|
|
Chrámy vědění osiřely: Intervenční úsilí představitelů protektorátní správy o zmírnění následků německé akce vůči českému vysokému školství na podzim roku 1939
Borl, Petr ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Diplomová práce se věnuje snaze protektorátní správy vypořádat se s následky německého zákroku ze 17. listopadu 1939, kdy v odvetě za předchozí demonstrace došlo k uzavření českých vysokých škol a zatčení a následné internaci více jak tisícovky jejich studentů v koncentračních táborech v Německu. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. Prví pojednává stručně o příčinách, průběhu a bezprostředních následcích německé "Zvláštní akce 17. listopadu 1939." Náplní druhé pak je snaha dosáhnout propuštění a návratu studentů domů, realizovaná prostřednictvím intervenčních zákroků státního prezidenta Háchy a protektorátní vlády u představitelů okupačního režimu, dále zhodnocení jejich taktiky a úspěšnosti při těchto zákrocích. Předmětem další kapitoly je popis a rozebrání problémů, které uzavření vysokých škol doprovázely a s nimiž se byla protektorátní správa též nucena nějakým způsobem vypořádat. Jednalo se zejména o umístění studentů, kteří zůstali na svobodě, jimž však bylo pokračování ve vysokoškolských studiích znemožněno a jež se vláda prostřednictvím otevírání abiturientských kurzů a pomoci při hledání zaměstnání snažila uchránit před nebezpečím nuceného pracovního nasazení v Německu, dále o otázku případného studia na vysokých školách v Německu, promocí absolventů, pensionování vyučujících aj....
|
|
|
Důvody pravicové volby studentů v Praze
Balha, Alan ; Císař, Ondřej (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem, které v České republice dosud nebylo zkoumáno. Práce je zaměřena na volební chování studentů veřejných vysokých škol. Konkrétně se jedná o studenty společenskovědních a humanitních oborů v Praze. S ohledem na výsledky zahraničních studií, kde tito studenti zpravidla inklinují k volbě levicových stran a kandidátů, se výzkum zaměřuje na studenty volící pravicové strany a kandidáty. Cílem práce je určit, z jakého důvodu mají čeští studenti opačné preference než jejich kolegové v západních demokraciích. Data jsou získána z rozhovorů se studenty, kteří hlasovali ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v letech 2010 i 2013 a minimálně v jednom kole voleb prezidentských v roce 2013. Rozhovory jsou strukturovány do několika tematických celků jako rodina, přátelé, studium, apod., které odpovídají předpokládaným vlivům na volební chování. Analýza rozhovorů ukázala, že u respondentů má na jejich volební preference největší vliv rodina, středoškolské studium i média včetně Facebooku. Funkce přátel spočívá spíše ve vzájemném utvrzování se o vlastních postojích. Analýza dále odhalila, že respondenti ve svém okolí neznají téměř nikoho, kdo by volil levici a ani tyto lidi nevyhledávají. Je ale možné, že se dotyční od své volby distancují z obav z reakcí...
|
|
|
Možnosti a meze využití ICT ve výuce na ZŠ
Kudrnová, Lenka ; Mazáčová, Nataša (vedoucí práce) ; Váňová, Miroslava (oponent)
Tato diplomová práce poskytuje v teoretické části informace o komunikačních a informačních technologiích, které zasahují do současného života našich škol. Seznamuje s pojmem ICT, zabývá se jeho historií, prezentuje jeho jednotlivé druhy, rozebírá didaktické funkce a následně poukazuje na pozitivní a negativní stránky, které s ICT úzce souvisí. Její praktická část zkoumá rozdíly v používání informačních a komunikačních technologií mezi učiteli prvního stupně základních škol jednotlivých krajů (Praha x Královéhradecký kraj). V závěru se zaměřuje pouze na učitele hlavního města Prahy, kde prezentuje jejich konkrétnější názory spojené s využíváním ICT v jejich práci.
