|
|
Přínos Tréninku jazykových schopností dle Elkonina pro jazykové schopnosti dětí
Šišková, Dorota ; Nováková Schöffelová, Miroslava (vedoucí práce) ; Málková, Gabriela (oponent)
Fonematické povědomí je považováno za jeden z důležitých prediktorů budoucí úspěšnosti čtení a psaní, kterým se budeme v diplomové práci zabývat. V teoretické části vymezujeme základní pojmy, věnujeme se predikorům čtení a psaní a fonologickému deficitu ve vývoji dítěte. Výzkumná část je pojata jako kvaziexperiment, ve kterém sledujeme dopad Tréninku jazykových schopností podle D. B. Elkonina na jazykové schopnosti dětí předškolního věku. Naším cílem diplomové práce je zhodnotit účinek české adaptace intervenčního programu u dětí a zachytit změny v důsledku implementace tohoto intervenčního programu. Výzkumný vzorek tvoří experimentální skupina a skupina kontrolní. Před a po absolvování intervence byla u dětí testována a měřena úroveň fonematického povědomí (konkrétně test izolace první, poslední hlásky, syntézy hlásky). Děti z experimentální skupiny byly meřeny i testem na opakování vět. Výsledky výzkumného šetření prokázaly pozitivní vliv předmětné intervence v oblasti jazykového vývoje dětí. Děti, které byly před tréninkem v oblasti svého jazykového vývoje slabé, po tréninku vykazovaly signifikantně lepší výsledky v testu opakování vět, své deficity fonematického povědomí po tréninku vyrovnaly a výkony se vyrovnaly normě. V úlohách hodnocích izolaci poslední hlásky a syntézy hlásky vykazovaly...
|
|
|
Analýza Živých abeced z hlediska zastoupení rozvoje fonematického uvědomování
Al Haboubi, Lucie
Práce představuje psycholingvistický přístup ke gramotnosti a klíčové postavení fonematického uvědomování jako schopnosti předcházející čtení. Na základě RVP PV a analýzy didaktických materiálů pro počáteční týdny základního vzdělání (Živých abeced) docházíme k následujícímu zjištění: v obou oblastech vzdělávání se rozvoj této schopnosti buďto neobjevuje vůbec nebo jen velmi nesystematicky - bez ohledu na psycholingvistické charakteristiky slovního materiálu a strukturu vývoje fonematického uvědomování. Uvádíme možnosti dalšího výzkumu. Klíčová slova: fonematické uvědomování; pregramotnostní dovednosti; psycholingvistický přístup ke gramotnosti; počáteční čtení; analyticko-syntetická metoda; jazykové přípravné období; Živá abeceda
|
|
|
Trénink rozvoje fonematického povědomí u dětí předškolního věku pomocí metody Elkonin
Tesařová, Kamila ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Tématem diplomové práce je Trénink rozvoje fonematického povědomí u dětí předškolního věku pomocí metody Elkonin. Metoda slouží jako nástroj předcházení obtíží při rozvoji čtení a psaní v základní škole. Diplomová práce je zaměřena zejména na rozvoj fonematického povědomí a dále na rozvoj jazykových schopností u vybraných dětí v běžné mateřské škole. Práce je členěna na dvě části. Na část teoretickou a praktickou. Teoretická část vymezuje základní pojmy vztahující se k tématu - komunikace, jazyk a řeč, sluch. Seznamuje čtenáře vývojem řeči dítěte od období nitroděložního vývoje do věku zhruba šesti let. Vzhledem zaměření diplomové práce je zde největší důraz kladen na vývoj řeči dítěte předškolního věku. Obsahem kapitoly věnující se vývoji řeči je také vymezení jazykových rovin řeči. Teoretická část v jedné fonologické avazuje část věnující se vývoji fonologického uvědomování a jeho úrovni na začátku osvojování čtení závěru teoretické části diplomové práce je charakterizována réninku rozvoje fonematického povědomí u dětí předškolního věku pomocí metody Elkonin, její vztah k Rámcovému vzdělávacímu programu pro předškolní vzdělávání rizikovým dětem. Praktická část je kvalitativního charakteru a popisuje provedenou případovou studii. Ukazuje možnosti využití dané metody rámci předškolního vzdělávání v běžné...
