|
| |
|
|
Multikulturní výchova na 1.stupni ZŠ
Chadtová, Barbora ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Krčmářová, Tereza (oponent)
Tématem diplomové práce je mapování problematiky multikulturní výchovy na prvním stupni základních škol. Cílem je především proniknout do současných struktur, posoudit možnosti práce učitele ve školním prostředí a v návaznosti na zjištěné poznatky hledat další cesty multikulturního vzdělávání žáků. Teoretická část práce vymezuje právní prostředí dané problematiky na úrovni České republiky a ukotvení multikulturního vzdělávání v kurikulárních dokumentech. Dále popisuje možné myšlenkové směry a přístupy v současném interkulturním vzdělávání. Rovněž zahrnuje možnosti a principy edukačního procesu od osobnosti učitele, jeho vlastních kompetencí, stanovení cílů a obsahu, vhodných forem a metod práce až k samotným žákům a dalším činitelům ovlivňující hodinu multikulturní výchovy. Značná část práce je věnována přiblížení nejnovějších poznatků, trendů a základních pilířů a principů kvalitního interkulturního vzdělávání. Popisuje také organizace, které svou činnost zaměřují na multikulturalitu světa a mohou se tak přímo podílet na rozšiřování všeobecného přehledu žáků, předávání informací, poznatků, na rozvoji osobnostně sociálních a zejména pak multikulturních kompetencí žáků. V neposlední řadě odkazuje na řadu podpůrných materiálů a pomůcek určených přímo do hodin multikulturní výchovy. Praktická část je...
|
|
|
Východiska budování a uplatňování autority v edukaci z pohledu studentů učitelství v mezinárodním kontextu
Šaroch, Jaroslav ; Bendl, Stanislav (vedoucí práce) ; Syřiště, Ivo (oponent) ; Dvořáček, Jiří (oponent)
Disertační práce se zabývá východisky budování a uplatňování autority v edukaci pohledem studentů učitelství v mezinárodním kontextu. Práce je dělena do šesti kapitol, z nichž první tři představují její teoretický základ. V první kapitole je vymezen pojem autorita obecně i z hlediska výchovy a vzdělávání, po čemž následuje členění autority a její kategorizace doplněné o přehled dilemat, které může v edukaci způsobovat. Druhá kapitola mapuje vnitřní a vnější determinanty budování a uplatňování autority v edukaci, tj. zabývá se problematikou vlivu osobnosti a kompetencí učitele, žákem, jejich vzájemnou interakcí, pedagogickými dokumenty a kulturně-společenskými faktory. Teoretickou část uzavírá přehledová studie dosavadního výzkumu problematiky. Ve čtvrté kapitole je vyjádřena výzkumná otázka a je charakterizována výchozí metodologie výzkumu, kterou se stala zakotvená teorie. Dále je popsán výzkumný plán a jednotlivé použité metody kvalitativního a kvantitativního sběru dat, včetně slovních asociací, nedokončených vět, myšlenkového mapování, esejů, focus group a upraveného dotazníku QTI. Tato kapitola rovněž pojednává o výzkumných souborech, které zahrnovaly české, finské a estonské studenty učitelství v magisterských studijních programech a české studenty v bakalářském studijním programu. Pátá...
|
|
|
Postoje žáků základních škol k osobám se zdravotním postižením
Lansdorf, Marek ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent)
Diplomová práce pojednává o postojích žáků 4. a 5. ročníků k osobám se zdravotním postižením. Konkrétně se zabývá vlivem manifestní jinakosti na kultivaci žákovských postojů k problematice. V práci jsou vymezeny projevy a jinakost u vybraných typů zdravotního postižení. V souvislosti s utvářením žákovských postojů jsou shrnuty poznatky z psychosociálního vývoje žáků v období pozdního středního dětství. Práce také prezentuje osobnost třídního učitele z pohledu profesních kompetencí učitele. Záměrem práce bylo zjistit, jaké jsou postoje žáků 4. a 5. ročníků základních škol k lidem se zdravotním postižením a zda může vyučovací proces postoje modifikovat. Pomocí výzkumného šetření, kterého se účastnilo 455 žáků z náhodně vybraných základních škol v Praze, bylo zjištěno, že polovina z nich má potíže s přijímáním jinakosti osob se zdravotním postižením. Nejméně přijímanou skupinou jsou lidé s mentálním postižením. Zároveň práce prezentuje zjištěné vztahy mezi pozitivními postoji žáků a sociální blízkostí lidí se zdravotním postižením, dále vztahem mezi neznalostí žáků problematiky, nízkou informovaností a současně nižší sociální blízkostí, a následně vztahem mezi manifestní jinakostí, vyvolávanými pocity a obavami z dané osoby. Práce v závěru představuje návrh edukačního programu pro žáky 4. a 5. ročníků...
