|
| |
|
|
Edukační potenciál sbírky odlitků antické plastiky na zámku Duchcov
Kovalovská, Soňa ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Kepartová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na edukační potenciál sbírky sádrových odlitků antické plastiky, která je vystavena na státním zámku Duchcov v expozici s názvem Okouzleni Antikou. Teoretická část práce se věnuje představení a historii sbírky odlitků antické plastiky patřící Ústavu pro klasickou archeologii Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a jejím vybraným paralelám v zahraničí. V této části práce jsou rozebrány i edukační programy a akce v těchto zahraničních institucích. Druhá část práce je věnována současnému stavu edukace k expozici Okouzleni antikou a hlavně analýze edukačního potenciálu této expozice. Součástí je také praktická část věnující se přípravě, realizaci a vyhodnocení pilotního edukačního programu s názvem Na hoře Olympu. Po stopách řeckých bájí a pověstí, který je určen pro 2. stupeň ZŠ. KLÍČOVÁ SLOVA edukace, edukační program, antika, sádrové odlitky, zámek Duchcov, vzdělávání, interpretace, kulturní dědictví
|
|
|
Augustus - Napoleon - Mussolini - Hitler
Porsch, Michal ; Kepartová, Jana (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Cílem této práce je seznámit čtenáře s historickými paralelami mezi vládami princepse Augusta, Napoleona Bonaparta, Benita Mussoliniho a Adolfa Hitlera. Práce se soustředí také na propagandu a sebeprezentaci jednotlivých politiků a na inspiraci římským státem v moderních dějinách. První část práce je věnovaná životům všech zmíněných osobností, jejich cestě k moci, hlavním politickým krokům a postupům, které za své vlády využívali. Je zde zmíněn i kulturní vývoj jednotlivých států pod vládami těchto politiků. Důležitým prvkem, který je přítomen v celé práci, je Augustův odkaz na pozdější politické a kulturní dějiny, na které měla Augustova vláda poměrně značný vliv. Následně se na základě nastudovaných pramenů a literatury práce věnuje komparaci jednotlivých vlád, hledá podobnosti a rozdíly, hodnotí, zda se jedná o vědomé využívání Augustových politických kroků. Hlavním cílem práce je ukázat, zda se Augustův odkaz v pozdějších dějinách využíval záměrně a jeho politické postupy se staly předlohou pro další generace, nebo zda jde spíše o shodu okolností. Tato práce sleduje i způsoby, jakými byla Augustova osobnost a vláda reflektována napříč staletími. Výsledkem práce je prezentovat možné spojitosti mezi vládami osobností, jež mezi sebou dělí mnoho set let lidského vývoje. Práce by měla čtenáře přimět...
|
|
|
Antická mytologie v poezii generace Františka Palackého
Taubeová, Kristýna ; Kepartová, Jana (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou použití mytologických bytostí řecko-římského panteonu v poezii vybraných současníků českého historika Františka Palackého. První část práce se zaměřuje na rozbor kontextu dané doby a literárních inspirací, antických i dobových, které mohly díla ovlivnit. Ve druhé části dochází k samotnému rozboru sbírek a analýze zmíněných bytostí. Národní obrození je dobou zaměřenou z velké části na historii a mytologii národa, přesto se však na antické tradice, na kterých stojí evropská literatura, nezapomnělo. Antická kultura byla v této době stále brána za velmi hodnotnou a autoři se snažili přiblížit její mytologii a převést ji do té české nebo slovanské verze. To se dělo v hojné míře hlavně v poezii Jána Kollára. Jeho verze slovanských bohů, které je jednoduché přirovnat k těm řeckým a římským (například Mílek, který je českou verzí Amora), pronikly i do poezie jeho současníků. Nicméně používali se i běžné verze bohů, jaké byly známé z děl klasických autorů (Ovidius, Homér). Tito bohové jsou v básních používáni hlavně jako symboly pro jejich domény. Nejčastěji bývala užívána Luna jako symbol pro měsíc a Zefyros jako symbol pro mírný vítr. To platí i pro hrdiny, například princezna Filoméla je často zaměňována se slavíkem. Každý z básníků vzývá Múzy a jejich pána...
|
|
| |
|
|
Senát a armáda římská. Krize římského impéria v letech 235-238.
Mošnička, Martin ; Kepartová, Jana (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá krizovým obdobím, do kterého se Římská říše dostala po smrti Alexandra Severa, jak ho líčí britský historik a spisovatel Harry Sidebottom ve svém trojdílném románu Trůn Caesarů: Železo a Rez, Ocel a Krev, Oheň a meč. Práce se soustřeďuje především na úlohu armády v chaosu třetího století n. l. Jsou v něm otázky filozofické (epikurejci, stoikové, pythagorejci), náboženské (tradiční římské i domorodé kulty a pověry), literární (znalost literatury u intelektuálů kontra obyčejní vojáci coby poslušné stroje), otázka pocitu nadřazenosti Římanů oproti poráženým barbarům ze severu, patriotismus, kariérismus, egoismus, obětavost, přátelství, propaganda atd. Právě propaganda a manipulace veřejným míněním, tak důležitá pro každého jednoho císaře, je pak v mé práci probrána detailněji. Na začátku práce jsou krátce popsány životy a hodnocení významu těch děl starověkých autorů (jmenovitě Héródiános, Aurelius Victor, Zósimos, Ammianus Marcellinus), ze kterých je možno získat důležité informace k tématu. Považuji též za klíčové krátce seznámit čtenáře s vojenskými císaři (jedná se o Alexandra Severa, Maximina Thráka, Gordiana I., Gordiana II., Balbina, Pupiena a Gordiana III.), jejichž působení v inkriminované době hrálo nemalou úlohu jak pro tehdejší období zmatků, tak pro vývoj...
