|
|
Historie farnosti v Mostě v letech 1945-1990
Hausner, Martin ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Stříbrný, Jan (oponent)
Cílem této práce bylo popsat historii mostecké farnosti v letech 1945-1990. Je to bezmála polovina století, ve kterém nebyla nouze o dramatické události, ať už na rovině státní, politické, obecní, farní nebo osobní. Na počátku sledovaného období spatřujeme pád nacistické ideologie, na jeho konci sledujeme pád ideologie ateistické. V období, které je vymezeno těmito mezníky, postihlo farnost mnoho změn a těžkých ran. Nejprve to byl poválečný teror páchaný na německém obyvatelstvu a odsun. Zanedlouho dochází ke komunistickému puči, po kterém nastává nejprve skrytý a zanedlouho otevřený boj proti církvím, kdy se církev dostává pod dozor a do moci státních úředníků. V této době je téměř symbolicky v duchu doby mostecká farnost i s kostely smetena z povrchu země a nachází azyl v nevelkém farním sále. Teprve po téměř dvaceti letech života v neustálém provizoriu má farnost opět svůj chrám. To už je ale totalita na konci sil a přichází demokracie, ve které se mostecká farnost po mnoha desetiletích nesvobody znovu učí svobodně dýchat a žít. Klíčová slova Historie, církev, farnost, kostely, kněží
|
|
|
Myth and National Identity
Chytrý, Lukáš ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Znojemská, Helena (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl rozkrýt vztah mezi mýtem a národní identitou. Zásadními otázkami jsou míra, do které je společenská identita závislá na literární naraci a jaké motivy tuto naraci konstituují. Analýza tohoto vztahu je prováděna na vybraných literárních textech s ohledem na kritické přístupy literární teorie a relevantní společensko-politické aspekty. Rozbor je prováděn na základě komparativního přístupu k vybraným textům. Komparativní metoda se zaměřuje na společensko-politický a historický kontext vybraných literárních děl, stejně tak jako na různé přístupy k otázce, co tvoří společenskou identitu. Texty, na které se pozornost zaměřuje především, jsou básnická sbírka James Macphersona, Poems of Ossian, historický román Sir Walter Scotta, Waverley a Rukopisy Královédvorské a Zelenohorské. Tato diplomová práce otevírá diskuzi teoretickým přístupem ke vztahu mezi mýtem a historií. Diskuze se zaobírá způsobem, kterým obě zmíněné složky konstituují kolektivní identitu. Práce se snaží zdůraznit především ty aspekty, které dávají vzniknout manipulativním výrokům a představám, které následně ovlivňují diskurz. Do popředí tak vystupuje otázka tradice, konvence a představy o heroické době, na kterou konkrétní kolektivní povědomí navazuje. Pozornost je tak věnovaná...
|
|
|
Tradice Českého Meránu
Hrušková, Šárka ; Dvořáková, Markéta (vedoucí práce) ; Dvořáková, Michaela (oponent)
Podnětem k výběru tohoto tématu byl fakt, že jsem nikde nenalezla komplexně zpracovaný přehled místních tradic a zvyků a také to, že zde žiji od narození a tak mám řadu vlastních poznatků, které mohu při zpracování uplatnit. V posledních letech zde dochází ke vzniku nových tradic a částečně také k obnově tradic dřívějších. Cílem práce je zjistit a zaznamenat tradice, které se v oblasti Českého Meránu dodržovaly dříve, ale zejména ty, které se zde objevují dnes. Práce nejprve stručně popisuje oblast Českého Meránu, její přírodní charakteristiku, historii a významné osobnosti, které odtud pocházejí. Dále uvádí konkrétní tradice, které jsou rozděleny do skupin podle svého druhu - od historických tradic vycházejících z lidových a křesťanských svátků, po novodobé tradice. Připomíná také některé zaniklé tradice, které se do dnešní doby nedochovaly. Kromě toho se zmiňuje o místní kronice, která byla významným zdrojem informací. V závěru práce je uveden její možný praktický přínos a využití.
|
|
|
Rod Bartoňů na zámku Nové Hrady
Novotná, Jana ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Dvořáková, Markéta (oponent)
Tato práce se zabývá velkoprůmyslnickým rytířským rodem Bartoňů z Dobenína, přesněji na zámku Nové Hrady. Téma se soustředí především na chronologický vývoj důležitých členů tohoto rodu a jejich životních osudů od první zmínky až do konce 20. století. Dominantu tvoří zámek Nové Hrady, který je jedinečnou architektonickou perlou nacházející se v České republice. Zámek Nové Hrady je spojen s významnými jmény jako Jan Ludvík a Jan Antonín Harbuval de Chamaré či architekt Josef Jäger a s mnohými dalšími osobnostmi. Nesmím zapomenout ještě na jeden významný rod - rod Čerychů. Nynější majitelé manželé Kučerovi se starají o znovunavrácení jeho prvotního lesku. Byli představitelé rodu Bartoňů z Dobenína něčím jiným, než běžnými lidmi žijícími v oné době? Změnilo je povýšení do rytířského stavu? To vše je v práci uvedeno. Klíčová slova: zámek Nové Hrady, Harbuval de Chamaré, Bartoňové z Dobenína, textilní výroba, historie, rod Čerychů, manželé Kučerovi, Náchod, mecenáši
|
|
|
Syndrom CSA u dětí
Špinková, Tereza ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Stretti, Sylvie (oponent)
Diplomová práce Syndrom CSA u dětí, se zabývá aktuální problematikou sexuálního zneužívání dětí a jeho následků. V teoretické části se čtenář seznámí s historií sexuálního zneužívání, s dnešním pohledem na tuto problematiku a zákonným ošetřením pro pachatele a oběti. Dále se čtenář seznámí s různými druhy sexuálního zneužívání a okrajově také s komerčním zneužíváním. Cílem výzkumu v praktické části je pomocí kvantitativního výzkumu prováděným na FZŠ v RVJ při PedFUK Drtinova zjistit, jak dalece o této problematice jsou žáci informováni, a zda se sami s tímto problémem setkali osobně, případně mají-li ve svém okolí nějakou zneužívanou osobu.
