|
|
Mediální výchova a dezinformace na 1. stupni ZŠ
Burešová, Kamila ; Holanová, Radka (vedoucí práce) ; Vlčková, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá propojením čtenářské a mediální gramotnosti a potencionálním využitím tohoto propojení na základních školách nejen v hodinách českého jazyka, a to k rozvoji těchto gramotností v rámci průřezového tématu mediální výchovy. V první části této práce jsou vysvětleny důležité pojmy týkající se čtenářské a mediální gramotnosti a vše, co s tímto tématem souvisí. Ve druhé části, praktické, je využito poznatků z teoretické části, a to k vytvoření metodologie a pracovních listů. Metodologie slouží jako "návod" pro učitele, jak mají s pracovními listy s žáky ve druhém vzdělávacím období na 1. stupni základních škol pracovat. Vytvořené pracovní listy by měly přispět k rozvoji mediální a čtenářské gramotnosti u žáků navštěvujících 4. nebo 5. třídu základní školy. KLÍČOVÁ SLOVA Mediální gramotnost; mediální výchova; čtenářská gramotnost; získávání a ověřování informací; dezinformace; kritické myšlení.
|
|
| |
|
|
Jak učit o fake news?
HAVELCOVÁ, Tereza
Tato diplomová práce zkoumá fenomén fake news a zaměřuje se na pedagogické aspekty výuky o něm. Zpočátku představuje základní prvky, na nichž je tento jev založen. Práce se zabývá vznikem zpráv a jejich předáváním příjemcům, po němž následuje zkoumání pojmu fake news. Dále práce poskytuje historický přehled fake news s jejich rozdělením do jednotlivých období a zároveň se zabývá vlivem technologického pokroku na šíření informací. Následně se věnuje kognitivním a sociálním podjatostem a zdůrazňuje jejich vliv na náchylnost jednotlivců k fake news. Následně jsou představeny různé gramotnosti (informační, mediální a digitální), které mohou pomoci v boji proti fake news, přiblíženy jsou rovněž iniciativy agentur či orgánů mezinárodních organizací, jako je UNESCO a Evropská komise; i národní strategie uvedené v Rámcovém vzdělávacím programu. Dále diplomová práce zkoumá existující metodiky, které se zabývají pedagogickými aspekty výuky o fake news. Na základě teoretické části práce jsou vytvořeny výukové jednotky, které pokrývají relevantní témata související s fake news. Tyto jednotky zahrnují aktivity, jako je hraní rolí, kritická analýza textů a zkoumání kognitivních podjatostí a historického kontextu fake news. Většina těchto výukových jednotek prošla praktickým testováním, aby byla zajištěna jejich účinnost.
|
|
|
Pohledy na mediální gramotnost v České republice
Holíková, Hana ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Bakalářská práce je tvořena dvěma částmi. Částí teoretickou, která vysvětluje pojmy použité k realizaci práce a popisuje její teoretický základ, a částí praktickou ve formě psaných rozhovorů s respondenty z oblasti mediálního vzdělávání. Teoretická část představuje žánr rozhovoru a popisuje jeho možné metody, přibližuje požadavky mediální výchovy obsažené v rámcových vzdělávacích programech a doporučených očekávaných výstupech a představuje projekty zaměřené na mediální gramotnost. Praktickou část práce tvoří rozhovory s Přemyslem Dandou, PhDr. Janem Jirákem Ph.D., Michalem Kaderkou a PhDr. Radimem Wolákem.
