|
|
Ekologicky zajímavé oblasti města Mladá Boleslav: Projekt pro střední odbornou školu
Špicarová, Adéla ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Janoušková, Svatava (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na průzkum ekologicky zajímavých oblastí ve městě Mladá Boleslav, propojuje teoretické poznatky z oblasti kurikulárních dokumentů a výuky ekologie na školách s projektovým přístupem. Teoretická část analyzuje klíčové pojmy spojené s projektovou metodou a výukou, zkoumá průběh řešení projektu a typologii projektů. Dále se věnuje kurikulárním dokumentům, zejména Rámcovému vzdělávacímu programu a Školnímu vzdělávacímu programu, a mapuje výuku ekologie s důrazem na konkrétní školní kontext. Praktická část podrobně analyzuje projekt "Ekologicky zajímavé oblasti města Mladá Boleslav". Zkoumá skupinu žáků, cíle projektu, jeho zapojení do školního plánu a rozvoj klíčových kompetencí. Zabývá se interaktivním přístupem žáků k ochraně životního prostředí a jejich přímým přínosem k udržitelnosti města. Diskuze shrnuje výsledky, řeší případné problémy a navrhuje budoucí možnosti rozvoje podobných projektů ve vzdělávacím kontextu. Celkovým cílem této práce je motivovat žáky ke aktivnímu zapojení do ekologických otázek ve svém okolí a zároveň vytvořit materiál, který upozorní na ekologické problémy ve městě, kde žáci Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické v Mladé Boleslavi studují a v mnoha případech také žijí.
|
|
|
Vliv životosprávy na imunitní systém
Kotrč, Jan ; Ehler, Edvard (vedoucí práce) ; Janoušková, Svatava (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem životosprávy na imunitní systém a projektovou výukou imunitního systému v Přírodopise. Teoretická část je věnována zakotvení Přírodopisu a témat pokrývajících učivo imunitního systému v kurikulárních dokumentech a literární rešerši imunitního systému a souvisejících témat s ohledem na životosprávu a vymezení projektové výuky. Cílem praktické části bylo navrhnout, realizovat a vyhodnotit projektovou výuku imunitního systému, určenou pro 8. ročník základní školy. Vyhodnocení výuky bylo realizováno ve dvou paralelních třídách 8. ročníku na vybrané základní škole na vzorku 41 žáků. Cílem vyhodnocení bylo s odstupem dvou týdnů ověřit znalosti o imunitním systému a zjistit subjektivní hodnocení realizované výuky u žáků dvou osmých tříd na vybrané základní škole. Data byla získávána pomocí pretestu a posttestu a dotazníku zjišťující subjektivní hodnocení projektového dne žáky. Cílem realizovaného projektu bylo získání znalostí imunitního systému a jejich propojení s již získanými znalostmi praktických zásad životosprávy a rozvoj kompetencí, jako je práce s informacemi, zodpovědnost za společný úkol a spolupráce v týmu na společném produktu. Závěrečným produktem projektu jsou žákovské výukové prezentace a informační plakáty. Cílem výzkumu bylo s odstupem dvou týdnů ověřit...
|
|
|
Přírodovědné vzdělávání na středních odborných školách - kurikulum chemického vzdělávání
Henková Mauleová, Lucie ; Janoušková, Svatava (vedoucí práce) ; Stratilová Urválková, Eva (oponent)
HENKOVÁ MAULEOVÁ, Lucie. Přírodovědné vzdělávání na středních odborných školách - kurikulum chemického vzdělávání. Praha, 2023. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra učitelství a didaktiky chemie. vedoucí práce: Doc. RNDr. Svatava Janoušková, Ph.D. Abstrakt Práce se zaměřuje na analýzu současného nastavení kurikula chemického vzdělávání na vybraných oborech/oboru středních škol. Kurikulum bylo porovnáno z hlediska vzdělávacího obsahu a dalších parametrů s vybranými analogickými kurikuly jiných zemí, dále bylo provedeno šetření formou ohniskové skupiny zaměřené na kýžené cíle, obsah a formu přírodovědného vzdělávání na SOŠ. Na za základě této analýzy byl jako výstup práce vytvořen návrh kurikula chemického vzdělávání pro daný obor. Klíčová slova střední odborné školy, kurikulum, chemické vzdělávání
|
|
|
Vybrané materiály pro výuku chemie v nižších ročnících na osmiletém gymnáziu
Wilhelm, Lukáš ; Šmejkal, Petr (vedoucí práce) ; Janoušková, Svatava (oponent)
Nesourodost českého školního systému, která vychází z existence tří odlišných typů gymnázií, přináší i časový nesoulad výuky některých předmětů. Dnes se totiž žáci na osmiletých gymnáziích setkávají s vyučovacím předmětem chemie poprvé o rok až dva roky dříve než žáci na základních školách. Oběma skupinám ale může být předložena stejná učebnice, která však může být pro mladší žáky nevhodná, jelikož by nereflektovala, že žáci nejsou dostatečně kognitivně vyspělí. Jakým způsobem k této disproporci přistupují osmiletá gymnázia samotná? Odlišuje se nějak přístup k výuce chemie mladších žáků v cizích zemích? Právě na tyto otázky se tato diplomová práce snaží odpovědět. Pro zjištění odpovědí byla použita analýza českých i vybraných zahraničních kurikulárních dokumentů. K nejdůležitějším výsledkům práce patří, že osmiletá gymnázia v ČR zařazují během prvního roku výuky chemie nejčastěji celkem sedm výukových celků, z nichž nejvíce abstraktních pojmů obsahuje výukový celek Částicové složení látek. V cizích zemích se ve výuce chemie u mladších žáků nejde tak do hloubky jako na našich osmiletých gymnáziích, ale do výuky jsou zařazována srovnatelná témata i v podobném pořadí. Tato práce obsahuje i zpracovaný učební materiál pro mladší žáky osmiletých gymnázií zaměřující se právě na částicové složení látek....
