|
|
Dítě s ADHD ve vybrané MŠ
Kubová, Zuzana ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Cíl: Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit přínos integrace pro dané dítě se syndromem ADHD v podmínkách konkrétní mateřské školy. Dílčími cíly bylo zjistit, zda se změnilo chování chlapce ve vybrané MŠ a jaké metody práce se s chlapcem nejvíce osvědčily. Metodika: Ke zjištění odpovědí na stanovené výzkumné otázky byl využit individuální strukturovaný rozhovor, který probíhal s matkou integrovaného dítěte a s paní učitelkou, která má integrované dítě ve třídě. Výsledky: Šetřením bylo zjištěno, že se Adam zlepšil v mnoha oblastech a to jak z pohledu paní učitelky, tak i z pohledu matky. K výraznému zlepšení došlo v oblasti soustředění, které bylo při nástupu Adama na velmi špatné úrovni, dále se naučil být vnímavý k potřebám druhých a nemyslet jen na potřeby své, velký pokrok také nastal v oblasti ovládání svých reakcí, kdy se Adam v současné době opravdu snaží "být lepší". K výrazné změně také došlo v oblasti dodržování pravidel soužití, kdy Adam zpočátku odmítal jakékoli dodržování stanovených pravidel. Podařilo se docílit pochopení, že pravidla je potřeba dodržovat, i když je to někdy velmi těžké. Mezi osvědčené metody práce s Adamem patří vytvoření jasných pravidel, používání odměn a trestů, vysvětlování, důslednost, trpělivost, fyzický kontakt (pohlazení), oční kontakt, naslouchání a...
|
|
|
Elektrofyziologická odezva centrálního nervového systému na protrahovanou zrakovou stimulaci u migrény
Bednář, Michal ; Kubová, Zuzana (vedoucí práce) ; Kraus, Josef (oponent) ; Kadaňka, Zdeněk (oponent)
Elektrofyziologická odezva centrálního nervového systému na protrahovanou zrakovou stimulaci u migrény Migréna představuje paroxysmální onemocnění s komplexní symptomatikou (prodromální stádium, (aura), fáze bolesti hlavy, postparoxysmální fáze), jehož podstatou je primárně dysfunkce centrálního nervového systému a absence strukturálních změn v běžném neuroradiologickém zobrazení. Součástí doposud ne zcela objasněné patofyziologie migrény je abnormní centrální zpracování senzitivních a senzorických informací, které má koreláty klinické (ve zrakovém vnímání např. fotofobie), ale také elektrofyziologické. Vývoj výzkumu neurofyziologické podstaty centrální neurogenní dysfunkce u migrény v posledních asi 3 dekádách (v němž hrály prioritní roli zrakové evokované potenciály VEP) provázely četné diskuze pro rozporuplné nálezy, ukazující na kortikální hyperexcitabilitu nebo hypoexcitabilitu. V rámci sjednocující koncepce je možné u migrény hovořit o kortikální hyperresponzibilitě, která předpokládá zvýšenou senzitivitu migreniků na inhibiční nebo facilitační podněty. V množství diskrepantních elektrofyziologických nálezů začala postupně nabývat na významu pro migrénu specifická elektrofyziologická abnormita - deficit dekrementu velikosti (amplitudy) odpovědi (označovaný jako deficit habituace) resp. cyklické...
|
|
|
Elektrofyziologická odezva centrálního nervového systému na protrahovanou zrakovou stimulaci u migrény
Bednář, Michal ; Kubová, Zuzana (vedoucí práce) ; Kraus, Josef (oponent) ; Kadaňka, Zdeněk (oponent)
Elektrofyziologická odezva centrálního nervového systému na protrahovanou zrakovou stimulaci u migrény Migréna představuje paroxysmální onemocnění s komplexní symptomatikou (prodromální stádium, (aura), fáze bolesti hlavy, postparoxysmální fáze), jehož podstatou je primárně dysfunkce centrálního nervového systému a absence strukturálních změn v běžném neuroradiologickém zobrazení. Součástí doposud ne zcela objasněné patofyziologie migrény je abnormní centrální zpracování senzitivních a senzorických informací, které má koreláty klinické (ve zrakovém vnímání např. fotofobie), ale také elektrofyziologické. Vývoj výzkumu neurofyziologické podstaty centrální neurogenní dysfunkce u migrény v posledních asi 3 dekádách (v němž hrály prioritní roli zrakové evokované potenciály VEP) provázely četné diskuze pro rozporuplné nálezy, ukazující na kortikální hyperexcitabilitu nebo hypoexcitabilitu. V rámci sjednocující koncepce je možné u migrény hovořit o kortikální hyperresponzibilitě, která předpokládá zvýšenou senzitivitu migreniků na inhibiční nebo facilitační podněty. V množství diskrepantních elektrofyziologických nálezů začala postupně nabývat na významu pro migrénu specifická elektrofyziologická abnormita - deficit dekrementu velikosti (amplitudy) odpovědi (označovaný jako deficit habituace) resp. cyklické...
|
|
|
Dítě s ADHD ve vybrané MŠ
Kubová, Zuzana ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Cíl: Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit přínos integrace pro dané dítě se syndromem ADHD v podmínkách konkrétní mateřské školy. Dílčími cíly bylo zjistit, zda se změnilo chování chlapce ve vybrané MŠ a jaké metody práce se s chlapcem nejvíce osvědčily. Metodika: Ke zjištění odpovědí na stanovené výzkumné otázky byl využit individuální strukturovaný rozhovor, který probíhal s matkou integrovaného dítěte a s paní učitelkou, která má integrované dítě ve třídě. Výsledky: Šetřením bylo zjištěno, že se Adam zlepšil v mnoha oblastech a to jak z pohledu paní učitelky, tak i z pohledu matky. K výraznému zlepšení došlo v oblasti soustředění, které bylo při nástupu Adama na velmi špatné úrovni, dále se naučil být vnímavý k potřebám druhých a nemyslet jen na potřeby své, velký pokrok také nastal v oblasti ovládání svých reakcí, kdy se Adam v současné době opravdu snaží "být lepší". K výrazné změně také došlo v oblasti dodržování pravidel soužití, kdy Adam zpočátku odmítal jakékoli dodržování stanovených pravidel. Podařilo se docílit pochopení, že pravidla je potřeba dodržovat, i když je to někdy velmi těžké. Mezi osvědčené metody práce s Adamem patří vytvoření jasných pravidel, používání odměn a trestů, vysvětlování, důslednost, trpělivost, fyzický kontakt (pohlazení), oční kontakt, naslouchání a...
|
host ::
RSS.