|
|
Vyhodnocení vlivu orby a hloubkového kypření na strukturu porostu a výnos zrna pšenice
Pokorný, Vít
Tato práce se zabývá vlivem orby a hloubkového kypření na strukturu porostu a kvalitu zrna pšenice jarní, dále efektem těchto dvou technologií na zhutnění půdy. V literárním přehledu jsou stručně popsány základní informace o půdě a zhutnění půdy, dále nezbytné informace o pluhu a dlátovém kypřiči a potřebné informace o jarní pšenici. V praktické části práce byly odebrány a vyhodnoceny neporušené půdní vzorky a měřen penetrometrický odpor půdy, a to před zásahy pomocí sledovaných technologií a po zásahu těmito technologiemi. Zhutnění nebylo prokázáno. Bylo však potvrzeno, že dlátování má pozitivní vliv na fyzikální vlastnosti půdy, a to i přes to že, nedošlo ke zlepšení pentrometrického odporu a vlhkosti půdy. Dále byl vyhodnocen stav a struktura porostů, ze kterého nejdříve vycházela lépe, ale těsně před sklizní mělo vyšší hustotu porostu dlátování, a nakonec byly vyhodnoceny a porovnány výnos a kvalita zrna pšenice. Z tohoto vyšla lépe také orba, i přes to, že kypření dosáhlo lepšího počtu rostlin a klasů na m2. Poloprovozní pokus probíhal v Jaroměřicích nad Rokytnou v místní části Vacenovice.
|
|
|
Na hranici vyslovitelnosti s C. G. Jungem
Ryška Vajdová, Ivana ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Pokorný, Vít (oponent) ; Daněk, Tomáš (oponent)
C. G. Jung (1875-1961) byl jedním z představitelů hlubinné psychologie 20. století. Tomuto směru se v posledních letech dostává více pozornosti právě díky Jungovi, respektive novým archivním objevům jeho díla a jeho novým publikacím. Historický a ideový kontext Jungovy práce však stále zůstává poměrně neznámý. Tato práce si dává za úkol zmapovat Jungova formativní léta a ranou tvorbu, kterou datuji od Zofingských přednášek (1896-1899) do vydání Psychologických typů (1921), v rámci níž se snažím ukázat, jak výrazně ho ovlivňovaly filosofické myšlenky, a to především Immanuela Kanta (1724-1804), který i podle Junga samotného měl největší vliv na jím vytvářenou analytickou psychologii. Vzhledem k tomu, že Kantova tvorba se nestala přímo předmětem žádného Jungova spisu, pracuje tento text s pasážemi napříč sebranými spisy a dopisy, v nichž se Jung na Kanta odvolává, přitom se snaží o obecnější uchopení způsobu, jakým jsou Kantovy filosofické myšlenky implementovány do psychologické teorie. Dotkneme se i dalších filosofů, na které Jung přímo navazuje, jako Gottfried Wilhelm Leibniz (1646-1716), Arthur Schopenhauer (1788-1860), Carl Gustav Carus (1789-1869) a Eduard von Hartmann (1842-1906). Snažím se ukázat, že Jung ve své psychologické teorii používá již existující filosofické myšlenky hned trojím...
|
|
|
Filosofické reflexe tvořivé zkušenosti
Fridmanová, Milena ; Koubová, Alice (vedoucí práce) ; Nitsche, Martin (oponent) ; Pokorný, Vít (oponent)
Fridmanová, M.: Filosofické reflexe tvořivé zkušenosti Předkládaná disertace se věnuje tématu tvořivé zkušenosti. Tvořivá zkušenost není něčím, co bychom záměrně dělali, zároveň se však neobejde bez naší aktivity a připravenosti. Tato práce si klade základní otázku, jak můžeme přispět k tomu, aby k nám přicházely tvořivé impulsy a abychom je byli schopni uchopit a přetavit do díla. Práce vychází z předpokladu, že dnešní představy o tvorbě vycházejí z romantického pojetí, podle kterého je umění produktem génia tvořícího z nadpřirozených sil, které nemá ve své moci. Ve 20. století byla tvořivost podrobena rozsáhlému vědeckému výzkumu, zejména psychologickému, který ukázal, že tvořivostí disponuje každý a že ji lze rozvíjet. O to je aktuálnější otázka, co v tvořivém procesu ovlivňujeme a co ne. První kapitoly práce jsou věnovány filosofické interpretaci tří výkladů tvořivé zkušenosti v podání Schopenhauera, Nietzscheho a Gadamera. Záměrem této interpretace je zdůraznit protichůdné motivy jednotlivých pozic. Schopenhauer je zde pojednán jako představitel typického romantického pojetí génia, který tvoří díky vrozeným schopnostem a dotýká se tím neměnné podstaty světa. Nietzsche je představen v bodě svého odvratu od Schopenhauerovy metafyzické perspektivy. Tvořivá zkušenost podle něj nemůže spočívat v...
