|
|
Městská knihovna Frýdek-Místek
Mžiková, Michaela ; Šindlar, Jiljí (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Frýdek – Místek jako město s budoucností, s potenciálem stát se cílem jak pro návštěvníky, tak být hlavně příjemným útočištěm pro samotné obyvatele. Návrh budovy knihovny jako moderního městského domu, mediatéky se společenským sálem, která bude sloužit především lidem a bude vytvářet přátelskou atmosféru jak uvnitř mezi knihami, tak i v blízkém okolí, kde vzniknou nová místa pro odpočinek, scházení se s přáteli nebo nakupování od místních farmářů na tržnici. Z pohledu architektury by se měla knihovna stát kulturním bodem na mapě města, a proto by měla mít reprezentativní a ušlechtilý výraz jak zevnitř, tak navenek.
|
|
|
Jak budeme společně vyrůstat?
Polanská, Andrea ; Müller, Rudolf (oponent) ; Kratochvíl, Jan (vedoucí práce)
Má diplomová práce vychází z předdiplomového projektu, jehož téma bylo „Jak budeme spolu žít?“. Projekt byl založen na spolupráci celého ateliéru a jeho výsledkem byla teoretická část, koncepční a urbanistické řešení. V teoretické části jsme provedli výzkum a vytyčení 3 základních pojmů - reciprocita, globalizace, udržitelnost. Následně jsme náš výzkum aplikovali pro řešení konkrétní lokality, kterou je areál bývalého cukrovaru ve Šlapanicích. Cílem společného konceptu je bořit hranice mezi mladými a starými, jednotlivci a rodinami. Koncept je založen na zpochybňování konvenčních způsobů života. Proto námi navržené urbanistické řešení lze popsat jako rozmanité, založené na koexistenci a budování mezigeneračních vztahů mezi lidmi. V závěru předdiplomové práce nám vyvstaly 3 otázky - Jak budeme spolu bydlet?, Jak budeme spolu pracovat?, Jak budeme spolu vyrůstat?. A právě poslední otázka se stala tématem mé závěrečné diplomové práce. Cílem mé diplomové práci je tuto otázku proměnit v konkrétní návrh mateřské školy ve spojení s bydlením pro seniory. Navržený soubor staveb by měl podněcovat k vzájemným interakcím. Nabídnout prostor pro společné trávení času, aby se vytvářela sociální síť pro mezigenerační život, díky které jsou komunity atraktivnější. Nejde tedy jen o samotné spojení seniorů a dětí z mateřské školy, ale o vytvoření komunity. Rovněž se v rámci úvah o udržitelné budoucnosti a společného žití navracím, tak jako tomu bylo v minulosti, k blízkému soužití s přírodou. Protože toto souznění může vyřešit některé z palčivých otázek světa udržitelným způsobem.
|
|
|
Hevlín – sídlo v krajině
Šperlová, Zuzana ; Eichlerová, Eva (oponent) ; Foretník, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce je vize změny přístupu ke krajině a zemědělství. Nadefinování nové struktury polí a podpoření územního systému ekologické stability. Součástí inteligentní krajiny je série technologické podpory zemědělství ve formě věží. Následně jsou rozpracovány dvě z těchto věží do měřítka detailu.
|
|
|
Fenomén odpovědnosti v době postmoderní
Jirgl, Sebastian ; Hogenová, Anna (vedoucí práce)
Disertační práce Fenomén odpovědnosti v době postmoderní pojednává o fenoménu odpovědnosti v kontextu postmoderní epochy. Problematika odpovědnosti je zde nahlížena především z filozofické pozice. Současně se disertační práce pokouší o částečný tematický přesah, a to sice v návaznosti na význam zvoleného pojmu odpovědnosti v rámci etiky a partikulárně i dalších příbuzných společenskovědních disciplín. V úvodu je zde vytyčeno základní problémové pole. To pojednává o etymologickém hledisku a odpovědnost je zde následně dána v souvislost v kontextu pojmů jako je svoboda, odpověď nebo ambiguita. Dále je uvedena základní relace, v kontextu fenoménu odpovědnosti a odpovědnost je zde také konfrontována se současností. Následně jsou akcentovány zejména přístupy a teze významného autora 20. století, který se fenoménem odpovědnosti systematicky zabýval, francouzského myslitele Emmanuela Levinase. Hlavní tezi zde lze charakterizovat jako pokus o interpretaci a zpracování pojetí pojmu odpovědnosti, zejména v rámci filozofického diskurzu. Děje se tak především na pozadí myšlení Emmanuela Levinase, se současným důležitým odkazem k postmoderní epoše. Disertace se zaměřuje na nejdůležitější aspekty tvorby Emmanuela Levinase v kontextu zvolené problematiky a jejich přesah. Uplatňuje se zde jak synchronní, tak...
