|
|
Pravomoci a postavení prezidenta České republiky
Peškar, Michal ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Práce popisuje postavení prezidenta České republiky. I když je Česká republika považována za republiku s parlamentním režimem, postavení prezidenta je poměrně silné a poslední vývoj naznačuje, že dochází k určitému posunu k poloprezidentskému režimu. Práce je rozdělen do tří kapitol. První kapitola je teoretická a zabývá se právním základem pravomocí českého prezidenta. Jednotlivé pravomoci jsou proto popsány tak, jak je stanovuje Ústava a další zákony. Tato kapitola taktéž obsahuje část týkající se odpovědnosti prezidenta a možnosti přezkoumat jeho akty. Druhá kapitola studuje postavení prezidenta ve vztahu k ostatním politickým činitelům a obecně v politickém systému České republiky. Zvláště jsou zmíněny vztahy prezidenta s vládou, Parlamentem a Ústavním soudem. Třetí kapitola ukazuje, jak dosavadní prezidenti České republiky - Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman - konkrétně jednali při svém působení v úřadě. Analýza se zvláště zaměřuje na situace, kdy prezidenti užívali své pravomoci na samé hraně Ústavy nebo dokonce v rozporu s převládajícími výklady Ústavy.
|
|
|
Informační politika Evropské unie v době Bangemannových aktivit v porovnání s USA
Mikanová, Helena ; Vlasák, Rudolf (vedoucí práce) ; Očko, Petr (oponent)
(česky) Diplomová práce "Informační politika Evropské unie v době Bangemannových aktivit v porovnání s informační politikou USA" se věnuje problematice informační politiky prováděné Evropskou Unií a Spojenými státy. Nejprve je definována struktura práce, poté následují základní pojmy. Diplomová práce dává zároveň prostor dějinám Evropské unie, které poskytují potřebný kontext, v němž je třeba informační politiku vidět. Tato práce si dává za cíl popsat a zhodnotit informační politiku Evropské unie v Bangemannově době v porovnání s informační politikou USA ve stejném časovém horizontu a možnost vzájemného využití kladů informační politiky obou území. V další části je porovnána informační politika EU a USA začátkem 21. století.
|
|
| |
|
|
První rok Miloše Zemana ve funkci prezidenta očima publicistiky ve vybraných českých týdenících
Havlová, Laura ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Trunečková, Ludmila (oponent)
(abstrakt) Přímá volba prezidenta v České republice s sebou přinesla změny zákonů, nový způsob vedení volební kampaně i celkový pohled na prezidentskou funkci. Už dlouho před samotnou volbou se odborná veřejnost a z nezanedbatelné části i veřejnost laická rozdělily na její zastánce a odpůrce. Když byl pak zvolen prezidentem Miloš Zeman, který je bezesporu silnou osobností vyvolávající emoce, vyhrotily se názory ještě více. Tato bakalářská práce si dala za cíl zjistit, zda se právě přímá volba a osobnost v ní zvoleného prezidenta promítla i do obsahů médií. Pro výzkum byly zvoleny čtyři týdeníky, Instinkt, Reflex, Respekt a Týden, ve kterých autorka sledovala první rok Miloše Zemana v roli prezidenta. Zároveň ve stejných periodikách zkoumala i první rok prezidenta předchozího, Václava Klause, a poznatky z obou sledovaných období porovnala. Srovnávala počty článků, jejich rozsah, téma, citové zabarvení, obrazový doprovod a autory a také titulní strany prezidentům věnované. Pro úplnost informací a mnohdy potřebný kontext je v práci uvedena také osobní a profesní biografie Miloše Zemana a informace o přímé volbě prezidenta v České republice.
