|
|
Konstrukce národní identity na příkladu Eurovision Song Contest : případová studie
Bičíková, Zuzana ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Vlasák, Zbyněk (oponent)
(abstrakt) Diplomová práce "Konstrukce národní identity na příkladu Eurovision Song Contest: případová studie" analyzuje formou případové studie způsoby a podoby formování české národní identity v největším a nejsledovanějším mezinárodním festivalu populární hudby Eurovision Song Contest. Zejména se snaží identifikovat projevy sebeprezentace České republiky z pohledu mediální instituce, ve výběru soutěžní skladby, v soutěžním vystoupení, propagačním medailonku a videoklipu a prostřednictvím hlasování a sledovanosti. Těchto zjištění je v práci dosaženo tří výzkumných metod, a to polostrukturovanými rozhovory s mediálními odborníky, kvalitativní obsahovou analýzou audiovizuálních materiálů a sekundární analýzy dat. V rámci představených teoretických poznatků je čtenář seznámen se základními koncepty formování identity a nacionalismu a především s Eurovision Song Contest jako geopolitickým a sociokulturním fenoménem. V práci je nastíněn historický vývoj soutěže s ohledem na politické a kulturní ideály, které si klade za cíl prezentovat, a blíže je rozveden vývoj účasti v průběhu let s ohledem rozšiřování hranic směrem na východ. Zároveň jsou představeny některé formy sebeprezentace a konstrukce identity ostatních zemí v soutěži se zvláštním důrazem na země bývalého Východního bloku.
|
|
|
Putinův historický narativ: problémy ruské postsovětské identity a role historie v Rusku během Putinova prezidentství 2000-2008
Knappová, Barbora ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Práce se zabývá historickým narativem prosazovaným prezidentem Putinem během jeho prvních dvou období v úřadě v letech 2000 - 2008 a důsledky Putinova narativu na domácí i zahraniční scénu. Nejdříve jsou nastíněny teoretické aspekty využívání historie důležité pro pochopení role, kterou historie hraje v procesu budování národní identity. Zmíněny jsou také prostředky využívané k prosazování určité formy historického narativu. Práce přibližuje hlavní problémy spojené s formováním ruské postsovětské identity a snaží se analyzovat příčiny Jelcinova politického neúspěchu. Následuje představení Putinových politických vizí, zejména volání po silném státu a znovuzískání ztracené mezinárodní prestiže, a jejich vlivu na Putinův výklad národní historie. Na základě sekundární literatury a Putinových proslovů práce analyzuje hlavní rysy Putinova historického narativu a jeho vztah k carskému Rusku, Sovětskému svazu a Jelcinově režimu. Největší prostor je věnován Putinově postoji k sovětské minulosti a kontroverzím, které vyvolává zejména jeho výklad druhé světové války a částečná rehabilitace Stalina. V závěru jsou zhodnoceny dopady Putinova historického narativu na historické povědomí Rusů i na vztahy Ruska s některými postkomunistickými zeměmi.
|
|
|
Média jako zprostředkovatel národního sebevědomí: analýza vítězství československých hokejistů na mistrovství světa 1947
Mareš, Michael ; Zamazal, Ondřej (vedoucí práce) ; Kraus, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Média jako zprostředkovatel národního sebevědomí: analýza vítězství československých hokejistů na mistrovství světa 1947" se věnuje reflekci významné sportovní události v médiích a předpokládaným dopadům na publikum. Cílem této diplomové práce je popsat vztah mezi mediálními obsahy a národním sebevědomím a posoudit, jak média referovala o úspěchu československých hokejistů na mistrovství světa 1947. Na základě odborné literatury a předložených teoretických konceptů jsem stanovil hypotézu, že média se po 2. světové válce aktivně podílela na formování národního sebevědomí a posilování národní identity. Druhou hypotézu jsem zformuloval okolo konceptu eskapické funkce médií a tvrzení, že mediální obsahy referující o mistrovství světa vedly k aktivní odezvě u čtenářů. K tomuto účelu jsem srovnávací studii podrobil tři vybrané deníkové tituly: Lidovou demokracii, Rudé Právo a deník Práce. Předtím, než jsem začal tyto tituly analyzovat, zasadil jsem dobu konání mistrovství světa do historického kontextu s politickými i mediálními souvislostmi. Samotná analýza obsahů z vybraného období probíhala na základě bohatého teoretického rámce, v němž jsem popsal způsoby, jakými média působí na publikum, i důvody, proč publikum média užívá. Na závěr této diplomové práce předkládám konkrétní poznatky...
