Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 38 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vizualizace PLC/BPL komunikace v mapovém prostředí
Klíma, Petr ; Rusz, Martin (oponent) ; Benešl, Lukáš (vedoucí práce)
Práce se zabývá realizací aplikace pro vizualizaci komunikační sítě PLC (PowerLine Communication). Rozebrán je princip, výhody, nevýhody a varianty tohoto typu komunikace. Pozornost je věnována i využití této technologie a to zejména při budování chytrých sítí a pro diagnostiku kabelového vedení, čehož využívá i zmíněná aplikace. Práce se také věnuje problematice predikce stavu kabelového vedení a parametrům, ze kterých tato predikce vychází. Rozebrány byly i některé současné možnosti mapové vizualizace a samotná aplikace je tvořena s využitím javascriptové knihovny Leaflet a statických mapových dlaždic. Aplikace je zaměřená na technologii BPL, ale umožňuje uchovávání dat o spoji realizovaném jakoukoli přenosovou technologií. Umožňuje zobrazení informací o síti a zobrazení prvků sítě na mapě, filtrování BPL spojů podle stavu kabelového vedení, konfiguraci jednotlivých částí topologie a možnost vytváření a načtení záloh databáze. Chování aplikace může být jednoduše modifikováno úpravou souboru s konstantami.
Optimalizace momentové charakteristiky indukčního stroje s využitím strojového učení
Bártková, Tereza ; Klíma, Petr (oponent) ; Bílek, Vladimír (vedoucí práce)
Smyslem této práce je uskutečnění optimalizace zadaného elektrického stroje na základě kombinace metody strojového učení a zvolených optimalizačních algoritmů. První kapitola je věnována obecně strojovému učení. Jsou v ní popsány základní přístupy strojového učení spolu s typickými problémy, na které jsou aplikovány a některými konkrétními algoritmy. V následující kapitole je rozebráno téma optimalizace - její smysl a vysvětlení užívaných pojmů. Na dvou základních metodách jsou demonstrována omezení, kterým při optimalizaci čelíme. Dále jsou popsány některé v praxi oblíbené algoritmy, které jsou použitelné v kontextu optimalizace elektrických strojů. Ve třetí kapitole je dosaženo jednoho z cílů v podobě volby metody strojového učení a optimalizačního algoritmu, který je použit v praktické části diplomové práce. Čtvrtá kapitola se zabývá problematikou vytvoření geometrie asynchronního stroje pro optimalizaci a dále vytvořením jeho elektromagnetického modelu pro následnou analýzu. Jsou v ní popsány rozměry a parametry modelovaného stroje, stejně tak výpočet rozptylové indukčnosti čel, odporu vinutí fáze a~odporu a indukčnosti mezi tyčemi. Dále jsou zde popsány programové nástroje pro vytvoření modelu stroje. Následující kapitola je věnována zpracování dat z elektromagnetické analýzy vytvořeného modelu. V šesté kapitole je vysvětlen proces tvoření náhradních modelů pro zadaný stroj. Je zde zahrnuta citlivostní analýza, vytvoření prvních trénovacích dat a aktivní učení. Další kapitola je věnována optimalizaci zadaného stroje s~použitím náhradních modelů a zvolených optimalizačních algoritmů. V poslední kapitole jsou srovnány charakteristiky originálního stroje s optimalizovanými geometriemi.
Možnosti ve vytápění rodinného domu
Klíma, Petr ; Elbl, Patrik (oponent) ; Toman, Filip (vedoucí práce)
Bakalářská práce, zabývající se možnostmi vytápění rodinného domu, je rozdělena do tří částí. V první části jsou představeny zdroje tepla pro rodinné domy a paliva, která se využívají k vytápění. Ve druhé části se počítají tepelné ztráty již konkrétně vybraného domu a roční potřeba energie na vytápění. Třetí část se zabývá ekonomickým zhodnocením konkrétních zdrojů tepla.
Vysokootáčkový asynchronní stroj
Cajzl, Jakub ; Pribulla, Daniel (oponent) ; Klíma, Petr (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá elektromagnetickým návrhem vysokootáčkového asynchronního stroje. V úvodu jsou shrnuty především základní informace spojené s návrhovými aspekty vysokootáčkových strojů a volbou materiálů. Další část práce je detailněji zaměřena na porovnání základních topologií rotoru pro vysokootáčkové asynchronní stroje. Hlavní část této práce je věnována elektromagnetickému návrhu stroje a jeho parametrické analýze. Jsou zde prezentovány výsledky analytického návrhu základních rozměrů a parametrické analýzy.
