|
|
Putinův historický narativ: problémy ruské postsovětské identity a role historie v Rusku během Putinova prezidentství 2000-2008
Knappová, Barbora ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Práce se zabývá historickým narativem prosazovaným prezidentem Putinem během jeho prvních dvou období v úřadě v letech 2000 - 2008 a důsledky Putinova narativu na domácí i zahraniční scénu. Nejdříve jsou nastíněny teoretické aspekty využívání historie důležité pro pochopení role, kterou historie hraje v procesu budování národní identity. Zmíněny jsou také prostředky využívané k prosazování určité formy historického narativu. Práce přibližuje hlavní problémy spojené s formováním ruské postsovětské identity a snaží se analyzovat příčiny Jelcinova politického neúspěchu. Následuje představení Putinových politických vizí, zejména volání po silném státu a znovuzískání ztracené mezinárodní prestiže, a jejich vlivu na Putinův výklad národní historie. Na základě sekundární literatury a Putinových proslovů práce analyzuje hlavní rysy Putinova historického narativu a jeho vztah k carskému Rusku, Sovětskému svazu a Jelcinově režimu. Největší prostor je věnován Putinově postoji k sovětské minulosti a kontroverzím, které vyvolává zejména jeho výklad druhé světové války a částečná rehabilitace Stalina. V závěru jsou zhodnoceny dopady Putinova historického narativu na historické povědomí Rusů i na vztahy Ruska s některými postkomunistickými zeměmi.
|
|
|
Historický narativ a budování identity: Muzea v Bosně a Hercegovině
Knappová, Barbora ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Práce analyzuje historické narativy prezentované v Historickém muzeu Bosny a Hercegoviny v Sarajevu a v Muzeu Republiky srbské v Banje Luce. Zároveň osvětluje, kdo prosazuje danou reprezentaci historie a které faktory mají vliv na muzejní produkci. Práce vychází z teoretické literatury týkající se role muzeí v procesu institucionalizace paměti a budování národní identity i jejich možností přispět k usmíření v postkonfliktní společnosti. Předmětem zkoumání jsou hlavní muzejní instituce zabývající se moderní historií v obou autonomních entitách Bosny a Hercegoviny, přičemž Muzeum Republiky srbské působí v dominantně srbském a Historické muzeum v dominantně bosňáckém prostředí. Práce se zabývá vývojem muzeí, jejich správou, financováním, sebeprezentací a zejména narativy trvalých i krátkodobých expozic. Při jejich analýze je kladen důraz na způsob definování "my" vůči "oni". Časově je práce vymezena sledováním aktivit muzeí od roku 1995 do současnosti. Práce v detailu ukazuje, že Historické muzeum prezentuje charakteristicky bosňácký historický narativ, i přes snahu být celostátním muzeem bez etnicky vyhraněné interpretace historie, a že v Muzeu RS je používán narativ s výrazně nacionalistickým akcentem, neboť instituce je nástrojem centralizované politiky dějin Republiky srbské.
|
|
|
Historický narativ a budování identity: Muzea v Bosně a Hercegovině
Knappová, Barbora ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Práce analyzuje historické narativy prezentované v Historickém muzeu Bosny a Hercegoviny v Sarajevu a v Muzeu Republiky srbské v Banje Luce. Zároveň osvětluje, kdo prosazuje danou reprezentaci historie a které faktory mají vliv na muzejní produkci. Práce vychází z teoretické literatury týkající se role muzeí v procesu institucionalizace paměti a budování národní identity i jejich možností přispět k usmíření v postkonfliktní společnosti. Předmětem zkoumání jsou hlavní muzejní instituce zabývající se moderní historií v obou autonomních entitách Bosny a Hercegoviny, přičemž Muzeum Republiky srbské působí v dominantně srbském a Historické muzeum v dominantně bosňáckém prostředí. Práce se zabývá vývojem muzeí, jejich správou, financováním, sebeprezentací a zejména narativy trvalých i krátkodobých expozic. Při jejich analýze je kladen důraz na způsob definování "my" vůči "oni". Časově je práce vymezena sledováním aktivit muzeí od roku 1995 do současnosti. Práce v detailu ukazuje, že Historické muzeum prezentuje charakteristicky bosňácký historický narativ, i přes snahu být celostátním muzeem bez etnicky vyhraněné interpretace historie, a že v Muzeu RS je používán narativ s výrazně nacionalistickým akcentem, neboť instituce je nástrojem centralizované politiky dějin Republiky srbské.
|
|
|
Putinův historický narativ: problémy ruské postsovětské identity a role historie v Rusku během Putinova prezidentství 2000-2008
Knappová, Barbora ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Práce se zabývá historickým narativem prosazovaným prezidentem Putinem během jeho prvních dvou období v úřadě v letech 2000 - 2008 a důsledky Putinova narativu na domácí i zahraniční scénu. Nejdříve jsou nastíněny teoretické aspekty využívání historie důležité pro pochopení role, kterou historie hraje v procesu budování národní identity. Zmíněny jsou také prostředky využívané k prosazování určité formy historického narativu. Práce přibližuje hlavní problémy spojené s formováním ruské postsovětské identity a snaží se analyzovat příčiny Jelcinova politického neúspěchu. Následuje představení Putinových politických vizí, zejména volání po silném státu a znovuzískání ztracené mezinárodní prestiže, a jejich vlivu na Putinův výklad národní historie. Na základě sekundární literatury a Putinových proslovů práce analyzuje hlavní rysy Putinova historického narativu a jeho vztah k carskému Rusku, Sovětskému svazu a Jelcinově režimu. Největší prostor je věnován Putinově postoji k sovětské minulosti a kontroverzím, které vyvolává zejména jeho výklad druhé světové války a částečná rehabilitace Stalina. V závěru jsou zhodnoceny dopady Putinova historického narativu na historické povědomí Rusů i na vztahy Ruska s některými postkomunistickými zeměmi.
|
|
|
Užívání slovesných způsobů ve francouzských vedlejších větách vztažných (s ohledem na české ekvivalenty).
KNAPPOVÁ, Barbora
Tématem této bakalářské práce je užívání slovesných způsobů ve francouzských vedlejších větách vztažných (s ohledem na české ekvivalenty). Práce je rozdělena do dvou hlavních částí ? teoretické a praktické. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy, tvorba a užívání konjunktivu a indikativu a zároveň je navrhnut soubor kritérií podle kterých se řídí výběr indikativního nebo konjunktivního modu ve vedlejší větě vztažné. Praktická část je zpracována na základě korpusové analýzy v rámci korpusu Intercorp a snaží se obhájit poznatky získané v teoretické části.
|
host ::
RSS.