|
|
Úloha Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii a Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu v mezinárodních vztazích
Křižáková, Markéta ; Pulgret, Miroslav (vedoucí práce) ; Landovský, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o úloze Mezinárodního trestního tribunálů pro bývalou Jugoslávii a pro Rwandu v mezinárodních vztazích. Práce se snaží odpovědět na otázku, jakou úlohu oba tribunály mají v právní a politické oblasti. Co se týče oblasti právní, práce se prostřednictvím judikatury zaměřuje na to, jak oba tribunály pomohly rozvoji mezinárodního humanitárního a mezinárodního trestního práva. Dále je zkoumáno, zda a popřípadě jak politické aspekty ovlivňují činnost tribunálů v rámci rozhodovací činnosti soudců a spolupráce států s tribunály. V poslední řadě je snahou práce osvětlit, jak tyto ad hoc mezinárodní trestní tribunály přispěly k potrestání zločinů podle mezinárodního práva, k obnovení a udržení míru a jak přispěly k procesu usmíření znepřátelených stran.
|
|
| |
|
|
Storytelling and Reconciliation: Shifts in Frames and Discursive Narratives in Listeners of the Initiative "My Story" in Bosnia and Herzegovina
Oberpfalzerová, Hana ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Stojarová, Věra (oponent) ; Kubátová, Hana (oponent)
Vyprávění příběhů a usmíření: Posuny rámců a diskurzívních narativů u posluchačů iniciativy "Můj příběh" v Bosně a Hercegovině Hana Oberpfalzerová Abstrakt Dvě nevládní organizace v Bosně a Hercegovně provozují iniciativu "Můj příběh", v rámci které tři oběti války - jeden Bosňák, jeden Srb a jeden Chorvat - vypráví o svých zkušenostech z dob války a o své cestě k usmíření sedíce vedle sebe tváří v tvář publiku složenému z mladých lidí či řadových občanů. Cílem této iniciativy je posilovat usmíření u posluchačů. Tato doktorská disertační práce integruje několik různých oblastí výzkumu a vytváří analyitcký rámec sloužící k vyvozování posunů postojů z diskurzívních narativů vyslovených posluchači, a z rámců, které v rámci těchto diskurzívních narativů pojí jednotlivé narativy s širším společenským diskurzem. Tento výzkum analyzoval tři veřejné promluvy obětí a osmnáct rozhovorů s jejich posluchači. S některými z těchto posluchačů byl proveden druhý rozhovor ca. o čtyři měsíce později s cílem zjistit možné další posuny postojů. Rozhovory byly analyzovány induktivně metodou tématické diskurzívní analýzy s cílem identifikovat diskurzívní narativy, které pak byly seřazeny do dimenzí či faktorů usmíření a klasifikovány jako pozitivní či negativní na základě současných teorií usmíření. Analýza ukázala, že vycházeje...
|
|
| |
|
|
Historický narativ a budování identity: Muzea v Bosně a Hercegovině
Knappová, Barbora ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Práce analyzuje historické narativy prezentované v Historickém muzeu Bosny a Hercegoviny v Sarajevu a v Muzeu Republiky srbské v Banje Luce. Zároveň osvětluje, kdo prosazuje danou reprezentaci historie a které faktory mají vliv na muzejní produkci. Práce vychází z teoretické literatury týkající se role muzeí v procesu institucionalizace paměti a budování národní identity i jejich možností přispět k usmíření v postkonfliktní společnosti. Předmětem zkoumání jsou hlavní muzejní instituce zabývající se moderní historií v obou autonomních entitách Bosny a Hercegoviny, přičemž Muzeum Republiky srbské působí v dominantně srbském a Historické muzeum v dominantně bosňáckém prostředí. Práce se zabývá vývojem muzeí, jejich správou, financováním, sebeprezentací a zejména narativy trvalých i krátkodobých expozic. Při jejich analýze je kladen důraz na způsob definování "my" vůči "oni". Časově je práce vymezena sledováním aktivit muzeí od roku 1995 do současnosti. Práce v detailu ukazuje, že Historické muzeum prezentuje charakteristicky bosňácký historický narativ, i přes snahu být celostátním muzeem bez etnicky vyhraněné interpretace historie, a že v Muzeu RS je používán narativ s výrazně nacionalistickým akcentem, neboť instituce je nástrojem centralizované politiky dějin Republiky srbské.
