|
|
Zobrazení a funkce prostoru v literární a filmové verzi prozaických textů vlny 60. let. (Spalovač mrtvol. Démanty noci. Ostře sledované vlaky)
Karalová, Lenka ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá zobrazením a funkcí prostoru v literární a filmové verzi vybraných prozaických textů vlny 60. let - Spalovače mrtvol a Démantů noci. V úvodní kapitole práce pojednává o poetice autorů, kteří se mezi lety 1945 - 1968 zabývali ve svých dílech válečnou tematikou, a snaží se stručně nastínit problematiku zobrazení prostoru v literatuře a filmových adaptacích. Další kapitoly jsou již zaměřené na samotný rozbor prostoru ve vybraných dílech. Cílem diplomové práce je pak zejména rozpoznat a postihnout specifika zobrazení jednotlivých prostorů prostřednictvím literárního a filmového média. Klíčová slova Ladislav Fuks, Spalovač mrtvol, Arnošt Lustig, Démanty noci, Tma nemá stín, prostor, adaptace, 60. léta, film.
|
|
|
The failure of the New Left in the US: the case of SDS
Vítek, Tomáš ; Kralj, Dejan (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Tato práce nazvaná The Failure of the New Left in the US: The Case of SDS analyzuje důvody a zdroje neúspěchu Nové Levice ve Spojených státech amerických. Levicově smýšlející studenti, kteří byli nespokojeni se společenským pořádkem a realitou své země se sjednotili pod hlavičkou participativní demokracie v organizaci zvané Students for a Democratic Society. Jejich hlavním cílem bylo změnit a vylepšit systém skrz působení univerzity jako zprostředkovatel společenské změny, čímž se výrazně lišili od Staré Levice. Dělník už nestál uprostřed společenského progresu, leč jeho pozici nahradil student. SDS se rychle vrhla do několika palčivých problémů tehdejší společnosti, jako například hnutí za občanská práva a podřadná pozice chudých a černých obyvatel. Válka ve Vietnamu a protiválečné hnutí rovněž představovaly jedno z velkých aktivit SDS. Jak se postupem času zvyšoval počet amerických vojáků ve Vietnamu, tak se zintenzivňovala míra studentského protestu. SDS tedy nevyhnutelně sáhla k násilným formám vyjadřování svého nesouhlasu a střetala se se silami establishmentu. Tato práce si klade za cíl zjistit, jaké důvody, události a skutečnosti vedly k přijmutí revolučního marxismu jako vlajkové ideologie. Brzy poté se organizace rozpadla a ztratila svůj velký vliv.
|
|
|
Československo jako prostředník sovětského bloku v konžské krizi 1960-1963
Mikysková, Jitka ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Předkládaná diplomová práce analyzuje roli komunistického Československa v období takzvané "konžské krize" v letech 1960-1962, která nastala po vyhlášení nezávislosti Belgického Konga. Vzhledem k tomu, že Československo jako jediné ze států východní bloku mělo dlouhodobě zastupitelský úřad v hlavním městě Léopoldville a obchodní a diplomatické styky s bývalým Belgickým Kongem již od dob první republiky, bylo nezastupitelným prostředníkem mezi nově vyhlášenou Republikou Kongo a státy východního bloku. Jednotlivé kapitoly, opírající se zejména o archivní dokumenty, budou analyzovat roli Patrice Lumumby, OSN, separatistickou vládu Antoine Gizengy ve Východní provincii a to v kontextu československé zahraniční politiky vůči africkému kontinentu ve sledovaném období. Diplomová práce se opírá především o dokumenty archivu Ministerstva zahraničních věcí a archivu Ústředního výboru Komunistické strany Československa. K zasazení do mezinárodního kontextu byla použita literatura zejména francouzská, belgická a sovětská, která nabízí velmi odlišný pohled na sledované téma.
