|
|
Vliv médií na hru dítěte v předškolním období
ČAPKOVÁ, Eva
Je možné, aby sledování dětských pořadů a volně dostupných videí na YouTube ovlivnilo volnou hru dětí? Tímto tématem se zabývá tato bakalářská práce. Teoretická část se zaměřuje na definici médií, na vliv a působení na děti, s důrazem na přínosy a rizika audiovizuální tvorby pro děti, zejména v oblasti prosociálního a agresivního chování. Cílem bakalářská práce na téma Vliv médií na hru dítěte v předškolním období je najít propojení mezi sledováním filmů a seriálů určených pro děti a jejich volnou hrou. V praktické části byly provedeny rozhovory s dětmi, během nichž bylo zjišťováno, jaké filmy a seriály děti sledují a jaký je jejich oblíbený hrdina. Následně byla provedena obsahová analýza těchto audiovizuálních děl a pozorování hry dětí, s cílem identifikovat souvislosti mezi chováním a jednáním oblíbených postav a volnou hrou dítěte.
|
|
|
Volná hra dětí v mateřské škole.
BARTOŠKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce je věnována fenoménu zvanému volná hra. V teoretické části bakalářské práce jsou popsány pohledy známých teoretiků na hru, postupný vývoj hry u předškolního dítěte, dále přínos hry pro jeho komplexní rozvoj. Závěr teoretické části je věnován volné hře, jejím specifikům a významu pro předškolní vzdělávání. Cílem bakalářské práce je zmapovat, jaká je realita prostoru pro volnou hru v různých mateřských školách a jaký postoj ke hře zaujímají pedagogové mateřských škol. V praktické části byla pro výzkumné šetření použita metoda pozorování dětí nejen při volné hře, ale po celý den jejich pobytu v mateřské škole. Získávání dat o postojích jednotlivých pedagogů k volné hře bylo provedeno formou rozhovorů. Z výsledků pozorování a rozhovorů je zřejmé, že prostor pro volnou hru je především ovlivněn dobou pobytu dětí v mateřských školách, ale i schopnostmi pedagogů uspořádat režim dne tak, aby byla volná hra více zastoupena. Z výzkumu dále vyplývá, že prostor, který je věnován volné hře, se odvíjí od věku dětí.
|
|
|
Přehled výzkumných studií o lesních mateřských školách
Bendíková, Barbora ; Jančaříková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kapuciánová, Magdaléna (oponent)
V bakalářské práci se autorka zabývá tématem lesních mateřských škol, jelikož je tato problematika velmi aktuální. Během posledních let začal vzrůstat jejich počet jak v České republice, tak i v zahraničí. Rodiče malých dětí často nad touto alternativou ke klasickému předškolnímu vzdělávání uvažují. Práce zkoumá, čemu se věnují autoři vybraných vědeckých článků z databáze Web of Science o lesních mateřských školách, ze kterých zemí jsou publikované výzkumy, jaké jsou odlišnosti na dané téma ve zkoumaných zemích a k jakým zjištěním autoři studií přišli. Bakalářská práce, v návaznosti na průzkum, dále přináší popis vlastních zkušeností autorky z pobytu na programu ERASMUS+ v Dánsku, ve městě Aarhus na VIA University College z programu "Nature and Social Education" a také vlastní praktické zkušenosti z české lesní mateřské školy. Práce je koncipována jako rešeršní na základě metodicky získaných odborných článků z databáze Web of Science. Rešerše je zpracována metodou PRISMA. Vybrané články se zabývají výběrem vhodného místa, respektive "herní krajiny" pro venkovní mateřskou školu, vlivem působnosti venkovní mateřské školy na své okolí v Norsku, aktivním zapojením dětí ve venkovních mateřských školách, přirozenou přístupností výchovy dětí k udržitelnosti přírody ve venkovních mateřských školách,...
|
|
| |
|
|
Uspokojování potřeb předškolních dětí v předškolních zařízeních
Švihálková, Monika ; Havlová, Jana (vedoucí práce) ; Opravilová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem uspokojování potřeb předškolních dětí v předškolních zařízeních. Teoretická část práce vytváří náhled na situaci kurikulární reformy a proměny pohledu na potřeby dětí. Zmiňuje proměnu hodnot společnosti a současný trend slaďování pracovního a rodinného života, jenž vedl, kromě jiného, ke zřizování firemních mateřských škol. Shrnuje současné podmínky, za kterých je možné zřídit firemní mateřské školy. Dále se zabývá vztahem rámcového vzdělávacího programu k uspokojování potřeb dětí v mateřské škole. Důležitým bodem je přehled různých modelů potřeb a následně možností uspokojování vybraných potřeb v mateřské škole. Praktická část má za cíl zjistit v rámci kvalitativního výzkumného šetření, zdali jsou rozdíly v uspokojování potřeb předškolních dětí mezi firemními a státními mateřskými školami. Z výsledků vyplývá, že mezi oběma typy existují rozdíly ve vytvořených podmínkách pro uspokojování potřeb dětí, ale méně se rozcházejí v přístupech k uspokojování potřeb dětí.
