|
|
Filosofický postoj k životu a ke smrti u lidí, kteří se ocitli na hraně života a smrti
Příplatová, Silvie ; Svobodová, Zuzana (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent) ; Prokešová, Miriam (oponent)
Tato disertační práce vstupuje do hlubin filozofické reflexe nad podstatou lidské existence a jejím vztahem k životu a smrti, a to zejména u jednotlivců, kteří prošli extrémními životními situacemi. Zkoumá postoj ke svobodné vůli, životu a smrti u lidí, kteří se ocitli na pokraji života ať už kvůli závislosti a nemoci, nebo jiným život ohrožujícím situacím. Cílem je nejen analyzovat změny v postojích těchto jednotlivců k životu a smrti, ale též zkoumat duševní a filozofický rozvoj, který může být podněcován tímto existenčním limitem. Bez ohledu na příčinu této konfrontace s hranicí života a smrti se snažíme odhalit, jak tato zkušenost ovlivňuje hlubší rozměry lidského bytí. Práce vychází z přesvědčení, že nemoc, ačkoli představuje výzvu pro fyzickou rovinu, působí mimořádně i na duševní sféru. Rovněž poukazuje na dopad nemoci na fyzickou a duchovní stránku člověka a snaží se to ukázat na základě zkoumání děl významných filozofů, jejichž myšlenky formovaly svět. Toto tvrzení podložíme analýzou děl významných filozofů, kteří svými myšlenkami formovali naše chápání lidské existence. Od Aristotela přes Descarta, Nietzscheho až po Heideggera se pokusíme propojit teoretické koncepty s konkrétními životními příběhy. V analýze životních příběhů jednotlivců konfrontovaných s drogovou závislostí,...
|
|
| |
|
|
Filosofické reflexe tvořivé zkušenosti
Fridmanová, Milena ; Koubová, Alice (vedoucí práce) ; Nitsche, Martin (oponent) ; Pokorný, Vít (oponent)
Fridmanová, M.: Filosofické reflexe tvořivé zkušenosti Předkládaná disertace se věnuje tématu tvořivé zkušenosti. Tvořivá zkušenost není něčím, co bychom záměrně dělali, zároveň se však neobejde bez naší aktivity a připravenosti. Tato práce si klade základní otázku, jak můžeme přispět k tomu, aby k nám přicházely tvořivé impulsy a abychom je byli schopni uchopit a přetavit do díla. Práce vychází z předpokladu, že dnešní představy o tvorbě vycházejí z romantického pojetí, podle kterého je umění produktem génia tvořícího z nadpřirozených sil, které nemá ve své moci. Ve 20. století byla tvořivost podrobena rozsáhlému vědeckému výzkumu, zejména psychologickému, který ukázal, že tvořivostí disponuje každý a že ji lze rozvíjet. O to je aktuálnější otázka, co v tvořivém procesu ovlivňujeme a co ne. První kapitoly práce jsou věnovány filosofické interpretaci tří výkladů tvořivé zkušenosti v podání Schopenhauera, Nietzscheho a Gadamera. Záměrem této interpretace je zdůraznit protichůdné motivy jednotlivých pozic. Schopenhauer je zde pojednán jako představitel typického romantického pojetí génia, který tvoří díky vrozeným schopnostem a dotýká se tím neměnné podstaty světa. Nietzsche je představen v bodě svého odvratu od Schopenhauerovy metafyzické perspektivy. Tvořivá zkušenost podle něj nemůže spočívat v...
|
|
|
Vůle u Arthura Schopenhauera
Kubica, František ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent) ; Demjančuk, Nikolaj (oponent)
Tato disertační práce si klade za cíl objasnit Schopenhauerovo pojetí vůle v historickém kontextu. Bude představeno chápání vůle u Schopenhauerových předchůdců - Descarta, Leibnize, Kanta a Hegela - a poukázáno na způsob, jakým ovlivnilo samotnou Schopenhauerovu filosofii. Na tu se soustřeďuje druhá, stěžejní část práce. Nejprve bude představeno Schopenhauerovo chápání světa jakožto vůle na jedné straně a představy na straně druhé. Pozornost bude věnována typům kauzality, kterou je možno podle Schopenhauera nalézt ve všech dějích, a tedy neexistuje svoboda, vše se děje nutně. Dále se práce věnuje rozdělení všeho jsoucího na subjekt a objekt, přičemž objekty existují pouze pro subjekt. V další části se budeme věnovat projevům vůle v přírodě a různých oblastech vědy. Následuje pojednání o odrazu Schopenhauerova pojetí vůle v jeho estetice a etice. Poslední kapitola nastiňuje přetvoření Schopenhauerova voluntarismu v díle Nietzschově, který od pesimistické představy kruté vůle k životu, způsobující utrpení a věčné chtění, přechází k optimistickému pojmu vůle k moci, která jedince vede k neustálému růstu, zdokonalování, překonávání ostatních. V souvislosti s Nietzschovým pojetím vůle bude pojednáno o problematice resentimentu jakožto důsledku masivního rozšíření otrocké morálky, způsobeném křesťanskými...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.