|
|
Antropologie albánských povstání po roce 1981
Tesař, Filip ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Haluzík, Radovan (oponent) ; Stojarová, Věra (oponent)
Práce rozebírá kvantitativně i kvalitativně na mikro-úrovni činnost povstaleckých skupin a organizací operujících mezi Albánci na Kosovu, v Makedonii a v jižním Srbsku v rozmezí 1981-2010, zejména formou terorismu a guerrillového válčení. Největší pozornost je věnována Osvobozenecké armádě Kosova (UÇK). Na základě toho práce předkládá empiricky měřitelný teoretický model společenské mobilizace do násilné kolektivní akce. Model, jehož základním cílem je vysvětlit tzv. problém černého pasažéra ve vysoce riskantní kolektivní akci, se skládá ze čtyř tezí: 1. Násilí napomáhá udržet vnitřní soudržnost podzemní skupiny, změnit postoje veřejnosti, přitáhnout nováčky a přesvědčit potenciální dárce o smysluplnosti finančního přispění. 2. Problém černých pasažérů v kolektivní akci je oslaben v okamžiku, kdy se hrozba ze strany státu a příležitosti vyrovnávají a účastníci získají subjektivní pocit bezpečí mezi množstvím dalších. 3. Otevřené povstání se územím nešíří plošně, ale v geografických shlucích kolem vybraných ohnisek. 4. V počáteční fázi otevřeného povstání převládá samoorganizovanost, většina nováčků se do něj zapojuje kvůli vyhlídkám na řešení své osobní životní situace. Samoorganizací vzniká síť vzájemně si důvěřujících, vysoce motivovaných lidí, kteří se do povstání zapojují mezi prvními a zejména...
|
|
|
Storytelling and Reconciliation: Shifts in Frames and Discursive Narratives in Listeners of the Initiative "My Story" in Bosnia and Herzegovina
Oberpfalzerová, Hana ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Stojarová, Věra (oponent) ; Kubátová, Hana (oponent)
Vyprávění příběhů a usmíření: Posuny rámců a diskurzívních narativů u posluchačů iniciativy "Můj příběh" v Bosně a Hercegovině Hana Oberpfalzerová Abstrakt Dvě nevládní organizace v Bosně a Hercegovně provozují iniciativu "Můj příběh", v rámci které tři oběti války - jeden Bosňák, jeden Srb a jeden Chorvat - vypráví o svých zkušenostech z dob války a o své cestě k usmíření sedíce vedle sebe tváří v tvář publiku složenému z mladých lidí či řadových občanů. Cílem této iniciativy je posilovat usmíření u posluchačů. Tato doktorská disertační práce integruje několik různých oblastí výzkumu a vytváří analyitcký rámec sloužící k vyvozování posunů postojů z diskurzívních narativů vyslovených posluchači, a z rámců, které v rámci těchto diskurzívních narativů pojí jednotlivé narativy s širším společenským diskurzem. Tento výzkum analyzoval tři veřejné promluvy obětí a osmnáct rozhovorů s jejich posluchači. S některými z těchto posluchačů byl proveden druhý rozhovor ca. o čtyři měsíce později s cílem zjistit možné další posuny postojů. Rozhovory byly analyzovány induktivně metodou tématické diskurzívní analýzy s cílem identifikovat diskurzívní narativy, které pak byly seřazeny do dimenzí či faktorů usmíření a klasifikovány jako pozitivní či negativní na základě současných teorií usmíření. Analýza ukázala, že vycházeje...
|
|
|
The causes of fragility of the Albanian democracy
Shahini, Johana ; Novák, Miroslav (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent) ; Stojarová, Věra (oponent)
Faktory, které ovlivnily křehkost albánské demokracie, jsou různé.Tato práce osvětluje hlavní slabiny albánské demokracie. Zaměřuje se na politické důsledky a účinky volebních zákonů v albánském politickém systému a albánském stranickém systému. Analyzuje politické vstupy a výstupy demokratického procesu prostřednictvím 4 hlavních veličin: politický systém, což znamená institucionální sféry, političtí činitelé ve smyslu politické strany, politická elita a volební zákony / systémy. První kapitola obsahuje úvod do historického pozadí státního zřízení. Druhá kapitola analyzuje institucionální dědictví meziválečného období. Třetí kapitola se zaměřuje na charakteristiku albánského komunistického režimu a jeho výsledky. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na přechodné období prostřednictvím podrobné analýzy strategických rozhodnutí politiků a výsledky transformačního procesu. Pátá kapitola se zaměřuje na fázi utváření postkomunistických institucí mezi 1991-2001. To vysvětluje vstupy a výstupy z politických procesů a počáteční institucionální vyjednávání a návrhy. Šestá kapitola se zaměřuje na fázi konsolidace těchto institucí mezi 2001-2010. Analýza osvětlila procesy, které vedly k návrhu volebních zákonů / systémů, faktorů, činitelů, vlivů, korelací moci ve vyjednávání, a k výsledkům zapojení mezinárodního společenství...
