|
|
Podpora LGBTQ studujících ze strany školního poradenského pracoviště
Bryns, Tereza ; Viktorová, Ida (oponent)
Rigorózní práce se zabývá tématem podpory LGBTQ studujících. Teoretická část práce se zabývá tématem identity v dospívání a specifickými výzvami, kterým v tomto období čelí LGBTQ dospívající. Dále seznamuje čtenáře s výzkumy, jež se zabývají LGBTQ tématikou a zkušenostmi LGBTQ dospívajících ve školním prostředí. Více přiblíženy jsou různé formy podpory, které mohou školy LGBTQ studujícím poskytnout, včetně přítomnosti podpůrných dospělých osob. Důležitou roli "advokátů" LGBTQ studujících mohou hrát především školní poradenští pracovníci/pracovnice. Výzkumů, které by se však tímto konkrétním tématem zabývalo, je velmi málo. Právě zmapování situace,co se týče spolupráce LGBTQ studujícícha školních poradenských pracovišť, je věnován výzkum v této práci. Výzkumné otázky se zaměřují na to, jaké zkušenosti mají školní poradenští pracovníci/pracovnice s LGBTQ tématikoua studujícími,jak vnímají svou roli v podpoře těchto studujícícha kde v této oblasti vidí prostor pro změnu. Odpovědi na tyto otázky jsou v této práci analyzovány i z pohledu samotných LGBTQ studujících - jaké jsou jejich zkušenosti ve školním prostředí a se ŠPP a jejich návrhy na změnu - a přináší tak zajímavé srovnání. Výzkum v této práce je kvalitativní, sběr dat z obou výzkumných souborů byl proveden kombinací individuálních rozhovorů a...
|
|
|
Aspekty spolupráce školních psychologů a Orgánu sociálně-právní ochrany dětí
Koutná, Tereza ; Kučerová, Olga (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Diplomová práce se věnuje aspektům vzájemné spolupráce školních psychologů a Orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Obsahem teoretické části je vymezení náplně práce jak školních psychologů, tak pracovníků OSPOD a definice jejich vzájemné spolupráce, včetně legislativního rámce. Teoretická část současně zahrnuje informace o společné cílové skupině obou institucí, dítěti v ohrožení. Empirická část práce je zaměřena na kvalitativní zkoumání. Nástrojem výzkumu je polostrukturovaný rozhovor. Informanti byli školní psychologové (celkem sedm) a pracovníci OSPOD (celkem tři). Cílem práce je především prozkoumat, jak probíhá spolupráce školního psychologa a OSPOD a rozpoznat kritická místa v kontaktu těchto dvou institucí. Z výzkumu vyplývá, že je několik zásadních faktorů, které mají vliv na četnost a míru spokojenosti se vzájemnou spoluprací. Jedním z těchto faktorů je vzájemná důvěra mezi institucemi, přičemž vytvoření této důvěry může podpořit osobní komunikace zástupců daných institucí, například formou neformálních či formálních setkávání, kde dochází ke vzájemnému vymezení kompetencí, rolí v procesu spolupráce, nebo předávání informací. Dle respondentů spolupráci usnadňují specifické osobnostní charakteristiky jedinců. V případě, že není vytvořena osobní znalost a kontakt s konkrétním...
|
|
|
Spolupráce učitele mateřské školy s dalšími odborníky
BAKALÁŘOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zaměřuje na specifika spolupráce učitele mateřské školy s dalšími pedagogickými pracovníky či odborníky. Cílem bakalářské práce je zjistit, jak obě strany vnímají svoji vzájemnou spolupráci, jaké faktory mohou tuto spolupráci ovlivňovat, ať už zásadním způsobem či nepatrně, a jaká jsou identifikovaná pozitiva a negativa jejich spolupráce. Teoretická část se zabývá poznatky o profesi učitele mateřské školy a o dalších pedagogických pracovnících a odbornících, kteří s ním mohou spolupracovat. Vymezuje kompetence, náplň práce a hlavní požadavky na všechny tyto pozice. Empirická část přibližuje spolupráci učitele mateřské školy a dalších pedagogických pracovníků či odborníků prostřednictvím kvalitativního výzkumu. Rozhovory poukazují na zkušenosti učitelek mateřských škol a dalších pedagogických pracovníků či odborníků se vzájemnou spoluprací a v neposlední řadě to, jak tuto spolupráci obě strany vnímají.
