|
|
Simulace dějů predikovaných teorií zamrzlé plasticity
Nekola, Ondřej ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ponížil, Petr (oponent)
Otázka tempa evoluce patří k nejstarším v evoluční biologii a dosud nebyla uspokojivě vyřešena. Jedním z pokusů je teorie zamrzlé plasticity, podle které je pohlavně se rozmnožující druh schopný vývoje jen v krátkých obdobích, kdy dojde k poklesu genetického polymorĄsmu například při peripatrické speciaci. V delších obdobích evoluční stáze je vývoj druhu omezen frekvenčně závislou selekcí a pleiotropií. V rámci této práce byl vyvinut volně dostupný program simulující chování po- pulací pohlavně se rozmnožujících jedinců v proměnných podmínkách prostředí. V tomto programu byly simulovány vývoje populací s různou pravděpodobností vzniku alel působících na více složek fenotypu a s různou pravděpodobností vzniku frekvenčně selektovaných alel, které působí na fenotyp v opačném směru, pokud jsou v lokusu jednou nebo dvakrát. Byly pozorovány trendy předpovězené teorií zamrzlé plasticity Ű pomalejší přizpůsobení skokovým změnám prostředí, menší dosažené Ątness a častější vy- mírání populací s většími podíly zkoumaných druhů alel, ale pouze s velmi malou silou efektu a bez statistické významnosti. Pro budoucí výzkum je vhodné rozšířit prostor zkoumaných parametrů a zejména se zaměřit na větší populace, u kterých je účinnější působení selekce.
|
|
|
Biologické a sociální prediktory a koreláty lidské morálky
Kopecký, Robin ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent) ; Houdek, Petr (oponent)
V této disertační práci se zabýváme rozličnými oblastmi biologických a sociálních faktorů ovlivňujících lidskou morálku. Spojujícím prvkem tohoto souboru čtyř studií je souběžně zájem o lidskou morálku jako tradiční filozofické téma spolu s využitím metod empirických věd, zejména biologie, behaviorálních a kognitivních věd. První studie se zaměřuje na morální algoritmy v autonomních vozidlech. Zkoumali jsme morální preference týkající se volby mezi typy softwaru, které se liší zabudovanými algoritmy pro řešení smrtelných kolizí. Příslušné typy jsou kategorizovány do tří strategií: sobecké, altruistické a konzervativní. Respondenti preferovali altruistické strategie, a tato preference se ještě posílila, pokud byla signalizována ostatním. Altruistická preference je nejvýraznější, když se vztahuje na všechny ostatní, slabší, když odráží pouze osobní volbu, a nejslabší při volbě pro vlastní dítě. Docházíme k závěru, že zveřejnění volby výrazně ovlivní jedince směrem ke společensky výhodnějšímu řešení. Druhá studie zkoumá vztah mezi infekcí parazitem Toxoplasma gondii a jejím následným dopadem na politické přesvědčení a hodnoty lidí. Nakažení účastníci vykazovali tendenci ke zvýšenému tribalismu a sníženému kulturnímu liberalismu a antiautoritářství. Statisticky odfiltrovaný vliv horšího fyzického a...
|
|
|
Současné metody měření kognitivní výkonnosti
Bílková, Kateřina ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Binter, Jakub (oponent)
Cílem této práce je představit výběr několika metod měření kognitivní výkonnosti u dospělých s důrazem na metody proveditelné online. Tyto metody jsou uvedeny v kontextu konceptů složení inteligence, na kterých se zakládají. Mezi zvolené metody patří několik IQ testů a několik metod měření kognitivní výkonnosti proveditelných online. IQ testy reprezentují měření obecné inteligence. IQ testy zmiňované v této práci jsou prováděny individuálně nebo skupinově. Online metody mají užší zaměření a jsou v práci zmíněny spolu s platformami, které tyto metody poskytují. Výběr online metod byl proveden podle rozšířenosti metod v literatuře s důrazem na ty častější a to tak, aby tyto metody společně pokryly širší škálu kognitivních schopností. Je diskutována reliabilita a validita metod.
