|
|
Přírodní látky potenciálně ovlivňující neurodegenerativní onemocnění
Mňuková, Daniela ; Opletal, Lubomír (vedoucí práce) ; Suchánková, Daniela (oponent)
Mňuková D.: Přírodní látky potenciálně ovlivňující neurodegenerativní onemocnění. Diplomová práce, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmakognozie a farmaceutické botaniky, Hradec Králové 2022, 88 s. Tato rešeršní diplomová práce čerpá především ze zahraniční odborné literatury. Poskytuje přehled dosud prozkoumaných významných přírodních látek, které potenciálně ovlivňují neurodegenerativní onemocnění. V první části práce jsou popsána nejčastější neurodegenerativní onemocnění, jejich charakteristika, epidemiologie, patogeneze a klinický obraz. Mezi tato onemocnění patří Alzheimerova choroba, Parkinsonova nemoc, demence s Lewyho tělísky, multisystémová atrofie, Pickova nemoc a další tauopatie, Huntingtonova choroba, spinocerebelární ataxie a amyotrofická laterální skleróza. V druhé části diplomové práce jsou uvedeny přírodní látky, které byly v posledních dvou desetiletích zkoumány v preklinických a klinických studiích pro svůj potenciál příznivě ovlivnit neurodegenerativní onemocnění. V poslední části je diskutován přínos těchto přírodních látek pro terapii a prevenci neurodegenerativních onemocnění. Klíčová slova: neurodegenerativní onemocnění, přírodní sloučeniny, Alzheimerova choroba, bioaktivní sloučeniny
|
|
| |
|
|
RNA interference u rostlin
Čermák, Vojtěch ; Fischer, Lukáš (vedoucí práce) ; Kulich, Ivan (oponent)
RNA interference je jedním z dějů, které umožňují v buňkách regulovat aktivitu genů. Tento proces je většinou spouštěn přítomností dvoušroubovicové RNA v buňce. Z takovéto RNA mohou být vyštěpovány duplexy malých RNA, většinou o délce 20-25 nukleotidů, za pomoci proteinu zvaného Dicer. Jednovláknové malé RNA uvolněné z těchto duplexů jsou základním kamenem RNA interference a lze je třídit do několika skupin na základě jejich biogeneze. U rostlin se setkáváme s miRNA a siRNA. Malé RNA asociují s proteinem zvaným Argonaut a navádějí jej na základě sekvenční komplementarity k cílové molekule. Argonaut může fungovat buďto sám nebo v komplexu s jinými proteiny. V závislosti na charakteru proteinů účastnících se tohoto děje spouští malé RNA různorodé procesy, které mohou vést ke štěpení mRNA (proces, na který stačí samotný komplex Argonaut a malá RNA), blokování translace nebo modifikacím chromatinu. S RNA interferencí se lze setkat u většiny Eukaryot, kde hraje roli ve vývoji organismů, jejich reakci na stres, úpravách chromatinu a také v obraně proti virům. U rostlin se setkáváme s rozmanitou škálou mechanismů, kterými může RNAi fungovat a kterým začínáme teprve postupně rozumět a doceňovat jejich význam.
|
|
|
Mechanorecepce u rostlin
Martinek, Jan ; Vosolsobě, Stanislav (vedoucí práce) ; Kulich, Ivan (oponent)
Rostliny jsou sesilní organismy, které si nemohou najít lepší podmínky někde jinde a musí se přizpůsobit prostředí, ve kterém vyrostly. Proto si vyvinuly schopnost vnímat celou řadu environmentálních podnětů, které jim umožňují získat představu o podmínkách v jejich okolí. Jednou ze skupin podnětů, kterým jsou vystaveny, jsou mechanické stimuly spojené například s poryvy větru, kontaktem s překážkami, dotykem herbivorů nebo okolních rostlin. Jistým druhem mechanických stimulů jsou také zvuk a gravitace. Masožravé nebo popínavé rostliny mají vysoce specialisované struktury vytvořené pro vnímání a odpověď na mechanické stimuly, poněkud méně nápadná, ale o to zajímavější a významnější reakce na mechanické podněty existuje i u nespecializovaných rostlin. Tato práce se pokouší shrnout jak je mechanorecepce u rostlin rozšířena a jaké jsou její adaptivní funkce, od vnímání dotyku opory u úponků, přes aktivaci pastí masožravých rostlin až po přizpůsobení na růst na větrném stanovišti a navigaci kořenů skrz překážky v půdě. V další části práce shrnuje současné poznatky o molekulárních procesech provázejících vnímání mechanických podnětů, transdukci, integraci a odpovědi na mechanické působení a v poslední části práce nabízí možné schéma průběhu mechanorecepce od počátečního stimulu až po změnu fenotypu.
