|
|
Mezi tradicí a modernitou: město v průmyslovém věku. Severočeská architektura v první polovině 20. století
Zeman, Jaroslav ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Švácha, Rostislav (oponent) ; Vorlík, Petr (oponent)
Severočeská průmyslová oblast, osídlená především německým obyvatelstvem, prošla od poloviny 19. století nebývalým urbanistickým a demografickým růstem. Zásadní zlom znamenal především nástup průmyslové revoluce, neboť nejvýrazněji se na její podobě podepsala následující období. Charakteristickým znakem zdejších měst je překotný urbanistický rozvoj, který šel ruku v ruce se stavebním kvasem. Tím vznikla působivá skrumáž vzájemně koexistujících průmyslových areálů, honosných vil, pompézních veřejných budov, velkorysých zahradních čtvrtí a maloměstské zástavby, vytvářející zdejšího svérázného genia loci. Pohraniční oblasti byly již odedávna rušnou křižovatku kultur, dějin a ideologií, v níž se mísili a vzájemně ovlivňovali Češi, Němci a Židé a odráží tak složité etnické vztahy na území dnešní České republiky. Práce se zaměřuje na architekturu českých Němců, která tvořila přirozený protipól architektuře české majority. Jejím cílem je tento "druhý proud" kultury zasadit do širšího středoevropského kontextu, najít a definovat specifika stavební produkce českých Němců. Za tímto účelem byla zvolena trojice průmyslových aglomerací, Ústí nad Labem, Liberec a Jablonec nad Nisou, které jsou zároveň srovnány s obdobnými lokalitami v českém (Plzeň) i německém (Saská Kamenice) prostředí.
|
|
|
Úloha rodu Vartenberků v počátcích dějin města Stráž pod Ralskem
Panošková, Tereza ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Oblast Českolipsko v období raného středověku patří k jedné z méně popsaných v historických pramenech a odborné literatuře. Územím procházely významné obchodní cesty a s nimi byly budovány i strážní hrady. Tyto hrady vystavěl rod Vartenberků, který patřil v této oblasti k předním šlechtickým rodům tohoto období. Ucelený obraz o jejich činnosti literatura neposkytuje a informace v ní si protiřečí. Tato práce se zaměřuje na památky města Stráž pod Ralskem, které jsou s rodem Vartenberků úzce spjaty. Zahrnuje hrad Vartenberk, kostel sv. Zikmunda a okrajově i strážní hrad Ralsko. Památky jsou zde detailně popsány jak po historické, tak po umělecko-historické i stavebně-historické stránce. Absence zpracovaných a zveřejněných písemných pramenů je právě v tomto období zdrojem rozporů v literatuře. Informace byly získány kritickým porovnáním historických pramenů a primární literatury. Cílem této práce je vytvořit ucelený pohled na jednotlivé památky shromážděním všech dostupných informací.
|
|
| |
|
|
Aktivity Městské knihovny Varnsdorf zaměřené na lužickosrbskou kulturu
Chalupná, Vladimíra ; Slámová, Hana (vedoucí práce) ; Buřilová, Marcela (oponent)
Bakalářská práce pojednává o spolupráci Lužice a České republiky. Zaměřuje se zejména na spolupráci Lužice s městem Varnsdorf a s Městskou knihovnou Varnsdorf. V práci je stručně popsána historie Lužice a Lužických Srbů. Následuje prezentace vývoje spolupráce České republiky s Lužicí, jsou zde uvedeny počátky spolupráce města Varnsdorf i příklady konkrétních aktivit a organizací. Bakalářská práce se zaměřuje na aktivity Městské knihovny Varnsdorf, která dlouhodobě s Lužickými Srby spolupracuje, proto v práci najdete stručnou historii knihovny a popis jednotlivých oddělení. V práci jsou dále popsány historie i aktivity knihovny zaměřené na Lužické Srby včetně tříletého projektu Městské knihovny Varnsdorf "Městská knihovna Varnsdorf - Setkávání přes hranice". V praktické části bylo zvoleno dotazníkové šetření. Byly zvoleny dva samostatné dotazníky, jeden pro uživatele Městské knihovny Varnsdorf a druhý pro vybrané knihovny v Severních Čechách. Oba dotazníky byly zaměřeny na znalost Lužice, Lužických Srbů a aktivity s lužickosrbskou tématikou. Dotazníky jsou znázorněny formou grafů a vlastní výsledky popsány a vyhodnoceny. Klíčová slova: Lužice, Lužičtí Srbové, spolupráce, Varnsdorf, Městská knihovna Varnsdorf, knihovny, Severní Čechy
