Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Místo paměti: Irské národní muzeum a komemorace velikonočního povstání ve výstavě Proclaiming a Republic
Špína, Vladimír ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
Výstava Proclaiming a Republic: The 1916 Rising (2016-2020) byla Národním muzeem Irska otevřena v rámci projektu Decade of Centenaries jako připomínka velikonočního povstání. Tato práce výstavu chápe jako místo paměti, které u příležitosti stoletého výročí reprezentovalo oficiální paměť povstání, a klade si za cíl tuto paměť analyzovat. Výstava je nahlížena prostřednictvím rámce SANE jako mnemonická formace a důraz je kladen na narativ výstavy. Jeho analýza vychází z předpokladů nové muzeologie, podle níž moderní muzea pracují buď s hegemonními (oslavnými, status quo udržujícími), nebo kontra- hegemonními (minoritními, status quo popírajícími) narativy. Obsah výstavy (texty, exponáty, fotografie), který byl autorem práce zdokumentován během opakovaných návštěv v letech 2017 a 2018, je podroben tematické analýze. Aplikací metody tematické sítě je v narativu výstavy identifikováno devět tzv. globálních témat - makrotémat zachycujících koho/co, jak a čím výstava komemoruje. Práce dochází ke zjištění, že výstava navzdory očekávání nové muzeologie upevňuje tradiční mýty velikonočního povstání a pracuje s převážně dominantními narativy. K narativům kontra-hegemonním přistupuje tak, aby ani po sto letech nerelativizovala význam povstání coby jednoho ze zakládajících mýtů moderního Irska. Vzhledem k...
Srovnání komemorací padesátiletého a stoletého výročí: Velikonoční povstání z pohledu kolektivní paměti
Hromádka, Michal ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Cílem této práce je porovnat dvě nejdůležitější komemorace (padesátileté a stoleté výročí) organizované k připomenutí Velikonočního povstání. V první kapitole je představen koncept kolektivní paměti a také interpretace tohoto konceptu od různých autorů. Koncept kolektivní paměti a paměti místa je pro tuto práci klíčový, protože komemorace jsou analyzovány právě pomocí těchto dvou konceptů. V této kapitole jsou také představena výzkumná kritéria, která jsou později použita při srovnávání komemorací. Mezi tyto kategorie patří identita organizátorů, geopolitická situace Irské republiky předcházející komemoracím a budování památníků a míst paměti v souvislosti s Velikonočním povstáním. V následujících dvou kapitolách jsou analyzovány konkrétní komemorace a podle výzkumných kritérií jsou porovnávány vzájemné podobnosti a rozdíly. I když existují určité podobnosti mezi oběma komemoracemi a je jich spousta, jsou tyto komemorace od sebe naprosto odlišné, především kvůli následkům. Komemorace z roku 1966 byly velmi kontroverzní, a to zejména z důvodu projevu, který prezident de Valera přednesl v poslední den oficiálních ceremonií. Komemorace roku 2016 byly všeobecně přijímány jako poklidné, uctivé a smysluplné, i když se jednalo o největší slavnostní událost v irské historii.
Vzpomínání na Easter Rising
Reiterová, Martina ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
4 Abstrakt Předložená bakalářská práce se zabývá tématem oficiální politiky vzpomínání na Velikonoční povstání v Irsku z roku 1916. Pozornost se zaměřuje na politické představitele Irského svobodného státu a Irské republiky mezi lety 1922 a 2006. Hlavní zřetel je kladen na jejich postoj vůči komemoracím Velikonočního povstání. Při zpracování se autorka opírá především o sekundární anglofonní literaturu, která je doplněna některými primárními prameny v podobě politických dokumentů či dobových videí. K jejich analýze je užito konceptu tzv. kolektivní paměti, konkrétně metody míst paměti od Pierra Nory. V práci jsou popsány základní faktory ovlivňující postoj oficiálních představitelů irského státu vůči velikonočním komemoracím. Současně jsou zde vylíčeny jejich zásahy a nástroje k ovlivnění komemoračních praktik obyvatel. Klíčová slova Velikonoční povstání, Dublin, komemorace, Irská republika, Irský svobodný stát, památník, vzpomínání, 1916
Remember the Bombs: Memory of the Belgrade Bombings from the Second World War from 1995 until 2003
Puškarov, Katarina ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Daniel, Ondřej (oponent)
Práce zkoumá, jak byla v letech 1995-2003 v Jugoslávii využívána paměť na bombardování Bělehradu během druhé světové války. Bělehrad byl bombardován oběma znepřátelenými stranami, totiž nejprve nacisty v roce 1941 a poté i spojenci v roce 1944. V období socialistické Jugoslávie byl německý nálet připomínán výrazně více než spojenecký. Předmětem mého zájmu byly následující otázky: jak bylo využíváno vzpomínání na německý i spojenecký nálet v období před, během a následně po leteckých útocích NATO na Jugoslávii v roce 1999, zda se tehdy ve veřejném prostoru objevila i paměť na spojenecké bombardování z roku 1944, a pokud ano, v jakém vztahu vůči paměti na nacistický nálet zroku 1941. Jako pramen byly využity články zpředního bělehradského deníku Politika, uveřejňované v letech 1995 až 2003 ve výroční dny náletů. Závěr poukazuje na dominantní využívání paměti na nacistické bombardování během celé sledované doby, i když se objevilo i připomínání spojeneckého bombardování.