|
|
|
Transylvánská regionální identita a její politická reflexe po roce 1989
Kocián, Jiří ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Rosůlek, Přemysl (oponent) ; Stojarová, Věra (oponent)
KOCIÁN, Jiří. Transylvánská regionální identita a její politická reflexe po roce 1989. Dizertační práce se zabývá otázkou oživování transylvánské regionální identity a jejího politického využívání v Rumunsku po roce 1989. Prokazuje, že regionální identita postupně nabývala na politickém významu, a představuje obsah, aktéry a typologii modelů její reflexe. Rumunský komunistický režim pod vedením Nicolae Ceaușeska navázal na dlouhodobější centralizační tendence, které udržování regionálních specifik nepřály. Regionální identita, tak jako další kolektivní identity, je však výsledkem kontinuálního procesu každodenních interakcí mezi jejími nositeli a externími aktéry, kteří se všichni na jejím konstruování podílejí. Přečkala tak ve své vernakulární podobě období snahy o potlačení. K jejímu přežití přispěla i skutečnost, že multietnický region Transylvánie a jeho specifika představující náplň regionální identity mají již tisíciletou historii. Práce poukazuje prostřednictvím diskurzivní analýzy obsahu novinových článků na skutečnost, že regionální identita nabyla po roce 1989 podoby politického diskurzu, jenž v rumunském veřejném prostoru soupeřil s dosavadní diskurzivní hegemonií centralistického pojetí státu a národa v této zemi. Zároveň se jako hlavní aktéři v procesu rozvoje regionálního diskurzu...
|
|
|
Transylvánská regionální identita a její politická reflexe po roce 1989
Kocián, Jiří ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Rosůlek, Přemysl (oponent) ; Stojarová, Věra (oponent)
KOCIÁN, Jiří. Transylvánská regionální identita a její politická reflexe po roce 1989. Dizertační práce se zabývá otázkou oživování transylvánské regionální identity a jejího politického využívání v Rumunsku po roce 1989. Prokazuje, že regionální identita postupně nabývala na politickém významu, a představuje obsah, aktéry a typologii modelů její reflexe. Rumunský komunistický režim pod vedením Nicolae Ceaușeska navázal na dlouhodobější centralizační tendence, které udržování regionálních specifik nepřály. Regionální identita, tak jako další kolektivní identity, je však výsledkem kontinuálního procesu každodenních interakcí mezi jejími nositeli a externími aktéry, kteří se všichni na jejím konstruování podílejí. Přečkala tak ve své vernakulární podobě období snahy o potlačení. K jejímu přežití přispěla i skutečnost, že multietnický region Transylvánie a jeho specifika představující náplň regionální identity mají již tisíciletou historii. Práce poukazuje prostřednictvím diskurzivní analýzy obsahu novinových článků na skutečnost, že regionální identita nabyla po roce 1989 podoby politického diskurzu, jenž v rumunském veřejném prostoru soupeřil s dosavadní diskurzivní hegemonií centralistického pojetí státu a národa v této zemi. Zároveň se jako hlavní aktéři v procesu rozvoje regionálního diskurzu...
