|
|
Architektura klášterů františkánů observantů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v druhé polovině 15. století
Křenková, Zuzana ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Jakubec, Ondřej (oponent) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Dějiny středoevropské františkánské observance byly doposud nahlíženy jako dějiny jednotlivých klášterů, či obecněji jako dějiny sporů v otázkách vzdělání, kultury a národnosti. Úkolem předložené disertační práce je sledovat je z hlediska uměleckohistorického, analyzovat širší otázky architektury řádových staveb posledního velkého řádového společenství středověku, popsat je a zhodnotit. Základní strukturu práce tvoří monografické kapitoly sledující dějiny a stavební vývoj patnácti zachovaných a třinácti zaniklých klášterů na území české řádové provincie (Čech, Moravy, Slezska a Horní Lužice). Katalogovou část uvozují kapitoly sumarizující historický kontext působení františkánů observantů v krátké periodě od druhé poloviny 15. století do první poloviny 16. století, ve které observanté české provincie zaznamenali etapu vzepjetí i razantní pád. Dějiny řádu pak následuje pojednání, ve kterém jsou popsány zákonitosti procesu fundace a výstavby konventů, řádová pravidla limitující uměleckou tvorbu a především charakter architektury řádových staveb. Klíčová slova františkáni observanté, pozdně gotická architektura, kláštery, pozdní středověk, Jan Kapistrán, sklípkové klenby, šlechtický mecenát
|
|
|
Comparison of texts and images of Visitatio Sepulchri in the region of northern Spain and southern France in the Middle Ages
Kuliešiūtė, Indrė ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Bibliografická citace Comparison of texts and images of Visitatio Sepulchri in the region of Northern Spain and Southern France in the Middle Ages [rukopis] : diplomová práce / Indrė Kuliešiūtė; vedoucí práce: Jan Royt. -- Praha, 2023. -- 47 s. Anotace Porovnání textů a zobrazení motivu Visitatio Sepulchri v regionu jižní Francie a severního Španělska ve středověku Bible vypráví o události, kdy několik žen potká jednoho nebo dva anděly u prázdné hrobky Krista. Takovému motivu se v umění říká "svaté ženy u prázdného hrobu" nebo někdy také "tři Marie u hrobu". Cílem této práce je prozkoumat souvislost mezi obrazy tohoto motivu v jižní Francii a severním Španělsku a mezi velikonočními dialogy a liturgickými hrami, které tento příběh vyprávějí. Zvláštností tohoto kraje jsou gesta anděla a v některých případech i žen: jsou znázorněny při zdvihání víka sarkofágu, aby nahlédly dovnitř. Podle mě dostupných údajů, k takovému uspořádání nedochází ani jednou mimo tento region. Aby bylo dosaženo cíle diplomové práce, byla zkoumána umělecká díla a dramatické texty z této oblasti. Byla analyzována umělecká díla, se zaměřením především na gesta postav, zatímco rozbor dramatických textů se soustředil hlavně na rubriky. Tato práce nabízí zjištění, že největší rozmanitost a originalita uměleckých děl je tam, kde liturgické...
|
|
|
Sklárna Moser ve 20. století
Lagronová, Isabel ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Tématem bakalářské práce je sklárna Moser a její období od vrcholu její tvorby, jež dosáhla na počátku 20. století, kdy vztahy s Rakousko-Uherskem přinesly sklárně celosvětový ohlas, který přetrvává do současnosti. Konkrétně se vymezuje na období 20. století, kdy pojednává o technikách, zpracování, kolekcích a největších událostech spojené se sklárnou Moser v tomto období. V první části textu je zmíněn obecný, historický vývoj sklářského průmyslu na českém území, který je nutné zmínit s ohledem na Velkou průmyslovou revoluci, díky které došlo k vzestupu průmyslu, v tomto případě i sklářského a kdy začal nezastavitelný rozvoj technologii ve sklářském odvětví. Další část práce je věnovaná již konkrétně sklárně Moser, kde je popsán její vznik a způsob zpracování sklářských výrobků, na jejímž základě se posléze vyvíjelo celkové zaměření sklárny. Hlavní část textu je věnovaná době 20. století, kdy došlo k mnoha událostem, na jejichž základě se rozvíjely nové postupy při zpracování skla touto sklárnou a kdy byly vytvořené kolekce výrobků, prezentovány na nejprestižnějších výstavách, či vytvořené pro konkrétní objednavatele. Práce si klade za cíl reflektovat způsob tvorby sklárny Moser do historického kontextu doby a poukazuje na změnu techniky zpracování, které se odvíjelo na základě historických událostí...
|
|
|
Dvojité kláštery klarisek a minoritů na území Střední Evropy ve 13. století. Typologie architektury, fundace královských princezen a dobový kontext na příkladech klášterů zejména v Praze a Vratislavi.