Kolektivní paměť násilně vystěhovaných obyvatel: životní příběhy o druhé světové válce z Neveklovska
Štěpánková, Jana ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
Předkládaná rigorózní práce je příspěvkem ke studiu problematiky životních příběhů obyvatel násilně vystěhovaného území Neveklovska za druhé světové války. O tomto regionu existují autentické výpovědi a toto území je fixováno i v kolektivní paměti. Životní příběhy patří k velmi vzácným pramenným fondům. Jde především o autenticitu zážitků, které se díky subjektivitě narátorů vyznačují selektivitou a přestavují tedy další úhel pohledu. Práce podrobně seznamuje s pamětníky těchto událostí, které jsou v současné době často neznámé, anebo se na ně v oficiálních dokumentech neprávem zapomíná. Současně navazuje na předcházející výzkumy folkloristy Jaromíra Jecha z poloviny 20. století. Porovnáním výsledků obou výzkumů tak dostáváme obraz o závažné události násilného odsunu českého obyvatelstva ve vymezeném regionu. Práce se soustřeďuje na analýzu získaných výsledků za pomoci současných moderních přístupů, které se opírají o metodu orální historie, která je součástí kvalitativního výzkumu, s důrazem na obecné cíle a kontext. Zároveň přináší aktuální stav, resp. odraz násilné válečné perzekuce v soudobé společnosti a jeho budoucí životaschopnost, funkčnost generačních přenosů traumat a způsoby komemorace. Textové a obrazové přílohy v závěru práce se snaží přiblížit a vizualizovat některé historické momenty.
Vývoj havlíčkovských festivit a komemorací
Svojsíková, Tereza ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Kraus, Jiří (oponent)
(abstrakt) Diplomová práce na základě dobového tisku zjišťuje, jak noviny psaly o Karlu Havlíčkovi Borovském v období výročí jeho narození a úmrtí, a zda vůbec. Všímá si tak vývoje Havlíčkova mýtu a podílu tisku na jeho utváření. Zajímá se o atributy, které byly u Havlíčka v novinových textech zdůrazňovány, a také o to, jakými způsoby byla jeho výročí v jednotlivých obdobích připomínána. Při analýze byl využit vybraný česky psaný periodický tisk, a to v období od roku 1866 do roku 2011. Samotnému výzkumu předcházejí kapitoly věnované některé odborné i populárně-naučné literatuře pojednávající o Havlíčkovi nebo o vybraných aspektech jeho tvorby (např. lingvistických), jeho vydané korespondenci a edicím jeho děl. Následující kapitoly přibližují problematiku Havlíčkova mýtu a kultu nebo problematiku slavností z pohledu některých historiků.
Recepce Darwina v biologických vědách
Richter, Jiří ; Markoš, Anton (vedoucí práce) ; Flegr, Jaroslav (oponent)
Recepce Darwina v biologických vědách je historickým nahlédnutím do příběhu evoluční biologie, metodicky soustředěným na různorodost vnímání díla Charlese Darwina jeho následovníky. Neobvyklý vliv, který Darwinovy myšlenky měly na široké pole biologických věd, vedl k ustanovení unikátní tradice, jinde ve vědě málo vídané. Každých padesát let, počínaje datem vydání Původu druhů, se přírodovědci po celém světě srocují k oslavám Charlese Darwina - jako myslitele i jako osobnosti. V současné době existuje neuvěřitelný objem darwinovské literatury, proto tato jubilejní setkání poskytují dobré záchytné body pro zorientování se v otázkách, které v evoluční biologii vyvstávaly a vyvstávají. Takto k darwinovským oslavám přistupuje i Recepce Darwina v biologických vědách.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.