|
| |
|
|
Stravovací návyky středoškoláků
Chudárková, Pavlína ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Panáčková, Michaela (oponent)
Cíle: Cílem diplomové práce bylo zmapovat stravovací návyky studentů vybraného pražského gymnázia s ohledem sociální aspekty jídla a na příčiny vzniku nadváhy a obezity. Metody: Kvalitativní výzkum posloužil jako výchozí metoda zjištění cílů diplomové práce. Na základě literární rešerše byla vytvořena anketa, ve které respondenti subjektivně hodnotili soubor otázek týkajících se stravování a jídelním zvykům. Výsledky: Podle zjištění má zásadní vliv na stravování a stravovací návyky středoškoláků rodina nebo obecně domácnost, ve které studenti žijí. Trend vaření v domácnostech hraje významnou roli, i když statistiky mluví o rozmachu stravování v restauracích a rychlých občerstveních. Bez ohledu na příjem domácností, studenti nikterak často restaurace ani rychlá občerstvení nevyhledávají a nejčastěji se opravdu stravují doma (snídaně, večeře) a ve škole (oběd). Co se týká konzumace jídla samotného, respondenti tomuto procesu podle výzkumu nevěnují z drtivé většiny žádnou pozornost. A i když výsledky výzkumu ukázaly, že si studenti z velké většiny myslí, že se stravují zdravě, necelá polovina pak se svojí hmotností nebyla spokojena. Příjem domácností tedy nemá zásadní vliv na způsob stolování vybraných středoškoláků. Stravování a skladba jídla pak vychází převážně z domácích návyků. Jeden z důvodů,...
|
|
|
Životní styl českých singles se zaměřením na stravování
Vondrášová, Kateřina ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Martinová, Marta (oponent)
Životní styl českých singles se zaměřením na stravování Kateřina Vondrášová Abstrakt Práce se věnuje problematice životního stylu sociální skupiny singles se specifickým ohledem na oblast jídla a stravování. Prostřednictvím hloubkových polostrukturovaných rozhovorů s jedinci, kteří sami sebe řadí do této skupiny, byl identifikován fenomén gender free přístupu k řadě činností v životě singles, tedy nahlížení na sociální svět a praktiky v něm nezávislého na tom, zda je člověk mužem nebo ženou. Jde především o oblast vztahů s přáteli, intimních (sexuálních) vztahů, péče o domácnost a v neposlední řadě o postoje k přípravě jídla, vaření a stravování šířeji. S tímto jevem úzce souvisí i fenomén otevření se, tedy překročení hranice výlučně soukromé sféry domácnosti a vstup do veřejného prostoru, tj. spíše než ve smyslu prostorovém, ve smyslu sociálním. V těchto souvislostech se ukázalo, že singles svými každodenními strategiemi přispívají k sociálnímu životu a solidaritě společnosti, což je opačnou tendencí, než která je obvykle na základě stereotypních představ se singles spojována. Právě odhalení distinktivních fenoménů otevření se a gender-free bylo výsledkem uplatnění přístupu zakotvené teorie zahrnujícího i určení schématu vysvětlujícího sociální jev singlovství jako takový.
|
|
| |
|
|
Jídlo jako kulturně-společenský fenomén, gastronomie nejen v umění
Procházková, Jitka ; Šmíd, Jan (vedoucí práce) ; Kafková, Helena (oponent)
Bachelor thesis "Food as a culturally social phenomenon, gastronomy not only in the arts" is concerned with a phenomenon of food in a wider context of sociocultural and artistic areas as an instrument of world's "estetics" and a human movement via the food. It contextually arranges a view into formally very rich area of basic and also "above standard" human needs. Its aim is familiarization and connection of ethic codexes during the preparation, serving and consumption of food in different cultures and in art.
|
|
|
Obilí ve středověké kultuře českých zemí
Freiová, Kristýna ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Hubáček, Ondřej (oponent)
Zemědělství se v dějinách lidstva objevilo před 12 000 - 5 000 lety. Lidé se tehdy začali usazovat, aby se primárně věnovali obdělávání půdy a pěstování obilnin, které poznali jako divoce rostoucí rostliny. Nový způsob života postupně změnil společenský i kulturní řád. Návrat k původnímu způsobu života nebyl nemožný. Před příchodem Slovanů na území dnešní Moravy a Čech postupně hospodařily na našem území různé indoevropské kmeny. Nejvýznamnějšími z nich byli Keltové a Germáni. Na jejich zemědělskou činnost navázali Slované přicházející z východních částí Evropy snad v druhé polovině 6. století. Po prvotních státních útvarech, z nichž se dá doložit pouze existence Velké Moravy, vznikl raný český stát. I ve zdejší kultuře mělo obilí svou nenahraditelnou úlohu. Zemědělská činnost byla hlavním zdrojem obživy celého obyvatelstva. V tomto období se pěstovalo proso a pluchaté pšenice jednozrnka a dvouzrnka, které postupně ustoupily pšenici obecné a ječmenu. Půda se obdělávala dřevěnými rádly, která půdu pouze rozrývala. Obilí, které se sklízelo pomocí srpů, se ukládalo v zemních jamách. Aby byly obilniny pro člověka lépe stravitelné, semílaly se na mouku. Nejprve k tomu účelu sloužily různé rotační ruční mlýnky a až od 12. století velké mlýny na vodní kolový pohon. Obilná strava byla vesměs prostá. Pouze...
