|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Politický význam Durkheimova projektu sociologie
Maršálek, Jan ; Petrusek, Miloslav (vedoucí práce) ; Balon, Jan (oponent)
Předkládaná práce je jednou z těch, které se "vracejí ke klasikům", neboť autor se v ní pokouší o originální politickou interpretaci sociologického projektu Émila Durkheima. Hypotéza, že je za Durkheimovým projektem sociologie (který je třeba odlišit od Durkheimovy konkrétní sociologie) možné rozpoznat politickou intenci, je získána na základě přiblížení, které autor provádí mezi Durkheimovým vymezením sociálního faktu a Agambenovým pojetím foucaultovského termínu "dispositiv". Protože analýza vybraných interpretací Durkheima, které se přímo zaměřují na politický aspekt jeho práce (z pera R. Arona, A. Giddense a B. Lacroixe), autorovi nedovolila znovunalézt úroveň Durkheimova sociologického projektu, obrátil svoji pozornost k vybraným "globálním" interpretacím (T. Parsons, A. Giddens, R. Aron). Jen v jedné z těchto obecných interpretací bylo dosaženo hledané úrovně, především byl ale v součtu ztracen "politický" Durkheim. Autorovy vlastní komentáře k některým Durkheimovým malým textům, k Durkheimovu a Maussovu článku o sociálním původu mentálních klasifikací a k jeho Dělbě společenské práce jsou v poslední kapitole využity k podpoře teze, podle níž spočívá politický charakter Durkheimova sociologického projektu v jeho účasti na osvobození člověka společností od ní samé. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
On the Method's Disappearance: Analysis between philosophies of social contract and classical sociologies. A Study in Epistemology
Maršálek, Jan ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Kvasz, Ladislav (oponent) ; Karsenti, Bruno (oponent)
DE LA DISPARITION D'UNE MÉTHODE : l'Analyse entre philosophies du contrat social et sociologies classiques Étude d'épistémologie Jan Maršálek Résumé (version courte) : Dans la continuité déloyale de la tradition épistémologique française, notre travail a pour objet le phénomène de la disparition d'une méthode, que nous appelons « analytique ». A travers les oeuvres de T. Hobbes, J.-J. Rousseau, H. Spencer et E. Durkheim, nous montrons la variation du statut épistémologique de l'analyse, et fondons le concept d'« événement épistémologique ». Notre point de vue est strictement épistémologique : au détriment des thèmes qui relient les auteurs les uns aux autres, nous nous penchons sur la méthode qui, au lieu de se dissiper suite au refus qu'elle essuie, change de lieu, s'égare. C'est l'identification de l'analyse dans la pensée qui ne s'en réclame pas comme d'un principe actif qui nous autorise à parler de sa disparition. Son statut s'en trouve « dégradé » : méthode dans les philosophies du contrat social, l'analyse persiste chez Spencer et Durkheim, de façon inavouée, en tant que matrice, que promesse, que stratégie démonstrative. Résumé (version longue) : Dans la continuité doublement déloyale de la tradition épistémologique française, largement occupée par la formation (construction, généalogie, invention,...
|
|
|
Přicházející krize české sociologie?
Štrojsa, Miloš ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Jan (oponent)
Diplomová práce "Přicházející krize české sociologie?" pojednává o současném stavu české sociologie. V České republice jsou v posledních patnácti letech pozorovatelné jevy, které mají negativní vliv na postavení sociologie v české společnosti. Těmito jevy je krize vysokého školství (zmasovění univerzitního vzdělání) a krize humanitních věd (podceňování humanitních oborů). Kromě toho se sociologie potýká se svými specifickými vývojovými problémy. Tyto jevy mají dezintegrační důsledky na českou sociologii, která se potýká s bezprecedentním nárůstem vysokoškolských studentů, pro které následně není adekvátní uplatnění v oboru. Tato diplomová práce tedy o těchto fenoménech pojednává. V první části je popisováno prostředí, ve kterém se současná česká sociologie nachází, přičemž důraz je kladen na výše uvedená témata - problematická situace vysokého školství, nejisté postavení humanitních oborů a komplikovaný vývoj sociologie jakožto vědy. Druhá část diplomové práce pojednává o současné situaci české sociologie. Zde je analyzováno, jakým způsobem se zmasovění vysokého školství projevuje u sociologických oborů, vyučovaných na šesti veřejných akademických pracovištích v České republice. Následně je popsáno, co se děje se vzrůstajícím počtem sociologů dále - jaké je jejich uplatnění v oboru, na trhu práce a...
|
|
|
Nový kapitalismus jako příčina a důsledek efektivizace společnosti
Hrabánková, Anežka ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Jan (oponent)
Práce prezentuje nový kapitalismus, tak jak je reflektován v sociologické literatuře a snaží se poukázat zejména na jeho velmi efektivní povahu. Součástí práce je také představení klíčových témat otevíraných předními teoretiky soudobého kapitalismu. Pomocí weberiánské sociologie se práce snaží zachytit vývoj kapitalismu a uchopit tak povahu současného nového kapitalismu. Zároveň se snaží odpovědět na to, zda je koncept nového kapitalismu užitečným pro pochopení současnosti. Vývoj kapitalismu je popsán na základě vývoje tří důležitých aspektů, které se objevují již v počátcích moderního kapitalismu a které hrají důležitou roli i v jeho průběhu až po současnost. Jedná se o vývoj fenoménů práce, spotřeby a času. U těchto tří fenoménů si práce všímá zejména jejich tendence stávat se stále efektivnějšími. Efektivita je součástí procesu racionalizace, přičemž práce používá pro soudobou společnost euroamerického okruhu přiléhavější termín- efektivizace společnosti, kvůli jeho aktuálnosti a všudypřítomnosti, a také kvůli tomu, že pod heslem efektivity jsou v současnosti legitimizovány změny. Kam proniká logika peněz (trhu), tam dochází k racionalizaci myšlení lidí, efektivnímu využívání zdrojů. Práce se stává stále flexibilnější, specializovanější, intenzivnější a produktivnější. Spotřeba pak směřuje od...
