|
|
Adriena Šimotová - obrazy, které nejsou ze sebe ani pro sebe: Úvahy o komunikaci v autorčině tvorbě
Brunclík, Pavel ; Benyovszky, Ladislav (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent) ; Bajcurová, Katarína (oponent)
Adriena Šimotová - obrazy, které nejsou ze sebe ani pro sebe: Úvahy o komunikaci v autorčině tvorbě Mgr. Pavel Brunclík Abstrakt Adriena Šimotová patří k nejrespektovanějším osobnostem českého výtvarného umění druhé poloviny dvacátého století a počátku století jedenadvacátého a české kultury vůbec. Pro interpretaci tvorby a životního působení Adrieny Šimotové je přínosné uplatnit vedle hledisek historie umění ve větší míře, než tomu bylo doposud, výkladová hlediska a interpretační možnosti filosofického myšlení doby, ve které ona sama žila a působila. Zaměření našeho výkladu navazuje na tematiku, která tvorbu Adrieny Šimotové podstatně orientuje. Z ní vybíráme jako určující tematickou linii, která je spojena s komunikací, s komunikativními vztahy. V centru naší pozornosti je zejména souvislost komunikace a obrazotvornosti. Tomu odpovídá volba autorů, na jejichž texty výběrově navazujeme: Martin Buber, Karl Jaspers a Emmanuel Levinas. V první kapitole se věnujeme formaci autorčiny osobnosti a utváření její tvůrčí orientace od raných fází do závěru sedmdesátých let, ve druhé se soustřeďujeme na základní momenty a výrazové polohy její tvorby v osmdesátých letech a ve třetí představujeme závěrečné vývojové etapy jejího celoživotního díla. Uplatnění výkladových perspektiv navazujících na vybraná díla uvedených...
|
|
|
On the Method's Disappearance: Analysis between philosophies of social contract and classical sociologies. A Study in Epistemology
Maršálek, Jan ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Kvasz, Ladislav (oponent) ; Karsenti, Bruno (oponent)
DE LA DISPARITION D'UNE MÉTHODE : l'Analyse entre philosophies du contrat social et sociologies classiques Étude d'épistémologie Jan Maršálek Résumé (version courte) : Dans la continuité déloyale de la tradition épistémologique française, notre travail a pour objet le phénomène de la disparition d'une méthode, que nous appelons « analytique ». A travers les oeuvres de T. Hobbes, J.-J. Rousseau, H. Spencer et E. Durkheim, nous montrons la variation du statut épistémologique de l'analyse, et fondons le concept d'« événement épistémologique ». Notre point de vue est strictement épistémologique : au détriment des thèmes qui relient les auteurs les uns aux autres, nous nous penchons sur la méthode qui, au lieu de se dissiper suite au refus qu'elle essuie, change de lieu, s'égare. C'est l'identification de l'analyse dans la pensée qui ne s'en réclame pas comme d'un principe actif qui nous autorise à parler de sa disparition. Son statut s'en trouve « dégradé » : méthode dans les philosophies du contrat social, l'analyse persiste chez Spencer et Durkheim, de façon inavouée, en tant que matrice, que promesse, que stratégie démonstrative. Résumé (version longue) : Dans la continuité doublement déloyale de la tradition épistémologique française, largement occupée par la formation (construction, généalogie, invention,...
|
|
|
Pojem autonomie : (k předpokladům moderní subjektivity a dějinnosti práva)
Janoščík, Václav ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
diplomové práce Janoščík Václav Pojem autonomie k předpokladům moderní subjektivity a dějinnosti práva Předkládaná práce se snaží o artikulaci pojmu autonomie v jeho plné komplexnosti. V první části jsou tematizovány jednotlivé kontexty tohoto pojmu, ve snaze prohlédnout jeho strukturu. Nejdříve se snažíme prozkoumat možnosti analytické filosofie práva tematizovat pojem autonomie jako jádro samotné ideje práva. Tato snaha je vedena neortodoxním promýšlením přirozenoprávní teorie z raného díla Herberta Harta. V druhé kapitole probíráme východiska filosofie dějin, které opět své koncepce opírají o autonomní subjekt. Zdánlivě paradoxním spojením Heideggerovy fundamentální ontologie a Kosíkovy dialektiky konkrétního formulujeme dějinotvorný kontext autonomie. Následující kapitola spojuje Kosíkovo dílo s Corneliem Castoriadisem v perspektivě sociálních teorií. Také v jejich normativním jádru nalézáme náš koncept autonomie. Čtvrtá kapitola práce tematizuje Gauchetovu teorii odkouzlování světa jako procesu realizace autonomie a tento pojem tedy situuje historicky. Posledním tématem první části je pak rovina dějin idejí, na které autonomii identifikujeme zejména v koncepci novověké emancipace autorů Dietra Henricha a Jürgena Habermase. Druhá část práce sleduje vlastní historii pojmu autonomie, kterou...
