|
|
Nefinanční příčiny úpadků malých a středních podniků
Doležalová, Eva ; Koráb, Vojtěch (vedoucí práce)
Předkládaná disertační práce se zabývá novými nefinančními příčinami úpadků malých a středních podniků. Vznik myšlenky vychází z úvah předních odborníků na České insolvenční právo, kteří se domnívají, že finanční tísni, která vede k úpadku podniku, nutně předchází anomálie v nefinančních oblastech. Výzkumné otázky pro potvrzení stanovených hypotéz byly adresovány přímo správcům konkursních podstat, insolvenčním správcům a majitelům podniků Jihomoravského kraje, které se ocitly v úpadku. Za klíčové oblasti pro fungování malého a středního podniku jsou označeny inovace a soustavný postoj k nim, počet společníků a jejich fungovaní v managementu podniku, seznámení zaměstnanců s vizemi a plány podniku a využití outsourcingu. Disertační práce nabízí rychlotest podnikového zdraví s ohledem na identifikované hypotézy v konkrétním podniku a nabízí zjištění, zda-li je podnik zdravý, s narušenou imunitou nebo nemocný. Práce také nabízí následné využití doporučených nápravných opatření.
|
|
|
Finanční posouzení výkonnosti stavebního podniku
Doležalová, Eva ; Hroníková, Marta (oponent) ; Chovancová, Jitka (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je posouzení finančního zdraví a finanční výkonnosti stavebního podniku. Teoretická část práce je zaměřena na vymezení pojmů výkonnost a finanční zdraví podniku, účetní výkazy a na představení metod finanční analýzy. Praktická část je zaměřena na aplikaci vybraných metod finanční analýzy na konkrétní stavební podnik. Na základě výsledků analýzy je zhodnocena celková finanční situace podniku a sestaven model pro průběžné posuzování výkonnosti a finančního zdraví.
|
|
|
Svatobarborský kult ve středověkých Čechách
Zelenková, Adéla ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá kultem svaté Barbory ve středověkých Čechách. Svatá Barbora je legendární světice, jejíž mučednická smrt je odhadována kolem roku 306. Svatá Barbora byla pravděpodobně nejprve uctívána na Východě. Během byzantské okupace v 6. století byl kult importován do Itálie a odtud se šířil dále na sever od Alp. Největší rozmach na Západě zažíval kult ve 14. století. Kult svaté Barbory se v Čechách rozšířil ve 14. století a nikdy nedosáhl takové obliby jako kulty jiných světců (na příklad svaté Kateřiny). Obliba svatobarborského kultu v Čechách byla zrekonstruována zejména na základě četnosti patrocinií kostelů, kaplí a oltářů.
|
|
|
Kult svatého Jiří ve středověkých Čechách
Edlová, Štěpánka ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na kult svatého Jiří v rámci kontextu předhusitských Čech. Ze svého palestinského centra Lyddy se svatojiřský kult rozšířil do prostředí celého tehdejšího křesťanského světa v průběhu 6. a 7. století. Poté, co se prostřednictvím řezenské diecéze dostal v 10. století do Čech, začal zaujímat výsadní postavení v lokálních patronátech. Jeho kult se ve 12. století stal jedním z nejvýznamnějších. Cílem této studie je, za pomoci pramenné heuristiky a mezioborové analýzy, zmapovat aspekty šíření a projevů svatojiřské úcty v Čechách doby předhusitské. Klíčová slova Svatý Jiří, kult svatých, kult, hagiografie, pražská diecéze, patrocinium, mučedník, vojenští světci, křížové výpravy
|
|
|
Židé ve středověké Praze za vlády Karla IV.
Švihel, Jakub ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Cílem práce je přiblížit roli Židů v Praze za panování Karla IV. Za použití městské knihy soudní Starého Města pražského jako hlavního pramene jsem se pokusil načrtnout význam židovských finančníků v první polovině 14. století v hlavním městě zemí Koruny české. Součástí práce je zamyšlení nad vývojem židovského osídlení v českých zemích s ohledem na významné události ovlivňující postavení a život Židů na území Svaté Říše římské, konkrétně na vlnu pogromů z let 1346-49.