|
|
|
Human Perception in Condition of Uncertainty: The Visual, Auditory and Embodied Responses to Ambiguous Stimuli
Boschetti, Silvia ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Palanza, Paola (oponent) ; Pfaus, James (oponent)
Naše smysly se vyvinuly tak, abychom z okolního prostředí získávat optimální množství informací. Tato optimalizace ovšem znamená, že je třeba počítat s chybami. Proto, abychom předešli těm s významným dopadem, vyvinula se u člověka tendence k nadhodnocování významu vzájemných souvislostí (i ve smyslu vnímání vzorů a posloupností). Ve své práci jsem testovala schopnost vyhodnocování vizuálních a akustických stimulů. Za použití počítačové grafiky byl vyvinut soubor testovacích stimulů, kde bylo rozložení prvků určeno sofistikovaným generátorem pseudo-náhodných čísel. Tyto výsledné masky s různou mírou průhlednosti byly užity k překrytí geometrických tvarů. Podobného postupu bylo užito k vytvoření černobílých stimulů s vysokým kontrastem. Za použití metod bayesovské statistiky jsem nalezla vzájemnou provázanost schopnosti určit přítomnost vzoru (a její absenci) a stylu myšlení, specificky racionálního a na intuici založeného. Dále jsem pak použila nejednoznačné výrazy tváře a vokalizace vysoce intenzivních afektivních stavů (bolest a slast) a stavů nízké intenzity (neutrální výraz/promluva, úsměv/smích). Výsledkem je zjištění, že vysoká intenzita projevu je spojena s nízkou schopností respondentů správně vyhodnotit valenci vizuálních i akustických stimulů. Díky použitému statistickému přístupu jsem...
|
|
|
Vliv latentní toxoplazmózy na paměť infikovaných jedinců
Hejduk, Tomáš ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Levčík, David (oponent)
Vztah mezi latentní toxoplazmózou a paměťovými procesy zatím nebyl detailně zkoumán. Vzhledem k celkově slabšímu kognitivnímu výkonu a horší prognóze u Toxoplasma-pozitivních pacientů se schizofrenií, zde však existuje předpoklad možné spojitosti mezi latentní toxoplazmózou a pamětí. Cílem této diplomové práce bylo ověřit, zda latentní toxoplazmóza spolu s Rh fenotypem ovlivňuje paměť jedinců Toxoplasma- pozitivních. Vyšetřovanými osobami v této studii bylo 307 studentů Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kteří byli podrobeni testování vizuálně-prostorové pracovní paměti v testu Prostorového rozsahu, Meiliho testu selektivní paměti a Virtuálním testu hledání 4 cílů. Pomocí zmíněných testů se podařilo prokázat negativní vliv latentní toxoplazmózy na vizuálně-prostorovou pracovní paměť. Bylo pozorováno, že si Toxoplasma-pozitivní muži pamatují lépe podněty s agresivní tématikou, zatímco u Toxoplasma-pozitivních žen tomu bylo naopak. To by mohlo souviset s již dříve pozorovanými změnami v hladině testosteronu u infikovaných mužů a žen. Nebyl potvrzen protektivní vliv Rh pozitivity, jelikož horší paměťový výkon podávali v mnoha dílčích testech Rh pozitivní jedinci s latentní toxoplazmózou. Klíčová slova: Latentní toxoplazmóza, Rh faktor, vizuálně-prostorová pracovní paměť, Virtuální test hledání...
|
|
| |
|
|
Metody měření inteligence u dospělých osob
Chvátalová, Veronika ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lindová, Jitka (oponent)
Ve své práci se zabývám metodami testování inteligence u dospělých osob. Cílem práce je seznámit čtenáře s šesti inteligenčními testy, a to jak s těmi individuálně administrovanými, tak s testy, které mohou být zadávány skupinově. Mezi komplexními testy, které měří celkové inteligenční schopnosti, uvádím také příklad částečného testu inteligence, který měří nonverbální schopnosti. U každého testu uvádím jeho charakteristiku, strukturu a popis úloh. Dále psychometrické vlastnosti, užití a na závěr diskutuji jeho klady a zápory. V případech, kde je to možné, uvádím také využití testu v České republice, případně v Evropě.