|
|
|
Slovak and Czech architecture of the 20th century 60: Comparison of selected buildings
Rusňáková, Lucia ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Anotace Bakalárska práca je venovaná stanoveniu základných zhôd a odlišností slovenskej a českej architektúry 60. a 70.rokov 20.storočia. Vychádza z porovnania štyroch vybraných reprezentatívnych dvojíc stavieb, architektonických pamätníkov (Pamätník SNP v Banskej Bystrici a dostavba veží kostola P. Marie a sv. Jeronýma, Cyrila a Metoda, Vojtecha a Prokopa v Prahe), krematórií (Bratislava a Zlín), areálov vysokých škôl (Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre a České vysoké učení technické v Prahe) a mostov vo veľkomestskom prostredí (Most SNP v Bratislave a Nuselský most v Prahe). Porovnávacej analýze stavieb predchádza náhľad vývoja slovenskej a českej architektúry v 20. storočí s dôrazom na jeho 60. roky a otázku, či v spoločnom československom štáte existovali dve špecifické národné školy. Súhrnne na ňu odpovedá záverečná kapitola, zhrňujúca výsledky komparácie vybraných stavieb. Analyzované stavby sú graficky a fotograficky dokumentované.
|
|
|
Motivy zvířat a bestiality ve vybraných dílech Ladislava Fukse
Kuřeová, Petra ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Bakalářská práce se věnuje motivům zvířat a motivům souvisejícím s bestialitou a nelidskostí ve vybraných dílech Ladislava Fukse (Věneček z vavřínu, Pan Theodor Mundstock, Variace pro temnou strunu, Spalovač mrtvol, Myši Natálie Mooshabrové). Zahrnuje jeho tvorbu z 60. let s přesahem k prvotině 50. let a románu z počátku 70. let. Zabývá se motivy zvířat, zvířecími atributy postav, zvířeckostí, surovostí, nelidským počínáním. Cílem práce je zachytit tyto motivy a především charakterizovat jejich význam a funkci v konkrétních dílech a v celkové motivické struktuře Fuksových děl. Klíčová slova: Ladislav Fuks, motiv zvířete, bestie, bestialita, nelidskost, 60. léta
|
|
|
An Outlaw Journalist's Journey through an Era Decadent and Depraved: Hunter S. Thompson in the context of America of the 1960s and early 1970s.
Stárek, Jiří ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na uměleckou osobnost Huntera S. Thompsona, jednu z nejvýraznějších kulturních postav poválečné Ameriky, a jeho vývoj coby autora, novináře a idolu americké kontrakultury 60. let. Tato éra je dnes z pohledu moderní americké historie považována za přelomovou, protože v jejím průběhu došlo, zejména díky nastupující generaci mladých společenských a kulturních aktivistů, k přerodu od hluboce zakořeněného a v mnohém překonaného systému společenských hodnot a norem k postoji hlásajícímu toleranci a liberalismus. Zásadní roli v těchto snahách měla tehdejší kontrakultura, z jejíchž řad pocházelo velké množství schopných intelektuálů a umělců, mezi něž patří též Thompson. Tato práce proto analyzuje roli a podstatu tehdejší alternativní kultury v Americe z pohledu jednoho z jejích nejpozornějších účastníků. Mimoto se tento text zaměřuje i na autorovu roli ve spoluvytváření nového literárního žánru zvaného nový žurnalismus, který lze také spojovat s aktivitou tehdejší kontrakultury. Kromě toho se Thompson ve svých dílech zaměřuje na různé fenomény, které tuto alternativní kulturu obklopovaly, díky čemuž divákovi předkládá osobité zachycení ducha té doby. Nicméně, na rozdíl od některých svých současníků, autor taktéž nezapomíná vyhledávat, pojmenovávat a následně prozkoumávat...