Zelenková, Gabriela ; Kolářová Takácsová, Kornélia (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Tématem mé bakalářské práce je srovnání typologie architektury dvojitých klášterů klarisek a menších bratří. Specifika konventu sester klarisek se musela přizpůsobit přísné řeholi a liturgickým předpisům řádu, což se projevilo v budování architektury podle určitého vzoru, projevujícího se v podobě klášterních kostelů včetně empory, ambitu a společných prostor, oddělených od kontaktu s okolním světem. To ale nebránilo ve zvyšování vzdělanosti sester a udržování vazeb mezi jednotlivými kláštery. Menší bratři pro sestry zajišťovali duchovní vedení. Františkáni vznikají ve 13. století jako řád, který reaguje na rozvoj středověkých měst a širokého rozvrstvení obyvatel, což se odráží v situování klášterů v blízkosti řek a hradeb (funkce špitálu, dostupnost vody). Ve regionu se tak v reakci na nový církevní řád odráží tehdejší touha po návratu k následování evangelia a Krista v osobách žen z královských rodů v Čechách, Polsku i Uhrách. S tím souvisí královské fundace hlavních zkoumaných příkladů, tedy kláštera sv. Anežky v Praze a kláštera v polské Vratislavi, který založila Anežčina sestra Anna (přivádí tak do Slezska klarisky). Tyto dva příklady pojí také funkce pohřebiště významných členů královského rodu, což se projevilo na dispozici prodlouženého chóru klášterních kostelů. Cílem mé práce je, kromě...
|
|
|
Vzorový výstavní koncept pro Slovanskou epopej Alfonse Muchy
Belasová, Kristýna ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Tato diplomová práce zpracovává téma Slovanské epopeje Alfonse Muchy z výstavního hlediska s cílem najít a popsat nejvhodnější koncept pro tento rozsáhlý epický cyklus. Práce navazuje na celou řadu architektonických projektů, které se opakovaně snažily nalézt ideální model pro výstavní pavilon Slovanské epopeje. Systematicky zpracovává bohatou historii výstavních projektů ve snaze identifikovat pozitivní a negativní aspekty jednotlivých expozic. Práce se věnuje problematice vystavování velkoformátových děl a otázkám prezentace obrazů národní historie. Jasně definuje cílovou skupinu očekávaných návštěvníků a zkoumá, jakým způsobem by měla instalace být pro tyto návštěvníky zpřístupněna. V neposlední řadě představuje Slovanskou epopej jako unikátní dílo české historie. Cílem diplomové práce je navrhnout univerzálně aplikovatelný výstavní koncept přístupný pro širokou škálu návštěvníků, který může v budoucnu sloužit jako vzor při plánování expozic Slovanské epopeje.
|
|
|
Marina v tvorbě Jana van Goyena se zřetelem ke sbírkám Národní galerie v Praze
Zakhovailo, Kristina ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce je věnovaná marině v tvorbě jednoho z předních holandských krajinářů 17. století Jana van Goyena. Práce nejdříve představí marinu, jakožto výtvarný námět, na pozadí kulturně-historických souvislostí doby zlatého věku holandské malby, kdy vývoj mariny 17. století byl podmíněn úspěšnou mořeplavbou, která byla jedním z pilířů holandské ekonomiky. Vývoj žánru marina bude chronologicky popsán od první generace marinistů. Dále bude představena druhá generace marinistů, ke které patřil Jan Porcellis, zakladatel realistické tradice v marině, který měl velký vliv na tvorbu Jana van Goyena, kterého také řadíme ke druhé generaci. Hlavní pozornost bude zaměřena na rozbor vybraných děl Jana van Goyena s tématikou holandské mariny z Národní galerie v Praze. U popisu jednotlivých děl bude uplatněna metoda formální a ikonografické analýzy. Jednotlivá díla budou dále interpretována v rámci socio-kulturního kontextu doby, kdy daná díla vznikala. Dále bude představena třetí generace marinistů. Tato bakalářská práce pracuje především s fondem Národní galerie v Praze. Smyslem této práce je snaha reflektovat marinu Jana van Goyena ve sbírkách Národní galerie v Praze a její zasazení do širšího kontextu holandské mariny 17. století.
|
|
|
Fenomén rodové portrétní galerie ve vybraných šlechtických sbírkách v Čechách. Vznik, podoba, charakter a prezentace Lobkowiczké a Kolowratské sbírky
Vráblíková, Anna ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Anotace: Diplomová práce se bude zabývat fenoménem portrétních rodových galerií v Čechách. Na příkladu dvou významných sbírek - Lobkowiczké a Kolowratské, ukáže, jak rodové portrétní galerie vznikaly, jaký byl jejich význam, zaměří se na zhodnocení jejich instalace a popíše jejich současný stav. Práce se zaměří také na způsob a formu prezentace jednotlivých děl těchto rodových galerií a pokusí se je zařadit do širšího evropského kontextu. Bude poukázáno jak na objednavatele děl, malíře portrétů a cílem bude také zhodnotit, v jakých prostorových kontextech byly galerie umístěny, a jakou reprezentativní roli plnily. Klíčová slova: Portrét, rodová galerie, šlechtická sbírka, Lobkowicz, Lobkowiczká sbírka, Kolowrat, Kolowratská sbírka.