|
|
|
Mediální výchova ve výuce chemie
Matějčková, Veronika ; Teplý, Pavel (vedoucí práce) ; Janoušková, Svatava (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá integrací výuky mediální výchovy do výuky chemie. Práce je rozdělena do dvou částí. První část se zabývá mediální výchovou jako prostředkem ke zvýšení mediální gramotnosti, didaktickými přístupy k výuce mediální výchovy a metodami využívanými při výuce tohoto předmětu. Nedílnou součástí této části práce je také postavení mediální výchovy v kurikulárních dokumentech v České republice a šetření reálného stavu výuky mediální výchovy na českých základních a středních školách. Výsledky šetření ukázaly, že úroveň mediální gramotnosti žáků v České republice je spíše podprůměrná. Zároveň ze šetření vyplynulo, že nejčastější formou realizace výuky mediální výchovy je integrace do jiných vzdělávacích oblastí. Druhá část práce obsahuje dotazníkové šetření mezi učiteli přírodovědných předmětů zaměřené na integraci mediální výchovy do výuky přírodovědných předmětů a výukové materiály, které byly vypracovány na základě východisek z první části práce a které jsou praktickou ukázkou propojení mediální výchovy a chemie. Vytvořené výukové materiály obsahují teoretické východisko k danému tématu mediální výchovy, metodické pokyny pro učitele a pracovní listy, výukové prezentaci či další materiály potřebné pro výuku.
|
|
|
Praktická výuka přírodních věd během distančního vzdělávání - analýza rozhovorů s učiteli chemie
Konfrštová, Adéla ; Stratilová Urválková, Eva (vedoucí práce) ; Janoušková, Svatava (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na zjištění stavu výuky praktické chemie na školách během distanční výuky při pandemii viru SARS-COV-2. Šetření, vycházející z dotazníku z probíhajícího projektu HomeLab, bylo rozšířeno o kvalitativní analýzu rozhovorů s devíti učiteli chemie. Rozhovorem se zjišťovalo, zda a případně jaké chemické aktivity zadávali učitelé svým žákům během uzavření škol; jakou měli učitelé motivaci či naopak, proč experimenty s žáky nedělali. Z tematické analýzy rozhovorů vyplynulo, že až na jednoho se učitelé snažili žákům zpestřit výuku zařazením experimentů, při kterých byly nejčastěji využívány domácí pomůcky, prostředky nebo potraviny. Motivací byl nejčastěji fakt, že pokusy k chemii patří a bez nich by výuka chemie nebyla tak atraktivní. Naopak z rozhovorů vyplynula potřeba učitelů sdílet své zkušenosti z výuky, ale také znát databáze, které nabízejí didaktické materiály použitelné pro praktickou výuku přírodních věd. Klíčová slova chemické pokusy, distanční výuka, rozhovory, kvalitativní analýza, tematická analýza
|
|
|
Mikroplasty ve výuce chemie jako všeobecně vzdělávacího předmětu
Marešová, Eva ; Bílek, Martin (vedoucí práce) ; Janoušková, Svatava (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na mikroplasty jako často diskutované téma v souvislosti s ohrožením životního prostředí, a které i přes jeho aktuálnost a popularitu nebývá zahrnováno do výuky chemie jako všeobecně vzdělávacího předmětu. Teoretická část se zaměřuje na velikostní klasifikaci, původ, složení, vzhled, zdroje a výskyt mikroplastů, včetně jejich vlivu na životní prostředí. První část praktické části tvoří analýza rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia a vybraných školních vzdělávacích programů se zaměřením na možné souvislosti tématu Mikroplasty. Druhá část praktické části je věnována návrhu výukových aktivit, prostřednictvím kterých se žáci mohou aktivní formou seznámit s problematikou tématu Mikroplasty v rámci výuky chemie jako všeobecně vzdělávacího předmětu. Aktivní forma seznámení by měla cílit na zvýšení zájmu žáků o toto téma a zároveň by měla přispívat k uvědomování si možných rizik s tím spojených. KLÍČOVÁ SLOVA Mikroplasty, výuka chemie na základní škole a gymnáziu, enviromentální výchova