|
|
|
Podještědská obec Hradčany v příběhu soudobých dějin
Havelka, Jan ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Tato diplomová práce navazuje na autorovu bakalářskou práci Podještědská osada Hradčany na prahu soudobých dějin v příbězích pamětníků 1914-1948 a v intencích regionální historie a mikrohistorie se zaměří na probádání obce Hradčany u Českého Dubu s akcentem na soudobé dějiny. Komplexně se budeme zabývat kulturně-historickými a politicko-historickými problémy a fenomény druhé poloviny 20. století, počínaje únorem 1948, pokračujíce kolektivizací a zánikem selského stavu ale i zánikem samotné obce Hradčany v rámci zřizování střediskových obcí v roce 1976. Tak se vlastně zamyslíme nad směry vývoje smyšlení venkovského člověka od sedláka k chalupníkovi, od agrárníka ke komunistovi. Autor zásadním způsobem rozšiřuje pramennou a vůbec zdrojovou základnu i téma. Na rozdíl od bakalářské práce je sledována celá obec včetně všech svých osad. Komparací s prameny k okolním obcím by měl vzniknout syntetický pramen jako obecný obraz podještědské obce v daném období. Další bádání jsou vedena vedle archivních studií i metodou orální historie a hodnocením četných obrazových materiálů. Práce je v zásadě syntézou, suplující v patřičné odborné rovině ztracenou obecní kroniku.
|
|
|
Josef Václav Scheybal: Dokumentátor a sběratel
Svobodová, Jana ; Pospíšil, Aleš (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Diplomové práce se věnuje osobnosti Josefa Václava Scheybala (1928 - 2001) a jeho působení převážně v severních Čechách. Pokouší se zachytit všechny stránky Scheybalovy osobnosti, neboť byl malířem, grafikem, ilustrátorem, historikem umění a etnografem. Byl znalcem lidové architektury a plastiky, lidového mobiliáře, technických zařízení, lidového oděvu, grafiky, lidových písní; byl tvůrcem řady expozic. Zároveň spolupracoval s Ústavem pro etnografii a folkloristiku, účastnil se etnografických výzkumů po celé republice, jejichž výsledky pravidelně publikoval. Jeho zaměření na lidovou architekturu vyústilo v celoživotní badatelskou a dokumentátorskou práci. Shromáždil hodnotné dílo kresebných dokumentů, publikací o lidové architektuře i volné tvorby v plenéru. Diplomová práce zahrnuje i jeho rodinu, otce Josefa Scheybala a manželku Janu Scheybalovou. Klíčová slova Scheybal, etnograf, sběratel, dokumentátor, lidové stavby, lidová architektura, lidový kroj, severní Čechy, Pojizeří
|
|
|
Melodie z podzemí. Hudební underground na severu Čech v období normalizace
Příhodová, Zuzana ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Diestler, Radek (oponent)
Diplomová práce se zabývá hudebním undergroundem v oblasti severních Čech v období tzv. normalizace. Klade si za cíl stručně shrnout charakteristické rysy undergroundového hnutí a podmínky pro hudební tvorbu v neoficiální kultuře, přičemž pojednává zejména o rockové undergroundové scéně. Teoretická část práce se soustředí na porozumění podzemnímu hnutí z dnešní perspektivy a staví se kriticky k vytvořenému fenoménu undergroundu na základě studia písemných pramenů a analýzy rozhovorů s pamětníky. Autentické výpovědi získané metodou orální historie přináší do tématu osobní pohled a přesvědčení vybraných představitelů, kteří si bez ohledu na okolnosti dokázali zachovat vnitřní svobodu. Ukázky textů skladeb mají za cíl spolu s interpretací postojů jednotlivých narátorů pomoci nalézt čtenáři jiný, než pouze mytizovaný pohled na underground v československých dějinách.