Tepelná analýza servomotoru
Přibyl, Daniel ; Duroň, Jiří (oponent) ; Klíma, Petr (vedoucí práce)
Práce se zabývá návrhem tepelného modelu servomotoru v programu Motor-CAD a jeho použitím při analýze servomotoru. Na začátku je krátké seznámení se servomotory a jejich částmi, hlavně co se týče tepelného modelu. Dále jsou popsány principy přestupu tepla. V práci je rovněž kapitola věnována samotnému programu Motor-CAD. Na základě změřených oteplovacích zkoušek je poté v programu doladěn tepelný i elektromagnetický model motoru. Následně je navržen způsob cizího chlazení a podle něj je model upraven. Pomocí modelu jsou nalezeny body zatížení motoru pro maximální dovolené oteplení při vodním chlazení. Na konci práce je zhodnocení přínosu vodního chlazení pro servomotor.
Architektura a design obchodních domů Prior od architektky Růženy Žertové
Borůvková, Zlata ; Novotná, Eva (vedoucí práce) ; Klíma, Petr (oponent)
Cílem bakalářské práce je představit stavby obchodních domů od architektky Růženy Žertové, realizované v 60.-70. letech 20. století. Projekty od této architektky výrazně převyšovaly standard soudobých staveb potravinářského průmyslu. Práce se zaměří především na její realizace v Košicích, Ústí n.L. a Pardubicích. Podrobně bakalářská práce představí architekturu a design jednotlivých obchodních domů, okolnosti vzniku projektů a pokusí se téma obchodních domů v architektuře 60.-70. let zasadit do širšího společenského a především umělecko-historického kontextu.
Mechanizmus transportu cytokininů přes buněčnou membránu a jejich metabolizmus v buňkách tabákové suspenzní kultury BY-2
Klíma, Petr ; Zažímalová, Eva (vedoucí práce) ; Galuszka, Petr (oponent) ; Procházka, Stanislav (oponent)
MECHANIZMUS TRANSPORTU CYTOKININŮ PŘES BUNĚČNOU MEMBRÁNU A JEJICH METABOLIZMUS V BUŇKÁCH TABÁKOVÉ SUSPENZNÍ KULTURY BY-2 Mgr. Petr Klíma / Abstrakt dizertační práce / Praha, 2011 Cytokininy (CK) jsou rostlinné hormony, které v rostlinách hrají nezastupitelnou roli v celé řadě vývojových procesů. Podporují buněčné dělení, aktivní růst a diferenciaci, účastní se také mobilizace živin a asimilátů i odpovědi vůči stresům prostředí. Nativní CK jsou nízkomolekulární látky odvozené od adeninu, jež mohou fungovat buď jako místní signál nebo naopak jako signál na dlouhou vzdálenost. Vzhledem k mnoha fyziologickým efektům cytokininů musí být jejich výskyt přesně regulován jak na úrovni celé rostliny, tak na úrovni jednotlivých orgánů, pletiv i buněk. V tomto ohledu je pak nezbytná souhra metabolizmu a transportních procesů. Studie kinetiky transmembránového transportu cytokininů v buněčné suspenzi tabáku BY-2 poukazuje na existenci částečně selektivních cest pro vstup cytokininových bází a ribozidů cytokininů do rostlinných buněk, které jsou závislé na přísunu energie. HPLC analýza metabolitů akumulovaných cytokininů odhalila jejich rychlou degradaci nebo konverzi na fyziologicky neaktivní formy. Nejčastějším pozorovaným způsobem takové inaktivace byla degradace na adenin, anebo tvorba nukleotidové formy fosforylací...
Effectors of RAB GTPases and their role in plant secretion
Růžičková, Martina ; Hála, Michal (vedoucí práce) ; Motyka, Václav (oponent) ; Klíma, Petr (oponent)
SOUHRN Rab GTPázy jsou malé signální molekuly, které hrají důležitou roli ve váčkovém transportu. Jejich správné fungování umožňuje regulaci váčkového transportu mezi buněčnými organelami a také směrem do buněčné stěny, kdy je zdrojem materiálu pro růst a prodlužování buněk. Zapojení Rab GTPáz v regulaci endomembránového transportu je jeden z evolučně velmi konzervovaných aspektů řízení a kontroly sekrece. Mezi interaktory Rab GTPáz patří také různé 'downstream' efektory. Jedním z nich je komplex exocyst, který je nejvíce známý pro své zapojení do váčkového transportu na plazmatické membráně. Tento komplex je složen z osmi různých podjednotek (Sec3, Sec5, Sec6, Sec8, Sec10, Sec15, Exo70 and Exo84) a byl objeven jako efektor Sec4p Rab GTPázy v kvasinkách. Dostupné informace z živočišných modelových organismů uvádějí SEC15 podjednotku jako podjednotku která interaguje s Rab GTPázami. Jaká je situace v rostlinách není dosud známo. Početné studie uvádějí důležitou funkci komplexu exocyst v 'tip growth' (vrcholový růst) pylových láček a kořenových vlásků, ve vytváření semenných obalů a také ve tvorbě buněčné přepážky, buněčné stěny a prodlužování hypokotylu. Také je známo zapojení komplexu exocyst v recyklaci auxinových přenašečů - PIN proteinů. V genomu Arabidopsis můžeme nalézt dva paralogy SEC15 podjednotky...