|
|
|
Genealogie plzeňské revolty 1. června 1953: Analýza veřejných kolektivních protestů obyvatelstva města Plzně v letech 1948 - 1953
Šlouf, Jakub ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Kopeček, Michal (oponent) ; Křesťan, Jiří (oponent)
P edkládaná diserta ní práce analyzuje jeden z nejrozsáhlejších protest éry eskoslovenského stalinismu, plze skou ervnovou revoltu proti pen žní reform v roce 1953. Metodologicky p itom vychází z teorií tzv. nových sociálních hnutí. Známý plze ských incident proto zasazuje do kontextu p edchozích protestních akcí, které se odehrály v plze ské lokalit v rozmezí let 1948-1953. Takový postup autorovi umož uje mapovat vývoj n kolika r zných protestních kultur, které dlouhodob p sobily v jednotlivých ástech spole nosti v západních echách a které v roce 1953 každá svým osobitým zp sobem inspirovaly vznik i pr b h plze ské revolty. Práce tak p ináší nejen výrazn zp esn ný kritický popis ervnových protest , ale též jejich kulturní rodokmen. Prost ednictvím tohoto rodokmenu autor odkrývá strukturu hlavních sociálních hnutí, která se revolty ú astnila, a s nimi spojený soubor spole enských konflikt , ze kterých protesty vycházely. Byly to zejména tyto t i: sociáln motivované stávkové hnutí pr myslových d lník , hnutí pro-západn orientované studentské i d lnické mládeže a latentní pnutí uvnit komunistické strany, které se projevovalo pasivní rezistencí její lenské základny v i lokálním stranickým "diktátor m".
|
|
| |
|
|
Radikalizace pražských studentů ve 30. letech 20. století
Müller, Jiří ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Diplomová práce se zabývá proměnou sociálního a politického jednání pražských studentů ve třicátých letech 20. století. Práce sleduje požadavky a představy studentů. Jejich nenaplnění odkrývá pohled na nespokojenost studentů, která vedla ke stupňování studentských vyhraněných politických a sociálních názorů. Třicátá léta přinesla ve studentském prostředí nástup krajních nacionalistických a antisemitistických, ale i levicových tendencí jak na české, tak na německé straně. Práce se opírá o dokumenty studentských fakultních spolků, o studentská periodika a o memoárové texty. Cílem práce je analyzovat, proti komu byla namířena nespokojenost studentů, jaké měli studenti představy o správném uspořádání státu a společnosti, jaké byly rozdíly v politickém a sociálním myšlení mezi jednotlivými fakultami a studentskými spolky a jak byli studenti vnímáni tehdejší společností. Práce dále reflektuje, jaký vliv mělo na utváření studentských postojů střetávání českých, německých a židovských studentů v Praze, jak bylo myšlení studentů ovlivňováno jejich sociálním postavením a jak a proti komu se vymezovaly jednotlivé studentské spolky. Práce má přispět k dotváření obrazu československé prvorepublikové společnosti.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
The Criticism of Bologna Process in Germany
Boťová, Kateřina ; Filipová, Lucie (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
Práce se zabývá německou kritikou evropských vysokoškolských reforem v rámci tzv. boloňského procesu. Mezi tyto reformy patří především rozdělení studia na dva, později tři cykly, zavedení jednotného kreditního systému nebo podpora mobility. Právě Německo představuje stát, kde boloňský proces vyvolal velkou akademickou diskuzi a stal se jedním z předmětů studentských protestů. Práce pojednává jak o kritice jednotlivých cílů a celkového pojetí reforem, tak o kritice jejich implementace v Německu. Zaměřuje se na to, kde leželo těžiště kritiky u pedagogů a kde u studentů. Analyzované období je ohraničeno podpisem Boloňské deklarace roku 1999 a rokem 2010, jež byl původně stanoven za konec procesu. Někteří akademici považovali boloňský proces za nástroj komercializace vysokého školství a odklon od modelu W. v. Humboldta. Většina ale upozorňovala na špatné zavádění reforem a nepochopení stanovených cílů. Podobný postoj zaujímali také studenti. Nejčastěji byly kritizovány nové bakalářské programy kvůli jejich nevhodné koncepci nebo nízké kvóty pro přijetí studentů do následujícího magisterského studia. Studenti zároveň zdůrazňovali nutnost více zohledňovat sociální rozměr reforem, který je podle nich nezbytný pro naplnění cílů boloňského procesu.
|
host ::
RSS.