|
|
|
Využití metody fonematického uvědomování dle D.B. Elkonina u dětí s poruchou plynulosti řeči
Malínská, Valentina ; Korandová, Zuzana (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Tématem bakalářské práce jsou možnosti rozvoje fonematického uvědomování dle metody D. B. Elkonina u dětí s narušenou plynulostí řeči. Teoretická část práce se zabývá vymezením komunikační schopnosti obecně a jejím vývojem od počátku života, dále se zabývá specifikami jednotlivých jazykových rovin. V této části je pozornost věnována i dětem předškolního věku a popisu jejich řečového projevu. Poslední krátká kapitola charakterizuje narušenou komunikační schopnost obecně. Teoretická část se také zaměřuje z jednotlivých narušení komunikační schopnosti podrobně na poruchy plynulosti řeči, konkrétně koktavost a breptavost, a zaobírá se jejich definicí, etiologií, diagnostikou a terapií. V závěru práce je prostor věnován fonologickým schopnostem a samotné metodice dle D. B. Elkonina, jež tyto schopnosti rozvíjí. Empirická část bakalářské práce je realizována formou kvalitativního šetření a spočívá v analýze fonematického uvědomování před a po uskutečnění tréninku u sledovaných dětí. Jsou uvedeny anamnestické údaje jednotlivých dětí a jejich přímé pozorování během realizace tréninku a následné zhodnocení. Výsledek šetření dokládá zlepšení fonematického uvědomování a také vliv Elkoninovy metody na jazykové schopnosti jednotlivých dětí. Je uvedeno doporučení k úpravám realizace tréninku pro potřeby dětí s...
|
|
|
Didactic Perspective on Intersonorant Voicing
Brožová, Jana ; Červinková Poesová, Kristýna (vedoucí práce) ; Bojarová, Marie (oponent)
Tato bakalářská práce má za cíl komplexně analyzovat jev nazývající se mezisonorantní znělost, který se často vyskytuje v mluvě českých studentů angličtiny. Teoretická část se zaměřuje na obecný popis a vysvětlení tohoto problému v kontextu negativního transferu z mateřského jazyka studentů. Praktická část obsahuje kompletní seznam slov, kde se mezisonorantní znělost může vyskytovat a popisuje metodu výběru těchto slov. Nakonec jsou výsledky aplikovány na vytvoření učebních materiálů. KLÍČOVÁ SLOVA mezisonorantní znělost, česká angličtina, integrace, fonemické uvědomění
|
|
|
Prevence dyslexie v mateřské škole
Hrušková, Kateřina ; Seidlová Málková, Gabriela (vedoucí práce) ; Felcmanová, Lenka (oponent)
Diplomová práce si klade v podstatě dva hlavní cíle. Nejprve vytvořit určitý teoretický základ - získat informace k dané problematice - a následně na něj v praktické části navázat porovnáním s realitou předškolního vzdělávání. Práce se v teoretické části zaměřuje na tři hlavní oblasti, které se vzájemně velmi prolínají. Byť se ve studii kvůli přehlednosti objevují odděleně, je zapotřebí je vnímat jako jeden celek. První téma se bude týkat rozvoje gramotnosti v předškolním věku, druhé specifik dítěte předškolního věku a třetí bude popisovat možnosti prevence dyslexie v předškolním věku. Úkolem empirické části je zhodnocení toho, jaké činnosti učitelky v mateřských školách s dětmi dělají na podporu základních předpokladů rozvoje gramotnosti, především fonologického uvědomování, významné součásti prevence dyslexie, a jaké materiály k jejich rozvoji používají. Cílem diplomové práce je v neposlední řadě popsat strukturu činností učitelů v mateřských školách a odpovědět na otázku, jak moc či zda vůbec se liší od "ideálu", který je ve vztahu k prevenci dyslexie vymezen českou a zahraniční odbornou literaturou a RVP.
