|
|
Vliv primárních reflexů na vzdělávání dětí s ADHD
Jirešová, Petra ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
NÁZEV: Vliv primárních reflexů na vzdělávání dětí s ADHD AUTOR: Petra Jirešová KATEDRA (ÚSTAV) Katedra speciální pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Pavlína Šumníková, Ph.D. ABSTRAKT: Bakalářská práce se věnuje tématu vliv primárních reflexů na vzdělávání dětí s ADHD. V úvodu práce se zabývám vysvětlením pojmu syndromu ADHD, etiologii a diagnostikou. V další části popisuji jednotlivá školská zařízení a možnosti vzdělávaní žáků s ADHD. Dále se zaměřuji na organizace, které mohou pomoci rodičům dětí se syndromem ADHD. V poslední kapitole úvodní části práce se věnuji primárním reflexům a neuro- vývojové terapii. V rámci vlastního šetření uvádím případovou studii, kterou jsem rozšířila o poznatky vyšetření z neuro-vývojové terapie. Cílem bakalářské práce je zjistit, zda provádění cviků má vliv na potlačení přetrvávajících primárních reflexů u dětí s ADHD. Výsledky práce ukazují, že terapie může u dětí s ADHD zmírnit některé symptomy syndromu a zlepšit jejich podmínky ve vzdělávání. KLÍČOVÁ SLOVA: Syndrom ADHD, Etiologie a diagnostika syndromu ADHD, vzdělávání žáků s ADHD, Primární reflexy, Neuro-vývojová terapie
|
|
|
Dítě s ADHD ve vybrané MŠ
Kubová, Zuzana ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Cíl: Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit přínos integrace pro dané dítě se syndromem ADHD v podmínkách konkrétní mateřské školy. Dílčími cíly bylo zjistit, zda se změnilo chování chlapce ve vybrané MŠ a jaké metody práce se s chlapcem nejvíce osvědčily. Metodika: Ke zjištění odpovědí na stanovené výzkumné otázky byl využit individuální strukturovaný rozhovor, který probíhal s matkou integrovaného dítěte a s paní učitelkou, která má integrované dítě ve třídě. Výsledky: Šetřením bylo zjištěno, že se Adam zlepšil v mnoha oblastech a to jak z pohledu paní učitelky, tak i z pohledu matky. K výraznému zlepšení došlo v oblasti soustředění, které bylo při nástupu Adama na velmi špatné úrovni, dále se naučil být vnímavý k potřebám druhých a nemyslet jen na potřeby své, velký pokrok také nastal v oblasti ovládání svých reakcí, kdy se Adam v současné době opravdu snaží "být lepší". K výrazné změně také došlo v oblasti dodržování pravidel soužití, kdy Adam zpočátku odmítal jakékoli dodržování stanovených pravidel. Podařilo se docílit pochopení, že pravidla je potřeba dodržovat, i když je to někdy velmi těžké. Mezi osvědčené metody práce s Adamem patří vytvoření jasných pravidel, používání odměn a trestů, vysvětlování, důslednost, trpělivost, fyzický kontakt (pohlazení), oční kontakt, naslouchání a...
|
|
|
Odborná péče o děti s odkladem školní docházky
Opekarová, Zuzana ; Strnadová, Iva (vedoucí práce) ; Zemková, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce "Odborná péče o děti s odkladem školní docházky" je zaměřena na analýzu odborné intervence u dětí s doporučeným odkladem školní docházky v předškolních zařízeních a v přípravných třídách základních škol. Součástí diplomové práce je také metodický obrázkový materiál, který je možné využít jako inspiraci pro systematickou práci s dětmi, které mají odklad školní docházky doporučen.