|
|
| |
|
|
Vývoj hry u 2-4letých dětí v mateřské škole
Masnerová, Lucie ; Hejlová, Helena (oponent) ; Opravilová, Eva (oponent)
Rigorózní práce se v teoretické i praktické části věnuje především tématu volné hry v mateřské škole a jejímu vývoji ve skupině 2,5-4letých dětí. Teoretická část pomáhá k hlubšímu porozumění vývoje dítěte a jeho hry mezi druhým a čtvrtým rokem a pokládá základy pro vlastní výzkum. Praktická část, na základě ročního a půlročního pozorování volné hry dvou homogenních skupin dětí, monitoruje vývoj hry a zjišťuje, jak se proměňuje její kvalita u jednotlivců i skupiny. Sleduje proces začleňování dítěte do herní skupiny, vliv pohlaví dítěte na výběr hračky. Dále zkoumá průběh napodobivých a námětových her 2,5-4letých dětí. Mapuje vybíraná témata her a rolí a aktivitu dítěte při hře s vrstevníky. Hlavní metodou výzkumu je pozorování. Závěr poukazuje, na základě výsledků výzkumného šetření, na důležitost volné hry pro předškolní dítě a na její proměny, potvrzuje její vliv v procesu rané sekundární socializace. Věnuje se možnému praktickému využití poznatků pro další práci učitelky mateřské školy. Klíčová slova: hračka, starší batole, mladší předškolní věk, potřeba hrového partnera, volná hra, úloha učitelky, socializace, gender role, cizojazyčné prostředí mateřské školy, napodobivá hra, námětová hra, role ve hře, pozorování volné hry, společná hra.
|
|
|
Herní aktivity v rozvíjení prosociálního chování a cítění dětí v mateřské škole
Maršánová, Jindřiška ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Koťátková, Soňa (oponent)
Herní aktivity jsou v mateřské škole klíčovou metodou pro všestranný rozvoj dítěte ve věku od tří do šesti let. V osobnostně orientované výchově je volná, navozovaná i didaktická hra východiskem pro rozvoj prosociálního chování a cítění dětí. V teoretické části je rozkryt význam uvedených typů her v rámci věkových zvláštností dětí se zaměřením na rozvoj prosociálního chování a cítění dětí. Pojednává o úloze učitelky a významu klimatu školy v socializačním působení na dětskou skupinu v mateřské škole . Praktická část ověřuje možnosti her s prosociálními cíli a vliv jejich systematického zařazování na rozvoj prosociálního chování a cítění dětí ve vybraných třídách. Mapuje typické problémové situace, které vznikají při hraní těchto her a zachycuje modely jejich řešení.
|
|
|
Případová studie: mateřská škola a dětská kultura
Saladygová, Magda ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Tato případová studie se pokouší na základě terénního výzkumu provedeného v jedné mateřské škole popsat proces přechodu dítěte od rodiny do širší společnosti. V rámci tohoto procesu byly pozorovány a popsány specifické způsoby jednání jednotlivých aktérů: rodičů, učitelů a především pak samotných dětí, které mají výrazný inscenační charakter. Východiskem práce je přesvědčení Lawrence Hirschfelda v článku "Why Don't Antropologists like Children?" (Hirschfeld, 2002), že děti jsou v procesu přijímání společenských norem a hodnot aktivními činiteli, kteří rovněž vytváří to, co sám autor nazývá tzv. "dětskou kulturou". Proces oddělování se od rodiny je pak v první řadě procesem oddělování se od matky. V této souvislosti byla pozorována a popsána specifická instituce tzv. zástupného objektu (fr. "doudou"). V prostředí mateřské školy se rovněž formuje skupina dětí v konkrétním čase a místě a s tím související skupinová identita. Veškeré způsoby jednání, které se uplatňují v popsaném přechodu od rodiny do širší společnosti, zasahují i "tělesnost" dítěte. Právě skrze ní jsou společenské normy a pravidla přijímány. Klíčová slova: Přenos kulturních norem a hodnot, raná skolarizace, přechodový objekt, object-relations theory, vazbové chování (attachment behavior), skupinová identita, embodied experience,...
|
|
|
Volná a řízená hra a činnosti v předškolním vzdělávání z hlediska učitelek
Kázmerová, Jana ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Diplomová práce se zabývá volnou a řízenou hrou a činnostmi v předškolním vzdělávání z hlediska učitelek. Je zaměřena především na hru dětí předškolního věku, hře děti věnují nejvíce času a je pro ně nejvýznamnější činností z hlediska rozvoje celé jejich osobnosti. Teoretická část je zaměřena na vymezení pojmu hra, podstatu hry a vztah a význam hry dětí předškolního věku. Dále je zaměřena na volnou a řízenou hru a činnosti, jejich poměr a na hru z hlediska učitelek. Praktická část je zaměřena na roli učitelek ve volné a řízené hře a činnostech dětí v mateřské škole prostřednictvím pozorování. Během pozorování se zaměřuji na popis činností dětí, činností a přístupy učitelek k volné a řízené hře a činnostem a k dětem. Výsledkem je poukázat na významnou roli volné a řízené hry v životě dítěte předškolního věku a zejména přístupu učitelek a jejich role ve volné a řízené hře dětí. Klíčová slova: hra, volná hra, řízená hra, činnosti, učitelky, děti předškolního věku, mateřská škola,
|
host ::
RSS.