Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Architekt Antonín Tenzer
Pučerová, Klára ; Švácha, Rostislav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent) ; Vorlík, Petr (oponent)
Dílo Antonína Tenzera zahrnuje tvorbu z období šesti desítek let v bouřlivých etapách vývoje československé architektury. Architekt je znám jako jeden z představitelů avantgardy a vrcholného funkcionalismu, autor fakultní nemocnice v Praze-Motole i dalších zdravotnických budov nebo hotelu Jalta, stavby spojované se socialistickým realismem. Ve své disertační práci jsem se pokusila zmapovat hlavní typologické okruhy, jimiž se Antonín Tenzer zabýval. Mým cílem bylo maximálně rozšířit portfolio známých staveb, na jehož základě jsem definovala architektova hlavní témata i aktuální problémy, na něž reagoval. Vycházela jsem především z dobových materiálů - publikovaných projektů, plánové dokumentace a spisů ze státních i soukromých archivů, jakož i z dílčí pozůstalosti, kterou mi zpřístupnila architektova rodina. V jednotlivých tematických okruzích jsem se zaměřila na Tenzerovy zásadní realizace a úspěšné soutěžní projekty, na které později navazoval a rozvíjel je. Kromě podnětů od spolupracovníků, aktuálních debat a význačných prací jsem hledala prvky a postupy, jimiž na architektonickou diskuzi autor zpětně působil sám. Sledovala jsem vliv historických událostí a společensko-politické situace na jeho tvorbu, například v období hospodářské krize problematiku bydlení a s ní související koncept nejmenšího...
Mezi tradicí a modernitou: město v průmyslovém věku. Severočeská architektura v první polovině 20. století
Zeman, Jaroslav ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Švácha, Rostislav (oponent) ; Vorlík, Petr (oponent)
Severočeská průmyslová oblast, osídlená především německým obyvatelstvem, prošla od poloviny 19. století nebývalým urbanistickým a demografickým růstem. Zásadní zlom znamenal především nástup průmyslové revoluce, neboť nejvýrazněji se na její podobě podepsala následující období. Charakteristickým znakem zdejších měst je překotný urbanistický rozvoj, který šel ruku v ruce se stavebním kvasem. Tím vznikla působivá skrumáž vzájemně koexistujících průmyslových areálů, honosných vil, pompézních veřejných budov, velkorysých zahradních čtvrtí a maloměstské zástavby, vytvářející zdejšího svérázného genia loci. Pohraniční oblasti byly již odedávna rušnou křižovatku kultur, dějin a ideologií, v níž se mísili a vzájemně ovlivňovali Češi, Němci a Židé a odráží tak složité etnické vztahy na území dnešní České republiky. Práce se zaměřuje na architekturu českých Němců, která tvořila přirozený protipól architektuře české majority. Jejím cílem je tento "druhý proud" kultury zasadit do širšího středoevropského kontextu, najít a definovat specifika stavební produkce českých Němců. Za tímto účelem byla zvolena trojice průmyslových aglomerací, Ústí nad Labem, Liberec a Jablonec nad Nisou, které jsou zároveň srovnány s obdobnými lokalitami v českém (Plzeň) i německém (Saská Kamenice) prostředí.
Rozvoj společnosti tuzemskou a zahraniční expanzí
Vorlík, Petr ; Fuchs, Jan (vedoucí práce) ; Dohnal, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá doporučením vhodné marketingové a obchodní strategie pro expanzi akciové společnosti Triola v tuzemsku, Německu a Maďarsku. V tuzemsku proběhne expanze zejména s pomocí otevírání nových kamenných prodejen v kombinaci s úpravou způsobu komunikace s koncovým zákazníkem, v Maďarsku a Německu prostřednictvím spuštění zahraničního e-shopu. Předpoklady jsou zde zkoumány pomocí metod SWOT, Porterova modelu pěti sil a PEST analýzy makrookolí. K určení strategie je využita metoda marketingového mixu 4P, v případě tuzemska rozšířeného o páté P, Lidé.
Architekt Antonín Tenzer
Pučerová, Klára ; Švácha, Rostislav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent) ; Vorlík, Petr (oponent)
Dílo Antonína Tenzera zahrnuje tvorbu z období šesti desítek let v bouřlivých etapách vývoje československé architektury. Architekt je znám jako jeden z představitelů avantgardy a vrcholného funkcionalismu, autor fakultní nemocnice v Praze-Motole i dalších zdravotnických budov nebo hotelu Jalta, stavby spojované se socialistickým realismem. Ve své disertační práci jsem se pokusila zmapovat hlavní typologické okruhy, jimiž se Antonín Tenzer zabýval. Mým cílem bylo maximálně rozšířit portfolio známých staveb, na jehož základě jsem definovala architektova hlavní témata i aktuální problémy, na něž reagoval. Vycházela jsem především z dobových materiálů - publikovaných projektů, plánové dokumentace a spisů ze státních i soukromých archivů, jakož i z dílčí pozůstalosti, kterou mi zpřístupnila architektova rodina. V jednotlivých tematických okruzích jsem se zaměřila na Tenzerovy zásadní realizace a úspěšné soutěžní projekty, na které později navazoval a rozvíjel je. Kromě podnětů od spolupracovníků, aktuálních debat a význačných prací jsem hledala prvky a postupy, jimiž na architektonickou diskuzi autor zpětně působil sám. Sledovala jsem vliv historických událostí a společensko-politické situace na jeho tvorbu, například v období hospodářské krize problematiku bydlení a s ní související koncept nejmenšího...
Industriální topografie/Průmyslové dědictví a role akademické sféry
Vorlík, Petr
Metodika mapuje základní možnosti zapojení akademické sféry do procesu dokumentace, vyhodnocování, osvěty a záchrany průmyslového dědictví. Sleduje zejména postupy, ověřené dlouholetou zkušeností působení Výzkumného centra průmyslového dědictví na půdě ČVUT od jeho založení v roce 2002 a na Fakultě architektury v rámci projektu NAKI od roku 2011. Metodika přehledně shrnuje doporučení pro vznik odborných publikací a databázového systému, organizaci badatelských aktivit, odborných setkání, ale i studentských workshopů, soutěží a výstav. Sledované aktivity člení na osvědčené procesní kroky, vycházející ze specifik průmyslového dědictví – od počáteční přípravy, přes jádro aktivity a její průběh až po vyhodnocení a zveřejnění v různorodé, pro téma nejvhodnější podobě publikačních a osvětově popularizačních výstupů. Metodika je určena pro badatele, pedagogy a zájemce o průmyslové dědictví, kteří působí na vysokých školách se zaměřením na architekturu, stavebnictví nebo stavebněhistorický průzkum, ale i pro architekty, pracovníky Národního památkového ústavu, veřejnou správu, muzea a občanská sdružení.
Plný text: Stáhnout plný textPDF

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.