|
|
Buněčné procesy během ovíjení stonků a úponků
Šimečková, Jana ; Krtková, Jana (vedoucí práce) ; Skokan, Roman (oponent)
Tato práce se zabývá ovíjením pomocí stonků a úponků a buněčnými procesy, které se při něm uplatňují. Rostliny, které ke svému růstu potřebují oporu, se nazývají popínavé a jedná se o velmi rozmanitou skupinu. Pro úspěšné ovinutí je důležité, aby došlo ke kontaktu rostliny a opory. To umožňují mimo jiné pohyby zvané skototropismus a cirkumnutace. Po kontaktu s oporou dochází k ovíjení. Důležitou roli při ovíjení hrají zřejmě specializované buňky G-fibers. V souvislosti s helikálním růstem obecně jsou intenzivně studovány také mikrotubuly a celulózní mikrofibrily. Kompletní obraz buněčné signalizace při ovíjení zatím není znám, je ale popsáno mnoho chemických látek, které ovíjení ovlivňují, například jasmonáty a další rostlinné hormony. Mezi popínavé rostliny se řadí mnoho významných plodin, přesto toho o jejich ovíjení stále mnoho nevíme.
|
|
|
Rostlina jako experimentální model v proměnách staletí - do r. 1918
Bršťáková, Hana ; Krtková, Jana (vedoucí práce) ; Lipavská, Helena (oponent)
V období do roku 1918 byla uskutečněna řada studií v oboru rostlinné vědy, které položily základní stavební pilíře pokročilým výzkumům dnešní doby. Byly prováděny pokusy s mnoha rostlinnými druhy. V této práci popisuji, jaké rostliny byly ve výzkumech používány a jakého zjištění se díky nim dosáhlo. Zaměřuji se na procesy v rostlinách a oblasti oboru, na které se zaměřovali i tehdejší badatelé, a podle nich člením i svoji práci. V rámci jednotlivých kapitol se pak snažím postupovat chronologicky. Konkrétně je analyzován objev rostlinné buňky, vybrané rostlinné pohyby, jako jsou nutace, fototropismus, gravitropismus, hydrotropismus, výživa rostlin a také první vědecké pozorování Arabidopsis thaliana. Cílem práce je seznámení čtenáře s historií vybraných objevů a objasnění, díky kterým rostlinným druhům se k příslušným zjištěním podařilo dojít. Zároveň se snažím nastínit, proč si tehdejší vědci dané druhy rostlin vybírali.
|
|
|
Fototropní paměť v časném vývoji rostlin
Šišková, Michaela ; Konrádová, Hana (vedoucí práce) ; Krtková, Jana (oponent)
Tato diplomová práce byla inspirována publikovanými kontroverzními výsledky o existenci a spolehlivosti paměťové stopy směru posledního osvětlení u mladých jedinců dvouděložných rostlin. Teoretická část této diplomové práce nejprve pojednává o fototropismu, stručně shrnuje dosavadní znalosti o tomto růstovém pohybu, fototropinech a mechanismu vzniku fototropického ohybu, včetně role auxinu a jeho transportérů. Zabývá se také vlivem světla, kterému je rostlina vystavena před samotnou fototropickou stimulací, na výsledný ohyb hypokotylu. Další část literárního přehledu je věnována otázce existence paměti u rostlin. Experimenty provedené v rámci praktické části vychází z předpokladu, že rostliny jsou schopné ukládat paměťovou stopu o předchozí světelné expozici. Po vytvoření systému, který umožnoval získat robustní fototropickou odpověď na modré světlo, bylo na semenáčcích modelové rostliny Lepidium sativum za různých podmínek testováno, jestli a jak směr, ze kterého světlo působí, ovlivňuje odpověď rostlin na následnou fototropickou stimulaci. Výsledky naznačují, že nejméně v jednom případě by se výsledná fototropická odpověď dala interpretovat tak, že u testovaných rostlin došlo k vytvoření specifické paměťové stopy. Nelze však říci, že by v rámci této práce byla existence paměťové stopy o předchozí...