|
|
|
Podpora LGBTQ studujících ze strany školního poradenského pracoviště
Marková, Tereza ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Machovcová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem podpory LGBTQ studujících. Popisuje zkušenosti LGBTQ dospívajících ve školním prostředí a různé formy podpory, která jim v tomto prostředí může být poskytnuta. Práce se soustředí zejména na podporu LGBTQ studujících ze strany školního poradenského pracoviště a roli školních poradenských pracovníků/pracovnic jako advokátů LGBTQ studujících. Výzkum v této práci se věnuje zmapování zkušeností a porovnání pohledů školních poradenských pracovníků/pracovnic a LGBTQ studujících na LGBTQ tématiku v českém školství a roli školního poradenského pracoviště v podpoře LGBTQ studujících. Výzkum v této práci je kvalitativní a pracuje se dvěma výzkumnými soubory. Ke sběru dat byly použity individuální rozhovory a fokusní skupiny, k následné analýze dat byla zvolena tematická analýza. Výsledky výzkumu upozorňují především na absenci LGBTQ tématiky v českém vzdělávání a nedostatečnou podporu LGBTQ studujících ze strany dospělých osob ve školství. Školní poradenští pracovníci/pracovnice se ve své praxi začínají s LGBTQ studujícími, a především těmi transgender a nebinárními, setkávat až v posledních několika letech, což je pro některé popudem začít se v LGBTQ tématice více vzdělávat a zaujímat na jejich školách pozici hlavního obhájce jejich potřeb. KLÍČOVÁ SLOVA školní poradenské...
|
|
|
Žák s ADHD na druhém stupni ZŠ z pohledu učitele
Vaněčková, Adéla ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Švamberk Šauerová, Markéta (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá problematikou vzdělávání žáka s ADHD z pohledu učitele, který má s výukou tohoto žáka zkušenosti. Orientuje se přitom na druhý stupeň základní školy, kde je vzhledem k žákovi s ADHD riziko, že od něho bude mít učitel mylná očekávání, která nejsou v souladu s jeho poruchou. Z toho důvodu je pro zpracování tohoto tématu kladen důraz především na perspektivu učitele, který je v životě žáka významnou postavou, mající velký vliv nejen na jeho školní úspěšnost. Cílem práce je proto porozumět vzájemnému vztahu mezi pedagogem a žákem s ADHD a také popsat jevy, které mají na jeho budování negativní či pozitivní vliv. K prohloubení poznatků je práce obohacena perspektivou školních psychologů, kteří mimo jiné přispěli k porozumění problematiky vzdělávání dětí, které se odlišují. V teoretické části jsou nejdříve zmíněny základní informace o poruše ADHD, včetně její diagnostiky a etiologie, ale také doplňující informace o mozku lidí s ADHD či o pozitivních aspektech ADHD. Následující kapitola seznamuje čtenáře s aspekty týkající se vzdělávání žáka s ADHD, jako je legislativní rámec vzdělávání žáků se specifickými vzdělávacími potřebami nebo vliv poruchy ADHD na projevy žáka ve škole. Poslední kapitola se věnuje činitelům, které mohou pedagogickou interakci mezi učitelem a...
|
|
|
Podpora nadaných žáků na 1. stupni základních škol
Klímová, Michaela ; Krčmářová, Tereza (vedoucí práce) ; Vodrážková, Alžběta (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá různými způsoby podpory nadaných žáků na 1. stupni základních škol. V teoretické části se věnuje platné školské legislativě, která se týká nadaných žáků. Práce dále pojednává o podpoře nadaných žáků z hlediska učitelů (prediagnostika, diagnostika, vedení samotné výuky). Popisuje způsob zapojení pracovníků školních poradenských pracovišť do činností s nadanými žáky a roli pracovníků pedagogicko-psychologických poraden. Jedná se o provázaný systém, kdy jeho jednotlivé části spolupracují nebo by měly spolupracovat ku prospěchu nadaného žáka. Cílem je popsat, jak probíhá systémová podpora a spolupráce mezi jednotlivými částmi systému. Nedílnou součástí celého systému jsou i rodiče nadaných žáků. Praktická část je zaměřena na analýzu školních vzdělávacích programů několika základních škol fungujících v Praze 12. Jedná se o školy s jedním zřizovatelem, které působí na relativně malém území na okraji Prahy. Školy jsou různě zaměřené. Objevuje se zde mimo jiné program Začít spolu, Montessori program, sportovně zaměřené třídy. Zjištěné skutečnosti jsou pak porovnány se stanovisky učitelů, vedení škol a školních psychologů. Pohled je ještě doplněn o názor pracovnice pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 12. K získání dat bylo použito dotazníkové šetření určené učitelům 1....
