|
|
Spravedlivé hodnocení na 1. stupni ZŠ: případová studie
Slabá, Monika ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Simonová, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce se týká spravedlivého hodnocení na prvním stupni ZŠ. V teoretické části popisuje funkce a typy hodnocení. Zabývá se formami hodnocení, zejména klasifikací, formativním hodnocením a sebehodnocením. Snaží se vytyčit pojem spravedlnost, a jak se na ni dá pohlížet ve školství. Také se zde zabývá vztahy mezi učitelem, žákem a rodiči. Praktická část pojednává o výsledcích výzkumu případové studie ve vybraném 4. ročníku základní školy. Stěžejní metodou byly skupinové rozhovory s žáky. Dále polostrukturovaný rozhovor s pedagogem třídy. A poté online dotazník, který vyplňovali rodiče žáků. Cílem bylo zjistit, jak vnímají spravedlivé hodnocení žáci na prvním stupni základní školy, učitel a rodiče žáků. Výsledky výzkumu ukazují, že žáci považují za spravedlivé hodnocení známkami ovšem doplněnými formativním hodnocením (tedy slovními komentáři v procesu učení), které konkretizují jejich výkon, pomáhají identifikovat chyby a také je napravovat. Totéž vnímali i rodiče žáků. Pedagog vnímal, že ke spravedlivému hodnocení potřebuje mít stanovená jasná kritéria a hodnotit nejen známkou, ale i slovně.
|
|
|
Implementace metody Learning Stories do předškolního vzdělávání v České republice
Bitnerová, Martina ; Loudová Stralczynská, Barbora (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku hodnocení procesů učení dětí v předškolním věku. Cílem diplomové práce je zkoumat možnosti implementace metody Learning Stories v českém předškolním vzdělávání. Metoda slouží jako nástroj k dokumentaci, hodnocení a podpoře učení dětí v mateřské škole a je jednou z metod formativního hodnocení, která se uplatňují v předškolním vzdělávání v zahraničí. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část charakterizuje předškolní věk a jeho specifika, analyzuje zákonitosti učení dítěte a současné přístupy k pedagogické diagnostice, její typy, metody, prostředky a zakotvení v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání. Uvádí klíčové informace k metodě Learning Stories. Empirická část stanovuje cíle výzkumu a jeho metodologii. Realizovaný akční výzkum spočíval v komplexní práci s metodou Learning Stories, která je založena na pozorování dítěte, dokumentaci, hodnocení jeho učení a vytvoření příběhu (tzv. Learning Story) o jeho procesech učení. Šetření zjišťuje, jaký přínos má metoda Learning Stories pro dítě a jak lze metodu Learning Stories implementovat v prostředí mateřské školy. Formuluje metodicko-organizační doporučení. Analyzuje, zda se zlepšila kvalita procesů hodnocení ve vybrané mateřské škole. V rámci dotazníkového šetření mezi rodiči dětí...
|
|
|
Implementace metody Learning Stories v prostředí české mateřské školy
Nekolná, Michaela ; Ristić, Petra (vedoucí práce) ; Loudová Stralczynská, Barbora (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice metody Learning Stories a její implementaci do prostředí české mateřské školy. Práce si klade za cíl prozkoumat, dokumentovat a analyzovat, jakým způsobem je metoda Learning Stories (LS) aplikovaná v rámci procesu formativního hodnocení do prostředí české mateřské školy. V teoretické části je definováno hodnocení v předškolním vzdělávání, jeho obsah a charakteristika. Jsou představeny některé nástroje hodnocení využívané v prostředí české mateřské školy. Teoretická část se dále zaměřuje na vymezení pojmu formativního hodnocení v odborné české a zahraniční literatuře a analýzou Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání ve vztahu k formativnímu hodnocení. Popisuje teoretický základ metody Learning Stories a její využití v předškolním vzdělávání v zahraničí. Empirická část představuje cíle výzkumu a jeho metodologii a předkládá výsledky výzkumného šetření. To bylo realizováno metodou obsahové analýzy dopisů a polostrukturovaných rozhovorů s učitelkami využívajících metodu LS. Polostrukturované rozhovory se zaměřují na to, jakým způsobem učitelky mateřských škol zapojují metodu LS do svých tříd. Obsahová analýza dopisů zjišťuje, zda dopisy o učení dětí naplňují kritéria formativního hodnocení. Výsledky šetření ukázaly, že díky svému přístupu...
