Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 100 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Farní síť rokycanského děkanátu do roku 1436. Struktura, vybavení, beneficiáti
Pazourková, Anna ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Trojan, David (oponent)
Bakalářská práce se věnuje středověké církevní správě. Na základě pramenné základny (konfirmačních a erekčních knih a soudních akt pražské konzistoře) analyzuje oblast rokycanského děkanátu v době od poloviny 14. století do husitských válek. Těžiště práce je položeno ve výzkumu mobility kléru. Zabývá se otázkami personálního obsazení beneficií, mechanismem přesunů kleriků mezi beneficii i fenoménem patronátních práv. Odpovědi na tyto otázky byly zpracovány graficky i formou tabulek, které mohou být dále využity v rámci probíhajícího vytváření digitální databáze jednotlivých děkanátů. Rokycanský děkanát představuje zajímavý celek především z hlediska podacího práva, patronem byla v drtivé většině šlechta. Pozoruhodné je v této souvislosti sledovat lokální vazby a lavinové přesuny kněží, které na svých beneficiích organizovali Rožmberkové. Výsledky výzkumu jsou porovnány s dalšími již zpracovanými děkanáty.
Adamité v Čechách: utváření jejich obrazu v dobových literárních dílech
Strupek, Jan ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Libichová Cermanová, Pavlína (oponent)
Předložená práce se zabývá fenoménem sekty husitských adamitů, která vzešla z táborského chiliasmu roku 1420, a která byla následujícího roku pro své do krajností dohnané náboženské představy a praktiky samotnými husity fyzicky zlikvidována. Dochované prameny zachovaly obraz husitských adamitů coby násilníků a sexuálních zvrhlíků, kteří se zcela příčili normálu středověkého společenského řádu. Autenticitu tohoto obrazu se historikům nepodařilo dodnes potvrdit či vyvrátit. Předložená bakalářská práce se zaměřuje na tento literární obraz a skrze pečlivý rozbor a komparaci vybraných pramenů sleduje, jak docházelo k jeho utváření. Zároveň tento obraz zasazuje do souvislosti s fenoménem hereziologických klišé, čímž zkoumá, zdali se při jeho utváření uplatnilo běžné nahlížení středověkého člověka (vzdělance) na heretické skupiny, obsahující mnohé stereotypy. Klíčová slova: husitství, Tábor, adamité, chiliasmus, hereze, pikarti, Jan Žižka
Myšlenkový svět utrakvistického kněze Václava Rosy
Francová, Marie ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Václav Rosa byl utrakvistickýkněz,který od svého kněžského vysvěcení roku 1516 až do roku 1560 působil na několika českých farách. Z jeho dochovaných poznámek o jeho životě se nám naskýtá pohled nejen do každodennosti tehdejšího nižšího kléru, ale i do soudobého myšlení a vnímání světa. Tato práce navazující na mou bakalářskou práci Zápisky Václava Rosy jako pramen pro poznání náboženských poměrů prvé poloviny 16. století se zaměřuje na Rosovu knihovnu a její obsah, jeho zaznamenané sny a konfrontuje jeho postoje s názory dalších utrakvistických autorů, kterými jsou Šimon ze Slaného, Jan Bechyňka, Vaněk Valečovský, Bohuslav Bílejovský, Jan Laetus a nejmenovaný černovický farář. Práce dokresluje Rosovu osobnost a zasazuje ji do obrazu utrakvistického duchovenstva.
Král z vůle českých stavů. Nástup Vladislava Jagellonského na český královský trůn.
Rejzek, Jan ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Cílem předkládané práce je popsat nástup Vladislava II. Jagellonského na český královský trůn roku 1471. Ačkoliv starší bádání tomuto tématu již věnovalo pozornost, většinou se zaměřilo pouze na Vladislavovo zvolení v Kutné Hoře a opomenulo následný proces jeho nastolení. Ve své práci jsem se proto zaměřil nejen na rozbor událostí z března až května 1471, ale svou pozornost jsem věnoval i následujícím měsícům. Teprve během nich totiž byla ukončena vyjednávání mezi českými stavy a polským královským dvorem a došlo k provedení nezbytných rituálů, které z Vladislava Jagellonského učinily českého krále.
Teritoriální církevní správa v litomyšlské diecézi na příkladu vybraných děkanátů (polovina 14. až první polovina 16. století)
Boštík, Vojtěch ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Večeře, Vojtěch (oponent)
Bakalářská práce shrnuje dosavadní znalosti o vzniku a správním uspořádání biskupství v Litomyšli (od roku 1344). Shrnuje pramenné zmínky a zprávy v literatuře k jednotlivým beneficiím formou tabulkových příloh. Kromě regionální a umělecko-historické literatury využije práce úředních knih pražské diecéze a listinného materiálu vztahujícího se k diecézi litomyšlské. K pramenům olomouckého biskupství přihlíží, pokud se vztahují k litomyšlské diecézi. Vzhledem k rozsahu diecéze a nemožnosti zpracovat ji celou, budou zpracovány děkanáty vysokomýtský a poličský, u nichž je předpoklad nejpříznivější pramenné základny. Hlavním cílem práce je zodpovězení otázky, zda fungovala církevní správa v litomyšlské diecézi obdobně, jako v pražské, kde je situace daleko příznivější. Zároveň je cílem práce zjištění, zda za dané pramenné situace vůbec je možné církevní teritoriální správu litomyšlské diecéze rekonstruovat a přinést k této problematice metodologické podněty.