|
|
|
Podještědská osada Hradčany na prahu soudobých dějin v příbězích pamětníků 1914-1948
Havelka, Jan ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Tato práce se zaměřuje na probádání osady Hradčany u Českého Dubu v historickém období 1914-1948. Zmapujeme zlomové životní události tzv. ztracené poválečné generace v jedinečnosti podještědské vesnice na samé etnické hranici Sudet. Pokusíme se podívat na jednotlivé společensko- politické fenomény vybraného časového úseku, počínaje nadšeným nekritickým budování státu po obou světových válkách, pokračujíce emancipací i konečným zánikem selského stavu. V komplexnosti se pak pokusíme vykreslit obraz vesnice v letech 1938-1946. Tak se vlastně zamyslíme nad směry vývoje myšlení venkovského člověka od sedláka k chalupníkovi, od agrárníka ke komunistovi. Celá práce vychází především z bádání orálně-historickou methodou, rozhovorů s nejstaršími osadníky, sběru a hodnocení obrazových fotografických pramenů a písemností. Těmi jsou myšleny primárně paměti generace rodičů dnešních pamětníků. Dalšími, leč velmi spoře a útržkovitě dochovanými prameny, jsou administrativní dokumenty katastrální obce a osady Hradčany. Jsouce fascinováni specifiky historického podještědského světa, jehož relikty jsou stále k nalezení a zachycení, cílíme naši práci především ke shrnutí stávajících objevených pramenů do celistvého rámce a podání výpovědi o příbězích celé osady i jednotlivých jejích obyvatel v daném období.
|
|
|
Konceptualizace prostoru v historické vědě
Pýcha, Čeněk ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
Tématem diplomové práce jsou reprezentace prostoru severních Čech v období československého státního socialismu. Práce si klade za cíl příblížit chápání prostoru historickými aktéry. V metodologickém pozadí práce stojí koncept prostoru Michela de Certeau, jenž prostor chápe jako soubor míst určovaný dynamikou pohybu aktérů. Pro analýzu jsem zvolil několik společenských rámců, ve kterých se významně projevuje vztah k prostoru (turistika, památková ochrana, školní vlastivěda, vizuální reprezentace a posílání pohlednic). Tyto rámce pak určili soubor pramenů, na kterých jsem jednotlivé případové studie založil. V závěru práce jsem se pokusil o aplikaci získaných poznatků na teorii Aleidy Assmannové o proměně paradigmatu ve společenském pojetí času, kterou lze vysledovat v 80. letech. Tato proměna časového rámce se projevuje i v prostoru, protože právě v prostoru je čas zvýznamňován. Klíčová slova: prostor, severní Čechy, socialismus, reprezentace, historický aktér
|
|
|
Severní Čechy jako potenciální oblast výskytu zástupců rodu Tuber včetně lanýže letního (Tuber aestivum)
Šťovíček, Václav ; Gryndler, Milan (vedoucí práce) ; Jablonský, Ivan (oponent)
Lanýže patří k ekonomicky významným houbám, které se přirozeně vyskytují na území České republiky. O jejich geografické distribuci existují doklady založené na terénním výskytu plodnic. Moderní detekční metody nám však dovolují zjistit výskyt druhů lanýžů, aniž by musely být nalézány jejich podzemní plodnice. V této práci byla použita molekulárně genetická detekční metoda využívající polymerázovou řetězovou reakci se specifickými primery, na jejímž základě lze zjistit, zda se ve studovaných vzorcích vyskytují zástupci rodu Tuber včetně druhu Tuber aestivum. Zástupci rodu Tuber byli tímto způsobem zjištěni v 67 případech z celkového počtu 190 vzorků. Šlo s velkou pravděpodobností o druhy Tuber borchii, Tuber foetidum, Tuber rufum, Tuber dryophilum, Tuber umbilicatum, Tuber huidongense, Tuber oligospermum a Tuber aestivum. Protože podobnost sekvencí s nejpodobnějším druhem je v některých případech poměrně nízká, mohlo by se v těchto případech jednat o dosud neznámé druhy lanýžů. Faktory prostředí, které byly analyzovány, vysvětlily pouze malou část variability, působily velmi slabě a nelze konstatovat, že by některý z nich byl určující pro výskyt či absenci druhu ve vzorku. Bylo zjištěno, že se lanýže na studovaném území nevyhýbají půdám svahů, kde se jejich výskyt jeví dokonce častější než na...
|
host ::
RSS.