|
|
|
Odcházení velikánů československé demokracie: komparace mediálního obrazu úmrtí a pohřbu T. G. Masaryka a Václava Havla v českém tisku
Pavelková, Kateřina ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Diplomová práce "Odcházení velikánů československé demokracie; komparace mediálního obrazu úmrtí a pohřbu T. G. Masaryka a Václava Havla v českém tisku" se zabývá porovnáním mediálního obrazu úmrtí a pohřbu zmíněných prezidentů v tištěných seriózních i bulvárních médiích dané doby. Média v tomto období rozebírala život těchto významných osobností, jejich dílo i náhled na politiku, přesah do zahraničí, jejich zásluhy a předkládala také kritiku. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se práce zabývá politicko-společenským kontextem doby, ve které žili a působili Tomáš Garrigue Masaryk a Václav Havel a rozebírá osobnosti samotné. Dále se práce v této části věnuje metodologii, kde vysvětluje použitou metodu zkoumání médií. V praktické části nabízí práce nejprve charakteristiku vybraných tištěných seriózních i bulvárních médií - Lidových novin, Poledního listu a deníku Blesk a pomocí kvalitativní analýzy se snaží zjistit, jakým způsobem o osobnostech prezidentů referovala zkoumaná periodika dané doby. Pokouší se na jedné straně postihnout paralely, které oba velikány v českém tisku spojovaly, na druhé straně se snaží zjistit, čím se jejich prezentace v tisku lišila. Součástí analýzy je porovnání jazykových prostředků, které byly v souvislosti s mediálním...
|
|
|
Přímá volba prezidenta ČR
Vyšínová, Barbora ; Janstová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
Téma diplomové práce "P ímá volba prezidenta eské republiky" autor zvolil s ohledem na aktuálnost tohoto tématu. Dalo se o ekávat, že b hem zpracování práce dojde jak k p ijetí provád cího zákona, tak i k samotné první p ímé volb prezidenta republiky. Cílem práce je poskytnout co nejkomplexn jší pohled na právní úpravu volby hlavy státu, shrnout teoretická východiska, provést analýzu pr hu legislativního procesu a pokusit se o navržení možných zm n. Práce je rozd lena do p ti kapitol. Kapitola první popisuje obecn pojem "hlava státu" a zam uje se na zp sob její volby v republikách. Ve druhé kapitole se autor rámcov v nuje postavení a pravomocím prezidenta dle Ústavy R. T etí kapitola se zabývá historickým vývojem právní úpravy volby prezidenta republiky. V našich podmínkách m la historickou tradici volba parlamentní, z tohoto d vodu autor provádí analýzu volby prezidenta v jednotlivých ústavách od roku 1918. tvrtá kapitola je rozd lena do t í ástí a obsahuje jednotlivé návrhy ústavních zákon zavád jících p ímou volbu. V první podkapitole jsou uvedeny návrhy ústavních zákon , které byly p edloženy p ed vznikem Ústavy R. Druhá podkapitola se zabývá návrhy ústavních zákon vyskytujících se po roce 2001 a v záv ru této kapitoly autor p edstavuje všechny argumenty pro a proti zavedení p ímé volby...
|
|
|
Mediální obraz prezidenta Muhammada Mursího na počátku jeho volebního období ve vybraném egyptském tisku
Navrátilová, Daniela ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Šoltys, Otakar (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá mediálním obrazem prezidenta Muhammada Mursího v pěti egyptských novinách. Cílem práce je zjistit, jaký obraz prezidenta tato periodika vytvářejí, zda se od sebe vzájemně liší a případně také jakým způsobem. Výzkumnou metodou je jednak kvalitativní obsahová analýza textu a jednak analýza obrazového materiálu, jejichž prostřednictvím jsou zkoumány články, fotografie a kreslené karikatury vztahující se určitým způsobem k prezidentovi Mursímu. Zkoumaným obdobím je šest týdnů po oficiálním vyhlášení výsledků prezidentských voleb, tedy od 25. června do 5. srpna 2012. Práce se skládá ze tří částí. V první teoretické části jsou čtenáři představeny základní mediální koncepty, z nichž práce vychází. Tato část obsahuje také nástin politického vývoje Egypta s důrazem na změny v letech 2011 a 2012, dále představuje osobu nového prezidenta, stručně popisuje vývoj periodického tisku v Egyptě a rovněž je v ní zahrnuta základní charakteristika pěti zkoumaných periodik. Druhá část popisuje metodologii výzkumu včetně výzkumného vzorku, formulace otázek a předpokladů. Ve třetí kapitole jsou představeny a interpretovány výsledky zkoumání.