|
|
| |
|
|
Neobvyklé spirituální prožitky v kontextu okultury
Horská, Kateřina ; Nešpor, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pokorný, Vít (oponent) ; Václavík, David (oponent)
Tato práce se zabývá prostředím současné alternativní spirituality v České republice, konkrétně pak neobvyklými spirituálními prožitky a technikami jejich navozování. Je založena na dlouhodobém terénním výzkumu metodou zúčastněného pozorování prováděného zejména v prostředí neo-šamanismu, ale také v prostředí užívání psychedelik, terapie tmou a dalších hnutí a praxí. Tyto praktiky vnímám a analyzuji jako psychotechnologie - tedy techniky, jimiž aktéři usilují o změnu svého myšlení - a zároveň jako spirituální techniky, jejichž cílem je navazovat a kultivovat vztah s duchovním světem. Těžištěm práce je komparace neo- šamanismu a dalších praxí ve třech hlavních aspektech: navození prožitku a prožívání samotné, dále propojení spirituálních prožitků s celkem života aktéra, a nakonec změny náhledu na realitu, které přináší dlouhodobé praktikování. Poukazuji na to, že ve všech těchto oblastech vykazují techniky, které jsou tradičně vnímány jako blízce příbuzné, významné odlišnosti. Nezanedbatelnou součástí tohoto textu jsou i metodologické a teoretické úvahy. Ukazuji, že oblast alternativní spirituality má oproti jiným religiózním prostředím mnohá specifika a že pro její poznání nemusí být mainstreamový metodologický agnosticismus nejvhodnějším nástrojem. Zabývám se také dvěma typy protikladných...
|
|
|
Myslet z psychedelické zkušenosti - transdisciplinární interpretace
Pokorný, Vít ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Horák, Miroslav (oponent) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Pokorný, V., Myslet z psychedelických zkušeností. Transdisciplinární interpretace Dizertační práce, KOA FHS UK, 2016 Abstrakt: Cílem tohoto textu je myslet z a podle psychedelických zkušeností. Myslet z psychedelických zkušeností tu znamená předložit transdisciplinární model psychedelické domény. Tento model se opírá o autoetnografickou, kognitivní, fenomenologickou a psychofarmakologickou analýzu. Prostřednictvím těchto analýz ukazuje: 1) jaké místo zaujímají psychedelika v současné globalizované české společnosti; 2) možnosti heuristického (teoreticko-experimentálního) využití psychedelických zkušeností pro výklad lidské situovanosti. Psychedelickou zkušenost interpretuje tento text jako proces deteritorializace a reteritorializace různých, vzájemně propletených rovin prožívání a je tak příspěvkem k vypracování filosofického pojmu spleti. Klíčová slova: psychedelická zkušenost, transdisciplinarita, autoetnografie, kognitivní antropologie, antropologie zkušenosti, enaktivismus, fenomenologie, vtělenost, analogie, spleť.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Myslet z psychedelické zkušenosti - transdisciplinární interpretace
Pokorný, Vít ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Horák, Miroslav (oponent) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Pokorný, V., Myslet z psychedelických zkušeností. Transdisciplinární interpretace Dizertační práce, KOA FHS UK, 2016 Abstrakt: Cílem tohoto textu je myslet z a podle psychedelických zkušeností. Myslet z psychedelických zkušeností tu znamená předložit transdisciplinární model psychedelické domény. Tento model se opírá o autoetnografickou, kognitivní, fenomenologickou a psychofarmakologickou analýzu. Prostřednictvím těchto analýz ukazuje: 1) jaké místo zaujímají psychedelika v současné globalizované české společnosti; 2) možnosti heuristického (teoreticko-experimentálního) využití psychedelických zkušeností pro výklad lidské situovanosti. Psychedelickou zkušenost interpretuje tento text jako proces deteritorializace a reteritorializace různých, vzájemně propletených rovin prožívání a je tak příspěvkem k vypracování filosofického pojmu spleti. Klíčová slova: psychedelická zkušenost, transdisciplinarita, autoetnografie, kognitivní antropologie, antropologie zkušenosti, enaktivismus, fenomenologie, vtělenost, analogie, spleť.
|
host ::
RSS.