|
|
|
Nová média jako prostředek získávání informací mezi studenty středních škol
Janovská, Markéta ; Jirků, Jan (vedoucí práce) ; Šimková, Karolína (oponent)
Tato diplomová práce s názvem Nová média jako prostředek získávání informací mezi studenty středních škol se zabývá tím, jakou roli hrají nová média při získávání informací mezi studenty druhých ročníků gymnázií a negymnazijních typů středních škol. Cílem diplomové práce je zjistit, jak ve skutečnosti vypadá konzumace zpráv mezi středoškoláky, zda čerpají informace jen prostřednictvím nových médií, nebo se někteří z nich obrací i na tradiční média. Teoretická část práce popisuje, jak dnes vypadají nová média nebo zda mohou být právě ona snadnějším prostředkem pro šíření dezinformací. Část práce se věnuje tomu, jak na mediální gramotnost nahlíží různí autoři. Tématem teoretické části je také konzumace zpráv u mladých lidí - co to je mediální zdatnost, zda jsou mladí lidé schopni rozlišit mezi informacemi a dezinformacemi, a že problémové užívání médií může v nejhorším případě skončit kyberšikanou. Analytický oddíl se věnuje dotazníkovému šetření, které bylo realizováno mezi studenty druhých ročníků středních škol v sedmi krajích. Výzkumu se zúčastnilo 314 studentů v příslušných krajských městech. Graficky zpracované výsledky jsou v práci slovně popsané a vysvětlené. V příloze diplomové práce můžete nalézt vzor dotazníku, který respondenti během šetření vyplňovali.
|
|
|
Informační bubliny a znalost jejich problematiky uživateli Facebooku
Koliandr, Michal ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Nainová, Victoria (oponent)
Média jsou neodmyslitelnou součástí dnešního světa, politického a kulturního dění a jsou klíčovým nástrojem k vytváření světonázorů. Zároveň mohou fungovat i jako jeden ze základních stavebních kamenů k utváření sociálního jádra člověka, a tedy i společnosti a jejích hodnot. Je nutné, aby média byla tématem nejen běžných konverzací, článků a reportáží, ale i předmětem studia na akademické úrovni. Facebook je dnes jednou z nejdominantnější sociální sítí. Zároveň sami developeři neskrývají, že na její platformě fungují algoritmy, které sledují osobní preference uživatelů a data, jako jsou příspěvky, u kterých tráví nejvíce času, a na základě těchto informací jim utváří personalizované prostředí plné příspěvků, které samy algoritmy uznají za vhodné. Uzavírají praktiky algoritmů uživatele Facebooku dle jejich vlastního posudku do informačních smyček zvaných informační bubliny, či jim pouze zlepšují kvalitu stráveného času skrze filtraci relevantního či irelevantního obsahu? Cílem této práce je na tuto otázku odpovědět, společně s nahlédnutím do světa algoritmů, sociální sítě Facebook a komplexního přiblížení problematiky informačních bublin na Facebooku. Zároveň chci v empirické části pomocí polostrukturovaných rozhovorů a otevřeného a axiálního kódování odpovědět na otázku, zda je problematika...
|
|
|
Mediální výchova a gramotnost budoucích učitelů oboru výchovy ke zdraví na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy
Zvolánková, Tereza ; Šuslík, Marcel (vedoucí práce) ; Syřiště, Ivo (oponent)
Diplomová práce Mediální výchova a gramotnost budoucích učitelů oboru Výchovy ke zdraví na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy se zabývá problematikou jejich připravenosti tuto oblast vyučovat na školách. Cílem závěrečné práce bylo zjistit, do jaké míry jsou studenti Pedagogické fakulty UK oboru Výchova ke zdraví připraveni uskutečňovat mediální výchovu ve školách. První část práce je věnována teoretickému vymezení mediální výchovy a gramotnosti a s tím spojená terminologie. Dále jsem do své práce zahrnula historický vývoj a postupné začleňování této problematiky do českých kurikulárních dokumentů. V praktické části, pomocí kvantitativní a kvalitativní metody, byl realizován výzkum se zapojením 34 vybraných studentů, který se zaměřoval na připravenost budoucích učitelů vyučovat mediální výchovu na školách. Údaje plynoucí z dotazníkového šetření byly graficky zpracovány a okomentovány. Součástí mé práce jsou dále názory čtyř respondentů na problematiku výuky na toto téma. Z výzkumu vyplynulo, že většina studentů byla okrajově seznámena s mediální výchovou během vysokoškolského studia, avšak tuto přípravu pociťují jako nedostatečnou pro svou budoucí pedagogickou praxi. Didaktická část se zabývá zavedením mediální výchovy do škol ve formě průřezového tématu a podrobnou analýzou rámcových...