|
|
|
Rekonciliační procesy v polsko-německých vztazích po roce 1945. Případová studie: vztahy SRN a Polska v době první vlády PiS (2005-2007)
Nováková, Tereza ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Kochnowski, Roman (oponent)
Práce se zabývá rekonciliačními procesy v polsko-německých vztazích po roce 1945. Předpoklady pro proces smíření definuje ve svém konceptu Lily Gardner Feldman. Její koncept představuje čtyři pilíře, důležité pro proces rekonciliace: vzpomínání na minulost, chování čelních představitelů států, instituce a mezinárodní kontext. I když polsko-německé vztahy prošly dlouhým vývojem a obě strany mezi sebou vybudovaly stabilní a pevný vztah, je možné v rámci čtyř jmenovaných kategorií pozorovat změny. Cílem práce je nastínit proces smíření v polsko-německých vztazích po roce 1945 a zachytit kvalitativní změny ve vzájemných vztazích v prvním období vlády strany Právo a spravedlnost mezi lety 2005 a 2007, které představovalo změnu v kurzu polské zahraniční politiky vůči Německu od roku 1989. V první části práce ukazuje, jak se v rámci zmíněných kategorií vyvíjely polsko-německé vztahy do konce 90. let a v druhé části práce je posléze zmíněný koncept aplikován na "zlomové období" první vlády PiS (2005-2007) se zaměřením na nejdiskutovanější otázky. V závěrečné části práce následuje zhodnocení platnosti použitého konceptu a jeho funkčnosti a práce odpovídá na otázku, zda poměrně pevné základy polsko-německých vztahů obstály i v "zatěžkávacím období" mezi lety 2005-2007.
|
|
|
Jan Nepomucký patron smíření
Svoboda, Josef ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Výchozím bodem při zkoumání zapojení křesťanů z řad vysídlených Němců po druhé světové válce do procesu poválečného smíření a navázání spolupráce válkou rozdělených národů Čechů a Němců, a to na poli kulturní a vědecké spolupráce. Mezi významné počiny patřily putovní výstavy ke 250 letům od beatifikace, 250 letům od kanonizace a 600 letům od mučednické smrti svatého Jana Nepomuckého. Výstavy dokumentují působnost společností Ackermann Gemeinde a Adalbert Stifter Verein v období od roku 1947 do Sametové revoluce 1989.
|
|
|
Humor a satira jako prostředek vyrovnání se se zkušeností holokaustu na příkladu děl Tadeusze Borowského a Edgara Hilsenratha
Šulcová, Veronika ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Nieć, Grzegorz (oponent)
Přestože představuje humor a holocaust na první pohled zarážející kombinaci, při bližší analýze vlastností humoru vychází najevo jeho významné funkce, jež dle přeživších humor v holocaustu opravdu plnil. Ať už se jedná o schopnost humoru hledět na objekt své pozornosti z vícera perspektiv, s emocionálním odstupem či pomocí něj uvolňovat nahromaděné frustrace, existuje množství důkazů o jeho nezanedbatelné roli během holocaustu i po něm. V rámci vyrovnávání se s traumatem vzešlým ze zkušenosti holocaustu tak vznikala i literatura pojímající tematiku holocaustu z humorné perspektivy, na základě čehož vyvstalo značné množství debat o vhodnosti humoru v reprezentaci holocaustu. Mezi kontroverzní díla spadající do této oblasti jsou rovněž povídky Tadeusze Borowského a román Nácek & holič Edgara Hilsenratha. Tato diplomová práce se zabývá humorem, satirou a cynismem jako pomocníky při vyrovnávání se s traumatickou zkušeností holocaustu na příkladu jmenovaných děl Tadeusze Borowského a Edgara Hilsenratha, jež se dle mnohých kritiků svým neobyčejným humorným zpracováním pohybovaly na samé hranici limitů reprezentace holocaustu. Cílem práce je tato díla analyzovat se soustředěním na jejich humorné zpracování a zhodnotit přijatelnost humoru jako prostředku rekonciliace se zkušeností holocaustu v jeho...
|
|
|
The Change
Maceňková, Katarína ; Fexová, Patricie (oponent) ; Artamonov, Vasil (vedoucí práce)
In work entitled CHANGE, I return in my memories to my home region, a town where I have lived and lived most of my life and which has been nicknamed the "Triangle of Death" for decades. This time period has had and continues to have a significant impact on my existence. In the first phase of the timeline of creating the topic of the diploma thesis, are my returns through induction and deduction. I approach my father's illness, which is not uncommon in my homeland. I connect connections leading to finding out the causes of origin and occurrence. Subsequently, I recall memories related to the stories heard from people about the factory, which was supposed to be and perhaps was the livelihood for the inhabitants of the poor eastern Slovakia, as well as the production of PCBs. I create, compile and depict images hidden in the memory of moments from my lived childhood. I depict the Chemko Strážske factory, which at that time was a kind of illusion of a happy life. I am looking for a way of acceptance and ways of reconciliation using painting techniques, through the representation of symbols and the central characters that represent it all.
|
|
|
Ernst Sommer a karlovarské snahy o usmíření mezi Čechy a Němci za 1. republiky
Rudolf, Štěpán ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Tato práce se věnuje rozboru textů (Sprachenhass, Hakenkreuz, Die Verständigung a Die Templer) napsaných Ernstem Sommerem ve dvacátých a třicátých letech 20. století v Karlových Varech. Karlovy Vary se staly zejména ve 30. letech baštou henleinovců a stupňujících se požadavků sudetských Němců. Práce si proto klade otázku po původu těchto německy psaných textů usilujících naopak o česko německé usmíření. Texty jsou zasazeny do historicko regionálního kontextu meziválečného karlovarska, což vykresluje obraz doby, v níž nadnárodní porozumění bylo obzvláště složité. Klíčová slova Ernst Sommer, Karlovy Vary, židovský, porozumění, jazykové spory, menšiny, Sudety
|
host ::
RSS.