|
|
|
Zavádění formativního hodnocení v primární škole
Laubová, Kristýna ; Krčmářová, Tereza (vedoucí práce) ; Hejlová, Helena (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem zavádění formativního hodnocení. Cílem teoretické části je zmapovat téma školního hodnocení obecně, zmínit jeho funkce, typy, formy a jazyky. Účelem je rovněž popsat proces zavádění formativního hodnocení, kterému se tato práce věnuje, kdy bude na počátku formativní hodnocení charakterizováno a následně bude rozděleno do několika podkapitol, jež popisují vhodné strategie pro jeho zavádění. Dalším záměrem je také shrnout specifika a charakteristiky žáka mladšího školního věku, kde se zaměřím na jeho kognitivní, emocionální a sociální vývoj. Teoretická část je zakončena kapitolou obsahující specifika začínajícího učitele. Kapitola má za cíl vystihnout jeho charakteristiku a také dovednosti, které by měl mít. Všechna zmíněná témata budou vymezena na základě odborné literatury. V empirické části bude vymezena metodologie, která je v práci využita. Cílem empirické části je postupné plynulé zavedení prvků formativního hodnocení, které proběhne ve 4. ročníku primární školy, na které sama prvním rokem působím. Akční učitelský výzkum, kdy jsou zaváděny prvky formativního hodnocení, bude probíhat po dobu půl roku, a to zhruba od začátku září do konce února prezenčně i distančně. Žáci zmíněného ročníku byli do současné doby hodnoceni jen sumativně bez jakéhokoli náznaku...
|
|
|
Sebehodnocení žáků na 1. stupni ZŠ
Škachová, Barbora ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Krčmářová, Tereza (oponent)
Diplomová práce má teoreticko - empirický charakter. Práce je zaměřena na sebehodnocení žáků na 1. stupni ZŠ. Cílem této práce je zjistit a interpretovat, jaké metody a nástroje využívají učitelé prvního stupně pro hodnocení s cílem vést žáky k sebehodnocení. Teoretická část se zaměřuje na účel a smysl sebehodnocení, jaké má sebehodnocení postavení v hodnotících postupech učitele a také žákovským vývojem, který je pro sebehodnocení velice podstatný. Tato část se soustředí také na učitelské kompetence, které jsou základem k tomu, aby byl učitel schopen vést žáky k hodnocení. Praktická část má zjišťující povahu kvalitativního šetření. Výzkumná část obsahuje cíle, metody a výzkumné otázky: Jaké je využití metod při vedení žáků k sebehodnocení? Jaká je zkušenost žáka se sebehodnocením? Tato část se soustředí na případové studie cíleně vybraných učitelek, odpovědi učitelů a žáků, které byli zjištěny z otázek dotazníku. Dále se zaměřuje na analýzu portfolií, které mají pozitivní dopad na sebehodnocení dítěte. V závěru této práce byly výše zmiňované otázky zodpovězeny. KLÍČOVÁ SLOVA hodnocení, sebehodnocení, učitel, žák, formativní hodnocení, vývoj, učitelské kompetence
|
|
|
Formy a metody spolupráce s rodiči se zaměřením na distanční výuku v 1. ročníku ZŠ
Truhlářová, Jana ; Poche Kargerová, Jana (vedoucí práce) ; Mazáčová, Nataša (oponent)
Diplomová práce s názvem Formy a metody spolupráce s rodiči se zaměřením na distanční výuku v 1. ročníku ZŠ představuje způsob výuky, který byl zaveden v březnu roku 2020 v souvislosti s pandemií spojenou s covid-19. V průběhu následujícího školního roku 2020/21 se tato podoba stala de facto hlavní výukovou formou. Cílem diplomové práce je popsat pozitiva a úskalí distanční výuky a její specifika v širším kontextu, zejména z hlediska uplatněných metod a forem spolupráce s rodinou. Jedná se o dynamický materiál, který mapuje delší časový úsek, a tak se v souvislosti s okolnostmi proměnilo i hlavní téma. Práce se rozšířila o popis posunu způsobu výuky při opětovných uzavírání škol a reflektuje spokojenost či nespokojenost rodičů s formou výuky a krom prvního ročníku, popisuje i převážnou část ročníku druhého. Teoretická část je zaměřena na tři stěžejní oblasti. Nejprve charakterizuje distanční výuku, dále se zaměřuje na období vstupu žáků do prvního ročníku a cílí na nastolení vhodného způsobů komunikace mezi školou, rodinou a též žáky. Empirická část zjišťuje několika způsoby, zda byla škola připravená na distanční výuku při opětovném zavedení, věnuje též pozornost spokojenosti rodičů s jejím průběhem a nezapomíná ani na názory žáků. Podrobně práce rozebírá zavedení konzultací v podobě učitel - žák...