|
|
|
Molekulární podstata interakce rostlinného HSP90 s mikrotubuly
Benáková, Martina ; Krtková, Jana (vedoucí práce) ; Malcová, Ivana (oponent)
Mikrotubuly (MT) jsou jednou ze základních buněčných struktur a účastní se mnoha klíčových dějů v rostlinných buňkách a jejich vlastnosti a funkce jsou ovlivňovány a modifikovány dalšími proteiny. Tyto proteiny řadíme do skupiny proteinů asociovaných s mikrotubuly (MAPs, microtubule-associated proteins). Jedním z MAP je také mnou zkoumaný molekulární chaperon Hsp90, který zastává v buňce velké množství nejrůznějších funkcí. Mimo jiné u něj byla již v minulosti prokázána kolokalizace s MT (Freudenreich a Nick, 1998; Petrášek et al., 1998). Přímá vazba k MT byla však popsána teprve nedávno, a to za pomoci kosedimentačních reakcí specifické tabákové cytozolické izoformy Hsp90, která byla díky své schopnosti vázat MT nazvána Hsp90_MT. Zároveň bylo zjištěno, že vazba k MT je nezávislá na aktivitě ATP (Krtková et al., 2012). Ve zmíněné práci autoři také zjistili pozitivní vliv Hsp90_MT na obnovu MT vystavených chladovému stresu. Přestože se na dynamice MT cytoskeletu podílí v obrovské míře právě MAP, je s podivem, že u mnohých z nich dosud není známá molekulární podstata interakce s MT, tedy jejich MT-vazebná doména. Rozhodli jsme se proto určit tuto doménu u tabákového Hsp90_MT za pomoci tvorby rekombinantních proteinů obsahujících charakteristické domény pro rodinu Hsp90 a následných kosedimentačních...
|
|
|
Hledání mechanismů a funkce interakce mikrotubulárního cytoskeletu s dalšími složkami v rostlinné buňce
Krtková, Jana ; Schwarzerová, Kateřina (vedoucí práce) ; Vaňková, Radomíra (oponent) ; Ovečka, Miroslav (oponent)
Mikrotubulární cytoskelet se v rostlinných buňkách účastní mnoha důležitých dějů během dělení, růstu a vývoje. Výkon jeho četných funkcí je však umožněn interagujícími proteiny, které jednak modulují jeho dynamiku a organizaci, jednak umožňují funkční či strukturní propojení s dalšími složkami rostlinné buňky. Identifikace zprostředkovatelů těchto interakcí a jejich fyziologická funkce za specifických podmínek byla hlavní náplní předkládané dizertační práce. Pomocí biochemických metod byly identifikovány membránové proteiny, které zároveň kosedimentují s mikrotubuly. Překvapivě mezi nimi nebyli žádní zástupci klasických konzervovaných proteinů asociovaných s mikrotubuly (MAP), ale jednalo se o enzymy, chaperony a rostlinně specifické proteiny. Pro další studium jeho role související s rostlinnými mikrotubuly byl vybrán identifikovaný heat-shock protein 90 (Hsp90_MT). Rekombinantní Hsp90_MT se váže přímo na mikrotubuly a dimery tubulinu in vitro. Za vazbu není zodpovědná jeho ATP-vazebná doména. Hsp90_MT v BY-2 kolokalizuje s mikrotubuly fragmoplastu i s kortikálními mikrotubuly a podílí se na obnově mikrotubulů po jejich depolymeraci způsobené chladem. Dále se Hsp90 účastní postupu buněčného cyklu, jeho inhibice u rostlinných buněk blokuje buněčný cyklus v G1 fázi. Na základě literárního studia...