|
|
|
Storytelling and Reconciliation: Shifts in Frames and Discursive Narratives in Listeners of the Initiative "My Story" in Bosnia and Herzegovina
Oberpfalzerová, Hana ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Stojarová, Věra (oponent) ; Kubátová, Hana (oponent)
Vyprávění příběhů a usmíření: Posuny rámců a diskurzívních narativů u posluchačů iniciativy "Můj příběh" v Bosně a Hercegovině Hana Oberpfalzerová Abstrakt Dvě nevládní organizace v Bosně a Hercegovně provozují iniciativu "Můj příběh", v rámci které tři oběti války - jeden Bosňák, jeden Srb a jeden Chorvat - vypráví o svých zkušenostech z dob války a o své cestě k usmíření sedíce vedle sebe tváří v tvář publiku složenému z mladých lidí či řadových občanů. Cílem této iniciativy je posilovat usmíření u posluchačů. Tato doktorská disertační práce integruje několik různých oblastí výzkumu a vytváří analyitcký rámec sloužící k vyvozování posunů postojů z diskurzívních narativů vyslovených posluchači, a z rámců, které v rámci těchto diskurzívních narativů pojí jednotlivé narativy s širším společenským diskurzem. Tento výzkum analyzoval tři veřejné promluvy obětí a osmnáct rozhovorů s jejich posluchači. S některými z těchto posluchačů byl proveden druhý rozhovor ca. o čtyři měsíce později s cílem zjistit možné další posuny postojů. Rozhovory byly analyzovány induktivně metodou tématické diskurzívní analýzy s cílem identifikovat diskurzívní narativy, které pak byly seřazeny do dimenzí či faktorů usmíření a klasifikovány jako pozitivní či negativní na základě současných teorií usmíření. Analýza ukázala, že vycházeje...
|
|
|
Impact of the international community on ethnic conflicts in the Western Balkans
Hrušík, Michal ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Stojarová, Věra (oponent) ; Polišenská, Milada (oponent)
Dizertačná práca je venovaná analýze rôznych stratégií a postupov medzinárodného spoločenstva pri riešení konfliktov vznikajúcich v dôsledku rozpadu bývalej Juhoslávie od r. 1991. Práca je rozdelená na dva hlavné bloky - prvý sa zaoberá historiografickým popisom udalostí v predmetných krajinách s dôrazom na rôzne mierové plány a iniciatívy navrhované a predostierané medzinárodným spoločenstvom, zatiaľ čo druhý kladie dôraz na potenciálne bezpečnostné hrozby, ktorým daný región môže v budúcnosti čeliť. Zároveň sa z niekdajších chýb a zlyhaní pokúša abstrahovať ponaučenia, ktoré by pre medzinárodné spoločenstvo mali byť pri riešení prípadných nových konfliktov relevantné. Ako hlavné kritérium pri výbere krajín, ktoré sú v tejto práci analyzované, mi slúžila súčasná relevancia vzniku bezpečnostných hrozieb v podobe etnických konfliktov - vynechané je tak napr. Chorvátsko, ktoré síce bolo významným aktérom etnického konfliktu v r. 1991-95, avšak vzhľadom na významnú elimináciu srbského menšinového zastúpenia v dôsledku operácie Oluja táto krajina nepredstavuje významnejšie ohnisko možnej eskalácie etnicky motivovaného napätia. Predmetom analýzy sú tak primárne dva regióny - prvým je Bosna a Hercegovina, ktorá sa stále nedokázala vysporiadať s politickým patom v dôsledku nefungujúceho konsociačného...
|
|
|
The causes of fragility of the Albanian democracy
Shahini, Johana ; Novák, Miroslav (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent) ; Stojarová, Věra (oponent)
Faktory, které ovlivnily křehkost albánské demokracie, jsou různé.Tato práce osvětluje hlavní slabiny albánské demokracie. Zaměřuje se na politické důsledky a účinky volebních zákonů v albánském politickém systému a albánském stranickém systému. Analyzuje politické vstupy a výstupy demokratického procesu prostřednictvím 4 hlavních veličin: politický systém, což znamená institucionální sféry, političtí činitelé ve smyslu politické strany, politická elita a volební zákony / systémy. První kapitola obsahuje úvod do historického pozadí státního zřízení. Druhá kapitola analyzuje institucionální dědictví meziválečného období. Třetí kapitola se zaměřuje na charakteristiku albánského komunistického režimu a jeho výsledky. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na přechodné období prostřednictvím podrobné analýzy strategických rozhodnutí politiků a výsledky transformačního procesu. Pátá kapitola se zaměřuje na fázi utváření postkomunistických institucí mezi 1991-2001. To vysvětluje vstupy a výstupy z politických procesů a počáteční institucionální vyjednávání a návrhy. Šestá kapitola se zaměřuje na fázi konsolidace těchto institucí mezi 2001-2010. Analýza osvětlila procesy, které vedly k návrhu volebních zákonů / systémů, faktorů, činitelů, vlivů, korelací moci ve vyjednávání, a k výsledkům zapojení mezinárodního společenství...
|
host ::
RSS.