|
| |
|
|
Tematický celek "Vývoj přírody" v kontextu učiva biologie a požadavků Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia
Šlechtová, Anna ; Rajsiglová, Jiřina (vedoucí práce) ; Markoš, Anton (oponent)
Předložená práce představuje zpracování tematického celku "Vývoj přírody" pro gymnázia po odborné i metodické stránce. Výstupy jsou webová prezentace, dva krátké výukové filmy a dva zpracované výukové programy založené na modelu učení E - U - R. K lepšímu pochopení a orientaci v učivu je pohled do minulosti rozdělen do čtyř zoomů (přiblížení): 1) v měřítku miliard zahrnuje období od vzniku Země do současnosti; 2) v měřítku miliónů let přibližuje Fanerozoikum; 3) v měřítku statisíců let pokrývá éru Čtvrtohor a 4) v měřítku tisíců let odpovídá Holocénu. Zpracování tohoto tematického celku navazuje na probíhající školní reformu. Zohledňuje zařazení vzdělávacího oboru Geologie do Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia a pracuje s klíčovými kompetencemi.
|
|
|
Signalizace při vývoji bakteriálních kolonií
Čepl, Jaroslav ; Markoš, Anton (vedoucí práce) ; Kuthan, Martin (oponent)
Bakteriální těla (kolonie) vytváří složité tvarové a barevné struktury. Tyto tvary mohou vyvstat jako výsledek jak vnitrokoloniálních procesů (sebeutváření), tak vlivů prostředí (zahrnující vliv sousedních nárůstů). Zaměřili jsme se na souhru vnitrokoloniální signalizace (sebeutváření) a mezikoloniálních vlivů v příbuzných klonech Serratia rubideae na bohatých mediích. Ukazujeme, že vzájemné ovlivňování kolonií přítomných ve stejném prostoru je zprostředkováno minimálně dvěma signály. Je navržen model simulující některé aspekty morfogeneze kolonie a mezikoloniálních interakcí.
|
|
|
Nietzsche, vědomí, evoluce
Šturmová, Magdalena ; Hladký, Vojtěch (vedoucí práce) ; Markoš, Anton (oponent)
Filosofie Friedricha Nietzscheho byla značně ovlivněná evoluční teorií, ačkoli ta ho zajímala téměř výlučně ve vztahu k člověku, zejména jeho psychice. I když jsou mnohá témata jeho filosofie podobná tématům současné věděcké diskuse, reflexe těchto myšlenek je ve vědě minimální. Cílem této diplomové práce je uvést Nietzscheho klíčové myšlenky o povaze, funkci a evoluci lidského vědomí, následná reflexe těchto myšlenek a jejich zasazení do širšího kontextu současné vědecké diskuse. Hlavními tématy této práce z hlediska Nietzscheho filosofie je představa vědomí jako "sociálního instinktu", kritika představy vědomí jako esence lidství a témata s tím spojená, z hlediska současné vědy navíc otázka mechanismu evoluce lidského vědomí. Závěr je věnován kognitivní archeologii a její snaze o rekonstrukci evoluční historie lidské mysli. K práci je připojen dodatek o vztahu Nietzscheho k darwinismu.
|
|
|
Ekologické souvislosti pohlavního rozmnožování
Toman, Jan ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Markoš, Anton (oponent)
Pohlavní rozmnožování je jedním z nejzajímavějších biologických fenoménů. Dodnes se žádné teorii nepodařilo kompletně vysvětlit jeho široké rozšíření napříč eukaryotickými klady navzdory jeho výrazným nevýhodám (například dvojnásobné ceně sexu). Můžeme rozlišit tři okruhy přístupů k řešení tohoto problému - teorie molekulárně-biologické, genetické a ekologické. Poslední jmenované jsou dnes nejrozvinutější a předpokládá se, že právě mezi nimi leží odpověď na záhadu sexu. Většina teorií se navzájem nevylučuje a je možné je spojit, nebo mohou působit zároveň. Prostředí abioticky stálá a bez biotických interakcí (tj. homogenní) by podle teorií měla upřednostňovat druhy s nepohlavním způsobem množení, prostředí abioticky proměnlivá a s velkým množstvím biotických interakcí (tj. heterogenní) naopak druhy pohlavní. Podporou těchto domněnek je mimo jiné i fenomén přerušovaných rovnováh a řada jeho vysvětlení, například hypotéza plus ça change P. R. Sheldona, nebo teorie zamrzlé plasticity J. Flegra. V současnosti existuje velké množství empirických dat, která jsou s uvedenou tezí v souladu. Prostředí výrazně homogenní (zejména různá extrémní prostředí) zřejmě opravdu upřednostňují nepohlavní organismy - ať už primárně nepohlavní prokaryota, nebo sekundárně nepohlavní eukaryota. Naopak ve většině biotopů...