|
|
|
MAPs, proteiny asociované s mikrotubuly v rostlinných buňkách
Benáková, Martina ; Krtková, Jana (vedoucí práce) ; Vinopal, Stanislav (oponent)
1. Abstrakt a klíčová slova Mikrotubuly (MT) jsou jednou ze základních buněčných struktur. Jejich vlastnosti a funkce jsou ovlivňovány a modifikovány dalšími proteiny, které můžeme zahrnout do skupiny proteinů asociovaných s mikrotubuly (MAPs, microtubule-associated proteins). Výzkum MAP a jejich různorodých funkcí se v posledních letech prudce rozvíjí. Některé MAP ovlivňují dynamiku MT, jiné mají spíše strukturní funkci - propojují jednotlivá MT vlákna s rozličnými buněčnými strukturami, jako jsou ostatní MT, proteiny, organely, aktinový cytoskelet či plasmatická membrána. Mnoho popsaných MAP proteinů má homology v rámci celé eukaryotické říše, příkladem je rodina MAP65 nebo EB1 (END BINDING 1), je proto zajímavé sledovat, zda a jak se rostlinné MAP svými funkcemi liší od svých živočišných homologů. Na druhou stranu jsou popsány také rostlinně specifické MAP s unikátními funkcemi v rostlinné buňce, například ATK5 či SPR1 (SPIRAL 1). Tato bakalářská práce je literární rešerší, jejímž cílem je zpracovat přehled rostlinných MAP, charakterizovat je a popsat, pokud jsou známy, jejich funkce z hlediska buňky i celého rostlinného organismu. Klíčová slova: cytoskelet, mikrotubuly, proteiny asociované s mikrotubuly, rostlinná buňka, růst a vývoj
|
|
| |
|
|
Protein HSP90 a jeho funkce v rostlinné buňce
Machek, Petr ; Krtková, Jana (vedoucí práce) ; Cvrčková, Fatima (oponent)
Heat shock protein 90 (Hsp90) je chaperonový protein, který se účastní mnoha buněčných funkcí. V práci je stručně popsána jeho struktura, a jeho role v teplotním šoku. Dále je popsána úloha v imunitních reakcích, signalizaci v rostlinné buňce a jeho úloha v transportu některých proteinů. Klíčová slova: Hsp90, rostlinná buňka, rostlinná imunita, stres
|
|
|
Endocytóza u rostlin
Svitáková, Lenka ; Krtková, Jana (vedoucí práce) ; Hála, Michal (oponent)
Endocytóza je proces typický pro eukaryotické buňky. Jedná se o proces pučení plasmatické membrány, při kterém dochází k vytvoření membránového váčku se specificky selektovaným nákladem. Váček je následně pohlcen buňkou. Endocytóza má zásadní vliv na růst a vývoj rostlin, a to nejen příjmem živin z extracelulárního prostoru, ale i změnou lipidového složení membrán, které zásadně ovlivňuje buněčnou signalizaci. U rostlin je známo několik typů endocytózy, liší se od sebe proteinovým aparátem, který se na jejich průběhu podílí. Nejprostudovanějším typem endocytózy u rostlin je endocytóza zprostředkovaná klatrinem. Ta probíhá v pěti na sebe navazujících krocích, o kterých se u rostlin ví prozatím méně detailů než u živočišných buněk. V první části své práce popisuji dosavadní poznatky o průběhu endocytózy zprostředkované klatrinem a o hráčích, které se na ní v rostlinách podílejí. Zmiňuji také způsoby, kterými umí rostlinná buňka proces endocytózy regulovat. V závěrečné části své práce shrnuji poznatky o dalších, recentně objevených a prozatím neprobádaných typech endocytózy, které jsou nezávislé na klatrinu. Detaily těchto endocytických cest nejsou prozatím známy. Jsou jimi endocytóza spojená s membránovými mikrodoménami a fluid-phase endocytóza. Další zkoumání by mohlo napomoci porozumění tomu, jaký...
|
|
| |
host ::
RSS.