|
|
Postmigrantské divadlo v SRN: případ hry Schwarze Jungfrauen
Veselá, Sofie ; Emler, David (vedoucí práce) ; Zelená, Alena (oponent)
Tato bakalářské práce analyzuje divadelní hru Schwarze Jungfrauen a jejími motivy, které se zabývají v prvé řadě otázkami islámského náboženství, integrací muslimů v Německu a také genderovou a sexuální problematikou islámských žen. Práce vychází z pěti monologů, které jsou součástí originálního scénáře z roku 2006 autora Feriduna Zaimoglu a Güntera Senkela. V první části se zaměřuje na samotnou analýzu obsahu díla. Druhá část práce se zabývá studiem několika recenzí, které vznikly jako reakce na provedení této divadelní hry. Recenze jsou důkladně prozkoumány s ohledem na zmíněné tři hlavní tematické oblasti, což pomáhá lépe porozumět způsobu, jakým se hra dotýká aktuálních společenských témat a jakým způsobem je vnímána kritikou a veřejností. Práce přispívá k hlubšímu pochopení problematiky a významu této divadelní hry v kontextu současné společnosti.
|
|
|
Presentation, Dialog or "Verflechtung"? Communication forms in the Praxis of Goethe-Institut at the Case of Beispiel des Themenraum-Concept
Svobodová, Marie ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje tématu německé zahraniční kulturní práce Goethe-Institutu a klade si otázku, zda se v souladu s poslední koncepcí ministerstva zahraničí z roku 2011 a obecným trendem "normalizace" v německé zahraniční politice více soustředí na sledování národního zájmu a jednostrannou prezentaci, spíše než na rovnocenný dialog. Práce tuto otázku zkoumá nejprve na základě dostupných sekundárních i primárních zdrojů k zahraniční kulturní politice a následně popisuje nejnovější trendy v komunikaci Goethe- Institutu. Druhá část práce je případovou studií, kde je použití tří forem komunikace (prezentace, dialog a propojení) v práci Goethe-Institutu ilustrováno na příkladu implementace konceptu Themenraum (tematický prostor) od roku 2016 do současnosti v pěti Goethe-Institutech (v Praze, Varšavě, Bratislavě, New Yorku a Rize). Analyzovány byly rozhovory se zaměstnanci těchto institutů, jejich webové stránky i některé interní materiály k Themenraum. Na tomto příkladě je ukázáno, že v práci Goethe-Institutu můžeme najít zpravidla všechny tyto formáty, které se navzájem doplňují a společně tvoří funkční celek.
|
|
|
Fenomén ilegálního stahování - porovnání českého a německého přístupu
Štuksová, Natálie ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce Téma: Fenomén ilegálního stahování - porovnání českého a německého přístupu Anglicky: The phenomenon of illegal downloading - a comparison of Czech and German approaches Autor: Natálie Štuksová Studijní program: Česko-německá studia Vedoucí práce: PhDr. Alena Zelená, PhD. Abstrakt Tato bakalářská práce se věnuje tématu ilegálního stahování. Jsou v ní porovnávány dva odlišné přístupy k této problematice, a to sice ze strany České republiky a Německa. V Německu je nelegální stahování postihováno mnohem přísněji než v České republice. Také právní rámec, který stanovuje, co je považováno za nelegální stažení je v Německu mnohem striktnější. Cílem této práce je zjistit příčiny, které způsobují odlišný přístup k ilegálnímu stahování v těchto zemí, které jinak sdílejí řadu podobností. Práce se také snaží odborně zanalyzovat fenomén, s kterým se v běžném životě setká téměř každý uživatel internetu. Práce dochází k závěru, že nejzásadnější příčinou je odlišná novodobá historická zkušenost. Německo má narozdíl od České republiky více než 70letou tradici s demokratickým zřízením, zatímco v České republice působil socialistický nesvobodný režim do roku 1989. Ostatní příčiny jako například postoj společnosti k této problematice nebo právní úprava pramení právě z odlišné historické zkušenosti. Jako...