Vliv kutnohorské městské rady na církevní poměry ve městě na přelomu 15. a 16. století
Holý, Ondřej ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Vaněk, Vojtěch (oponent)
Město jagellonské éry vedle moci politické a hospodářské uplatňuje svůj vliv také ve specifickém prostoru utrakvistické duchovní sféry. Předmětem práce je určit mírů vlivu městské rady na církevní poměry ve městě na přelomu 15. a 16. stol. v Kutné Hoře a popsat mechanismy městské moci v této oblasti. Prostředí horního města spojené s vysokou kumulací finančních a hospodářských prostředků a lidí vede k otázce, jak se tyto aspekty projevily ve vztazích města a církve. Míru vlivu města Kutné Hory na místní církevní poměry můžeme sledovat na vztahu městské rady a církevních institucí. Ty jsou pro Kutnou Horu nad míru vysoké.
Alžběta Pomořanská - manželka, panovnice, matka
Lisnerová, Natálie ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Bakalářská práce se věnuje Alžbětě Pomořanské, čtvrté a poslední manželce českého krále a římského císaře Karla IV. Na její osobě zkoumá postavení královny a císařovny ve středověké společnosti v obecných souvislostech. Sňatkem s Karlem IV. byla Alžbětě svěřena určitá role, kterou jako manželka panovníka měla sehrát, z této pozice plynuly různé úkoly, které měla splnit. Nabyla titulů svého manžela a sdílela s ním panovnické postavení, a jako žena musela splnit svůj primární úkol, přivést na svět dědice. Alžběta byla mladou nevěstou a stárnoucího císaře přežila o celých 15 let, kdy se z výsluní přemístila do pozice císařovny- vdovy. Práce si pokládá otázky, jaké úkoly Alžbětina role obnášela a zda je plnila podle očekávání. Podle těchto kritérií je práce rozčleněna na jednotlivé tematické okruhy - sňatek s Karlem IV., úloha panovnice, matky a nakonec vdovy, jež jsou řazeny více méně chronologicky s tím, že některé části mají časový přesah na celé období jejího života. Hlavními časovými milníky jsou: datum Alžbětina narození (1346 či 1347), její sňatek s Karlem IV. (1363), císařova smrt (1378) a skon císařovny (1393). Klíčová slova Alžběta Pomořanská, Karel IV., Lucemburkové, sňatková politika, císařský majestát, vdovský úděl
Zvolští ze Zvole ve službách katolické církve. Kuneš a Bohuš ze Zvole na olomouckém biskupském stolci
Sitta, Jan ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
(česky) Manský rod Zvolských ze Zvole, který byl bytostně spjat s olomouckým biskupstvím, si zasluhuje naši pozornost především proto, jakým způsobem zasáhl do dění v domácím i evropském prostředí v bouřlivém období husitských válek a v neklidné době pohusitské. Zásluhy za to nesou dva jeho členové, kteří dosáhli olomouckého biskupského stolce - Kuneš v letech 1430-1434 a Bohuš v letech 1454-1457. Cílem předkáladné diplomové práce je komplexně přiblížit životní osudy těchto dvou pozoruhodných mužů a jejich kariéru, a to od studijních let až do jejich předčasné smrti, která zřejmě stála za dosavadním přehlížením těchto osobností moderní historiografií. Biografickými metodami jsou zde Kuneš a Bohuš vykresleni jako pilní a cílevědomí studenti církevního práva, horliví zastánci katolictví a tvrdého postoje vůči utrakvismu a současně jako vlivní a věrní služebníci krále a císaře Zikmunda Lucemburského, respektive krále Ladislava Pohrobka. Kromě toho se práce věnuje i neméně zajímavému tématu zápasu mezi konciliarismem a papalismem a úloze, kterou přitom Kuneš a Bohuš sehráli. V neposlední řadě je tato práce důležitá i pro poznání dějin olomouckého biskupství sledovaného období a celkové situace katolické církve v době husitské a pohusitské i jejího hospodářského a politického vývoje. Klíčová slova...
Mistři pražské artistické fakulty v letech 1437-1448
Kotau, Pavel ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Svatoš, Michal (oponent)
Diplomová práce je věnována mistrům svobodných umění, kteří působili na přažské artistické fakultě v pokompaktátním období. Práce obsahuje rekonstrukci mistrovského sboru v letech 1437-1448, charakteristiku osob, které jako mistři na artistické fakultě působili, a nebo byli promovani, a také analýzu personálního složení fakulty se zřetelem k vazbám mezi jednotlivými mistry a skupinami.
Pan Menhart z Hradce ve víru událostí první poloviny 15. století.
Miczanová, Veronika ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Tato bakalářská práce je věnována představiteli významného jihočeského rodu pánů z Hradce, Menhartovi (1398 - 1449). Pan Menhart patřil k umírněným utrakvistům. Stal se spojencem táboritů a později též významnou osobou v jednáních s králem Zikmundem Lucemburským. Nemalou roli sehrál také v době interregna po smrti krále Albrechta Habsburského a v době správcovství Jiřího z Poděbrad, proti němuž se v závěru svého života postavil. Nejasnosti panovaly i kolem jeho náhlé smrti. O Menhartovi z Hradce dosud nebyla vydána rozsáhlejší samostatná studie. Práce bude vycházet ze stávající literatury a editovaných pramenů. Podle možností přihlédne i k pramenům netištěným uloženým v Národním archivu v Praze a v písemnostech pánů z Hradce uložených ve Státním oblastním archivu v Třeboni, oddělení Jindřichův Hradec.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 100 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.