|
|
|
Formativní hodnocení v přírodovědných předmětech na úrovni ISCED 2 a 3
Sobotková, Petra ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Chvál, Martin (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na formativní hodnocení v přírodovědných předmětech, a to zejména předmětů biologie a chemie na úrovni ISCED 2 a 3. Cílem práce je přiblížit formativní hodnocení jako takové a představit návrhy materiálů a aktivit na rozvoj formativního hodnocení v přírodovědných předmětech. Teoretická část se zabývá problematikou školního hodnocení, kdy je velká pozornost věnována právě detailnějšímu popisu formativního hodnocení, včetně metod a technik. Empirická část této práce si kladla za cíl zmapovat materiály pro rozvoj formativního hodnocení v předmětech biologie a chemie a následně je vyzkoušet v praxi. Dalším z cílů bylo zjistit, jak se k zavedení nových metod formativního hodnocení ve výuce staví sami žáci a zda se během toho změní přístup k učení, případně zda se zlepší jejich úspěšnost v těchto předmětech. Výzkumnou metodou byl zvolen akční výzkum, který autorka realizovala ve své výuce. Pro sběr dat byly využity především rozhovory v ohniskových skupinách s žáky ze tříd tercie a kvinta z víceletého soukromého gymnázia. Z výzkumu vyplynulo, že do předmětů biologie a chemie je vhodné zařazovat metody, jako je zpětná vazba, vrstevnické hodnocení, hodnocení dle stanovených kritérií. Autorce se také potvrdily její očekávání, kdy se žáci více zapojovali do procesu výuky, začali...
|
|
| |
|
|
Důkaz o učení při literární výchově v 5. ročníku základní školy
Vávřeová, Lucie ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Starý, Karel (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem hodnocení, zaváděním formativního hodnocení v literární výchově v 5. ročníku základní školy. Zaměřuje se na propojení hodnocení výsledků učení žáků s konkrétními důkazy o učení z jejich práce v hodinách literární výchovy. Prostřednictvím akčního výzkumu zkoumá možné formy takových důkazů pro vytyčené vzdělávací cíle, způsoby a kritéria jejich hodnocení. Vychází z analýzy dokladů vytvořených žáky 5. ročníku základní školy. Na základě vzniklých důkazů o učení navrhuje možné další kroky v procesu vyučování a hodnocení směřujících ke zlepšení žáků v oblasti vyhledávání a porozumění literárním textům. Analyzuje schopnost žáků konkrétní třídy vyhledávat, propojovat a vyvozovat informace z textu a navrhuje postup čtenářských lekcí v rámci hodin literární výchovy, ve kterých žáci cíleně rozvíjejí své čtenářské strategie a posouvají se směrem k cíli za pomoci kritérií úspěchu. Zkoumá možnosti další práce žáků i učitelů s vzniklými důkazy o učení. Práce prokazuje vliv formativního hodnocení na vnitřní motivaci žáků k učení ve smyslu celoživotního procesu. Zároveň ukazuje pozitivní vztah mezi přijímáním zodpovědnosti za vlastní učení a sebehodnocením s oporou o důkazy. KLÍČOVÁSLOVA Hodnocení, formativní hodnocení, literární výchova, důkaz o učení, vzdělávací cíle, kritéria...
|
|
|
Zavádění formativního hodnocení na 2. stupni základní školy v přírodovědných předmětech
Navrátilová, Lenka ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Chvál, Martin (oponent)
Práce pojednává o možných cestách, jak zavádět postupy formativního hodnocení do výuky na druhém stupni základní školy v přírodovědných předmětech, zejména v přírodopisu a chemii. Předpokladem pro úspěšnost zavedení formativního hodnocení je zdravé klima ve třídě a podpora vzájemné pomoci mezi žáky ve smyslu jejich uvědomění si synergických efektů práce celé třídy jako pospolitosti, plné vzájemného respektu a vědomou si přání dosažení společného zdárného cíle. S tím souvisí posílení kooperativního učení, práce ve skupinách a také způsob sebehodnocení žáků pro posílení jejich růstového myšlení, vytvoření a posílení jejich dovednosti přemýšlet o svém učení, tedy metakognici. Formativní hodnocení obohacuje nejen žáky, ale i samotného učitele. Ten na základě získaných informací lépe promýšlí svou výuku. Předpokládá to však profesionalitu učitele, jeho otevřenost vůči zpětné vazbě žáků. Pokud učitel toto přijme jako šanci se zlepšit, pak je člověkem na správném místě, který má více předpokladů sloužit žákům a jejich vzdělání. Ukázky postupů formativního hodnocení v praktické části dávají šanci většímu počtu žáků pocítit radost z poznávání v přírodních vědách, získat sebevědomí a lásku k sebevzdělávání a osobnímu rozvoji svému i druhých. KLÍČOVÁ SLOVA motivace, odpovědnost, růstové myšlení, portfolio,...
|
host ::
RSS.