|
|
|
Mentální anorexie a její dlouhodobý vliv na bývalé pacientky
Štolfová, Lucie ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Kovaříková, Miroslava (oponent)
NÁZEV: Mentální anorexie a její dlouhodobý vliv na bývalé pacientky AUTOR: Lucie Štolfová KATEDRA: Katedra pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: PeaDr. Eva Marádová, CSc. ABSTRAKT: Tato bakalářská práce je zaměřená na mentální anorexii, její příznaky a symptomy, které jsou charakteristické pro tento druh poruchy příjmu potravy. Hlavním cílem je potvrzení faktu, že mentální anorexie je onemocněním chronického rázu, trvající v řádech let i desetiletí. Životy bývalých pacientek jsou tak do jisté míry ovlivňovány i několik let poté, kdy byl jejich stav označen za vyléčení. Nabízí se tu tedy možnost, že na pojem "vyléčení" je možné nahlížet pouze jako na relativní stav. Teoretická část definuje mentální anorexii, odkrývá její historické pozadí, etiologii, epidemiologii, léčbu, zdravotní komplikace a prognózu. Praktická část se pak zaměřuje na získávání konkrétních informací od respondentek, které si mentální anorexií v minulosti prošly. Cílem bylo odhalit, jaké nestandardní návyky stále vykazují. Byla použita metoda kvalitativního charakteru v podobě písemného dotazníku s polootevřenými otázkami a následného individuálního rozhovoru. KLÍČOVÁ SLOVA: Mentální anorexie, příznaky, porucha příjmu potravy, jídlo, návyky, tělo, dieta.
|
|
|
Česká food blogosféra a její vývoj
Bambušková, Martina ; Nováková, Petra (vedoucí práce) ; Zábrodská, Kristina (oponent)
Diplomová práce se zabývá českou food blogosférou a jejím vývojem. Věnuje se popisu teoretické studie jídla a oborům, které se na vývoji studie jídla podílely. Předkládá současné trendy v prezentaci gastronomie na internetu. Definuje blogy a jejich vývoj se zmínkou o Webu 2.0. Zabývá se také samotnými autory blogů jakožto online influencery, kteří mají možnost ovlivňovat názory svých čtenářů. Následuje popis vývoje zahraničních a českých food blogů s hlavními představiteli, zmíněná je možná komerce na blozích a profesionalizace blogerů. Část práce je věnována vnějším a vnitřním motivacím blogerů ke psaní. Ve stručnosti je také popsána kritika food blogů a problematika plagiátorství. Diplomová práce představuje také budoucí trendy v blogování. Kvalitativní výzkum je prováděný prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů se šesti food blogerkami a zabývá se jejich pohledem na českou food blogosféru a vlastní tvorbu. Zkoumá jejich motivaci ke psaní a snaží se zjistit pozitivní a negativní aspekty blogu a další možný vývoj české food blogosféry.
|
|
|
Etnicita v podnikání: Sociální vztahy v tureckých restauracích v Praze
Hora, Matěj ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Matěj Hora horamat@gmail.com Stránka 1 z 3 Abstrakt: Práce přispívá do současného stavu poznání na poli výzkumu etnického podnikání a etnických restaurací. Pomocí etnografického přístupu a kombinace terénního výzkumu a opakovaných rozhovorů tato práce blíže zkoumá turecké kuchaře v pražských restauracích. Přesto, že turecká menšina není v České republice početná, restaurací nabízejících turecká jídla je zde mnoho. Nejprve je tedy analyzován prostor, ve kterém se výzkumník pohybuje, poté je rozdělen na dva hlavní typy restauračních zařízení. Hlavní identifikovaní aktéři jsou zasazeni do v sítě vztahů a tyto vztahy s tureckými kuchaři jsou následně interpretovány. Těchto významných vztahů je v práci identifikováno celkem šest. Vztahy s tureckými dodavateli, s rodinou a tureckými zákazníky, jsou označeny jako vztahy intraetnické. Vztahy s ostatními dodavateli, českými zákazníky, netureckými muslimskými zákazníky a ostatními prodejci, jsou potom označeny jako vztahy interetnické. Zachycené vztahy jsou vzájemně propojeny pomocí jídla a procesů s ním spojených. Pomocí důvěrně známých chutí, receptů a ingrediencí se kuchaři vztahují k domovu a skrze jejich nabídku, a to zejména domácími jídly, se prezentují českým zákazníkům. Prostřednictvím jídla nabízeného českým zákazníkům vnímají Čechy jako konzervativní,...
|
|
|
Faktory úspěchu TV kuchařů aneb TV chefs' values
Burianová, Kateřina ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Baslarová, Iva (oponent)
V akademickém světě je pořadům o vaření věnována jen malá pozornost. Spíše se k tomuto tématu vyjadřují média a široká veřejnost. Jelikož jsou ovšem pořady o vaření velmi rozšířeny, je vhodné se na ně zaměřit i v odborných pracích. Tato diplomová práce se snaží o teoretické zakotvení pořadů o vaření jakožto specifického žánru. V analytické části poté zkoumá jeden z významných aspektů pořadů o vaření - osobnosti kuchařů v nich účinkujících. Nejprve je v práci provedeno teoretické zarámování pořadů o vaření. Práce se věnuje popisu teoretických oborů zabývajících se jídlem a také nastiňuje teorie, které popisují procesy probíhající v současném kulturním diskurzu. Následuje popis reality TV a reality shows. Historie pořadů o vaření sahá k počátkům pravidelného televizního vysílání. Nejvýznamněji v této oblasti zapůsobila až televizní stanice Food Network na konci dvacátého století. Konkrétní významné pořady o vaření ze světové i české produkce jsou přiblíženy v práci také. V práci byl vytvořen nový, unikátní termín - TV chefs' values. Vyjadřuje faktory vlastní televizním kuchařům, které jsou potřebné pro jejich úspěch v televizním prostředí. Tyto faktory vzešly z výzkumu popsaného v analytické části práce a jsou jimi přirozenost kuchařů při účinkování v pořadu, smysl pro humor, láska k jídlu a vzdělání...
|
host ::
RSS.