|
|
|
Filosofování a obec
Timingeriu, Filip ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Diplomová práce "Filosofování a obec" se zabývá vznikem polis a zrozením občana, jako specifických způsobů bytí světa a člověka, jejichž korelace je nejvíce patrná ve filosofii Platónově. Důrazem na Platónovo privilegování mluveného slova před psaným, ukazuje na možné zdroje pro filosofickou hermeneutiku. Porozuměním situaci, která vedla k rozpadu vzájemného vztahu mezi člověkem a světem, snaží se autor práce sdělit, že v Platónově myšlení zůstávají doposud nereflektované možnosti, které by mohly být současné době východisky. Záměrem práce je, nastíněním a rozvedením samotných předpokladů polis a myšlení, přispět k diskuzi nejen v oblasti politické filosofie a politologie.
|
|
|
Towards an Ecology of the Brain: Reassessing the Dominant as a Paradigm of Organismic and Anthropological Physiology
Kurismaa, Andres ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Labra-Spröhnle, Fabián (oponent) ; Kazansky, Alexander B. (oponent)
Viz náplň v anglickém jazyce. ABSTRACT This thesis presents a series of inter-related case studies (Kurismaa 2015; Kurismaa and Pavlova 2016; Pavlova, Berlov and Kurismaa 2017) aiming to reexamine, from modern perspectives, one of the most significant and integrative approaches to neurophysiology in the 20-th century - the study of the dominant (учение о доминанте) by the physiologist acad. A.A. Ukhtomsky (1875-1942) and his scientific school. Although recognized as a critical contribution and framework for organism-centered study of physiology, knowledge of this school has remained minimal in the West, and to this day, almost entirely unexplored for its prospects of integration and interrelation with respective foreign research programs in biology and neuroscience, both past and present. In recent years, and partly on the initiative of the present author, some of the first attempts have been made to overcome these limitations, and to more systematically address the legacy of Ukhtomsky's school from modern perspectives (Nadin 2015). The present thesis, growing out from these efforts, contributes further materials to such comparative and methodological investigation. It aims specifically to clarify the modern status and significance of the dominant framework as an integrative and organismic paradigm for...
|
|
|
Ježíšovo vyčištění jeruzalémského Chrámu: historičnost a teologické akcenty v jednotlivých evangeliích
Gallas, Leo ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ryšková, Mireia (oponent)
Diplomová práce "Ježíšovo vyčištění jeruzalémského Chrámu: historičnost a teologické akcenty v jednotlivých evangeliích" se zabývá událostí, kterou popisují všechna čtyři kanonická evangelia. Práce popisuje vzhled jeruzalémského Chrámu v Ježíšově době a vybrané aspekty jeho spirituální, politické, ekonomické a sociologické role v životě Židovského obyvatelstva Palestiny v 1. století po Kr. Autor si všímá vybraných negativních okolností, které mohli Ježíše z Nazareta vést k tomu, že vstoupil do jeruzalémského Chrámu s úmyslem narušit zaběhnuté pořádky a vrátit tak Chrám k jeho původnímu účelu. Autor věnuje velkou pozornost důkazům pro potvrzení teorie, že k "události" v Chrámu došlo dvakrát. Jednou na počátku Ježíšova veřejného působení (popsáno v evangeliu podle Jana) a jednou na jeho konci (popsáno u synoptiků). Dále autor věnuje pozornost argumentům na podporu historicity popsaných událostí. Klíčová slova Ježíš z Nazareta, Jeruzalémský chrám, evangelium, historicita, vyčištění Chrámu
|
|
|
On the Method's Disappearance: Analysis between philosophies of social contract and classical sociologies. A Study in Epistemology
Maršálek, Jan ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Kvasz, Ladislav (oponent) ; Karsenti, Bruno (oponent)
DE LA DISPARITION D'UNE MÉTHODE : l'Analyse entre philosophies du contrat social et sociologies classiques Étude d'épistémologie Jan Maršálek Résumé (version courte) : Dans la continuité déloyale de la tradition épistémologique française, notre travail a pour objet le phénomène de la disparition d'une méthode, que nous appelons « analytique ». A travers les oeuvres de T. Hobbes, J.-J. Rousseau, H. Spencer et E. Durkheim, nous montrons la variation du statut épistémologique de l'analyse, et fondons le concept d'« événement épistémologique ». Notre point de vue est strictement épistémologique : au détriment des thèmes qui relient les auteurs les uns aux autres, nous nous penchons sur la méthode qui, au lieu de se dissiper suite au refus qu'elle essuie, change de lieu, s'égare. C'est l'identification de l'analyse dans la pensée qui ne s'en réclame pas comme d'un principe actif qui nous autorise à parler de sa disparition. Son statut s'en trouve « dégradé » : méthode dans les philosophies du contrat social, l'analyse persiste chez Spencer et Durkheim, de façon inavouée, en tant que matrice, que promesse, que stratégie démonstrative. Résumé (version longue) : Dans la continuité doublement déloyale de la tradition épistémologique française, largement occupée par la formation (construction, généalogie, invention,...