|
|
|
Antická mytologie v trilogii Proroctví od Josephine Angelini
Roudná, Karolína ; Kepartová, Jana (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Bakalářská práce nesoucí název téma Antická mytologie v trilogii Proroctví od Josephine Angelini se zaměřuje na analýzu "young adult" a mytologických prvků v trilogii obsažených. V knižní sérii je očividná inspirace antickou mytologií, jedná se de facto o vyobrazení trójské války v kontextu 21. století, která se opět odehrává v rámci reinkarnace mýtických hrdinů. V bakalářské práci ovšem nechybí ani kapitola týkající se mýtů obecně. Hlavní cíl této bakalářské práce je postihnout veškeré podobnosti, odlišnosti a převzaté prvky z mytologické předlohy čili z pramenů. Současně s cílem práce je zde snaha apelovat na důležitost doplnění slovníčků v knihách s mytologickou tematikou. Vychází se z poznatku, že neznalý čtenář mytologie může být poněkud zmaten, vzhledem ke zapracování mýtů do vlastního příběhu s odlišnou dějovou linií. Je tedy kladen důraz na zachycení všech těchto odlišností. I z těchto důvodů je práce doplněna o literárně-vědný kontext, vysvětlení klíčových termínů, zpracování analýzy vypravěče, kompozice, časoprostoru etc. Bakalářská práce dále obsahuje kapitoly zaměřené na čtenářský ohlas na sérii Proroctví z českého i zahraničního prostředí spolu s přepisy rozhovorů s knižními influencery. Analýza byla provedena na základě již zmiňované série Josephine Angelini, která byla komparována s...
|
|
|
Římský vliv na germánský kmen Cherusků
Švitorková, Hana ; Kepartová, Jana (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá římským vlivem na germánský kmen Cherusků v období od posledních dvou desetiletí 1. století př. Kr. do roku 90 po Kr. Práce si klade za cíl určit, do jaké míry byl kmen ovlivněn vztahem s Římem, jenž ve zkoumaném období několikrát nabyl přátelské i nepřátelské podoby. Práce nejprve podává ucelený přehled starověkých písemných a archeologických pramenů, dostupných informací o samotném kmeni a dějin římsko- cheruských vztahů. Druhá část se zabývá vlivem římského působení v Germánii na moc cheruských náčelníků a kmenové aristokracie. Zkoumány jsou vnitřní vztahy v kmeni ovlivněné římskými luxusními dary a finanční podporou cheruských aristokratů. Následující kapitola se zabývá romanizací náčelnických synů na příkladu Arminia a Flava, synů cheruského náčelníka Segimera. Poslední část se věnuje družinám náčelníků, cheruskému působení v auxiliích římské armády, germánské osobní stráži císařů julsko-klaudijské dynastie (tzv. Germani corporis custodes) a vlivu Říma na germánské válečnictví. Při řešení byla použita zejména analýza primárních a sekundárních pramenů. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že římská říše měla nesmírný vliv na společenské, kulturní i vojenské aspekty života kmene Cherusků. Moc náčelníků kmene a aristokracie byla silně ovlivněna vnitřními spory, jež...
|
|
|
Římská armáda a její proměny v pozdní antice
Lavický, Jeroným ; Kepartová, Jana (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na roli armády v pozdně římském impériu a její proměny oproti dřívějším etapám. Práce sleduje období od třetího století, kdy začínají důležité vojenské změny, až do pádu Západořímské říše, přičemž ovšem věnuje pozornost jak situaci na Západě, tak i na Východě impéria. V úvodu je stručně popsán vývoj římské armády od jejích počátků v době královské až po období raného principátu, tato kapitola tvoří základní kontext pro pochopení zkoumaných změn v éře pozdního císařství. Analyzovány jsou reformy a proměny organizační stránky vojska, struktury velení, taktiky a strategie i změny ve výstroji a výzbroji jednotek. Značný prostor je ponechán pro objasnění interakce Římské říše s barbarskými kmeny a zejména pro zhodnocení problematiky procesu barbarizace, kde jsou rozebírány způsoby verbování barbarů do římské armády, důvody k tomuto počínání i důsledky, které s sebou barbarizace přinesla. Dalším důležitým aspektem, na který se práce zaměřuje, je analýza vztahu císaře a armády, potažmo jeho změn v pozdním období oproti ranému císařství a případných důsledků těchto změn. Práce vychází z literárních pramenů, z nichž jsou nejdůležitější kroniky Ammiana Marcellina a Zósima, a také z epigrafických materiálů, například rozborů mincí. V sekundární literatuře se práce kvůli...
|
|
| |
host ::
RSS.