|
|
|
Johannes-Mathesius-Gesellschaft a její místo v česko-německých vztazích (s důrazem na aktivity v 90. letech)
Zelinková, Klára ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Zelená, Alena (oponent)
Bakalářská práce s názvem Johannes Mathesius Gesellschaft a její místo v česko-německých vztazích (s důrazem na aktivity v 90. letech) se zaměřuje na sudetoněmecké evangelíky v průběhu 20. století. Nejprve je v práci popsán vznik Německé evangelické církve v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ten je dán do kontextu výskytu protestanství na území Čech, Moravy a Slezska a vzniku Československé republiky. Detailněji je nastíněna sudetoněmecká krize a s ní spojené problémy Němců na československém území, které se reflektovaly do dění uvnitř církve. Následně je v práci detailněji představen sudetoněmecký evangelický spolek Johannes Mathesius Gesellschaft, který byl založen v roce 1961. Jeho činností byla vědecká práce spojená se zachováním odkazu německé evangelické reformace vyskytující se v Čechách a se zachováním odkazu Německé evangelické církve v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Důležitou součástí této práce je zařazení spolku do česko-německého dialogu po sametové revoluci. V tomto smyslu je uveden kontext a důležité události spojené se vznikem nové přeshraniční česko-německé spolupráce a reakce spolku na všechny proběhlé události.
|
|
|
Problematika gentrifikace ve vybraných částech Prahy a Berlína
Moravová, Darja ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Zelená, Alena (oponent)
Tato práce, komparativní případová studie, se zabývá problematikou gentrifikace ve vybraných částech Prahy a Berlína, přičemž vybranými částmi jsou v Praze Holešovice a v Berlíně Friedrichshain-Kreuzberg. Gentrifikace je procesem, při němž dochází k náhradě původního obyvatelstva za obyvatelstvo majetnější, a pojí se s ním např. fyzická přeměna čtvrti, zvyšování nájmů nebo změny v nabízených obchodech a službách ve čtvrti. Cílem práce bylo podat komparaci procesu gentrifikace v Holešovicích a Friedrichshain-Kreuzbergu na základě tří základních faktorů: vývoj a struktura obyvatelstva, proměny obchodů a služeb ve čtvrti, a fyzická přeměna. Dále byly také zkoumány reakce obyvatel a politiků na změny ve čtvrtích. Z komparace vyšlo najevo, že proces gentrifikace probíhá v Holešovicích i Friedrichshain-Kreuzbergu podobně, ale že v Berlíně jsou obyvatelé i politici mnohem aktivnější co se týče zájmu o svou čtvrť. Klíčová slova Gentrifikace, přeměna měst, přestavba, krize bydlení
|
|
|
Muzea jako místa paměti a ostalgie: Obraz socialismu a každodennosti v ČSSR a NDR
Dohnalová, Kristýna ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá obrazem socialismu a každodenního života v Československé socialistické republice a Německé demokratické republice v muzeích tematicky zaměřených na minulý režim. Cílem výzkumu, který byl založen na metodě obsahové analýzy dvou muzejních expozic (analyzováno bylo Muzeum komunismu v Praze a DDR Museum v Berlíně), bylo srovnat, jaký obraz socialismu a každodennosti za socialistické diktatury daná muzea vytvářejí a jaké zde najdeme rozdílnosti. Pozornost byla směřována na expozice věnující se každodennímu životu, které byly zkoumány mimo jiné i z hlediska odrazu ostalgie v rámci muzejní expozice. Výsledná komparace ukázala odlišný pohled na éru v NDR, resp. ČSSR v rámci muzejních výstav, a potvrdila hypotézu, že v německém případě se bude fenomén ostalgie projevovat výrazněji. Zatímco v berlínském muzeu je pozornost věnována především každodennosti obyvatel, jež je zde zachycena v pozitivním duchu a která v některých tematických modulech evokuje až ostalgické ozvěny, v pražském muzeu je minulý režim pojímán spíše jako doba represe, což dokládá i kritické vymezení se autorů expozice vůči všudypřítomné propagandě, jež je patrné v panelových textech. V obou muzejních výstavách se tak odráží přístup současné české a německé společnosti k tomuto období, jehož...
|
|
|
Levicová orientace školy Bauhaus jako důvod k jejímu uzavření?
Trojanová, Šárka ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
bakalářská práce se věnuje tématu ukončení školy Bauhaus Německu její vzestupem pravicových Německu v průběhu 20. minulého století. Bauhaus byl po většinu času své existence školou státní jako takový musel odpovídat politické kultuře doby místa. První dvě kapitoly pojednávají které vedly ke vzniku školy o samotných začátcích fungování ve Výmaru. Další kapitoly se zabývají postupně Berlínem, kam se škola postupně stěhovala také politické válečné situace Německu Na vývoji situace školy sehrály významnou roli osobnosti všech tří ředitelů, kteří na škole působili, stejně jako další pedagogové samotní studenti. Dvě samostatné kapitoly jsou věnované nacistickému umění pohledu nacistů na avantgardu jako na zvrhlé umění. Závěr práce se zabývá koncem školy v Berlíně reflexí Bauhausu po druhé světové válce v obou částech rozděleného Německa.
