|
|
Téma populární hudby v regionálním tisku současného Karlovarského kraje v období let 1957-1967
Šmíd, Radek ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Diestler, Radek (oponent)
Diplomová práce Téma populární hudby v regionálním tisku současného karlovarského kraje v období let 1957 - 1967 se pokouší podchytit vývoj oficiálních názorů prezentovaných v oblastním tisku v období let 1957 - 1967 na území dnešního Karlovarského kraje na různé žánry moderní hudby, představované mainstreamovou taneční hudbou, která se později vyvinula v populární hudbu. K výzkumu bylo použito článků, recenzí i kritik k moderní hudbě zveřejněných v novinách karlovarské oblasti a specializovaných tiskovinách věnujících se především kulturním záležitostem v oblasti. Dále se jednalo především o jazz a rockovou hudbu, v Československu označovanou jako bigbít. V úvodu práce se pojednává o teoretických a metodologických otázkách vhodných pro dané téma a jejich možném využití. V další části se práce věnuje společenským a kulturním souvislostem v tehdejším Československu, vlivu ideologie na kulturu a zároveň uvolňování v umělecké tvorbě a ve společnosti v průběhu 60. let. Součástí druhé části je v rámci kontextualizace přehled poválečného oficiálního tisku, situace ohledně moderní hudby v karlovarském regionálním tisku v období 1948 - 1956 a také archivní dokumenty, jež mají vztah k tématu práce. Třetí část pojednává o vlastním tématu práce na základě analýzy tisku.
|
|
|
Plzeňská hudební scéna v letech 1968-1983
Marková, Lucie ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Diestler, Radek (oponent)
Cílem práce je rozšířit poznatky z oblasti plzeňské alternativní hudební scény v letech 1968-1983. Výzkum je zaměřený především na podmínky, za kterých se rocková uskupení v Plzni utvářela, dále na to, co scénu ovlivnilo a jak se vypořádávala s různými omezeními, která jí připravoval komunistický režim v Československu. Těžištěm poznání jsou zde rozhovory se členy rockových hudebních skupin, působících v daném rozmezí v západočeské metropoli. Interview byla provedena metodou orální historie. Mimo rozhovory se výzkum opírá o poznatky z odborné literatury, archivních materiálů a dobového tisku. Práce tak přináší nové skutečnosti v oblasti (re)kvalifikačních přehrávek, Festivalu politické písně, jehož celostátní kolo se konalo v Sokolově, a veřejných produkcí. Dále autorka prezentuje reakci hudebníků na článek Nová vlna se starým obsahem, který byl uveřejněn v časopise Tribuna v roce 1983. Výzkum se zaměřuje především na aktérskou perspektivu, jež může obohatit již známá fakta a pomoci doplnit mezery, vyskytující se v příběhu dějin plzeňské hudební scény za minulého režimu. Klíčová slova Plzeňská hudební scéna, beatová hudba, orální historie, rekvalifikační přehrávky, Festival politické písně, nová vlna
|
|
|
Téma populární hudby v regionálním tisku současného Karlovarského kraje v období let 1957-1967
Šmíd, Radek ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Diestler, Radek (oponent)
Diplomová práce Téma populární hudby v regionálním tisku současného karlovarského kraje v období let 1957 - 1967 se pokouší podchytit vývoj oficiálních názorů prezentovaných v oblastním tisku v období let 1957 - 1967 na území dnešního Karlovarského kraje na různé žánry moderní hudby, představované mainstreamovou taneční hudbou, která se později vyvinula v populární hudbu. K výzkumu bylo použito článků, recenzí i kritik k moderní hudbě zveřejněných v novinách karlovarské oblasti a specializovaných tiskovinách věnujících se především kulturním záležitostem v oblasti. Dále se jednalo především o jazz a rockovou hudbu, v Československu označovanou jako bigbít. V úvodu práce se pojednává o teoretických a metodologických otázkách vhodných pro dané téma a jejich možném využití. V další části se práce věnuje společenským a kulturním souvislostem v tehdejším Československu, vlivu ideologie na kulturu a zároveň uvolňování v umělecké tvorbě a ve společnosti v průběhu 60. let. Součástí druhé části je v rámci kontextualizace přehled poválečného oficiálního tisku, situace ohledně moderní hudby v karlovarském regionálním tisku v období 1948 - 1956 a také archivní dokumenty, jež mají vztah k tématu práce. Třetí část pojednává o vlastním tématu práce na základě analýzy tisku.