|
|
|
Fenomén odpovědnosti v době postmoderní
Jirgl, Sebastian ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Semrádová, Ilona (oponent) ; Svobodová, Zuzana (oponent)
Disertační práce Fenomén odpovědnosti v době postmoderní pojednává o fenoménu odpovědnosti v kontextu postmoderní epochy. Problematika odpovědnosti je zde nahlížena především z filozofické pozice. Současně se disertační práce pokouší o částečný tematický přesah, a to sice v návaznosti na význam zvoleného pojmu odpovědnosti v rámci etiky a partikulárně i dalších příbuzných společenskovědních disciplín. V úvodu je zde vytyčeno základní problémové pole. To pojednává o etymologickém hledisku a odpovědnost je zde následně dána v souvislost v kontextu pojmů jako je svoboda, odpověď nebo ambiguita. Dále je uvedena základní relace, v kontextu fenoménu odpovědnosti a odpovědnost je zde také konfrontována se současností. Následně jsou akcentovány zejména přístupy a teze významného autora 20. století, který se fenoménem odpovědnosti systematicky zabýval, francouzského myslitele Emmanuela Levinase. Hlavní tezi zde lze charakterizovat jako pokus o interpretaci a zpracování pojetí pojmu odpovědnosti, zejména v rámci filozofického diskurzu. Děje se tak především na pozadí myšlení Emmanuela Levinase, se současným důležitým odkazem k postmoderní epoše. Disertace se zaměřuje na nejdůležitější aspekty tvorby Emmanuela Levinase v kontextu zvolené problematiky a jejich přesah. Uplatňuje se zde jak synchronní, tak...
|
|
| |
|
|
Robotizace práce a její dopady
Vlasáková, Klára ; Kobová, Ĺubica (vedoucí práce) ; Lánský, Ondřej (oponent)
Diplomová práce zkoumá, jak robotizace ovlivnila a ovlivňuje vybrané bankovní pracoviště a jakou roli v tomto procesu hraje gender. Jedná se o případovou studii zkoumající tým jedné anonymizované české pobočky mezinárodní banky, kde jsou roboti zaváděni do pracovního procesu. S šesti členy a členkami tohoto týmu byly během listopadu 2018 až února 2019 provedeny polostrukturované rozhovory, přičemž získaná data byla předmětem analýzy, jejíž výsledky jsou v této práci prezentovány. Otázky směřovaly na změny na pracovišti a na to, jak tyto posuny hodnotí sami pracující. Práce tak mj. zkoumá, jestli měli roboti vliv na pracovní dobu a vztahy v kolektivu, jaké nástroje měli narátoři a narátorky ke kontrole celého procesu, jak roboti zvýraznili již existující genderové nerovnosti na pracovišti nebo jaké problémy jejich zavedením vyvstaly. Tato případová studie pak ukazuje na důležitost dalšího, pozornějšího zkoumání konkrétních případů zavádění robotizace, které mohou být podobně jako v této případové studii ovlivňovány řadou specifik. Zkoumání této mikroúrovně může sloužit jednak jako základ pro lepší porozumění robotizaci a dále jako možný zdroj pro formulaci strategií dalších pracujících, již se s robotizací potýkají.
|
|
|
Pojetí časovosti v díle Ladislava Hejdánka
Starý, Ondřej ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Hejduk, Tomáš (oponent) ; Rybák, David (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na explikaci a kritickou analýzu pojetí časovosti v díle Ladislava Hejdánka. Téma časovosti je klíčový motiv Hejdánkova myšlení. Pro celý koncept je charakteristická kombinace filosofických a teologických prvků, jež vytváří provokativní pokus o vlastní filosofický systém. Smysl konceptu spočívá v procesuálním pochopení subjektu jako události. Každý subjekt má svoji jedinečnou formu času, která je vyjádřena spojením předmětné a nepředmětné stránky. Důraz na procesuálnost a časovou povahu subjektu dle Hejdánka skutečně vystihuje pravou podstatu života a světa. Na rozdíl od čistě objektivního myšlení, které vše živé hypostazuje do podoby bezčasých myšlenkových konstruktů. První kapitola disertace je zaměřena na shrnutí a představení pojetí subjektu. Sumarizace důležitých rysů procesuálního chápání subjektu teprve umožňuje explikaci hlavního tématu. Druhá kapitola se soustředí na výklad časovosti. Rozdílné vnímání času je nejprve vysvětleno na dichotomii mýtu a víry. Tato dichotomie následně odhalí důvody k nutnosti nahrazení principu kauzality. Po vyjasnění zmíněných předpokladů se výzkum přesune na charakteristiky jednotlivých časových dimenzí s důrazem na jedinečnost a specifičnost časového určení budoucnosti. Závěrečná část kapitoly ukazuje různé intepretace Hejdánkovy...
|
|
| |
|
|
Budoucnost očima předškolních dětí vyrůstajících v dětských domovech
Motlová, Kateřina ; High, Radka (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Jak již prozrazuje název bakalářské práce, tak jejím cílem je zjištění, jak nahlíží dětí předškolního věku vyrůstajících v dětských domovech na svoji budoucnost. Do jaké míry ovlivňuje vyrůstání v ústavní péči jejich budoucí život. Teoretická část se několika kapitol, které úzce souvisejí s vývoj dětí od početí po předškolní věk. - novorozenec, kojenec, batole a dítě předškolního věku. každé podkapitole jsou uvedené důležité mezníky vývojových období, které souvisí tématem bakalářské práce. Další kapitola, která se v dětských domovů v České republice z hlediska legislativy. Navazující kapitola pak pojednává dopadu umístění dětí do ústavní péče (v této práci konkrétně do dětského domova). Jednou důležitých částí se zaobírá pojmy čas, časová perspektiva a vnímání času dětí předškolního věku. Poslední kapitola teoretické části se týká vývoje a specifik dětské kresby, protože kresba empirické části. Empirická část se konala v dětském domově s dětmi předškolního věku. Cílem empirické části je zjištění pojetí budoucnosti dětí předškolního věku vyrůstajících dětských domovech. Hlavní výzkumnou metodou jsou kresba a doplňující metodou rozhovor. Analýza kresby je zaměřená na její obsah a vývojovou úroveň. Témata kreseb se týkají představ dětí o jejich budoucnosti. Metodou rozhovoru byl zjišťován záměr dětí, které...
|
host ::
RSS.