|
|
|
The Paratactic Aggregate- Feyerabend's Pluralistic Philosophy
Brouček, Luděk ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Semrádová, Ilona (oponent) ; Bschir, Karim (oponent)
Předložená disertační práce se zabývá pozdním dílem Paula Feyerabenda se zaměřením na jeho epistemologické a ontologické pozice. Práce rozebírá Feyerabendovu pozdní pluralistickou filosofii a jeho pohled na historicitu poznání na příkladech interpretace přechodu z archaického pre-racionálního epistemologického rámce k řeckému a západnímu racionalismu. První část poskytuje přehled vývoje Feyerabendovy filosofie a průběhu jeho neustále se měnících filosofických pozic a dále nabízí výčet kritické odezvy filosofické komunity. Druhá část se zaměřuje na Feyerabendovu interpretaci řeckého archaického myšlení. Feyerabend předkládá pre-racionální epistemologický rámec v pojmu "parataktický agregát". Feyerabendova představa je založena na výkladu pozdního geometrického figurativního umění a navazuje na lingvistický výzkum Bruno Snella v oblasti homérské psychologie. Feyerabend vyzdvihuje tento původní archaický pohled na svět a vysvětluje nástup racionality ve filosofii a kultuře klasického Řecka jako výsledek komplexního idiosynkratického, socio- historického procesu a ne jako postupný vývoj lidského myšlení. Cílem této části disertační práce je ukázat, jak se Snellova a Feyerabendova interpretace archaického myšlení dále rozvíjí ve Feyerabendově pozdní filosofii. Třetí část porovnává koncept historicity ve...
|
|
|
Pojem autonomie : (k předpokladům moderní subjektivity a dějinnosti práva)
Janoščík, Václav ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
diplomové práce Janoščík Václav Pojem autonomie k předpokladům moderní subjektivity a dějinnosti práva Předkládaná práce se snaží o artikulaci pojmu autonomie v jeho plné komplexnosti. V první části jsou tematizovány jednotlivé kontexty tohoto pojmu, ve snaze prohlédnout jeho strukturu. Nejdříve se snažíme prozkoumat možnosti analytické filosofie práva tematizovat pojem autonomie jako jádro samotné ideje práva. Tato snaha je vedena neortodoxním promýšlením přirozenoprávní teorie z raného díla Herberta Harta. V druhé kapitole probíráme východiska filosofie dějin, které opět své koncepce opírají o autonomní subjekt. Zdánlivě paradoxním spojením Heideggerovy fundamentální ontologie a Kosíkovy dialektiky konkrétního formulujeme dějinotvorný kontext autonomie. Následující kapitola spojuje Kosíkovo dílo s Corneliem Castoriadisem v perspektivě sociálních teorií. Také v jejich normativním jádru nalézáme náš koncept autonomie. Čtvrtá kapitola práce tematizuje Gauchetovu teorii odkouzlování světa jako procesu realizace autonomie a tento pojem tedy situuje historicky. Posledním tématem první části je pak rovina dějin idejí, na které autonomii identifikujeme zejména v koncepci novověké emancipace autorů Dietra Henricha a Jürgena Habermase. Druhá část práce sleduje vlastní historii pojmu autonomie, kterou...
|
|
|
Filosofování a obec
Timingeriu, Filip ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Diplomová práce "Filosofování a obec" se zabývá vznikem polis a zrozením občana, jako specifických způsobů bytí světa a člověka, jejichž korelace je nejvíce patrná ve filosofii Platónově. Důrazem na Platónovo privilegování mluveného slova před psaným, ukazuje na možné zdroje pro filosofickou hermeneutiku. Porozuměním situaci, která vedla k rozpadu vzájemného vztahu mezi člověkem a světem, snaží se autor práce sdělit, že v Platónově myšlení zůstávají doposud nereflektované možnosti, které by mohly být současné době východisky. Záměrem práce je, nastíněním a rozvedením samotných předpokladů polis a myšlení, přispět k diskuzi nejen v oblasti politické filosofie a politologie.
|
host ::
RSS.