|
|
|
Vystupování neprofesionálních rockových kapel v Praze v letech 1973-1984
Razím, Tomáš ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Diestler, Radek (oponent)
Práce se zabývá vystupováním neoficiálních rockových skupin v Praze po zavedení rekvalifikací, které prakticky zlikvidovaly profesionální rockovou scénu v ČSSR. To mělo obzvlášť silný dopad na hlavní město, kde se o několik let dříve nejvíce projevil rozkvět tohoto žánru. Ten se dal posléze svobodně provozovat pouze jakožto záliba, i amatérským muzikantům však stála v cestě řada nařízení a především obecná nedůvěra k bigbítu. To mělo za důsledek velmi omezené možnosti vystupování, jelikož pořadatelé se obávali možných neblahých důsledků takovýchto akcí. Výzkum sleduje mechanismus a podmínky trvalejšího vystupování amatérských rockových kapel v Praze, a to přibližně do roku 1984. Tehdy se již projevily následky článku Nová vlna se starým obsahem, kterým vyvrcholila mediální a společenská kampaň zaměřená proti novým podobám rocku, ten samý rok byl navíc rozpuštěn Svaz hudebníků ČSR i se svým sekcemi, jež představovaly významnou oporu nezávislé kultury v ČSSR. Autor dochází k závěru, že ztížené podmínky bylo možné překonat osobní vytrvalostí, kreativitou a odhodláním riskovat ztrátu svého pracovního místa v případě neúspěchu. Tím bylo možné zdolat nejen úřední nařízení, ale především obavy z postihu za nekonformní vystupování a čilý zájem Státní bezpečnosti.
|
|
|
Plzeňská hudební scéna v letech 1968-1983
Marková, Lucie ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Diestler, Radek (oponent)
Cílem práce je rozšířit poznatky z oblasti plzeňské alternativní hudební scény v letech 1968-1983. Výzkum je zaměřený především na podmínky, za kterých se rocková uskupení v Plzni utvářela, dále na to, co scénu ovlivnilo a jak se vypořádávala s různými omezeními, která jí připravoval komunistický režim v Československu. Těžištěm poznání jsou zde rozhovory se členy rockových hudebních skupin, působících v daném rozmezí v západočeské metropoli. Interview byla provedena metodou orální historie. Mimo rozhovory se výzkum opírá o poznatky z odborné literatury, archivních materiálů a dobového tisku. Práce tak přináší nové skutečnosti v oblasti (re)kvalifikačních přehrávek, Festivalu politické písně, jehož celostátní kolo se konalo v Sokolově, a veřejných produkcí. Dále autorka prezentuje reakci hudebníků na článek Nová vlna se starým obsahem, který byl uveřejněn v časopise Tribuna v roce 1983. Výzkum se zaměřuje především na aktérskou perspektivu, jež může obohatit již známá fakta a pomoci doplnit mezery, vyskytující se v příběhu dějin plzeňské hudební scény za minulého režimu. Klíčová slova Plzeňská hudební scéna, beatová hudba, orální historie, rekvalifikační přehrávky, Festival politické písně, nová vlna
|
|
|
Proměny tzv. fanouškovských projevů v 1. a 2. české fotbalové lize (zvláště s přihlédnutím k vývoji po roce 2006)
Baran, Ondřej ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Diestler, Radek (oponent)
Sport dnes patří k nejvýznamnějším volnočasovým aktivitám naší euroamerické civilizace. Nejde přitom jen o jeho aktivní provozování, ale i o masovou zábavu milionů lidí. V této práci se soustřeďuji na divácké projevy na fotbalových stadionech v České republice. Téma se pokouším uchopit prizmatem orální historie, přičemž narátory, kteří mi poskytli rozhovory, jsou pravidelní návštěvníci utkání 1. a 2. české fotbalové ligy. Ve své práci se zaměřuji na motivace a postoje různých diváckých skupin k dění na fotbalových stadionech, přičemž se soustřeďuji zejména na tři z nich: běžné fanoušky, ultras a hooligans. Snažím se postihnout hlavní rozdíly mezi nimi, jež podle mého názoru koření nejen v různé motivaci, ale i ve způsobech komunikace těchto skupin, jakož i v jejich různém věkovém a sociálním složení. Zároveň se však snažím vést v patrnosti i specifické prostředí fotbalových ochozů, v nichž sice všichni diváci vystupují jako jednotlivci, ale zároveň se jistým způsobem stávají i součástí divácké masy, a mohou tedy být v určitých situacích strženi situací, nebo dokonce davovou psychózou. Jsem si pochopitelně vědom složitosti a komplexnosti problematiky sportovního diváctví, a nepokouším se proto o úplné postižení tohoto fenoménu, ale pouze o dílčí analýzu některých z jeho aspektů.