|
|
|
Srovnání právní úpravy nemocenského pojištění v České republice a Spolkové republice Německo
Jarošová, Markéta ; Zemanová, Jana (vedoucí práce) ; Vysokajová, Margerita (oponent)
Předkládaná rigorózní práce je zaměřena na právní úpravu nemocenského pojištění. Rigorózní práce je rozdělena do devíti kapitol. Klíčové jsou kapitoly čtvrtá až sedmá, které se zabývají platnou právní úpravou nemocenského pojištění v České republice, a devátá kapitola, která je věnována právní úpravě nemocenského pojištění ve Spolkové republice Německo. Cílem je vyobrazit právní úpravu nemocenského pojištění v České republice a rozebrat základní instituty nemocenského pojištění dle právní úpravy ve Spolkové republice a obě tyto právní úpravy porovnat. Pojednání je doplněno o historii sociálního zabezpečení a obzvlášť nemocenského pojištění, kapitolu věnovanou právní úpravě platné do konce roku 2008 a kapitole věnující se právní úpravě nemocenského pojištění na úrovni předpisů EU. Srovnáním právních úprav obou států jsem došla k závěru, že obě právní úpravy jsou vzhledem k blízkému historickému vývoji a společenskému zřízení velmi podobné a obsahují obdobné instituty. Hlavními zdroji informací byly odborné publikace a komentáře, články publikované v odborných časopisech a webové stránky.
|
|
|
Litoměřický graduál z roku 1517
Kabourková, Jana ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Litoměřický graduál z roku 1517 Předmětem bakalářské práce je detailní monografická analýza utrakvistického graduálu z Litoměřic, datovaného do roku 1517 (Lovosice, SOA, IV C 1). Studie zahrnuje zhodnocení doposud vydané literatury k tématu a důslednou formální a ikonografickou analýzu výzdoby. V úvodu je rukopis dílčím způsobem studován z hlediska kulturně- historického kontextu jeho vzniku a datace. Objednavatelé, Jakub Ronovský a Václav Řepnický, jsou představeni v rámci dochovaných pramenů a v souvislosti s významným utrakvistickým bratrstvem při kostele Všech svatých v Litoměřicích. Kapitola 2. 2. obsáhle rozpracovává problematiku datace rukopisu. Osobnost anonyma, jenž rukopis výtvarně zpracovala, zhodnotila kapitola 2.3. Neznámý původ malířů vynahradila v práci obsáhlá studie výtvarného projevu iluminátorů a jejich možných inspirací. Do popředí jsou vyzdvižena zejména srovnání s druhou generací podunajské školy a grafickými vzory z konce 15. století. Druhá část studie podrobně rozpracovává formální podobu graduálu, přičemž jednotlivá iluminovaná folia orientačně zasazuje do souvislostí dobového vývoje umění na základě konkretizovaných analogií. Vedle již publikovaných srovnání s chorálními rukopisy Janíčka Zmilelého z Písku jsou miniatury nově blíže konfrontovány s dřevořezy Bible pauperum...
|
|
|
Pražský obraz Sv. Lukáš maluje Madonu od Jana Gossaerta zv. Mabuse
Hamrlová, Anna ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Národní Galerie v Praze uchovává významné dílo vlámského manýristy Jana Gossaerta. Deska s námětem Sv. Lukáš maluje Madonu byla původně určena pro katedrálu sv. Romboulta v belgickém městě Mechelenu (Malín). Umělecké dílo představuje jedno z prvních užití renesančního slohu v malířství za Alpami. Gossaert nový styl načerpal během italského pobytu o několik let dříve a skloubil ho s tradičním nizozemským uměním. Kolem roku 1513, kdy dílo vzniklo, umělec působí na humanistickém dvoře nizozemské regentky Markéty Rakouské v Meche- lenu a nechává svůj vlastní tradičně založený styl ovlivňovat tamním uměleckým prostředím s řadou významných zahraničních umělců. Malba je provedena tra- dičním způsobem na dubové desce, renesanční i gotická architektura je zdobena sochami po způsobu " en grisaille". Zdánlivě prostý námět je pomocí těchto soch a architektury ikonograficky hlouběji doplňován. Z doby vystavení desky v ka- tedrále sv. Víta v Praze je dochována řada grafických listů, díky nimž můžeme pozorovat, jak bylo dílo během staletí prezentováno. 1
|
host ::
RSS.