|
|
|
Národní identita ve Francii a její role v politice Nicolase Sarkozyho
Jedličková, Markéta ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Diplomová práce " Národní identita ve Francii a její role v politice Nicolase Sarkozyho" se zabývá národní identitou jako politickým nástrojem, který během svého pětiletého období v prezidentském úřadě (2007-2012) využíval bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Hlavním cílem této práce je dokázat, národní identita v jeho diskurzu sloužila ke zvýšení popularity nebo k získání voličů krajní pravice a že tento politický nástroj po celou dobu svého mandátu používal i přesto, že se od něj po neúspěšné veřejné debatě na toto téma v roce 2010 oficiálně odvrátil. Za metodologický základ pro výzkum dané problematiky a dosažení stanovených cílů byla zvolena kritická diskurzivní analýza a jako doplněk k ní analýza metafor. V teoretické části práce jsou představeny a rozebrány některé ze základních vědeckých poznatků, které pojednávají o "národu", "identitě" a vývoji a konstrukci "národní identity". Výzkumná část práce obsahuje tři hlavní kapitoly věnující se analýze projevů Nicolase Sarkozyho v daném období. Kapitoly jsou rozděleny podle měnící se role národní identity v Sarkozyho politickém diskurzu - od předvolebního nástroje v roce 2007, přes oživení tohoto nástroje v roce 2009 a 2010 až k jeho zasazení do neoficiální vedlejší role před prezidentskými volbami v roce 2012. Mimo odpovědi na v úvodu...
|
|
|
Mediální reprezentace české národní identity v historickém pořadu DějePIC!
Petrová, Natálie ; Numerato, Dino (vedoucí práce) ; Klásková, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá reprezentací české národní identity v pořadu DějePIC! (2017), rodinném televizním cyklu o české historii. Práce je založena na předpokladu, že se média podílejí na definování tohoto pojmu. Výstupem bakalářské práce je analýza interpretací české národní identity ve vybraném pořadu. Konkrétně je analýza zaměřena na prezentaci symbolů, událostí, osobností a charakteristik české národní identity. Cílem této práce je odpovědět na otázku, jakým způsobem a v jakých souvislostech je prezentována česká národní identita v pořadu DějePIC!. První část práce je teoretická a jsou v ní představeny klíčové pojmy, jakými je národní identita a s ní související kolektivní paměť, dále také mediální konstrukce reality a formování národní identity v médiích. Druhou část práce, empirickou, tvoří analýza. Vzhledem k povaze analýzy vycházím z tradice kvalitativní metodologie. Po první fázi identifikace základních témat, jež v pořadu přispívají k utváření obrazu národní identity, a kategorizaci, je provedena jejich hlubší analýza. Výzkumný vzorek tvoří všech 32 epizod pořadu DějePIC! (září 2017 až prosinec 2018), jež mapují českou historii od pověsti o příchodu Praotce Čecha až po vznik samostatného Československa.
|
|
|
Způsoby vzniku a reprodukce historického vědomí na příkladu spolku Radecký Praha
Petrnoušková, Anna ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
Diplomová práce "Způsoby vzniku a reprodukce historického vědomí na příkladu spolku Radecký Praha" se zabývá historickým vědomím, jeho utvářením a reprodukcí na příkladu spolku Radecký Praha. V teoretické části práce je vedle historického vědomí věnována pozornost i tématům s ním souvisejícím jako je kolektivní paměť, historická paměť, místa paměti, či národní identita, jelikož hranice mezi těmito pojmy je často přinejmenším nejasná. Teoretická část diplomové práce pojednává o přístupech jednotlivých odborníků v této oblasti (jako jsou Maurice Halbwachs, Janu Assmann, Miroslav Hroch a Pierre Nora), které poskytují určité metodologické zázemí vlastního výzkumu. Součástí empirické části práce je výzkum spolku Radecký Praha, který usiluje o navrácení pomníku maršála Radeckého na Malostranské náměstí a neztotožňuje se zcela se současnou podobou historie. Výzkum se snaží prostřednictvím analýzy polostrukturovaných rozhovorů popsat a pochopit způsoby vzniku a reprodukce historického vědomí jeho členů. Závěr empirické části práce obsahuje shrnutí a komparaci výsledků výzkumu s tezemi autorů zabývajících se podobnou tematikou. Tato práce je přínosná především proto, že zůstává kdesi na pomezí historického a sociologického přístupu a názorně ukazuje vznik a reprodukce historického vědomí na příkladu spolku...