|
|
|
Československé beatové festivaly (1967, 1968 a 1971) pod vlivem britských a amerických hudebních vzorů
Šindelková, Markéta ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Diestler, Radek (oponent)
Diplomová práce se zabývá Československými beatovými festivaly, jež byly uspořádány v letech 1967, 1968 a 1971. V práci je představena hudební atmosféra, která v Československu v době zrodu festivalů panovala a jsou nastíněny podmínky, ve kterých naši hudebníci vytvářeli své první skupiny a začínali s vlastní tvorbou. Důraz je kladen na studium západních hudebních vzorů, jejichž vliv na československé interprety i autory je nesporný. Práce je vypracována metodou orální historie, jejímž prostřednictvím byly nahrány rozhovory se spoluorganizátory, publicisty, hudebníky a diváky. Jejich poznatky a dojmy jsou zasazeny do informací čerpaných z dobových materiálů a odborné literatury. Slouží tedy jako doplnění známých informací a přináší nový a místy nečekaný pohled na události staré téměř padesát let. Klíčová slova Československý beatový festival, beat a "big beat", angloamerická hudba, The Beatles, rhythm & blues, orální historie.
|
|
|
Role žen v historii českého punku
Římanová, Jana ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Diestler, Radek (oponent)
Diplomová práce zkoumá roli žen v historii českého punku. V úvodní části práce je popsána historie a vývoj punku ve světě. V této části jsou vysvětleny významy pojmu punk jako subkultura (v terminologii pozdějších výzkumů scéna) a punk jako hudební žánr. Popsána jsou specifika ženské punkové módy a stylu. Jsou uvedeny role, ve kterých se ženy v punkové scéně realizují a typické ženské role v hudebních skupinách. Součástí teoretické části práce je stručný popis historie punku na území České republiky a zapojení žen v české punkové scéně. Jako jeden z hlavních zdrojů při vypracování diplomové práce byly využity rozhovory vedené metodou odvozenou od metodologie orální historie. Dílčím cílem práce bylo ověření použitelnosti analytického programu Atlas.ti pro analýzu orálně-historických interview. Tento software byl využit pro analýzu výzkumných rozhovorů. Druhá polovina práce se zabývá interpretací témat obsažených v rozhovorech. Věnuje se specifickým oblastem života v souvislosti s punkovou subkulturou jako jsou důvody, které přivedly ženy k punku, role přátel a vztahů, setkání punkového myšlení s autoritou v podobě rodičů a školy. Dále se práce zabývá transformací punkových názorů v dospělosti ve vztahu k zaměstnání a vlastní rodině. Poslední část interpretace se věnuje ženským rolím, které byly v...
|
|
| |
|
|
Melodie z podzemí. Hudební underground na severu Čech v období normalizace
Příhodová, Zuzana ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Diestler, Radek (oponent)
Diplomová práce se zabývá hudebním undergroundem v oblasti severních Čech v období tzv. normalizace. Klade si za cíl stručně shrnout charakteristické rysy undergroundového hnutí a podmínky pro hudební tvorbu v neoficiální kultuře, přičemž pojednává zejména o rockové undergroundové scéně. Teoretická část práce se soustředí na porozumění podzemnímu hnutí z dnešní perspektivy a staví se kriticky k vytvořenému fenoménu undergroundu na základě studia písemných pramenů a analýzy rozhovorů s pamětníky. Autentické výpovědi získané metodou orální historie přináší do tématu osobní pohled a přesvědčení vybraných představitelů, kteří si bez ohledu na okolnosti dokázali zachovat vnitřní svobodu. Ukázky textů skladeb mají za cíl spolu s interpretací postojů jednotlivých narátorů pomoci nalézt čtenáři jiný, než pouze mytizovaný pohled na underground v československých dějinách.
|
host ::
RSS.