|
|
|
Srovnání filmové propagandy v nacistickém Německu a Sovětském svazu
Tvrdá, Kristina ; Emler, David (vedoucí práce) ; Zelená, Alena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá srovnáním filmové propagandy v nacistickém Německu a Sovětském svazu. V první kapitole je krátce popsána definice propagandy a propagandistické techniky, jež jsou v oněch filmech použity. Následující druhá a třetí kapitola se věnují německému a ruskému filmovému průmyslu v průběhu dvacátých až čtyřicátých let minulého století a tvorbě propagandistických filmů. Filmová propaganda se stala totiž jak pro nacisty, tak i pro Sověty jedním z nejefektivnějších způsobů manipulace obyvatelstva. Mimo kinematografie se práce zabývá též rozdílnými náplněmi propagandistických filmů, jež jsou odvozené od jednotlivých ideologií. Čtvrtá kapitola, představující praktickou část této práce, srovnává dva nacistické a dva sovětské propagandistické snímky, a to na základě tří kritérií. Prvním z nich je použití propagandistických technik ve filmech, které vytvářejí jejich propagandistický charakter. V případě druhého kritéria jsou filmy porovnávány na základě zobrazení ideologického nepřítele a v rámci třetího je zkoumán samotný způsob zfilmování. Vybrané snímky často nezaujaly pouze svým propagandistickým obsahem, ale také například střihem nebo hudbou, které ovlivňují především divákovo podvědomí. Cílem práce je zodpovědět otázku, do jaké míry se lišily nebo podobaly použité...
|
|
|
Bavarian Identity at the example of the Octoberfest in Munich: To what extent is the modern festival still traditional bavarian?
Kuldová, Susanna ; Emler, David (vedoucí práce) ; Zelená, Alena (oponent)
Mnichovský Oktoberfest vznikl roku 1810 jako instrument pro posílení bavorské identity v nově vzniklé monarchii. V padesátých letech 20. století se vyvinul v mezinárodně známou událost, kterou navštěvují milióny lidí z celého světa. Tento vývoj má za následek různé negativní názory ohledně dnešního záměru Oktoberfestu. Cílem této práce je diskurzivní analýzou potvrdit či vyvrátit tyto kritiky, které popírají souvislosti původní podoby mnichovské slavnosti s její dnešní formou. Na úvod práce jsou vysvětlena teoretická východiska a pojmy, jako místa vzpomínání nebo oslavy a slavnosti. Podstatnou část práce pak tvoří analýza diskurzu o bavorské identitě s jejími hlavními symboly, které jsou úzce spjaté s konáním mnichovského Oktoberfestu. Středobodem analýzy je historická reflexe Oktoberfestu s jeho nejdůležitějšími okamžiky ve vývoji, tradicemi a znaky. Výzkum je na závěr doplněn kvantitativní analýzou faktů a čísel, které jsou pro danou problematiku podstatné.
|
|
|
"Zvrhlé umění" a reflexe Velké války v dílech Otto Dixe a Georga Grosze
Procházková, Veronika ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Pelánová, Anita (oponent)
Dominantami minulého století jsou nepochybně dvě světové války, které se staly námětem pro tvorbu řady umělců. První světová válka, rovněž známá jako Velká válka, je námětem mnohých literárních děl, jež jsou dodnes na vrcholech žebříčků bestsellerů. Oproti tomu válečné hrůzy na plátnech německých modernistů se takové popularitě netěší. "Entartete Kunst" neboli "Zvrhlé umění" je důležitou epochou v dějinách umění a Výstava zvrhlého umění 1937 v Mnichově se stala jedním z mezníků moderního umění a jednou z nejnavštěvovanějších a zároveň nejkontroverznějších výstav všech dob. Rozmach expresionismu začátkem století a celkový vývoj moderního umění je zajímavým protipólem k politické transformaci v Německu. Na jedné straně nový a mnohými nepochopený styl malby, který mimo jiné tvrdě kritizoval válku, společnost, náboženství apod.; na straně druhé nacistická ideologie o neporazitelnosti národa a vizi klasického umění. Válečné hrůzy, jakožto námět pro svá díla využila celá řada umělců, nejbrutálnějšími a nejvíce realistickými jsou díla Otto Dixe a Georga Grosze. Otto Dix proslul doslova fanatickým zobrazováním utrpení a válečného teroru. Dix byl frontovým bojovníkem prvních linií a možná i proto zasvětil svou uměleckou kariéru anti-válečné tvorbě. Georg Grosz vstoupil do historie jako nelítostný kritik německé...
|
host ::
RSS.