|
|
|
Právo na město a územní plán
Orcígr, Václav ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Jan (oponent)
Práce se zabývá konceptem práva na město, který se snaží vztáhnout na téma územního plánování v Praze. Představuje pohled na svět globálního neoliberalismu vycházející z kritické sociální geografie, který představil francouzský filosof Henri Lefebvre, a dále rozvinul David Harvey a další autoři. Optikou tohoto přístupu se pokouší uchopit komplexní problematiku územního plánování na příkladu Prahy, kde se formou kvalitativního dotazování zástupců občanských spolků snaží ukázat relevanci konceptu pro účast veřejnosti v rozhodování o stavebním rozvoji města. Práce jednak představuje základní kritický rámec teorií přistupujících ke stavu společnosti ve fázi pozdního neoliberalismu, a dále základní schéma přístupů k městu v sociální teorii včetně kontextu post-socialismu, od kterých se odpichuje k analýze prostoru města s přesvědčením, že jsou to právě jeho obyvatelé, kteří by měli mít právo rozhodovat o jeho podobě na úkor kapitálu. Důraz klade také na vymezení role sociálních hnutí i důležitost vztahu k místu, který se stává jedním z klíčových determinantů pro zapojování obyvatel do procesů kolem územního rozvoje. Teoretické vymezení výchozích konceptů a představení situace pražského územního plánování aplikuje v kvalitativní analýze, jež míří zejména za vysvětlením hlavních problémů občanů při...
|
|
|
Scientific Categories and Classification of People: Historical analysis as a methodological tool for the philosophy of human sciences?
Smiešková, Kornélia ; Maršálek, Jan (vedoucí práce) ; Matějčková, Tereza (oponent)
(slovensky): Cieľom predkladanej práce je zrekonštruovať a interpretovať metódu historizovanej analýzy a jej použitie na skúmanie fenoménu "making up people," ktoré je Hackingovým prirovnaním pre efekty, ktoré majú vedecké klasifikácie na klasifikovaných ľudí. Práca vychádza z tézy, že historizovaná analýza používa prvky filozofickej konceptuálnej analýzy spolu s historickými nástrojmi filozofie vied, ktorej postupy stoja často v opozícii voči analytickej tradícii. V súvislosti s touto tézou bude práca zároveň skúmať, či historizovanú analýzu môžeme chápať ako históriu prítomnosti. Naviac, bude klásť otázky, ku ktorým vedie reflexia nad projektom "making up people:" Aké sú podmienky možnosti vzniku vedeckej kategórie? Dochádza so vznikom kategórií ku vzniku nového druhu ľudí? Cez akú konkrétnu štruktúru na seba vedecké kategórie a klasifikovaní ľudia pôsobia? Čiastočným cieľom tak bude ukázať, nakoľko je historizovaná analýza schopná na tieto otázky odpovedať. V neposlednom rade sa bude práca snažiť zohľadniť kritický náboj a užitočnosť metódy historizovanej analýzy
|
|
|
Historie sociologie historií vědy: metodologické možnosti zkoumání jazyka teorie
Patáková, Markéta ; Maršálek, Jan (vedoucí práce) ; Šanderová, Jadwiga (oponent)
Práce se věnuje metodologickým možnostem využití jazyka sociologické teorie jako základu pro zkoumání dějin sociologie. Profesionální historie sociologie v současnosti převážně nabývá podoby institucionálních dějin, jež charakterizuje obrat k sociálnímu kontextu produkce vědění. V pozornosti k jazyku rozpoznává předkládaná práce dosud nedostatečně využitou příležitost pro pěstování intelektuálních dějin coby domněle vyčerpané alternativy institucionálního přístupu. Rozpracování historie zaměřené na jazyk dává vzniknout metodologické pozici blízké postupům v historii přírodních věd. Na příkladu kritické analýzy zkoumání metafor v sociologii jsou identifikována rizika a zároveň výzvy zaměření se na jazyk, což pomáhá profilovat návrh vlastního přístupu. V návaznosti na studie a metodologické statě filosofa a historika přírodních věd Ladislava Kvasze je nabídnut konceptuální aparát uzpůsobený sociologii. Klíčovou schopností navrhovaného nástroje je rozlišení tří úrovní jazyka teorie: evidenční, modelové a teoretické. Tyto úrovně se liší funkcí, kterou připisují jazykovým prvkům na nich se nacházejícím, a stoupajícím jazykovým potenciálem (silou konstituovat nové objekty a integrovat ty níže situované) daných prvků. Použití nabídnuté metody je v textu postupně předvedeno na dvou příkladech. Na pohledu...
|
host ::
RSS.