|
|
|
Zlatý máj - časopis o umění a literatuře pro děti a mládež a osobnost Z. K. Slabého
Šimůnková, Lucie ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Magisterská práce Zlatý máj - časopis o literatuře a umění pro děti a mládež a osobnost Z. K. Slabého se věnuje vzniku a vývoji československého odborného literárního časopisu Zlatý máj. Vycházel od září roku 1956 do prosince roku 1997 (jedenačtyřicet ročníků o 391 číslech). Časopis dosáhl vrcholu svého vývoje v šedesátých letech, kdy se živě účastnil nejen domácích, ale také světových diskuzí o literatuře pro děti a mládež. Přetrval však i v době normalizace, kdy většina literárních a kulturních časopisů zanikla, a konec mu přivodil až nedostatek financí po vzniku demokratické České republiky. S časopisem byl po většinu jeho existence spojen spisovatel a literární kritik Zdeněk Karel Slabý. Působil zde nejprve jako redaktor, ve dvou obdobích jako šéfredaktor (1968 - 1971, 1990 - 1992) a nakonec jako člen redakční rady. Z popisu své funkce, ale také vlastní aktivní a tvůrčí povahy určoval nebo spoluurčoval podobu Zlatého máje. Jeho autorský rukopis byl patrný v textech, jeho názory a preference v oblasti literatury pro děti a mládež zase formovaly rubriky i obsah časopisu. Magisterská práce analyzuje Slabého tvorbu nejen pro časopis a vymezuje její místo a význam v kontextu literární teorie a kritiky.
|
|
|
Hudební festival jako sociokulturní fenomén
Kocianová, Barbora ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Práce se zaměřuje na komplexní postižení hudebního festivalu jako sociokulturního fenoménu v rámci případové studie hudebního festivalu Woodstock. Konkrétně se zabývá rolí festivalu Woodstock v kulturní revoluci šedesátých let 20. století ve Spojených státech amerických. Prostřednictvím vybraných sociálně-vědních koncepcí je zjišťováno, zda byl hudební festival Woodstock integrální součástí kulturní revoluce šedesátých let 20. století. Hudební festival Woodstock je událostí, která je odlišně interpretována, z toho důvodu je Woodstock v této práci analyzován neutrálně ze společenskovědního hlediska. Záměrem práce je přispět k rozšíření zkoumání této problematiky prostřednictvím kulturologické reflexe.
|
|
|
Vliv Kazimíra Maleviče na české výtvarné umění šedesátých let
Šosová, Jitka ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Tato práce se zabývá inspirací, kterou v šedesátých letech představovalo dílo Kazimíra Maleviče pro české umění. Řeší otázku, která z témat, jež se v Malevičově tvorbě objevují, byla zhodnocena i v českém prostředí šedesátých let. Sleduje recepci jeho práce v umělecké tvorbě Václava Boštíka, Huga Demartiniho, Dalibora Chatrného a Karla Malicha. Pozornost věnuje i reflexi Malevičova díla v textech teoretiků téhož okruhu, konkrétně v statích Jiřího Padrty, Arséna Pohribného a Miroslava Lamače.
|
|
|
The Contribution to the Problems of Public Activities of the Student Movement in the United States of America in the 1960s
Hochmuth, Daniel ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
Příspěvek k problematice veřejného působení studentských hnutí ve Spojených státech amerických v šedesátých letech dvacátého století (Abstrakt) Šedesátá léta byla v mnoha ohledech zlomovým obdobím v historii poválečného světa. V této době se odehrálo množství politických, jako i sociálních a kulturních turbulencí, které svět výrazným způsobem proměnily. Sociální hnutí (ke kterým studentské hnutí nepochybně patřilo) k těmto změnám v mnoha ohledech přispělo. Po "tichých padesátých letech", které se vyznačovaly absencí politické angažovanosti běžných občanů, přinesla šedesátá léta vlnu sociálních nepokojů a pozdvižení. Nejdřív hnutí za občanská práva, pak protiválečné a studentské hnutí, se pokusila změnit americkou společnost k lepšímu. Studenti se shromáždili kolem otázky vietnamské války a ta se stala jádrem jejich politické agendy - a to i přesto, že se účastnili mnoha dalších aktivit. Ty byly otázkou války zcela zastíněny. Ve snaze získat nové členy bylo studentské hnutí nuceno neustále udržovat pozornost médií, což ale bylo možné pouze prostřednictvím čím dál tím násilnějších akcí. Ty byly ale většinovou společností vnímány jednoznačně negativně a hnutí tudíž v konečném důsledku podporu veřejnosti ztratilo. Hnutí nakonec podlehlo vlastním, dlouho potlačovaným, problémům a rozpadlo se zevnitř. Frakce...
|
host ::
RSS.