|
|
|
Role ekologických faktorů při udržování sexuality
Toman, Jan ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Janko, Karel (oponent)
Existence a široké rozšíření pohlavního rozmnožování navzdory jeho očividným nevýhodám je jednou z největších otázek evoluční biologie. Podle teorie zamrzlé plasticity by se měl zásadně odlišovat průběh evoluce pohlavních a nepohlavních druhů. Jedním z jejích teoretických důsledků jsou i odlišné ekologické preference těchto druhů. Pohlavní druhy by měly upřednostňovat bioticky i abioticky proměnlivé habitaty, protože se dokáží rychle a vratně přizpůsobit momentálním podmínkám tohoto prostředí. Naopak nepohlavní druhy by měly mít jasnou výhodu v bioticky i abioticky stabilních habitatech, neboť se v delším časovém horizontu dokáží dokonale přizpůsobit i extrémním faktorům prostředí. Tyto předpovědi jsem se rozhodl otestovat formou metastudie na srovnání starobyle nepohlavních skupin (u kterých si můžeme být jisti, že jsou obligátně nepohlavní, dlouhodobě evolučně životaschopné a nejde jen o krátkodobě úspěšné klony) s jejich sesterskými či blízce příbuznými ekologicky srovnatelnými pohlavními skupinami. Hypotéza o abioticky i bioticky homogennějším charakteru prostředí obývaném těmito nepohlavními skupinami byla provedenou studií podpořena. Naopak hypotéza, vycházející z předpokládané schopnosti nepohlavních skupin se v delším časovém měřítku přizpůsobit širšímu rozmezí podmínek prostředí, testovaná...
|
|
|
Ekologické souvislosti pohlavního rozmnožování
Toman, Jan ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Markoš, Anton (oponent)
Pohlavní rozmnožování je jedním z nejzajímavějších biologických fenoménů. Dodnes se žádné teorii nepodařilo kompletně vysvětlit jeho široké rozšíření napříč eukaryotickými klady navzdory jeho výrazným nevýhodám (například dvojnásobné ceně sexu). Můžeme rozlišit tři okruhy přístupů k řešení tohoto problému - teorie molekulárně-biologické, genetické a ekologické. Poslední jmenované jsou dnes nejrozvinutější a předpokládá se, že právě mezi nimi leží odpověď na záhadu sexu. Většina teorií se navzájem nevylučuje a je možné je spojit, nebo mohou působit zároveň. Prostředí abioticky stálá a bez biotických interakcí (tj. homogenní) by podle teorií měla upřednostňovat druhy s nepohlavním způsobem množení, prostředí abioticky proměnlivá a s velkým množstvím biotických interakcí (tj. heterogenní) naopak druhy pohlavní. Podporou těchto domněnek je mimo jiné i fenomén přerušovaných rovnováh a řada jeho vysvětlení, například hypotéza plus ça change P. R. Sheldona, nebo teorie zamrzlé plasticity J. Flegra. V současnosti existuje velké množství empirických dat, která jsou s uvedenou tezí v souladu. Prostředí výrazně homogenní (zejména různá extrémní prostředí) zřejmě opravdu upřednostňují nepohlavní organismy - ať už primárně nepohlavní prokaryota, nebo sekundárně nepohlavní eukaryota. Naopak ve většině biotopů...
|
|
|
Vliv latentní toxoplasmosy na inteligenci infikovaných osob
Chvátalová, Veronika ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lindová, Jitka (oponent)
Souvislosti latentní toxoplasmózy s inteligencí se věnovalo několik studií, v literatuře však dosud panují neshody. Cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda latentní toxoplasmóza ovlivňuje inteligenci infikovaných osob a zda na nákazu reagují rozdílně Rh negativní a Rh pozitivní osoby. Předností této práce bylo použití komplexního inteligenčního testu, Testu struktury inteligence I-S-T 2000 R, a schopnost statisticky odfiltrovat vliv velikosti bydliště probandů v dětství. Rozdíly v inteligenci mezi nakaženými a nenakaženými jedinci byly zkoumány v souboru studentů Přírodovědecké fakulty, soubor čítal 46 toxoplasma-pozitivních a 188 toxoplasma-negativních osob. Pomocí neparametrických testů byla u nakažených osob odhalena nižší numerická, fluidní a celková inteligence oproti osobám nenakaženým, tyto tendence byly pozorovány též ve výsledcích parametrických testů. U mužů byla navíc snížena i složka numerické znalosti, u žen žádné rozdíly v inteligenci pozorovány nebyly. Rh negativní a Rh pozitivní jedinci se v reakci na nákazu nelišili; existovaly však u nich kvantitativní a kvalitativní rozdíly v reakci na "stárnutí", a dále byla odhalena vyšší inteligence Rh negativních osob oproti Rh pozitivním v některých složkách. Mimo hlavních efektů, na které jsem se v této práci zaměřila, byl dále...
|
host ::
RSS.