|
|
|
Effectors of RAB GTPases and their role in plant secretion
Růžičková, Martina ; Hála, Michal (vedoucí práce) ; Motyka, Václav (oponent) ; Klíma, Petr (oponent)
SOUHRN Rab GTPázy jsou malé signální molekuly, které hrají důležitou roli ve váčkovém transportu. Jejich správné fungování umožňuje regulaci váčkového transportu mezi buněčnými organelami a také směrem do buněčné stěny, kdy je zdrojem materiálu pro růst a prodlužování buněk. Zapojení Rab GTPáz v regulaci endomembránového transportu je jeden z evolučně velmi konzervovaných aspektů řízení a kontroly sekrece. Mezi interaktory Rab GTPáz patří také různé 'downstream' efektory. Jedním z nich je komplex exocyst, který je nejvíce známý pro své zapojení do váčkového transportu na plazmatické membráně. Tento komplex je složen z osmi různých podjednotek (Sec3, Sec5, Sec6, Sec8, Sec10, Sec15, Exo70 and Exo84) a byl objeven jako efektor Sec4p Rab GTPázy v kvasinkách. Dostupné informace z živočišných modelových organismů uvádějí SEC15 podjednotku jako podjednotku která interaguje s Rab GTPázami. Jaká je situace v rostlinách není dosud známo. Početné studie uvádějí důležitou funkci komplexu exocyst v 'tip growth' (vrcholový růst) pylových láček a kořenových vlásků, ve vytváření semenných obalů a také ve tvorbě buněčné přepážky, buněčné stěny a prodlužování hypokotylu. Také je známo zapojení komplexu exocyst v recyklaci auxinových přenašečů - PIN proteinů. V genomu Arabidopsis můžeme nalézt dva paralogy SEC15 podjednotky...
|
|
|
Znalost rostlin u studentů gymnázií v Ústeckém kraji
Horák, Bohuslav ; Novotný, Petr (vedoucí práce) ; Skýbová, Jana (oponent)
V teoretické části práce jsem zmapoval současný rámcový vzdělávací program v České republice a zároveň jsem zdokumentoval současné metody výuky rostlin na školách. Dále jsou v práci popsány základní charakteristiky rostlin, metody uchovávání rostlin a výzkumné metody, jež byly při tvorbě práce použity. Výzkumná část práce se zabývá znalostmi rostlin u žáků gymnázií v Ústeckém kraji a zároveň jsem se v ní snažil předložit možnosti, jak tzv. "poznávačky" rostlin učinit zajímavější a lépe pochopitelné. V práci jsou použity informace z interview od učitelů a z dotazníkového šetření od žáků gymnázií v Ústeckém kraji. Na základě výsledků z těchto výzkumných metod jsem stanovil odpovídající počty druhů rostlin pro výuku poznávání. Jelikož publikací k tomuto tématu je jen velmi málo, využil jsem znalostí a zkušeností pedagogů biologie na gymnáziích a podle jejich doporučení se řídil při sestavování pracovních listů.
|
|
|
Námětové vycházky s dětmi předškolního věku, orientované na environmentální činnosti
Strašáková, Lenka ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Jančaříková, Kateřina (oponent)
STRAŠÁKOVÁ, Lenka. Námětové vycházky s dětmi předškolního věku orientované na environmentální činnosti. [Diplomová práce]. Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovi, 2010. 126 s. Hlavním tématem diplomové práce je komplexní poznávání přírody při vycházkách s dětmi v mateřské škole. Práce začleňuje současné kurikulum, se kterým musí učitelky mateřských škol plánovat a realizovat veškeré činnosti, které v MŠ probíhají. Ve vztahu k předchozímu kurikulu zároveň porovnává nové možnosti pro pedagogickou činnost. V teoretické části jsou vymezeny hlavní pojmy vztahující se ke zvolenému tématu a opírající se o dostupnou literaturu. V empirické části je využita k průzkumu dotazníková metoda, jejímž cílem je zjistit, zda učitelky mateřských škol cíleně a komplexně plánují poznávání přírody ve svých třídních a školních vzdělávacích programech. Je zde také zahrnuta evaluace, ze které by měly učitelky vycházet k plánování dalších činností, které budou dále plánovány a realizovány. Klíčová slova: dítě v mateřské škole, vycházka, zvířata, rostliny, pozorování a poznávání přírody, program pro předškolní vzdělávání
|
|
|