|
|
|
Role of genetic variance in speciation
Payne, Pavel ; Markoš, Anton (vedoucí práce) ; Rueffler, Claus (oponent)
Sympatrická speciace byla významným předmětem zájmu jak z hlediska empirického tak teoretického, nicméně její příspěvek k biodiverzitě stále zůstává nejasný. Jedna z chybějících částí této skládačky je možnost sympatrické ekologické divergence druhů na základě jejich adaptace v polygenních znacích. V této studii uvažujeme prostředí skládající se ze dvou nik, přičemž jedna hodnota polygenního znaku je výhodná v jedné nice a druhá hodnota ve druhé nice. Selekční režim je pak popsán pomocí trade-off v tomto znaku mezi dvěma nikami, a díky tomu, že tyto polygenní znaky mohou, a často též zahrnují epistatické interakce mezi geny, příspěvek jednotlivých alel k danému znaku se odchyluje od aditivity. Tato epistáze pak může ovlivnit zmíněné trade-off, takže převládající přítomnost méně než aditivní (negativní) epistáze způsobuje odchýlení trade-off směrem ke konkávní křivce, zatímco přítomnost více než aditivní (pozitivní) epistáze odchyluje trade-off směrem k vyšší konvexitě. Zakřivení trade-off hraje klíčovou roli v evoluci populací, přičemž pod konvexním trade-off jsou zvýhodněni nositelé extrémních hodnot znaku a populace má tendenci k divergenci. V tomto případě však je vyžadována relativně přísná symetrie v síle selekce v jednotlivých nikách a jejich velikostech, aby se v populaci udržel...
|
|
| |
|
|
Evolution of light detection in chordates
Pergner, Jiří ; Kozmik, Zbyněk (vedoucí práce) ; Markoš, Anton (oponent) ; Musilová, Zuzana (oponent)
1 Abstrakt Vnímání světla je jednou ze základních vlastností živočichů. Světelné signály jsou pro ně důležité např. pro udržování cirkadiárních rytmů, regulaci rozmnožovacích cyklů, provedení změn v pigmentaci a pravděpodobně nejdůležitěji ze všeho pro vidění. Většina zvířat vnímá světlo za pomocí opsinů, členů proteinové superrodiny G protein spřažených receptorů. Kopinatec je zástupcem bezlebečných, nejbazálnějšího podkmene strunatců. Díky jejich fylogenetické pozici, morfologii a fyziologii se bezlebeční stali nejlépe použitelným modelovým organizmem pro porozumění evoluce obralovců a jejich specifických znaků. Během svého vývoje kopinatec vykazuje mnoho různorodých reakcí na světlo. Tato dizertační práce se zabývá studiem světločivných orgánů a opsinů v kopinatci. Do větší hloubky je zde probrán repertoár opsinových genů ve dvou druzích kopinatce, kopinatci floridském (Branchiostoma floridae) a kopinatci plžovitém (Branchiostoma lanceolatum) a jejich porovnání zejména s opsiny v obratlovcích. Dále jsou prezentována data ukazující pozoruhodnou podobnost na úrovni genové exprese mezi vizuálním orgánem kopinatce, tzv. předním okem, a neurony a pigmentovým epitelem v oku obratlovců. Tato data potvrzují dlouho předpokládanou homologii mezi předním okem kopinatce a okem obratlovců. Celkově předložená...
|
|
|
Tematický celek "Vývoj přírody" v kontextu učiva biologie a požadavků Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia
Šlechtová, Anna ; Rajsiglová, Jiřina (vedoucí práce) ; Markoš, Anton (oponent)
Předložená práce představuje zpracování tematického celku "Vývoj přírody" pro gymnázia po odborné i metodické stránce. Výstupy jsou webová prezentace, dva krátké výukové filmy a dva zpracované výukové programy založené na modelu učení E - U - R, který vychází z pedagogického konstruktivismu. K lepšímu pochopení a orientaci v učivu je pohled do minulosti rozdělen do čtyř zoomů (přiblížení): 1) v měřítku miliard zahrnuje období od vzniku Země do současnosti; 2) v měřítku miliónů let přibližuje Fanerozoikum; 3) v měřítku statisíců let pokrývá éru Čtvrtohor a 4) v měřítku tisíců let odpovídá Holocénu. Zpracování tohoto tematického celku navazuje na probíhající školní reformu. Zohledňuje zařazení vzdělávacího oboru Geologie do Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia a pracuje s klíčovými kompetencemi.
|
|
| |
host ::
RSS.