|
|
| |
|
|
Integrace dětí s ADHD v předškolním věku
HRDLIČKOVÁ, Lucie
Syndrom ADHD představuje poruchu pozornosti spojenou s hyperaktivitou, která se projevuje již od raného dětství. Hlavním cílem je deskripce syndromu ADHD dětí v předškolním věku a identifikace, zda integrace je či není přínosná. Je stanovena jedna hlavní výzkumná otázka: Je integrace dětí se syndromem ADHD v předškolním věku přínosná? Dále jsou stanoveny tři dílčí výzkumné otázky: Je integrace s podporou asistenta pedagoga pro žáka přínosná? Je integrace dětí se syndromem ADHD přínosná pro ostatní spolužáky? Mají učitelé, kteří s dětmi pracují dostatečné informace o syndromu ADHD? Praktická část bakalářské práce je zpracována metodou kvalitativního výzkumu se skupinou asistentů pedagoga s praxí ve vzdělávání dětí se syndromem ADHD, který je uskutečněn technikou polostrukturovaného rozhovoru. První část rozhovorů je zaměřena na základní údaje o informantech. Druhá část je zaměřena na přínos integrace dětí se syndromem ADHD v předškolním věku. Otázky ve třetí části se týkají přínosu integrace dětí se syndromem ADHD s podporou asistenta pedagoga. Čtvrtá část rozhovoru je orientovaná na přínos integrace dětí se syndromem ADHD pro ostatní žáky a poslední část rozhovoru je zaměřena na informovanost pedagogických pracovníků o syndromu ADHD. Získaná data z polostrukturovaných rozhovorů jsou zpracována analýzou pomocí metody otevřeného kódování. Práce dochází ke zjištění, že přínos integrace dětí se syndromem ADHD není možné jednoznačně vyhodnotit, zatímco přínos integrace s podporou asistenta pedagoga je možné vyhodnotit jako jednoznačně pozitivní. Přínos integrace pro ostatní spolužáky není jednoznačně vyhodnotitelný. Práce dále zjišťuje, že vyučující nemají o syndromu ADHD dostatečné množství informací.
|
|
| |
|
|
Integrace dětí s ADHD v předškolním věku
HRDLIČKOVÁ, Lucie
Syndrom ADHD představuje poruchu pozornosti spojenou s hyperaktivitou, která se projevuje již od raného dětství. Hlavním cílem je deskripce syndromu ADHD dětí v předškolním věku a identifikace, zda je či není přínosná. Je stanovena jedna hlavní výzkumná otázka: Je integrace dětí se syndromem ADHD v předškolním věku přínosná? Dále jsou stanoveny tři dílčí výzkumné otázky: Je integrace s podporou asistenta pedagoga pro žáka přínosná? Je integrace dětí se syndromem ADHD přínosná pro ostatní spolužáky? Mají učitelé, kteří s dětmi pracují dostatečné informace o syndromu ADHD? Praktická část bakalářské práce je zpracována metodou kvalitativního výzkumu se skupinou asistentů pedagoga s praxí ve vzdělávání dětí se syndromem ADHD, který je uskutečněn technikou polostrukturovaného rozhovoru. První část rozhovorů je zaměřena na základní údaje o informantech. Druhá část je zaměřena na přínos integrace dětí se syndromem ADHD v předškolním věku. Otázky ve třetí části se týkají přínosu integrace dětí se syndromem ADHD s podporou asistenta pedagoga. Čtvrtá část rozhovoru je orientovaná na přínos integrace dětí se syndromem ADHD pro ostatní žáky a poslední část rozhovoru je zaměřena na informovanost pedagogických pracovníků o syndromu ADHD. Je provedena analýza rozhovorů a následná syntéza. Práce dochází ke zjištění, že přínos integrace dětí se syndromem ADHD není možné jednoznačně vyhodnotit, zatímco přínos integrace s podporou asistenta pedagoga je možné vyhodnotit jako jednoznačně pozitivní. Přínos integrace pro ostatní spolužáky není jednoznačně vyhodnotitelný. Práce dále zjišťuje, že vyučující nemají o syndromu ADHD dostatečné množství informací.