MAPs, proteiny asociované s mikrotubuly v rostlinných buňkách
Benáková, Martina ; Krtková, Jana (vedoucí práce) ; Vinopal, Stanislav (oponent)
1. Abstrakt a klíčová slova Mikrotubuly (MT) jsou jednou ze základních buněčných struktur. Jejich vlastnosti a funkce jsou ovlivňovány a modifikovány dalšími proteiny, které můžeme zahrnout do skupiny proteinů asociovaných s mikrotubuly (MAPs, microtubule-associated proteins). Výzkum MAP a jejich různorodých funkcí se v posledních letech prudce rozvíjí. Některé MAP ovlivňují dynamiku MT, jiné mají spíše strukturní funkci - propojují jednotlivá MT vlákna s rozličnými buněčnými strukturami, jako jsou ostatní MT, proteiny, organely, aktinový cytoskelet či plasmatická membrána. Mnoho popsaných MAP proteinů má homology v rámci celé eukaryotické říše, příkladem je rodina MAP65 nebo EB1 (END BINDING 1), je proto zajímavé sledovat, zda a jak se rostlinné MAP svými funkcemi liší od svých živočišných homologů. Na druhou stranu jsou popsány také rostlinně specifické MAP s unikátními funkcemi v rostlinné buňce, například ATK5 či SPR1 (SPIRAL 1). Tato bakalářská práce je literární rešerší, jejímž cílem je zpracovat přehled rostlinných MAP, charakterizovat je a popsat, pokud jsou známy, jejich funkce z hlediska buňky i celého rostlinného organismu. Klíčová slova: cytoskelet, mikrotubuly, proteiny asociované s mikrotubuly, rostlinná buňka, růst a vývoj
|
|
|
Faktory ovlivňující příjem a distribuci uranu v rostlinách
Krejčová, Daniela ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Tylová, Edita (oponent)
Uran je radionuklid, který se v malém množství přirozeně vyskytuje v zemské kůře. V těchto koncentracích není příliš nebezpečný, ale jeho koncentrace se kvůli antropogenní činnosti zvyšuje a dá se očekávat, že i v budoucnosti bude jeho množství narůstat. Proto je nutné zkoumat možnosti, jak takovouto kontaminaci co nejšetrněji a zároveň efektivně odstranit. Vhodným řešením by mohla být fytoremediace, ale tato metoda je v případě kontaminace uranem relativně na začátku. Proto je třeba studovat vliv uranu na rostliny a zjistit, nakolik jsou vhodné pro fytoremediaci uranem kontaminovaných areálů. Fytoremediační metody jsou založené na schopnosti rostlin přijímat a akumulovat dané polutanty. Nejzásadnější faktory ovlivňující příjem uranu rostlinou se dají v zásadě rozdělit do čtyř skupin: druh rostliny, oxidační stav uranu, pH média nebo substrátu a ligand, který je na uran navázán (Mitchell, 2013). S tím úzce souvisí i transport uranu do nadzemních částí rostliny. Rostliny se musí s přijatým uranem vypořádat; kromě radiologického rizika vyplývajícího z vlastností radioizotopu, je uran zároveň i těžký kov. Pro rostliny je výrazně závažnější chemická toxicita uranu způsobující mimo jiné oxidativní stres, než radioaktivita uranu. Informace o působení uranu na rostliny jsou velmi důležité pro další rozvoj...
|
|
|
Laboratorní práce z fyziologie a anatomie rostlin a jejich využití na ZŠ
Vágnerová, Kateřina ; Teodoridis, Vasilis (vedoucí práce) ; Odcházelová, Tereza (oponent)
Předkládaná diplomová práce je zaměřena na praktickou výuku anatomie, morfologie a fyziologie rostlin na základních školách v České republice. Teoretická část práce obsahuje základní souhrn znalostí z morfologie, anatomie a fyziologie rostlin, zařazení oblasti praktické výuky přírodopisu v RVP a jeho přesahů do ŠVP včetně rozpracování vyučovacích metod vhodných pro laboratorní práce a didaktické hry. Praktická část obsahuje popis sedmi autorských návrhů laboratorních prací a sedmi didaktických her z anatomie a fyziologie rostlin, jejich ověření v praxi na žácích dvou základních škol a osmiletém gymnáziu a detailní analýzu realizovaného dotazníkového šetření, která navazovala na evaluaci zmíněných didaktických materiálů. Ze získaných výzkumných dat je zcela zřejmé, že praktické formy výuky jsou pro žáky atraktivnější, než klasické vyučování.
|
host ::
RSS.