|
|
Architektura jako příležitost k tvorbě
Svobodová, Šárka ; Brůhová,, Klára (oponent) ; Vorlík,, Petr (oponent) ; Zálešák, Jan (vedoucí práce)
Dizertační práce je zaměřena na problematiku provázanosti architektury a výtvarného umění v období mezi lety 1945–1989. S ohledem na charakter výzkumu, který měl tendence rozpínat se do šířky a svými výstupy směřoval jak do oblasti teorie (v publikačních výstupech), tak do oblasti kurátorství, popularizace a aktivismu, je textová část dizertační práce uspořádána jako soubor uveřejněných a k uveřejnění přijatých prací. Všech pět textů, opatřených pro účely dizertační práce společným úvodem a závěrem, spojuje stejné rámcové téma a je v nich kladena totožná výzkumná otázka – jak vypadala spolupráce architektek či architektů a výtvarných umělkyň či umělců v daném období v praxi? Odpovědi na tuto otázku autorka dizertační práce hledá na pěti konkrétních příkladech tvůrčích osobnosti (architektů Jana Dvořáka a Igora Svobody), objektů (vila s ateliérem umělce Imricha Vaneka) a urbanistických celků (sportovní areál za Lužánkami v Brně a brněnská přehrada). Souhrn dílčích textů pak společně pojmenovává a reflektuje aktuální témata, jakými je komplikovaný vztah naši společnosti k dílům vzniklým v době státního socialismu a s tím související nedostatečná památková ochrana vedoucí k nevratným ztrátám hmotných dokladů o poválečné architektonické a umělecké produkci u nás. Cílem práce je poukázat prostřednictvím konkrétních příkladů na kvalitu dobové produkce, s níž nedostatečná ochrana a slabá odborná péče ze strany relevantních institucí výrazně kontrastuje. I proto je praktickým výstupem soubor aktivit přesahující rámec akademického uchopení tématu. Z nich nejvýrazněji vystupuje výstavní projekt Nechtěné dědictví připravený pro Muzeum města Brna, stejnojmenná autorská kniha a série doprovodných veřejných akcí. Popularizace, medializace a politizace tématu podložené odborným výzkumem se totiž pro tuto chvíli ukazuji být tím nejúčinnějším nástrojem záchrany uměleckého a architektonického dědictví druhé poloviny 20. století. Závěrem badání je pak přesvědčení, že téma přesahuje umělecko-historickou rovinu a je třeba jej nahlížet prizmatem společensko-politickým.
|
|
|
Básníkovo “Jest v lázních krásno, neb tam pro zdraví dle chuti mívá člověk zábavy.” Topos lázní v české literatuře 19. století.
Fránek, Michal
Lázeňská města představovala v 19. století nejen prostory, kde se střední a vyšší vrstvy mohly oddávat blahodárným účinkům léčivých procedur, ale také významná místa pro pěstování společenských styků, zábav a volnočasových aktivit, v neposlední řadě též milostných. Náš příspěvek se pokusí postihnout, jak se tyto aspekty lázeňského života projevovaly v dobové české publicistice (B. Němcová, J. Neruda), v krásné literatuře (A. V. Šmilovský, I. Klicpera, T. Nováková, F. X. Svoboda aj.) i v opeře (L. Janáček: Osud). Příspěvek zároveň sleduje, jak se i do literárních reprezentací lázní promítalo česko-německé soupeření a snahy o vybudování vlastních, ryze českých lázní (Luhačovice).
|
|
|
Výklad svobody v díle Jana Husa a jeho zdroje u sv. Augustina
Schmitzer, Jiří ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Práce pojednává o Janu Husovi a T. G. Masarykovi a jejich přínosu do české filosofie. Z díla a života těchto dvou osob čerpá hlavně podněty, které mají nadčasový morální přesah. Práce se nezabývá přesnou dobovou analýzou filosofických textů. Sleduje hlavně morální důrazy a jejich vliv na český prostor. Lehce se dotkne i života autorů, jako svědectví jejich praktické filosofie. Nosnou reflexi díla a života Husa i Masaryka poskytuje Erazim Kohák. S jeho pomocí se práce pokouší hledat smysl Češství tak, jak jej Hus a Masaryk formovali a definovali.