|
|
|
Prezidentské volby v roce 1935
Samková, Marcela ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá prezidentskými volbami v roce 1935, kdy byl zvolen druhý československý prezident Edvard Beneš. Jsou zde popsány vnitřní politické vztahy od roku 1929, které volbám předcházely, jednotliví kandidáti do voleb a jejich šance na úspěch. Dále se práce věnuje popisu názorů politických stran, které o volbě prezidenta rozhodovali i názor prezidenta Masaryka. Nechybí ani názory dobových novin. Závěr je věnován výsledkům voleb a jejich vlivu na Československo.
|
|
|
Postavení moldavského prezidenta v kontextu politických systémů zemí střední a východní Evropy
Kuta, Martin ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
diplomové práce Diplomová práce se zabývá vztahem ústavního uspořádání (institucionální architektury) a konsolidací demokracie. Institucionální architektura má zcela jednoznačně vliv na stabilitu politického systému. Debatu o vhodnosti prezidentské formy vlády v tranzitivních zemích zahájili v 80. letech Linz s Valenzuelou. Vývoj východoevropských zemí po roce 1989 umožňuje studovat vztah mezi ústavním uspořádáním, jednotlivými formami vlády a politickou stabilitou (stěžejní část teoretické práce). Se zaměřením na středo- a východoevropské politické systémy se snaží objasnit, jak instituce silného prezidenta, disponujícího ústavními pravomocemi, přispívá či naopak nepřispívá ke stabilitě systému. Moldavský příklad tuto možnost nabízí v ještě mnohem větší míře; země prošla poloprezidentským a parlamentním uspořádáním, stejně jako používala přímou i nepřímou volbu hlavy státu. Postavení moldavského prezidenta a způsob jeho volby do značné míry souvisí se stabilitou politického systému. V závěru práce je aplikováno alternativní pojetí poloprezidentského systému založené na principál-agent teorii.
|
|
|
Postavení francouzského prezidenta v kontextu V. republiky
Kajtman, Jakub ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Současný francouzský prezident má v rámci politického systému V. republiky více možností pro posílení svého postavení než jeho předchůdci před rokem 2000. Takový závěr přináší tato studie. Díky tomu, že Francouzi na přelomu tisíciletí schválili v referendu zkrácení prezidentského mandátu z pěti na sedm let a také díky tehdejší úpravě volebního kalendáře se totiž výrazně snížila pravděpodobnost, že nastane období kohabitace - tedy situace, kdy prezident pochází z jiného politického tábora než většina v Národním shromáždění zastoupená premiérem. Tato studie proto zkoumá, do jaké míry se role hlavy státu díky této změně posílila a jak s upraveným rozložením sil zacházeli tři poslední francouzští prezidenti - Chirac, Sarkozy a Hollande. Z výsledků vyplývá, že prezident získal širší možnosti zejména pro praktický výkon svého mandátu. Má totiž mnohem větší jistotu v tom, že za ním po celé volební období bude stát parlamentní většina. Ústavní reforma z roku 2000 (a následné revize v letech 2007 a 2008) tak systém zpřehlednila a oproti předchozímu vývoji stabilizovala volební kalendář. Pokud se navíc do čela Francie dostane ambiciózní politik s cílem koncentrovat velkou část moci výhradně do své osoby, potom může prezidentský úřad zejména svým neformálním vlivem několikanásobně předčít ostatní politické aktéry....
|
host ::
RSS.