|
|
Human-like conversations with Digital Personas: Conversational strategies that support mutual understanding
Kunc, Benjamín ; Šipošová, Barbora (vedoucí práce) ; Nováková Schöffelová, Miroslava (oponent)
Komunikace je kolaborativní proces, a proto vyžaduje, aby si komunikující vytvořili tzv common ground - předpoklad, že si vzájemně rozumí na dostatečné úrovni (Clark, 1996). Virtuální agenti využívající umělou inteligencí, kteří používají přirozený jazyk ke komunikaci s lidmi v poslední době přitahují pozornost široké veřejnosti i odborníků. Jejich rozvoj umožňuje lidem zadávat virtuálním agentům složitější úkoly, založených na samotném procesu konverzace, a využívají se mimo jiné v oblastech vzdělávání, zdravotnictví nebo duševního zdraví. Schonpst porozumět přirozenému jazyku se sice u virtuálních agentů stále zlepšuje, jejich schopnost plnit komplexní samostatné úkoly (vedení polostrukturovaných rozhovorů, mentorování, koučování apod.) je však stále omezena nedostatečností jejich komunikačních schopností, a tak si nejlépe vedou spíše v krátkých, doménově specifických rozhovorech (Drouin et al., 2022). Cílem této diplomové práce bylo: 1) vytvořit experimentální rámec určený pro krátký (5minutový) sociální hlasový chat mezi lidmi a virtuálními agenty, který by umožnil experimentálně manipulovat s různými konverzačními strategiemi; 2) navrhnout první sadu konverzačních strategií pro vzájemné porozumění a navrhnout vhodné sebehodnotící a behaviorální metriky pro měření dopadu strategií na pocity...
|
|
|
Přínos Tréninku jazykových schopností dle Elkonina pro jazykové schopnosti dětí
Šišková, Dorota ; Nováková Schöffelová, Miroslava (vedoucí práce) ; Málková, Gabriela (oponent)
Fonematické povědomí je považováno za jeden z důležitých prediktorů budoucí úspěšnosti čtení a psaní, kterým se budeme v diplomové práci zabývat. V teoretické části vymezujeme základní pojmy, věnujeme se predikorům čtení a psaní a fonologickému deficitu ve vývoji dítěte. Výzkumná část je pojata jako kvaziexperiment, ve kterém sledujeme dopad Tréninku jazykových schopností podle D. B. Elkonina na jazykové schopnosti dětí předškolního věku. Naším cílem diplomové práce je zhodnotit účinek české adaptace intervenčního programu u dětí a zachytit změny v důsledku implementace tohoto intervenčního programu. Výzkumný vzorek tvoří experimentální skupina a skupina kontrolní. Před a po absolvování intervence byla u dětí testována a měřena úroveň fonematického povědomí (konkrétně test izolace první, poslední hlásky, syntézy hlásky). Děti z experimentální skupiny byly meřeny i testem na opakování vět. Výsledky výzkumného šetření prokázaly pozitivní vliv předmětné intervence v oblasti jazykového vývoje dětí. Děti, které byly před tréninkem v oblasti svého jazykového vývoje slabé, po tréninku vykazovaly signifikantně lepší výsledky v testu opakování vět, své deficity fonematického povědomí po tréninku vyrovnaly a výkony se vyrovnaly normě. V úlohách hodnocích izolaci poslední hlásky a syntézy hlásky vykazovaly...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
ROZVOJ FONEMATICKÉHO UVĚDOMOVÁNÍ V MATEŘSKÉ ŠKOLE
Lodlová, Zdeňka ; Nováková Schöffelová, Miroslava (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozvojem předčtenářské gramotnosti v předškolním vzdělávání, konkrétně rozvojem fonologického uvědomování prostřednictvím Elkoninovy metody modifikované pro potřeby mateřských škol. Fonologické uvědomování je "schopnost uvědomovat si fonologickou strukturu řeči, což zahrnuje uvědomování si slabik ve slovech, rýmů i jednotlivých zvuků řeči, tj. fonémů." (Nováková et al., 2020, str. 23) Tato schopnost je složkou školní zralosti a připravenosti a její dobrá úroveň je klíčová pro bezproblémové osvojení si čtení a psaní na prvním stupni základní školy. Teoretická část práce předkládá základní vymezení právních norem předškolního vzdělávání a Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání ve vztahu k předčtenářské gramotnosti. Dále seznamuje s vývojem předškolního dítěte i problematikou školní zralosti a připravenosti. Empirická část se zabývá výzkumem spojeným s pilotováním nově vznikající úpravy Elkoninovy metody pro použití v mateřských školách. Cílem výzkumného šetření je ověřit, zda nová úprava metodiky zvané Trénink jazykových schopností podle D. B. Elkonina: předgrafémová a grafémová etapa je vhodná pro práci s kolektivem předškolních dětí v mateřské škole a zda jejím prostřednictvím dochází k rozvoji fonematického uvědomování a školní připravenosti. Výsledky...
|
host ::
RSS.