|
|
|
Imprints of history in post-agricultural forests
Vojta, Jaroslav ; Suchara, Ivan (vedoucí práce) ; Honnay, Olivier (oponent) ; Tichý, Lubomír (oponent)
8 Úvod V rozvinutých zemích tvoří lesy vzniklé na bývalé zemědělské půdě (postagrární lesy, novodobé lesy, sekundární lesy) stále významnější součást krajiny a proto přitahují pozornost ekologů. Z praktického i teoretického hlediska je zajímavá otázka možnosti obnovy lesních společenstev na bývalé zemědělské půdě a na současné a historické změny krajiny můžeme pohlížet jako na přírodní experiment, který může pomoci porozumět některým základním ekologickým otázkám. Mnoho ekologických studií využívá podrobných prostorově explicitních informací z historických záznamů. Nejčastěji jsou používány staré mapy pro odlišení lesů, které vznikly na zemědělské půdě (novodobé lesy, postagrární lesy) od lesů které existují kontinuálně po dobu několika století (starobylé lesy). Na základě těchto informací bylo doloženo, že kolonizační schopnosti druhů jsou zvláště významné v dlouhodobém vývoji lesní vegetace. Osidlování nově vzniklých lesů může probíhat velmi pomalu a populace pomalu migrujících druhů mohou být omezeny na porosty starobylých lesů nebo na drobné "starobylé" biotopy jako jsou meze s dřevinami. Omezená schopnost lesních druhů kolonizovat sekundární lesy může mít za důsledek homogenizaci společenstev lesních druhů mezi stanovišti. Lesní druhy však tvoří specifickou ekologickou skupinu a o celkové diverzitě...
|
|
|
Conceptualizing Eastern Europe: Past and Present
Mačkinis, Vilius ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent) ; Gordy, Eric (oponent)
The ideas presented in the dissertation are based on the premise that the concept of Eastern Europe is a construction, which received its meaning(s) trough events and shifts, which also shaped the idea of Europe. To analyze these influences several labels and aspects of history, which constructed the concept of Eastern Europe can be recognized. The author argues that there can be five important aspects, forming the concept and providing meanings, discerned and considered: (1) geography associated with the Eastern border of the European continent and its flexibility; (2) cultural trends, mainly provided by the ideas of the Enlightenment, which present the eastern part as wild, barbaric and uncivilized; (3) political formations, which by military and political means conquered or lost the region, alienating it with the West or making it a 'buffer zone'; (4) Economic aspects of backwardness and the constant try to catch-up with the West; and (5) the discourse about the region itself, historiography depicting the formations and ascribing labels to discourse. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
|
An Analysis of Francis Fukuyama's Arguments Exemplified on Contemporary Dystopian Cultural Production
Šinaľ, Martin ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
V této práci analyzuji a problematizuji přístup Francise Fukuyamy k posthumanizmu, který je vyjádřen převážně v knize Our Posthuman Future (2002). V ní Fukuyama varuje před pravděpodobným nepříznivým dopadem potenciální biotechnologické revoluce, která by mohla umožnit snadný přístup k manipulaci s lidským genomem, pomocí praktik jako je genetická modifikace nebo lidské klonování. Fukuyamův hlavní předpoklad je, že všichni členové společnosti musí splňovat jistá ohraničená kritéria humanity k tomu, aby si byli rovni, protože když různí lidé nabudou odlišné "lidské přirozenosti," výsledkem bude stratifikace, nezvrátitelná nerovnost a možná dokonce třídní válka. Z toho důvodu Fukuyama volá po preventivní regulaci genetické manipulace, aby se předešlo "posthumanitní budoucnosti." Tuto teorii dávám do kontrastu s názory vybraných transhumanistických a feministických teoretiků. Dále se věnuji beletrii, konkrétně románové trilogii Lilith's Brood (1987-1989) od Octavie Butler a románu Never Let Me Go (2005) od Kazua Ishigura. Vycházejíc z těchto zdrojů vyvozuji, že Fukuyamova pozice je škodlivě vylučující, rozdělující a kontraproduktivní v tom, že ve snaze zajistit svobodu a rovnost vykresluje potenciálně posthumánní subjekty jako fundamentálně podřadné, čímž v principu popírá vlastní projekt a odhaluje...
|
host ::
RSS.