|
|
|
Vláda ve víře: Příspěvek ke studiu raně středověkých waleských církevních dějin
Bartošík, Jan ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Název: Vláda ve víře: Příspěvek ke studiu raně středověkých waleských církevních dějin Anotace Diplomová práce se zabývá ranou křesťanskou církví na území dnešního Walesu, konkrétně od pozdní antiky až do počátku 7. století. Podrobně rozebírá celou církevní organizaci, analyzuje její jednotlivé pilíře a sleduje její vliv na formování raně středověkých waleských státních celků. Jelikož se jedná o období obtížné na rekonstrukci, kombinuje diplomová práce několik teorií, hypotéz a různých badatelských metod. První část práce se zabývá christianizací Británie v římském období a mapuje kulturní analogie s raně středověkou waleskou společností. V druhé části práce analyzuje 5. století v Británii a sleduje přelom mezi pořímskou správou a počátkem raně středověké kmenové struktury a křesťanské ostrovní kultury. Třetí část se věnuje církevní struktuře v "době světců" (6. století) a s tím spojeným počátkem některých waleským územních celků. Klíčová slova Středověk, Británie, Wales, Anglie, svatý Patrik, svatý David, král Artuš, pořímská Británie
|
|
|
Kult svatého Martina ve středověkých Čechách
Šárovcová, Klára ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá zpracováním kultu svatého Martina z Tours v předhusitských Čechách. Martinův kult se v Tours etabloval ve 2. polovině 5. století, během 6. století se svatý Martin stal hlavním franckým světcem a za vlády Karlovců si udržel postavení jednoho z nejvýznamnějších patronů království, odkud se úcta k němu rozšířila po celé Evropě. Poté, co se Martinův kult dostal do Čech zprostředkovaně přes vliv mohučského arcibiskupství, pravděpodobně za vlády Vratislava II., se Martin z Tours stal po polovině 12. století jedním z nejvýznamnějších světců. Cílem studie je podat analýzu šíření a projevů kultu sv. Martina v předhusitských Čechách a popsat vlivy, které se na tomto procesu podílely. Práce se opírá jak o historický rozbor pramenů, tak o interdisciplinární bádání, které dokresluje celkový obraz kultu. Klíčová slova Svatý Martin z Tours, kult, Sulpicius Severus, hagiografie, pražská diecéze, patrocinium
|
|
|
Ve stínu švédských dělových koulí nad Prahou v roce 1648 - proměna historického narativu napříč staletími
Fišera, Tadeáš ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Třicetiletá válka (1618-1648) se stala globálním konfliktem, do něhož byly postupně vtaženy téměř všechny země Evropy. Důvodem k rozpoutání války nebyla pouze komplikovaná náboženská situace způsobená štěpící se římskou církví, kdy proti sobě stanuly strany protestantské unie a katolické ligy, ale také konflikty politické a ekonomické. Politické důvody lze charakterizovat expanzí Habsburků do okolních zemí, pomocí které se snažili vydobýt politické a přednostní postavení a nadvládu v Evropě. Cílem diplomové práce není rekonstrukce historických událostí doby třicetileté války, ale její historický narativ a jeho proměny napříč staletími. Výchozím bodem práce je rok 1648, kdy došlo k posledním bojům třicetileté války při švédském obležení Prahy. Z Prahy se na dobu několika měsíců stala téměř obranná pevnost, která po dlouhý čas vzdorovala švédským protestantským vojskům. Tato událost se odrazila v zobrazení národních dějin hned dvojím způsobem: jednak hrdinným vzdorem Pražanů vůči nepřátelské armádě, v druhém případě definitivní porážkou nadějí původně utrakvistické a protestanské části české společnosti na restituci poměrů před bitvou na Bílé hoře.
|
|
|
Církevní dějiny Benešova ve světle archeologických výzkumů
Váňová, Libuše ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
99 Bibliografická citace Církevní dějiny Benešova ve světle archeologických výzkumů /rukopis/: diplomová práce / Váňová Libuše; vedoucí práce: Petr Kubín. - Praha, 2011. - 99 s. Anotace: Diplomová práce "Církevní dějiny Benešova ve světle archeologických výzkumů" vychází z dosud publikovaných prací, které mapují historii města a jeho církevních objektů. V první fázi je tedy nejprve věnována pozornost současnému zpracování tématu. Druhá fáze je pak zaměřena na přehled archeologických výzkumů, které se v dané lokalitě v průběhu doby uskutečnily. Důraz je kladen na výzkumy objektů sakrální povahy (klášter minoritů, farní kostel sv. Mikuláše, špitál s kostelem sv. Alžběty, areál piaristické koleje). Výsledky těchto výzkumů jsou pak konfrontovány s řečí písemných pramenů. V rámci objektivity nebylo možné opomenout i některé profánní objekty. Bez jejich archeologického prověření by totiž unikaly dějinné souvislosti. Za přínos lze považovat, že se podařilo objevem slovanského pohřebiště z 10. - 11. století podpořit zprávu (byť z pozdního pramene), která hovoří o svěcení kostela v Benešově v roce 1070. Klíčová slova: Církevní dějiny Benešova - historie města - archeologie Abstrakt: Thesis "Ecclestical History of Benesov in the light of archeological research" is based on Publisher work, which charts the history of...
|
|
| |
host ::
RSS.