|
|
|
Profesní identita školního psychologa
Bartošová, Markéta ; Pavlas Martanová, Veronika (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Diplomová práce Profesní identita školního psychologa ukazuje profesi školního psychologa a prostřednictvím nároků na tuto profesi, vztahů, ve kterých psycholog ve škole je a rolí, v nichž vystupuje. Text je rozdělen na část teoretickou, která obsahuje poznatky z literatury k tématu, část metodologickou, která čtenáře uvádí do způsobu získávání výzkumných dat a část praktickou, ve které jsou prezentovány výsledky analýzy rozhovorů se školními psychology. V první části práce se dozvídáme o problematice profesní identity především z pohledu sociální psychologie. Text mapuje teoreticky na základě české i zahraniční literatury profesi školního psychologa od jejího vzniku v zahraničí až po současnou podobu u nás. Teoretická část se zabývá popisem činností, které charakterizují profesi školního psychologa. Na základě prací několika autorů specifikujeme role psychologa ve škole. Z poznatků o profesní identitě školního psychologa následně vycházíme v pojetí praktické části diplomové práce. Vymezení profese školního psychologa v teoretické části tvoří základní porozumění kapitolám z výzkumu. Praktická část vychází z interpretace analyzovaných dat získaných během výzkumu prostřednictvím rozhovorů se školními psychology. Sledovanými oblastmi jsou změny v kariéře psychologa, požadavky na školního psychologa...
|
|
|
Školní poradenské pracoviště a jeho úloha na 1. a 2. stupni ZŠ
Stehlíková, Hana ; Linková, Marie (vedoucí práce) ; Mojžíšová, Jarmila (oponent)
v českém jazyce: Bakalářská práce se věnuje fungování školního poradenského pracoviště na prvním a druhém stupni základní školy. Teoretická část obsahuje vývoj poradenských pracovišť na školách, jejich cíle a popis celého školního poradenského systému. Dále seznamuje s náplní práce jednotlivých pracovníků tohoto pracoviště. V praktické části zkoumám spokojenost či nespokojenost žáků ve škole a jejich potenciální problémy týkající se školního i mimoškolního prostředí. Zaměřuji se na fakt, jestli jsou žáci schopní, ale i ochotní řešit své problémy s pracovníky školního poradenského pracoviště a jestli mají dostatečné znalosti, na koho se v určitých případech obracet.
|
|
| |
|
|
Vliv vztahů na pracovišti na profesní identitu školního psychologa
Pechová, Markéta ; Pavlas Martanová, Veronika (vedoucí práce) ; Páchová, Anna (oponent)
Rigorózní práce Vliv vztahů na pracovišti na profesní identitu školního psychologa nám přináši obraz profese školního psychologa skrze jeho zásadní vztahy ve škole. Vztahová síť tohoto profesionála je rozsáhlá - vedení školy, učitelé, žáci, jejich rodiče, pedagogicko-psychologická poradna, jiní odborníci, další školní psychologové. Základní faktory, které ovlivňují profesní identitu školního psychologa jsem rozebírali v předcházející diplomové práci. "Vztahy" byly jednou z výzkumných kategorií. Naše rigorózní práce je zaměřená na problematiku vztahů s vedením školy a pedagogickým sborem. Toto téma také úzce souvisí s rolemi, ve kterých školní psycholog na škole vystupuje, v jaké je na škole pozici. Text rigorózní práce je rozdělen na kapitoly vycházející z vybrané dostupné české a zahraniční literatury. Dále přichází část metodologická, která seznamuje čtenáře se způsobem získávání dat. Poslední část práce je věnována výsledkům zanalyzovaných rozhovorů se školními psychology. Naše rigorózní práce vychází z diplomové práce, ve které byly "vztahy" jednou z výzkumných kategorií. Pro utváření profesní identity školního psychologa jsou vztahy zásadním faktorem. Jaký vliv mají ty pracovní se pokusíme na následujících stranách ukázat. Vztahová síť školního psychologa nám dotváří obraz této profese. Vedení...
|
host ::
RSS.