Role proteinu ARPC2 v rostlinné buňce
Šlajcherová, Kateřina ; Schwarzerová, Kateřina (vedoucí práce) ; Klíma, Petr (oponent)
Lokalizace proteinu ARPC2 v rostlinné buňce Kateřina Šlajcherová 1 Abstrakt Aktinový cytoskelet je všudypřítomný a plní mnohé nezastupitelné role. Na nukleaci aktinu se u rostlin vedle forminů podílí také ARP2/3 komplex (actin-related protein), složený ze sedmi podjednotek (ARP2, ARP3, ARPC1-C5) a aktivovaný proteinovým komplexem SCAR/WAVE. ARP2/3 komplex je vázán na membránu, vedle nukleace též větví existující mikrofilamenta a mutanti v ARP2/3 komplexu u většiny organismů vykazují vážné poruchy. Rostlinní mutanti mají však mírné fenotypy, např. mutant Arabidopsisi thaliana postrádající ARPC2 (dis2-1) má deformované trichomy a buňky listové epidermis, jeho viabilita však není zasažena. Cílem této práce bylo zmapovat lokalizaci proteinu ARPC2 v rostlinné buňce a detailněji prozkoumat roli ARP2/3 komplexu v morfogenezi rostlinné buňky. Tabáková podjednotka ARPC2 (NtARPC2) byla vizualizována pomocí fúzního proteinu i imunofluorescenčně pomocí protilátek v rostlinách Arabidopsis a byly provedeny experimenty s cílem kolokalizovat ji s aktinovým i mikrotubulárním cytoskeletem, s mitochondriemi a membránovými organelami. Vizualizace byly provedeny na konfokálním i TIRF mikroskopu. Bylo zjištěno, že protein GFP-NtARPC2 má v rostlině podobu motilních teček, jejichž pohyb, nikoli však existence, je závislá na...
Bližší charakterizace gene trap linie MGT180 a jejích kandidátních genů
Šnajdrová, Tereza ; Soukup, Aleš (vedoucí práce) ; Klíma, Petr (oponent)
Tvorba postranních kořenů umožňuje rostlinám dobývat půdní prostředí, efektivně získávat vodu a minerální látky či tvořit různé biotické interakce. Vznik postranních kořenů je u Arabidopis thaliana vázán na buňky pericyklu, přiléhající ke xylémovým pólům diarchního cévního svazku. Právě na tyto buňky je vázána exprese gene trap linie MGT180. V této práci bylo prokázáno, že expresnímu vzorci MGT180 odpovídá jaderný protein s AT-hook doménou AHL18 (At3g60870), transkripční faktor z genové rodiny, čítající 29 členů. Funkčně ještě tento gen nebyl charakterizován, analýza jednoduchého mutanta ahl18 a několika dalších, příbuzných genů, neprokázala zřetelný fenotypový projev. Byly vytvořeny dvojitě mutantní rostliny, z nichž jedna (E15) měla výrazný fenotypový projev, který byl však patrný zejména v nadzemní části rostliny a neshodoval se s žádným dosud popsaným fenotypem mutace AHL genů. Mezi některými AHL geny byla popsána redundance, nicméně křížení dvou AHL mutantů, ahl18 a ahl28, vedoucí k rostlině E15, odhalilo možnou redundanci těchto dvou proteinů. Translační fúze AHL18:mRUBY a AHL22:mRUBY pod přirozenými promotory by měla odhalit, kde působí tyto dva příbuzné AHL proteiny a zda je jejich působení buněčně autonomní či nikoliv. Klíčová slova Arabidopsis thaliana, postranní kořen, AHL, pericykl

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 38 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
21 KLÍMA, Petr
21 Klima, Petr
1 Klíma, P.
6 Klíma, Pavel
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.