|
|
|
Dítě s ADHD ve vybrané MŠ
Kubová, Zuzana ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Cíl: Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit přínos integrace pro dané dítě se syndromem ADHD v podmínkách konkrétní mateřské školy. Dílčími cíly bylo zjistit, zda se změnilo chování chlapce ve vybrané MŠ a jaké metody práce se s chlapcem nejvíce osvědčily. Metodika: Ke zjištění odpovědí na stanovené výzkumné otázky byl využit individuální strukturovaný rozhovor, který probíhal s matkou integrovaného dítěte a s paní učitelkou, která má integrované dítě ve třídě. Výsledky: Šetřením bylo zjištěno, že se Adam zlepšil v mnoha oblastech a to jak z pohledu paní učitelky, tak i z pohledu matky. K výraznému zlepšení došlo v oblasti soustředění, které bylo při nástupu Adama na velmi špatné úrovni, dále se naučil být vnímavý k potřebám druhých a nemyslet jen na potřeby své, velký pokrok také nastal v oblasti ovládání svých reakcí, kdy se Adam v současné době opravdu snaží "být lepší". K výrazné změně také došlo v oblasti dodržování pravidel soužití, kdy Adam zpočátku odmítal jakékoli dodržování stanovených pravidel. Podařilo se docílit pochopení, že pravidla je potřeba dodržovat, i když je to někdy velmi těžké. Mezi osvědčené metody práce s Adamem patří vytvoření jasných pravidel, používání odměn a trestů, vysvětlování, důslednost, trpělivost, fyzický kontakt (pohlazení), oční kontakt, naslouchání a...
|
|
|
Vliv primárních reflexů na vzdělávání dětí s ADHD
Jirešová, Petra ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
NÁZEV: Vliv primárních reflexů na vzdělávání dětí s ADHD AUTOR: Petra Jirešová KATEDRA (ÚSTAV) Katedra speciální pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Pavlína Šumníková, Ph.D. ABSTRAKT: Bakalářská práce se věnuje tématu vliv primárních reflexů na vzdělávání dětí s ADHD. V úvodu práce se zabývám vysvětlením pojmu syndromu ADHD, etiologii a diagnostikou. V další části popisuji jednotlivá školská zařízení a možnosti vzdělávaní žáků s ADHD. Dále se zaměřuji na organizace, které mohou pomoci rodičům dětí se syndromem ADHD. V poslední kapitole úvodní části práce se věnuji primárním reflexům a neuro- vývojové terapii. V rámci vlastního šetření uvádím případovou studii, kterou jsem rozšířila o poznatky vyšetření z neuro-vývojové terapie. Cílem bakalářské práce je zjistit, zda provádění cviků má vliv na potlačení přetrvávajících primárních reflexů u dětí s ADHD. Výsledky práce ukazují, že terapie může u dětí s ADHD zmírnit některé symptomy syndromu a zlepšit jejich podmínky ve vzdělávání. KLÍČOVÁ SLOVA: Syndrom ADHD, Etiologie a diagnostika syndromu ADHD, vzdělávání žáků s ADHD, Primární reflexy, Neuro-vývojová terapie
|
|
|
Využití prvků bazální stimulace u dětí s diagnózou ADHD v předškolním věku
Mojžíšová, Veronika ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Felcmanová, Lenka (oponent)
Název bakalářské práce: Využití prvků bazální stimulace u dětí s diagnózou ADHD v předškolním věku Jméno a příjmení autora: Veronika Mojžíšová Pracoviště: Katedra speciální pedagogiky, Pedagogická fakulta, Karlova univerzita v Praze Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Mgr. Pavlína Šumníková, Ph.D. Rok obhajoby bakalářské práce: 2013 Abstrakt: Cílem této bakalářské práce bylo aplikovat a ověřit význam bazální stimulace u dětí v předškolním věku s diagnózou ADHD. V práci bylo využito jednoduchých metod kvalitativního šetření - prostudování anamnestických údajů, metoda řízeného rozhovoru, pozorování. Pomocí sestaveného programu se podařilo prokázat, že prvky bazální stimulace lze využívat i u jedinců s ADHD. Bazální stimulace je pro ně prospěšná. Z výsledků vyplývá, že pomáhá zajišťovat jejich zklidnění. V průběhu aplikace bazální stimulace došlo také ke zkvalitnění vnímání u těchto dětí. Pozitivní vliv má také na jejich schopnost soustředit se. V průběhu aplikace programu se však nepodařilo prokázat, že má vliv na předpokládané prodloužení této schopnosti. Sestavený program, který byl realizován na vzorku čtyř probandů, se osvědčil. Klíčová slova: syndrom ADHD, zásady výchovného vedení dětí s ADHD, bazální stimulace, vnímání, zklidnění, soustředění
|
host ::
RSS.