|
|
|
Sebevzdělávání jako specifická profesní činnost pedagoga prvního stupně
Rambousková, Marie ; Zvírotský, Michal (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku sebevzdělávání jako součást profesní činnosti učitele prvního stupně. Stručná charakteristika bude věnována definici učitele dle školského zákona a kompetencím pedagogického pracovníka. Následující kapitoly se zabývají sebevzděláváním, sebehodnocením a sebepoznáváním, klíčovými vlastnostmi, které jsou potřebné při poznání sebe sama. Cílem práce je ukázat důležitou úlohu nepřetržitého, neustálého, sebevzdělávání jako nedílné součásti kompetencí učitele uplatňované při každodenní pedagogické činnosti. Převažující část práce je věnována praktické části realizované smíšeným výzkumem. Po provedeném dotazníkovém šetření zaměřeném na zjištění názorů na oblast sebevzdělávání učitelů na prvním stupni pražské základní školy následuje analýza těchto dotazníků. Z celkového počtu 13 dotazovaných byl vybrán vzorek třech učitelů, se kterými byla formou hloubkových rozhovorů zjišťována jejich motivace, formy a metody, které při sebevzdělávání využívají, časová náročnost sebevzdělávání, případně překážky bránící jim v sebevzdělávání. Dále pak jsou analýzou porovnány postoje a názory na sebevzdělávání těchto učitelů. Z výzkumu vyplývá, že nejčastější motivací učitelů k sebevzdělávání je rozvoj sebe sama, snaha na sobě pracovat, zdokonalit své pedagogické schopnosti....
|
|
|
Multikulturní výchova na 1.stupni ZŠ
Chadtová, Barbora ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Krčmářová, Tereza (oponent)
Tématem diplomové práce je mapování problematiky multikulturní výchovy na prvním stupni základních škol. Cílem je především proniknout do současných struktur, posoudit možnosti práce učitele ve školním prostředí a v návaznosti na zjištěné poznatky hledat další cesty multikulturního vzdělávání žáků. Teoretická část práce vymezuje právní prostředí dané problematiky na úrovni České republiky a ukotvení multikulturního vzdělávání v kurikulárních dokumentech. Dále popisuje možné myšlenkové směry a přístupy v současném interkulturním vzdělávání. Rovněž zahrnuje možnosti a principy edukačního procesu od osobnosti učitele, jeho vlastních kompetencí, stanovení cílů a obsahu, vhodných forem a metod práce až k samotným žákům a dalším činitelům ovlivňující hodinu multikulturní výchovy. Značná část práce je věnována přiblížení nejnovějších poznatků, trendů a základních pilířů a principů kvalitního interkulturního vzdělávání. Popisuje také organizace, které svou činnost zaměřují na multikulturalitu světa a mohou se tak přímo podílet na rozšiřování všeobecného přehledu žáků, předávání informací, poznatků, na rozvoji osobnostně sociálních a zejména pak multikulturních kompetencí žáků. V neposlední řadě odkazuje na řadu podpůrných materiálů a pomůcek určených přímo do hodin multikulturní výchovy. Praktická část je...
