významný faktor pomoci sociálně znevýhodněným žákům (v procesu učení)
Škopková, Pavla ; Krykorková, Hana (vedoucí práce) ; Běhalová, Andrea (oponent)
Diplomová práce řeší otázku rozvojetvorných možností v procesu školního učení. Tato otázka je zasazena do kontextu vzdělávání sociálně znevýhodněných žáků. Protože při formování učebních kompetencí není tato oblast dostatečně propracovaná a konkrétní vyučovací metody jsou poněkud rigidní, bude představena jedna z možností, jak lze učební dovednosti a schopnosti těchto žáků rozvíjet, a které se v rámci učebních kompetencí považují za klíčové. V této souvislosti bude představen stimulační a intervenční program Instrumentálního obohacení jako konkrétní forma realizace zprostředkovaného učení asoučasně jako snaha o perspektivní inovaci učebních osnov. Se záměrem poukázat na neomezené možnosti rozvoje žákova učebního potenciálu je text zaměřen na teoretická a koncepční východiska, která tvoří podstatu celého programu. Program je instrumentální sada nástrojů, které vedou k aktivaci kognitivních struktur a k jejich následnému obohacení. Proto budou kromě teoretických východisek představeny také kognitivní strategie metakognitivního nácviku, které usnadňují kognitivní modifikovatelnost a které vedou k rozvoji žákova učebního potenciálu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Inter-individual differences in behaviour of laboratory rats
Rudolfová, Veronika ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Stále častěji se ukazuje, že ačkoliv jsou pokusná zvířata vystavena stejným podmínkám, jejich chování se mezi sebou liší. Pokud jsou tyto rozdíly stabilní v čase a napříč různými situacemi, můžeme mluvit o personalitě. Tato diplomová práce testuje interindividuální rozdíly v chování laboratorních potkanů (kmene Long Evans) v sérii experimentů prováděných v rané onotgenezi a v dospělosti. Kromě stanovení interindividuálních rozdílů v chování a personality jedinců si tato práce ukládá dva hlavní cíle. (1) Stanovit stabilitu personality napříč ontogenezí. (2) Zjistit, zda interindividuiální rozdíly v chování souvisí s výkonem v kognitivních testech. Potvrdili jsme existenci interindividuálních rozdílů v chování u laboratorních potkanů. V této sérii experimentů jsme však nebyli schopni určit personalitu jednotlivých pokusných jedinců. Rozdíly v chování jedinců byly nejlépe vyjádřené chováním v open field testu a ve vyvýšeném křížovém bludišti (Elevated plus maze test). Naše výsledky také ukazují, že v jednotlivých opakováních těchto testů se zvířata chovají rozdílně. Dále jsme zjistili, že chování v testu aktivního vyhýbání se místu na rotující arénce a v Morrisově vodním bludišti spolu nesouvisí, ačkoliv oba tyto experimenty testují kognitivní schopnosti. Korelace parametrů z testů aktivního vyhýbání...
|
|
|
Referenční význam slov při komunikaci člověka a psa
Stemmerová, Lucia ; Lindová, Jitka (vedoucí práce) ; Santariová, Milena (oponent)
V posledních dvaceti letech se psi stávají modelovými subjekty řady srovnávacích studií. Prováděné experimenty nám naznačují, že se u nich v procesu domestikace vyvinuly specifické kognitivní schopnosti jako adaptace na antropomorfní prostředí. Psi jsou například schopní sledovat pohled člověka a porozumět ukazovacím gestům. Důležitým tématem současných výzkumů jsou lingvistické schopnosti psů. Poznatky v této oblasti by mohly pomoci odhalit evoluční procesy, jež formovaly lidský jazyk. Minulé studie prokázaly, že psi jsou schopní rozlišit název nového objektu prostřednictvím rychlého mapování. Nicméně v případě rozlišování dvou nových objektů nastával problém. Proto jsem se rozhodla experimentálně ověřit, zda jsou psi schopní zapamatovat si dvě nová slova a přiřadit je ke správným objektům už v prvním tréninkovém sezení. Za tímto účelem byla vypracována nová metodika, pomocí které byli testováni tři psi plemene border kolie. Výsledky ukázaly, že po určitém tréninku byli psi schopní správně rozlišit dvě nová slova v případě, že stál experimentátor před nimi a měli možnost multisenzorické percepce. V případě, že měli psi možnost vnímat pouze jeden komunikační kanál (pouze vizuální či pouze akustický), docházelo u nich k větší chybovosti. Výsledky experimentu naznačují, že funkčně referenční reakce...