|
|
|
Geneze běloruské národní identity (1863-1958)
Linitskaya, Natallia ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Tato práce rozebírá proces výstavby běloruské národní identity v druhé polovině 19. - první polovině 20. století na základě definici o sdíleném vědomí společného názvu, jazyka, území a historické paměti. Tento subjektivní základ národa není v běloruském případě spojen s občanským pojetím národního státu. Místo paměti povstání Kalinovského ukazuje problematičnost použití historického dědictví, které odkazuje k Polsku a Rusku. Naopak modernizující zásah ruského státu poměrně úspěšně vymezuje "ruského rolníka" naplněním sociálních požadavků. Neúspěch v obhájení historického dědictví "Litvy" a selhání běloruštiny v dosažení statutu oficiálního jazyka zapříčinilo odpojení genealogických příznaků od národní identity. Touha "tutejších" po sociálních jistotách napomohla jejich osvojení národní identity jako zásadně sovětské. Bělorusové se stávají Bělorusy jako pracující lid skrze sociální emancipaci a mobilitu v prostoru vytyčeném koloniální mapou. Klíčová slova: Bělorusko, národní identita, nacionalismus, národní stát, bělorusizace, "tutejší" Keywords: Belarus, national identity, nationalism, national state, belorussification, «tutejshi»
|
|
|
Boj o národni identitu v 80. letech 19. století
Kutová, Karolina ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Řepa, Milan (oponent)
Cílem diplomové práce je rozebrat společenskou a ekonomickou situaci v českých zemích s přihlédnutím k nacionalismu jako základní politické konstrukci obou českých liberálních politických stran, a tak zmapovat proměnu ve vedoucích pozicích v české liberální politice. Zároveň tento rozbor umožní posoudit cíle mladočechů a staročechů, v 80. letech 19. století jediných reprezentantů českého národa, s ohledem na snahy německé liberální politiky v Čechách.
|
|
|
Diskuse o českém údělu
Brabec, Dušan ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Bakalářská práce se zabývá reformním procesem Pražského jara a dále debatou o českém údělu, která hodnotí a posuzuje samotný průběh a důvody neúspěchu tohoto procesu v kontextu dějinnosti českého národa. Na začátku práce jsou shrnuty faktory, které přispěly k porážce Pražského jara. Na toto shrnutí pak dále navazuje rozbor samotné debaty o českém údělu, kde jsou analyzované jednotlivé dobové texty. Další kapitola bakalářské práce se zabývá přesahy debaty o českém údělu do dnešní doby. Kapitola sleduje postoje jednotlivých přispěvatelů k této debatě a problematice Pražského jara, jenž byla znovu otištěna v Literárních novinách v letech 2007 - 2008 šéfredaktorem Literárních novin Jakubem Patočkou. Kapitola dále zpracovává a analyzuje texty, které v reformním procesu Pražského jara spatřují možnou dějinnou alternativu k současnému modernímu paradigmatu. Bakalářská práce si dává za cíl určit hlavní faktory vedoucí k porážce Pražského jara a dále určit, zdali je Pražské jaro spravedlivě opomíjeným úsekem v českých národních dějinách či inspirativním momentem, který přináší mnohé odpovědi na řešení krize současného moderního paradigmatu.
|
|
|
Dopad reemigrace na národní identitu
Axmannová, Kamila ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Souhrn Předkládaná diplomová práce prezentuje výsledky výzkumného projetu zabývajícím se dopadem reemigrace na národní identitu. Záměrem výzkumného projektu bylo zjistit pomocí kvalitativního výzkumu, konkrétně zakotvené teorie, ústřední jev ve vnímání národní identity. Výsledky zakotvené teorie naznačují, že tímto jevem je míra adaptace jedince na prostředí respektive míra akulturace a následně míra reintegrace. Do tohoto jevu však vstupují intervenující podmínky, jako jsou strategie zvládání zátěžových situací, pracovní úspěšnost či rodinné a přátelské vazby. Hlavní kontextovou linii v tomto směru představuje emigrace a reemigrace jedince se všemi příčinnými a intervenujícími podmínkami. Významným prvkem kontextové linie je však i samotný fakt odchodu jedince, včetně jeho přípravy na odchod ze země. To ve své podstatě určuje do velké míry i samotný proces akulturace jedince v emigraci s dopady na vnímání národní identity. Pokud bych měla vytvořit shrnutí výsledku výzkumného šetření v jedné větě, charakterizovala bych jej takto: "Míra akulturace jedince v emigraci určuje vnímání národní identity v reemigraci." První část diplomové části má sloužit jako vhled do problematiky reemigrace. Snahou zde bylo objasnění pojetí národa, nacionalismu a národní identity. V posledních dvou kapitolách teoretické části...
|
host ::
RSS.