|
|
|
Využívání tabletů dětmi předškolního věku podle stupně dosaženého vzdělání jejich rodičů
SVOBODOVÁ, Žaneta
Práce se zabývá vlivem nejvyššího dosaženého vzdělání rodičů na používání tabletů jejich dětmi. Cílem práce je zpracovat teoretická východiska ze tří základních okruhů (média, dítě předškolního věku a volný čas). Nejprve se čtenář seznámí se základními pojmy v oblasti médií a jejich charakteristikou, dispozicí dítěte předškolního věku obecně a v souvislosti s médii a jejich dopady na dítě, a v poslední řadě s oblastí volného času. Praktická část obsahuje výzkumné šetření, jehož cílem bylo zjistit případný vliv nejvyššího dosaženého vzdělání rodičů na způsob, jakým děti předškolního věku používají tablet. Výsledky výzkumného šetření jsou v závěru konfrontovány se stanovenými hypotézami a propojeny s teoretickými poznatky.
|
|
|
Mediální gramotnost a užívání médií mladistvými pohledem učitelů
Bůžková, Kristýna ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Supa, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá pohledem učitelů na komplexní problematiku související s mediální gramotností mladistvých, s konceptem mediální výchovy a způsobem, jakým mladiství užívají média. První polovina práce poskytuje potřebný teoretický podklad, na kterém staví empirická část a jsou v ní vymezeny stěžejní pojmy pojící se k tématu. První kapitola nastiňuje přístupy, pomocí kterých je možné chápat osobnost a identitu samotných učitelů. Je zde mimo jiné zdůrazněna důležitost úlohy a rolí, které pedagogové jakožto činitelé výchovně-vzdělávacího procesu hrají. V rámci dalšího tematického okruhu se práce věnuje terminologickému vymezení a teoretickým východiskům dvou ústředních pojmů, kterými jsou mediální gramotnost a mediální výchova. Třetí kapitola diplomové práce se zabývá způsoby, kterými mladiství užívají média a věnuje se vybraným souvisejícím rizikům, se kterými se mohou setkat. V rámci závěrečné práce bylo rovněž realizovaného empirické šetření, které proběhlo mezi učiteli působícími na druhém stupni základních škol. Cílem šetření bylo především zjistit a popsat, jak pedagogové vnímají užívání médií a jak hodnotí úroveň mediální gramotnosti svých žáků. Diskuze a závěr práce potom představují a shrnují zjištěné poznatky.
|
|
|
Mediální výchova ve výuce chemie
Matějčková, Veronika ; Teplý, Pavel (vedoucí práce) ; Janoušková, Svatava (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá integrací výuky mediální výchovy do výuky chemie. Práce je rozdělena do dvou částí. První část se zabývá mediální výchovou jako prostředkem ke zvýšení mediální gramotnosti, didaktickými přístupy k výuce mediální výchovy a metodami využívanými při výuce tohoto předmětu. Nedílnou součástí této části práce je také postavení mediální výchovy v kurikulárních dokumentech v České republice a šetření reálného stavu výuky mediální výchovy na českých základních a středních školách. Výsledky šetření ukázaly, že úroveň mediální gramotnosti žáků v České republice je spíše podprůměrná. Zároveň ze šetření vyplynulo, že nejčastější formou realizace výuky mediální výchovy je integrace do jiných vzdělávacích oblastí. Druhá část práce obsahuje dotazníkové šetření mezi učiteli přírodovědných předmětů zaměřené na integraci mediální výchovy do výuky přírodovědných předmětů a výukové materiály, které byly vypracovány na základě východisek z první části práce a které jsou praktickou ukázkou propojení mediální výchovy a chemie. Vytvořené výukové materiály obsahují teoretické východisko k danému tématu mediální výchovy, metodické pokyny pro učitele a pracovní listy, výukové prezentaci či další materiály potřebné pro výuku.
|
host ::
RSS.