|
|
| |
|
|
Diagnostika fonematického povědomí u dětí předškolního věku
Kreuzigerová, Simona ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Diplomová práce je zpracována na speciálně pedagogické téma. Tématem práce je Diagnostika fonematického povědomí u dětí předškolního věku, přičemž předmětem diplomové práce je posouzení úrovně fonematického povědomí, konkrétně schopnost izolace hlásek. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část obsahuje čtyři kapitoly zabývající se foneticko-fonologickou rovinou, fonematickým povědomím, foneticko-fonologickou rovinou u dětí předškolního věku a diagnostikou fonematického povědomí. Poslední, pátou kapitolu tvoří praktická část diplomové práce. Cílem výzkumného šetření je zjistit schopnost izolovat první a poslední hlásku slov u předškolních dětí a zároveň zjistit, zda se vyskytuje rozdíl mezi dětmi, které navštěvují mateřskou školu a přípravnou třídu základní školy. U vybraného výzkumného vzorku dětí, které navštěvují běžnou mateřskou školu a přípravnou třídu v běžné základní škole, byl proveden pomocí standardizované testové baterie MABEL Test izolace hlásek, použila se tedy metoda testování. Výzkumné šetření ukázalo, že zhruba třetina dětí v předškolním věku je schopná izolovat hlásky již na začátku školního roku, avšak je značný rozdíl mezi mateřskou školou a přípravnou třídou v základní škole, zároveň se objevily odlišné výsledky mezi jednotlivými pohlavími.
|
|
|
Rozvoj fonematického sluchu u dětí s narušeným vývojem řeči v MŠ logopedické
Kohoutová, Martina ; Kotvová, Miroslava (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Tématem diplomové práce je rozvoj fonematického sluchu u dětí s narušeným vývojem řeči v mateřské škole logopedické. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část obsahuje tři kapitoly. První kapitola se zabývá specifiky předškolního věku. Jsou zde definovány pojmy jako předškolní věk, komunikace, ontogenetický vývoj řeči, sluchové vnímání a předškolní vzdělávání. Druhá kapitola se věnuje narušenému vývoji řeči, konkrétně pak opožděnému vývoji řeči a specificky narušenému vývoji řeči - vývojové dysfázii. Popsány jsou etiologické faktory, symptomy, diagnostika a terapie. Třetí kapitola je zaměřena na fonologické povědomí a fonematický sluch. V této kapitole jsou uvedeny diagnostické materiály, kterými lze oblast fonematického sluchu hodnotit. Dále jsou uvedeny materiály a aktivity, které lze pro podporu rozvoje fonematického sluchu využít. Poslední kapitola představuje empirickou část diplomové práce, jejímž cílem bylo analyzovat možnosti rozvoje fonematického sluchu u dětí s narušeným vývojem řeči. U vybraného výzkumného vzorku dětí, které navštěvují mateřskou školu logopedickou, bylo provedeno vstupní a výstupní hodnocení úrovně fonematického sluchu standardizovaným testem. Výstupním testem se ověřila účinnost cíleně aplikovaných cvičení na rozvoj fonematického sluchu....
|
|
|
Ortoepická pravidla rozvoj fonematického uvědomování v předškolním věku v porovnání s profesionálními pěvci
Šírová, Michaela ; Kmentová, Milena (vedoucí práce) ; Tichá, Alena (oponent)
Tato práce je zaměřena na problematiku ortoepických pravidel a na uvědomování a rozlišování hlásek u dětí předškolního věku v porovnání s profesionálními pěvci. Je rozdělena na dvě hlavní části, první vychází z teorií starších i současných autorů a druhá část je praktický výzkum. Teoretická část se věnuje rozvoji fonematického sluchu a ortoepickým pravidlům u předškolních dětí i u profesionálů, dále jsou zde popsány základy pěvecké techniky a jevištní artikulace využívané u profesionálních zpěváků. Praktická část popisuje akční výzkum, díky kterému bude pedagogům umožněno lépe porozumět dané problematice. Je zaměřena na předškolní děti a zároveň na dospělé osoby, které se profesionálně věnují opernímu zpěvu. Cílem této práce je vytvořit a v praxi ověřit soubor cvičení, která mají přispět ke kultivaci artikulace v obou sledovaných skupinách a u předškolních dětí mají navíc výrazně přispět ke stimulaci fonematického uvědomování na přelomu předškolního a školního věku. KLÍČOVÁ SLOVA fonematické uvědomování, ortoepická pravidla, děti předškolního věku, profesionální pěvci
|
host ::
RSS.