|
|
Severní Čechy jako potenciální oblast výskytu zástupců rodu Tuber včetně lanýže letního (Tuber aestivum)
Šťovíček, Václav ; Gryndler, Milan (vedoucí práce) ; Jablonský, Ivan (oponent)
Lanýže patří k ekonomicky významným houbám, které se přirozeně vyskytují na území České republiky. O jejich geografické distribuci existují doklady založené na terénním výskytu plodnic. Moderní detekční metody nám však dovolují zjistit výskyt druhů lanýžů, aniž by musely být nalézány jejich podzemní plodnice. V této práci byla použita molekulárně genetická detekční metoda využívající polymerázovou řetězovou reakci se specifickými primery, na jejímž základě lze zjistit, zda se ve studovaných vzorcích vyskytují zástupci rodu Tuber včetně druhu Tuber aestivum. Zástupci rodu Tuber byli tímto způsobem zjištěni v 67 případech z celkového počtu 190 vzorků. Šlo s velkou pravděpodobností o druhy Tuber borchii, Tuber foetidum, Tuber rufum, Tuber dryophilum, Tuber umbilicatum, Tuber huidongense, Tuber oligospermum a Tuber aestivum. Protože podobnost sekvencí s nejpodobnějším druhem je v některých případech poměrně nízká, mohlo by se v těchto případech jednat o dosud neznámé druhy lanýžů. Faktory prostředí, které byly analyzovány, vysvětlily pouze malou část variability, působily velmi slabě a nelze konstatovat, že by některý z nich byl určující pro výskyt či absenci druhu ve vzorku. Bylo zjištěno, že se lanýže na studovaném území nevyhýbají půdám svahů, kde se jejich výskyt jeví dokonce častější než na...
|
|
|
Severní Čechy jako potenciální oblast výskytu zástupců rodu Tuber včetně lanýže letního (Tuber aestivum)
Šťovíček, Václav ; Gryndler, Milan (vedoucí práce) ; Jablonský, Ivan (oponent)
Lanýže patří k ekonomicky významným houbám, které se přirozeně vyskytují na území České republiky. O jejich geografické distribuci existují doklady založené na terénním výskytu plodnic. Moderní detekční metody nám však dovolují zjistit výskyt druhů lanýžů, aniž by musely být nalézány jejich podzemní plodnice. V této práci byla použita molekulárně genetická detekční metoda využívající polymerázovou řetězovou reakci se specifickými primery, na jejímž základě lze zjistit, zda se ve studovaných vzorcích vyskytují zástupci rodu Tuber včetně druhu Tuber aestivum. Zástupci rodu Tuber byli tímto způsobem zjištěni v 67 případech z celkového počtu 190 vzorků. Šlo s velkou pravděpodobností o druhy Tuber borchii, Tuber foetidum, Tuber rufum, Tuber dryophilum, Tuber umbilicatum, Tuber huidongense, Tuber oligospermum a Tuber aestivum. Protože podobnost sekvencí s nejpodobnějším druhem je v některých případech poměrně nízká, mohlo by se v těchto případech jednat o dosud neznámé druhy lanýžů. Faktory prostředí, které byly analyzovány, vysvětlily pouze malou část variability, působily velmi slabě a nelze konstatovat, že by některý z nich byl určující pro výskyt či absenci druhu ve vzorku. Bylo zjištěno, že se lanýže na studovaném území nevyhýbají půdám svahů, kde se jejich výskyt jeví dokonce častější než na...
|
|
|
Příprava substrátu pro pěstování korálovce ježatého (Hericium erinaceus) za použití různých přídavků a teplotních ošetření
Sobotová, Radmila ; Jablonský, Ivan (vedoucí práce) ; David, David (oponent)
Cílem této práce bylo zjistit, zda může ošetření substrátu teplotou do 100°C nahradit jeho sterilizaci při 120°C. Dále pak porovnání různých typů substrátů a přídavků.
Pro ošetření substrátů byly zvoleny teploty 90°C po dobu 48 hodin, 90°C po dobu 20 hodin, 121°C po dobu 2 hodin, 80°C po dobu 20 hodin a 70°C po dobu 24 hodin. Ukázalo se, že teplota ošetření substrátu pod 100°C může nahradit jeho sterilizaci při 120°C.
V rámci pokusů byly použity substráty složené z bukových pilin nebo slaměných pelet, obohacené pšeničnými otrubami, případně pšeničným šrotem. Také byl zkoumán vliv fermentace substrátů na růstové vlastnosti korálovce ježatého. Nejvhodnějším substrátem pro růst mycelia a následnou fruktifikaci korálovce ježatého byly bukové piliny. Rychlejšího růstu mycelia a vyšších výnosů plodnic bylo dosaženo v případě obohacení substrátu z bukových pilin pšeničnými otrubami nebo pšeničným šrotem. Nebyl prokázán vliv fermentace substrátů na růst mycelia korálovce ježatého.
Byl zkoumán i růst mycelia a tvorba plodnic korálovce bukového (Hericium coralloides). Nejlepším substrátem pro korálovec bukový byly neobohacené bukové piliny.
|
|
|
Vliv podmínek prostředí na vztah kultury hlívy ústřičné (Pleurotus ostreatus), Trichoderma pleuroti a mikrobiota v substrátu
Wiesnerová, Lucie ; Jablonský, Ivan (vedoucí práce) ; Radomír, Radomír (oponent)
Pěstování jedlých hub je ve světě stále populárnější. Lidé si stále více uvědomují jejich pozitivní účinky, a proto jsou houby využívány nejen v gastronomii, ale také stále častěji v humánní a veterinární medicíně. S jejich pěstováním se ale pojí také napadení pěstovaných kultur škůdci a chorobami. V pěstírnách se nejčastěji objevují zelené plísně rodu Trichoderma, které způsobují značné ztráty. Při pěstování hlívy ústřičné je největším problémem Trichoderma pleuroti, při pěstování žampionů je to Trichoderma aggressivum. Proto je výzkum ochrany proti těmto plísním důležitý a v posledních letech nabývá na významu.