|
|
|
Formative assessment in the chemistry education
Babinčáková, Mária ; Ganajová, Mária (vedoucí práce) ; Janoušková, Svatava (oponent) ; Szarka, Katarína (oponent)
Na Slovensku doposiaľ nedošlo k systémovému kroku, v súvislosti s implementáciou formatívneho hodnotenia do výučby. Presadzovanie formatívneho hodnotenia do praxe nie je jednoduché a pre jeho realizáciu je potrebný podporný systém, ako sú vzdelávacie materiály, digitálne zbierky nástrojov formatívneho hodnotenia, metodické materiály, systém kontaktného a online vzdelávania učiteľov a podobne. V predloženej dizertačnej práci sme sa mnohými z týchto oblastí zaoberali - vytvorili sme zbierku nástrojov formatívneho hodnotenia pre žiaka a učiteľa v tematických celkoch Zmesi, Voda a Vzduch 7. ročníka základnej školy, realizovali sme vzdelávanie učiteľov, ktorí implementovali pripravené a optimalizované nástroje do výučby. Následne sme overovali účinnosť tohto vzdelávania z hľadiska rozvoja konceptuálneho porozumenia, overovania postojov a názorov žiakov a učiteľov k formatívnemu hodnoteniu. Z analýzy výsledkov výskumov vyplynulo, že formatívne hodnotenie poskytuje spätú väzbu všetkým zúčastnením, ktorá pomáha zlepšovať výsledky žiakov a to aj na úrovni vyšších kognitívnych procesov. Zároveň poskytuje učiteľovi spätnú väzbu pre adaptáciu nasledujúcej hodiny a to aj s prihliadnutím na názor žiaka. Prostredníctvom implementácie formatívneho hodnotenia do výučby vnímajú učitelia význam sebahodnotenia žiakov,...
|
|
|
Alternativní pedagogické směry ve výuce chemie u nás
Dalíková, Martina ; Čtrnáctová, Hana (vedoucí práce) ; Janoušková, Svatava (oponent)
Bakalářská práce Alternativní pedagogické směry ve výuce chemie podává stručný přehled o alternativních školách rozšířených v České republice. Práce se zabývá krátký popisem a charakteristikou vybraných alternativních škol a jejich metodami využívaných ve výuce. Cílem bakalářské práce je poskytnout ucelený přehled existujících alternativních metod výuky a ukázat jejich využití při výuce chemie.
|
|
|
Indikátory GUR: Návrh modelu a sady indikátorů gramotnosti k udržitelnému rozvoji dospělé veřejnosti v ČR
Končinská, Alice ; Třebický, Viktor (vedoucí práce) ; Janoušková, Svatava (oponent)
V současné době se začíná v České republice uplatňovat Vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Vstupuje do různých strategických dokumentů i do pedagogické a andragogické praxe. K hodnocení tohoto typu vzdělávání vzniká zejména v zahraničí řada indikátorů. Česká republika stojí před úkolem tyto indikátory upravit pro české prostředí či vytvořit vlastní. Tato práce se zabývá výsledkovými indikátory, tedy indikátory dopadu vzdělávání k udržitelnému rozvoji na gramotnost dospělé veřejnosti na místní, mikroregionální a krajské úrovni. Práce analyzuje vybrané národní i mezinárodní strategické dokumenty a českou i zahraniční odbornou literaturu z hlediska koncepcí environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty a vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Tyto koncepce pak analyzuje z hlediska vzdělávacích kvalit, ze kterých se skládá gramotnost k udržitelnému rozvoji. Identifikované kvality následně expertně posuzuje podle definice gramotnosti k udržitelnému rozvoji a sestavuje komplexní Model gramotnosti k udržitelnému rozvoji dospělé veřejnosti. Na základě tohoto modelu sestavuje sadu 65 indikátorů gramotnosti k udržitelnému rozvoji dospělé veřejnosti včetně indikátorových listů, která je určena zástupcům veřejné správy na místní, mikroregionální a krajské úrovni. Součástí indikátorových listů jsou i některé již...
|
host ::
RSS.