|
|
|
Problémy začínajících učitelů
Dvořáková, Pavlína ; Spilková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Mazáčová, Nataša (oponent)
Diplomová práce "Problémy začínajících učitelů" se zabývá problematikou začínajících učitelů a jejich problémů v prvních letech výkonu učitelské profese. Cílem práce je identifikace klíčových problémů začínajících učitelů. Analýza odborné literatury a další relevantních dokumentů, metoda dotazníkového šetření a narativní rozhovory se začínajícími učiteli byly využity k dosažení stanoveného cíle práce. Diplomová práce se skládá z pěti kapitol. První kapitola se zaměřuje na pojetí učitele a jeho profesního vývoje. Druhá kapitola se soustředí na přípravné vzdělávání učitelů, třetí se věnuje tématu uvádějícího učitele, čtvrtá je zaměřena na vymezení potenciálních problémů začínajících učitelů, které lze členit do různých kategorií, jako například výukové problémy, organizační problémy, materiální a technické problémy, sociální problémy. Pátá kapitola obsahuje vlastní empirickou studii ve formě dotazníků, narativních rozhovorů a vlastní introspekce. Respondenty výzkumu jsou začínající učitelé, kteří se nachází v prvních pěti letech své učitelské praxe. Klíčová slova: začínající učitel, kompetence učitele, profesní standard, pedagogický výzkum, motivace, kázeň, komunikace, plánování ve výuce, organizační problémy, materiálně technické problémy, dotazníkové šetření, sebehodnocení, introspekce,...
|
|
|
Východiska budování a uplatňování autority v edukaci z pohledu studentů učitelství v mezinárodním kontextu
Šaroch, Jaroslav ; Bendl, Stanislav (vedoucí práce) ; Syřiště, Ivo (oponent) ; Dvořáček, Jiří (oponent)
Disertační práce se zabývá východisky budování a uplatňování autority v edukaci pohledem studentů učitelství v mezinárodním kontextu. Práce je dělena do šesti kapitol, z nichž první tři představují její teoretický základ. V první kapitole je vymezen pojem autorita obecně i z hlediska výchovy a vzdělávání, po čemž následuje členění autority a její kategorizace doplněné o přehled dilemat, které může v edukaci způsobovat. Druhá kapitola mapuje vnitřní a vnější determinanty budování a uplatňování autority v edukaci, tj. zabývá se problematikou vlivu osobnosti a kompetencí učitele, žákem, jejich vzájemnou interakcí, pedagogickými dokumenty a kulturně-společenskými faktory. Teoretickou část uzavírá přehledová studie dosavadního výzkumu problematiky. Ve čtvrté kapitole je vyjádřena výzkumná otázka a je charakterizována výchozí metodologie výzkumu, kterou se stala zakotvená teorie. Dále je popsán výzkumný plán a jednotlivé použité metody kvalitativního a kvantitativního sběru dat, včetně slovních asociací, nedokončených vět, myšlenkového mapování, esejů, focus group a upraveného dotazníku QTI. Tato kapitola rovněž pojednává o výzkumných souborech, které zahrnovaly české, finské a estonské studenty učitelství v magisterských studijních programech a české studenty v bakalářském studijním programu. Pátá...
|
|
|
Profesní kompetence učitele. Komunikace učitele ve smyslu informování, reportování, administrace
Bártová, Ilona ; Voda, Jan (vedoucí práce) ; Tureckiová, Michaela (oponent)
NÁZEV: Profesní kompetence učitele. Komunikace učitele ve smyslu informování, reportování, administrace. AUTOR: Ilona Bártová KATEDRA (ÚSTAV) Katedra školského managementu VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Jan Voda, Ph.D. Závěrečná práce se zabývá pojmem kompetence učitele, konkrétně komunikací. Jak učitelé v profesním kontextu komunikují ve smyslu reportování, informování, administrace. Pojmem management, classroom management, jaký je vztah classroom managementu a school managementu. Vysvětluje pojem kompetence, kompetence učitele. Podrobněji se věnuji jedné kompetenci učitele a tou je komunikace. Prezentuje výsledky rozhovorů a dotazníkového šetření, jak učitelé a ředitelé komunikují ve smyslu informování, reportování a administrace. Porovnává data získaná rozhovory s učitelkami mateřských a základní škol s daty získaných z dotazníků určených ředitelům mateřských a základních škol. Klíčová slova: management, classroom management, school management kompetence, kompetence učitele, komunikace, funkce komunikace, informování, reportování, administrace
|
|
|
Oblíbený učitel očima žáků základní školy
STRNADOVÁ, Karolína
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou oblíbenosti učitele. Ve své teoretické části přibližuje pojem učitel, dále poskytuje poznatky o osobnosti učitele z hlediska psychologie. Teoretická část zahrnuje rovněž kapitoly, věnující se typologii učitelů, pojmu kompetence učitele a přináší také představy úspěšného učitele, rady učitelům a výsledky výzkumů. Praktická část je založena na výzkumu, jež byl proveden prostřednictvím hloubkového rozhovoru.
|
host ::
RSS.