Předložená práce se zabývá studiem tolerance vybraných kmenů Pleurotus ostreatus vůči Trichoderma pleuroti a různými tepelnými ošetřeními substrátu. V pokusech byl zjišťován vztah mezi Pleurotus ostreatus, Trichoderma pleuroti a Bacillus subtilis, dále různé formy tepelného ošetření substrátu a jeho obohacení. Pokusy byly statisticky vyhodnoceny metodou ANOVA.
V případě společného růstu Trichoderma pleuroti a Bacillus subtilis byl růst Trichoderma pleuroti značně omezen, zejména v případě plošné inokulace Bacillus subtilis. Také u společného růstu Bacillus subtilis a Pleurotus ostreatus byl růst Pleurotus ostreatus omezen, u plošné inokulace Bacillus subtilis bylo omezení růstu Pleurotus ostreatus výraznější.
V případě fermentace substrátu a jeho následného tepelného ošetření bylo zjištěno, že obohacení substrátu a jeho následná fermentace není vhodné ošetření pro růst mycelia Pleurotus ostreatus. V případě, že byl substrát infikován Trichoderma pleuroti, se jako nejvhodnější ošetření ukázala fermentace substrátu a následné tepelné ošetření při 60 °C. Přidání prorostlého vyplozeného substrátu se neprojevilo jako významné pro růst mycelia Pleurotus ostreatus.
|
|
|
Vliv ošetření substrátu a teplotních podmínek na vývoj kultury Pleurotus eryngii a Pleurotus nebrodensis
Otradovcová, Šárka ; Jablonský, Ivan (vedoucí práce) ; Rudolf, Rudolf (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo vybrat nejvhodnější složení a teplotní ošetření substrátu a optimální teploty pro nasazování a vývoj plodnic kultur hub Pleurotus eryngii a Pleurotus nebrodensis.
V rámci cíle práce byla formulovaná hypotéza, že různé úrovně teplotního ošetření substrátu mají vliv na kolonizaci substrátu myceliem a následný výnos plodnic Pleurotus eryngii a Pleurotus nebrodensis, a že u těchto vybraných kmenů lze nalézt kmen tolerující teploty v pěstírně nad 15 °C.
Jako substráty pro prorůstání mycelia P. eryngii a P. nebrodensis byly zvoleny slaměné pelety, bukové piliny, smrkové piliny a piliny douglasky. Některé substráty, byly obohaceny pšeničnými otrubami případně jehličnaté piliny, byly fermentovány bez a s přídavkem 5 % fugátu.
Získaná data byla statisticky zpracována pomocí programu Statistica (StatSoft) metodou ANOVA. Statistické vyhodnocení výsledků je v práci graficky znázorněno.
Výsledky pokusu prokázaly, že Pleurotus eryngii a Pleurotus nebrodensis má nejvyšší přírůstky mycelia na substrátu z fermentovaných jehličnatých pilin s přídavkem fugátu.
Dále z výsledků vyplývá, že na neobohaceném substrátu otrubami dosahovala houba vyšších přírůstků, než na substrátu obohaceném otubami, který byl i dokonce více náchylný na kontaminaci.
Optimální teplota pro nasazování a vývoj plodnic Pleurotus eryngii byla stanovena teplota 12 - 15 °C. Byly značné rozdíly mezi fruktifikací P. eryngii a P. nebrodensis, která dala minimální výnos. Délka pěstebního cyklu Pleurotus eryngii byla 72 - 134 dnů. Vývoj plodnic trval 11 - 21 dnů.
|
|
|
Substráty kolonizované vybranými dřevními houbami a jejich další technické využití
Holejšovská, Eva ; Jablonský, Ivan (vedoucí práce) ; Súkeníková, Tereza (oponent)
Pěstování jedlých a léčivých hub nabývá celosvětově stále většího významu. Houby slouží jako potraviny, ale pomáhají i v humánní a veterinární medicíně. Cílem bakalářské práce bylo dokázat, že houby mohou mít i technické využití. Bylo založeno několik pokusů. Ty byly zakládány na substrátu ze slaměných pelet. Pelety bylo třeba důkladně rozmělnit za přítomnosti vody na co nejjemnější, aby došlo k rovnoměrnému prorůstání mycelia hub. Pozorovány byly tyto faktory: rychlost růstu, pevnost mycelia a tepelná vodivost. První dva pokusy byly zaměřeny na rychlost prorůstání. Tady bylo zjištěno, že nejrychleji prorůstá mycelium houby Lesklokorky lesklé (Ganoderma lucidum) a Outkovky pestré (Trametes versicolor). Jeden z pokusů byl zaměřen na vytvoření obalu na lahev a stínidla na lampu. Na tento pokus byla použita Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus). Bylo zjištěno, že hlíva při dostatečném prorůstání bez kontaminace vytvoří tak silné mycelium, které může být použito jako obalový materiál. V teoretické části se dozvíme o pěstování vybraných hub, jejich vzhledu, léčivých účincích a o jejich dalších pěstovaných druzích. Zkoumanými houbami byly Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus), Lesklokorka lesklá (Ganoderma lucidum), Ohňovec borový (Phellinus pini), Outkovka pestrá (Trametes versicolor) a Houževnatec jedlý (Lentinula edodes).
|
host ::
RSS.