|
|
Rozvoj kultu sv. Jana Nepomuckého do svatořečení
Herold, Miroslav ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent) ; Royt, Jan (oponent)
Anotace: Kult sv. Jana Nepomuckého patřil k charakteristickým rysům života v habsburském soustátí a dalších katolických zemích Evropy v raném novověku. Počátky úcty ke středověkému mučedníkovi byly vázány na Prahu, na jeho hrob v katedrále, na metropolitní kapitulu. Světce proslavilo především přesvědčení, že položil život za zachování zpovědního tajemství. Svou smrtí uchránil dobré jméno české královny Johany, která se mu zpovídala, na druhou stranu prý trestal ty, kteří se chovali neuctivě vůči jeho vlastní posmrtné pověsti a hrobu. Stal se proto nesmírně populárním ochráncem cti a dobré pověsti, hodnot v raně novověké společnosti vysoce ceněných. Svatojánské úcty se pod vlivem pražské kapituly ujali Habsburkové, katoličtí vládci, kteří usedli na trůn Janova mučitele Václava IV. a Janovy duchovní dcery Johany. Světce ctili jako jednoho ze svatých patronů Českého království, jemuž vládli. Rekatolizace tohoto království a přidružených zemí umožnila růst svatojánské úcty, která se už ke konci 17. století začala živelně šířit za jejich hranice. Na začátku 18. století tento vývoj zásadně posílil vznik bratrstev sv. Jana Nepomuckého, které si vytkli za cíl šířit svatojánský kult. Do dvou z těchto prestižních duchovních institucí se zapsali téměř všichni dospělí členové habsburské rodiny, kteří pak rozšířili...
|
|
|
Heinrich Schliemann: autobiografie
Murzina, Daria ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
6. ledna 2022 uplyne 200 let od narození Heinricha Schliemanna. Říká se mu zakladatel mykénské archeologie, je to archeolog samouk, zlatokop, podvodník, a dokonce i šarlatán. Schliemann se narodil v malém pruském městečku a žil neobyčejně jasným životem, jehož vrcholným úspěchem byly vykopávky starověké Tróje a Mykén. Sám Heinrich Schliemann to považoval nejen za osud, ale měl pocit, že se pro tento účel doslova narodil. Ale je tomu skutečně tak? Má "sen o Tróji" svůj původ v Heinrichově dětství? Čemu z toho, co o sobě Schliemann napsal, lze věřit, a co je podvod, přehánění nebo výpůjčka? Práce se věnuje historické a filologické analýze všech autobiografií Heinricha Schliemanna s cílem přivést všechny známé autobiografické informace ke společnému jmenovateli, odfiltrovat mystifikace a zjevné výpůjčky a oddělit skutečná fakta od příkras a hyperbol. Klíčová slova Heinrich Schliemann, autobiografie, literatura, cestování, Trója, podvod
|
|
| |
|
| |
|
|
ZÁMEK ZDISLAVICE – KONCEPCE OBNOVY KULTURNÍ PAMÁTKY
Valentová, Veronika ; Pospíšil, Zdeněk (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je koncept obnovy zámku ve Zdislavicích a jeho nové využití jako literárního hotelu se zaměřením na osobnost významné rakouské spisovatelky Marie Ebner-Eschenbach, rozené Dubské. Mým cílem bylo najít zámečku takové využití, které by jej oživilo a mohl tak být zachován pro další generace. Díky osobnosti spisovatelky jsem se rozhodla zámek spojit s literaturou. Navrhla jsem tak hotel, který je určen pro literární nadšence, jazykovědce, copywritery a odbornou veřejnost. Ale také pro návštěvníky, kteří se zajímají o osobu Marie Ebner-Eschenbach. V objektu je tak hotel a další přidružené provozy. Těmi je restaurace, literární kavárna s přidruženým muzeem o spisovatelce, kaple, společenské sály s možným využitím pro konference a knihovna (celkem tři knihovny). Součástí celého areálu je také zámecký park. Ten je koncipován jako anglický park, ale ve směru osy zámku je tato sekce upravena jako francouzská zahrada. Hrobka Dubských je od zámku vzdálena jen pár desítek metrů a je zpřístupněna přes schodiště. V situaci je ideové napojení hrobky na areál zámeckého parku.
|
|
|
Román Plochozemě a žákovo uchopení čtvrté dimenze
Bouchalová, Kateřina ; Zamboj, Michal (vedoucí práce) ; Kvasz, Ladislav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá propojením dvou na první pohled sobě vzdálených disciplín, kterými jsou matematika a literatura. Cílem práce je analyzovat, zda jsou vybraní žáci schopni zlepšit své uchopení čtvrté dimenze pomocí analogie představené v ukázce z ro- mánu Edwina Abbotta Abbotta s názvem Plochozemě. Práce začíná kapitolou zaměřenou na historii čtvrté dimenze a úvah s ní spojených. V další části je představen autor a jeho dílo Plochozemě. Dále je popsán výskyt analogie, literatury a čtvrté dimenze v Rámcově vzdělávacím programu pro gymnázia a dalších zdrojích týkajících se výuky matematiky. Následně je představena teorie generických modelů od Hejného a van Hiele model geomet- rického myšlení. V poslední podkapitole teoretické části je nastíněn problém s představou čtvrté dimenze, který souvisí s tím, že žijeme ve trojrozměrném světě. Teoretická část slouží jako podklad k praktické části práce, kde je představena kvalitativní případová stu- die. Ta spočívala v tom, že žáci pátých ročníků šestiletého gymnázia dostali k vypracování dva pracovní listy, mezi nimiž byl odstup jednoho týdne. Tyto dva pracovní listy byly pak porovnány a vyhodnoceny, podle toho, jak se odpovědi žáku od prvního k druhému pracov- nímu listu změnily, v závislosti na tom, zda mezitím ukázku z románu Plochozemě...
|
|
| |
|
|
Gender and Blindness in Literature
AMCHOVÁ, Olga
Slepota byla v literatuře zkoumána z různých úhlů pohledu a z různých kulturních prostředí v průběhu celé historie. Slepé postavy v literárních dílech mohou v rámci literárního kontextu fungovat jako symboly, metafory či reprezentace určitých stereotypů. Tato práce se zaměřuje na vztah a souvislost mezi slepotou, genderem a sexualitou ve vybraných literárních dílech. Tato diplomová práce zkoumá přijetí či odmítnutí genderových stereotypů ve vztahu ke slepotě, analyzuje a porovnává aspekty slepoty aplikované na gender hlavních hrdinů, zkoumá specifické genderové role a stereotypy a jejich vliv na vnímání slepoty v literárních dílech.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.