|
|
Severní Čechy jako potenciální oblast výskytu zástupců rodu Tuber včetně lanýže letního (Tuber aestivum)
Šťovíček, Václav ; Gryndler, Milan (vedoucí práce) ; Jablonský, Ivan (oponent)
Lanýže patří k ekonomicky významným houbám, které se přirozeně vyskytují na území České republiky. O jejich geografické distribuci existují doklady založené na terénním výskytu plodnic. Moderní detekční metody nám však dovolují zjistit výskyt druhů lanýžů, aniž by musely být nalézány jejich podzemní plodnice. V této práci byla použita molekulárně genetická detekční metoda využívající polymerázovou řetězovou reakci se specifickými primery, na jejímž základě lze zjistit, zda se ve studovaných vzorcích vyskytují zástupci rodu Tuber včetně druhu Tuber aestivum. Zástupci rodu Tuber byli tímto způsobem zjištěni v 67 případech z celkového počtu 190 vzorků. Šlo s velkou pravděpodobností o druhy Tuber borchii, Tuber foetidum, Tuber rufum, Tuber dryophilum, Tuber umbilicatum, Tuber huidongense, Tuber oligospermum a Tuber aestivum. Protože podobnost sekvencí s nejpodobnějším druhem je v některých případech poměrně nízká, mohlo by se v těchto případech jednat o dosud neznámé druhy lanýžů. Faktory prostředí, které byly analyzovány, vysvětlily pouze malou část variability, působily velmi slabě a nelze konstatovat, že by některý z nich byl určující pro výskyt či absenci druhu ve vzorku. Bylo zjištěno, že se lanýže na studovaném území nevyhýbají půdám svahů, kde se jejich výskyt jeví dokonce častější než na...
|
|
|
Severní Čechy jako potenciální oblast výskytu zástupců rodu Tuber včetně lanýže letního (Tuber aestivum)
Šťovíček, Václav ; Gryndler, Milan (vedoucí práce) ; Jablonský, Ivan (oponent)
Lanýže patří k ekonomicky významným houbám, které se přirozeně vyskytují na území České republiky. O jejich geografické distribuci existují doklady založené na terénním výskytu plodnic. Moderní detekční metody nám však dovolují zjistit výskyt druhů lanýžů, aniž by musely být nalézány jejich podzemní plodnice. V této práci byla použita molekulárně genetická detekční metoda využívající polymerázovou řetězovou reakci se specifickými primery, na jejímž základě lze zjistit, zda se ve studovaných vzorcích vyskytují zástupci rodu Tuber včetně druhu Tuber aestivum. Zástupci rodu Tuber byli tímto způsobem zjištěni v 67 případech z celkového počtu 190 vzorků. Šlo s velkou pravděpodobností o druhy Tuber borchii, Tuber foetidum, Tuber rufum, Tuber dryophilum, Tuber umbilicatum, Tuber huidongense, Tuber oligospermum a Tuber aestivum. Protože podobnost sekvencí s nejpodobnějším druhem je v některých případech poměrně nízká, mohlo by se v těchto případech jednat o dosud neznámé druhy lanýžů. Faktory prostředí, které byly analyzovány, vysvětlily pouze malou část variability, působily velmi slabě a nelze konstatovat, že by některý z nich byl určující pro výskyt či absenci druhu ve vzorku. Bylo zjištěno, že se lanýže na studovaném území nevyhýbají půdám svahů, kde se jejich výskyt jeví dokonce častější než na...
|
|
|
Analýza zapojení prsních svalů při tlacích jednoručními činkami na polohovací lavici
Šťovíček, Václav ; Stackeová, Daniela (vedoucí práce) ; Pavlů, Dagmar (oponent)
Název: Analýza aktivace prsních svalů při tlacích jednoročními činkami na polohovací lavici - Analyse ofPectorals Activity during Dumbell Press on the lncline Bench. Cíl práce: Analyzovat pomocí povrchového EMO měření aktivaci jednotlivých částí prsních svalů při tlacích jednoročními činkami na polohovací lavici ve čtyřech polohách. Následně vytvořit doporučení pro procvičení prsních svalů pomocí tlaků jednoročními činkami na polohovací lavici. Metoda: Elektromyografické měření. Výsledky: EMO měřením jsme zjistili, že musculus pectorallis major - pars clavicularis (velký sval prsní - horní část) se zapojuje ve všech čtyřech modifikacích měřeného cviku. Největší zapojení bylo zaznamenáno na druhém stupni (43ř) šikmé lavice. Musculus pectorallis major- pars stemocostalis (velký sval prsní- střední část) se též zapojuje ve všech čtyřech modifikacích měřeného cviku. U této části velkého prsm'ho svalu bylo největší zapojení pozorováno při tlaku na vodorovné lavici. Poslední ze tří částí musculus pectorallis major- pars abdominalis (velký sval prsní- spodní část) se na rozdíl od ostatních částí zapojoval jen při tlaku na vodorovné lavici. Klíěová slova: fitness, elektromyografie, prsní svaly, posilování, tlak jednoročními činkami
|
host ::
RSS.