|
|
|
The effect of agonist of the metabotropic glutamate receptors LY 379268 in an animal model of psychosis
Rišňovská, Dominika ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Úvod: Schizofrénia je neuropsychiatrická porucha vyznačujúca sa kognitívnymi deficitmi, taktiež ako aj pozitívnymi a negatívnymi symptómami. Keďže dnešné antipsychotiká nepotláčajú všetky aspekty tejto choroby, je nutné sústrediť ďalší výskum na vývoj nových liečiv. Psychóza je stav, ktorý sa typicky vyskytuje u pacientov so schizofréniou, ale môže pri prítomný aj pri iných poruchách. V tejto štúdii bol za pomoci aplikácie látky MK-801, nekompetitívneho antagonistu glutamátergného NMDA receptora, farmakologicky modelovaný psychóze-podobný stav. MK- 801, väzbou na NMDA receptory inhibičných interneurónov, vyvoláva nadmernú excitačnú odpoveď kortikálnych aj hipokampálných pyramidálnych neurónov, čo u laboratórnych hlodavcov môže viesť k hyperlokomócii, stereotypiám alebo ku kognitívnemu zhoršeniu. Agonista metabotropných glutamatergných receptorov skupiny II, LY 379268, sa viaže na presynaptické a postsynaptické receptory pyramidálnych neurónov. Táto štúdia sa zameriava na hodnotenie účinkov látky LY 379268 v animálnom modeli psychózy, pričom naša hypotéza bola, že LY 379268 zmierni deficity vyvolané látkou MK-801. Materiál a metódy: Látky MK-801 [0.15 mg/kg] a LY 379268 [1 mg/kg] boli intraperitoneálne aplikované laboratórnym potkanom, 30 a 60 minút pred začiatkom experimentu. Zmeny v behaviorálnej...
|
|
|
Masaryk a filosofie
Namyslo, Pavel ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Ústředním tématem této diplomové práce je filosofie Tomáše Garrigue Masaryka. Tato práce si klade za cíl podat ucelený a přehledný vývoj Masarykova myšlení. Chce ukázat hlavní vlivy na Masaryka, jakožto filosofa. Práce zkoumá, čím byl Masaryk ovlivněn, kteří autoři nechali na Masarykovi největší stopy, které jednotlivé životní zkušenosti formovaly jeho celkovou filosofii. Práce postupuje chronologicky, tak jako se Masaryk vyvíjel ve svém životě, četl další autory a filozofy a kladl si nové a nové otázky a k nim hledal odpovědi. Jednotlivé etapy jeho myšlení, však nejsou striktně odděleny, proto se práce pokusí nalézt i průniky v jednotlivých vlivech. I témata, kterými se Masaryk zabývá, jsou mnohdy identická, ale již k nim přistupuje jinak a sám si o nich názor upravuje. Každý samotný vliv na Masaryka a jeho reflexe by vydaly samotnou práci, proto zůstáváme jen u těch nejzásadnějších filozofických bodů. Práce se pokouší o tři roviny. První rovina se nachází u Masarykova zdroje, tedy původního autora, který Masaryka inspiroval. Druhá rovina je samotná Masarykova interpretace a jeho pochopení. Třetí rovina pak odkazuje k Masarykovým komentátorům a autorům analyzující právě Masarykovu tvorbu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.