|
|
|
Vybrané propagandistické kampaně 50.let 20.století na stránkách regionálního tisku
Hajzlerová, Pavlína ; Skalecká, Veronika (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce popisuje průběh propagandistických kampaní k Číhošťskému zázraku, k osobě Jana Buchala, k "boji s mandelinkou bramborovou" a k případu Babice, v regionálním tisku na začátku 50. let 20. století. Nejprve jsou popsány historické souvislosti této doby, především změny v politice po nástupu komunistické strany do vedení Československa po únoru 1948. Představen je i stav médií po roce 1948. Pro tuto práci je také důležitá kapitola o přípravě propagandistických kampaní, která je demonstrována na konkrétní kampani - "Proces s vedením záškodnického spiknutí". Od třetí kapitoly se práce již věnuje analyzování jednotlivých kampaní v celostátním a regionálním tisku. Každá z propagand je zkoumána v regionálním tisku dle místa, kde se událost odehrála - Jiskra, Pravda, nebo Nová svoboda. Dále v regionálním tisku, který vycházel v kraji, který s danou událostí nesouvisí - Průboj. A zkoumání také probíhá v tisku celostátním - Rudé právo. Analýza článků k jednotlivým kampaním nabízí pohled na styl propagandy, která byla vedena v regionálním tisku na začátku 50. let. Kromě výzkumů periodik a jednotlivých textů obsahuje práce i porovnání jednotlivých analýz. Dochází ke srovnání regionálního a celostátního média, regionálního média z místa, kde se událost odehrála s regionálními novinami, které s...
|
|
|
Rilkův román Zápisky Malta Lauridse Brigga v českých překladech
Dubcová, Eliška ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Svoboda, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá dvěma překlady Rilkova románu Die Aufzeichnungen des Malte Laurids Brigge. Překlad je přitom chápán nikoli pouze jako výsledný produkt, ale především jako komunikační proces, na němž se podílí celá řada faktorů kulturních i sociálně-politických. Práce se proto snaží zachytit také proměny rilkovské recepce ve vztahu k literárnímu paradigmatu a - vzhledem k politické situaci v zemi - také k dobové nakladatelské politice, neboť Rilkova tvorba, jejíž recepce ve třicátých letech zaznamenala svůj vrchol, se v době socialistického státního zřízení do obecného povědomí znovu dostávala jen pomalu, v souvislosti s postupným uvolňováním kulturně-politických poměrů. Cílem této práce je tak zachytit problematiku vzniku překladů vzhledem k jejich dobové a kulturní zakotvenosti a k autorské poetice překladatele. Součástí práce je translatologická analýza, na jejímž základě se pokusíme zformulovat překladatelské metody obou překladatelů.
|
|
|
Umění a péče o duši u Jana Patočky
Josl, Jan ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Zátka, Vlastimil (oponent) ; Frei, Jan (oponent)
Tato práce přistupuje k Patočkově filosofii umění z perspektivy "péče o duši". Myšlenka "péče o duši", se rozvíjí především v rámci Patočkovy filosofie dějin. První část práce se proto pokouší určit podrobnější obsah myšlenky "péče o duši" na pozadí toho, jak tato myšlenka krystalizovala v Patočkově filosofii dějin od 30. let až po její zralou podobu v textech a přednáškách z let 70. Jako určující se pro motiv duše ukazují autorovy úvahy o svobodě a její provázaností s mravním momentem existence, stejně jako s jejím vztahem k pravdě zjevování. Tyto tři momenty vytváří u Patočky hlavní momenty zkušenosti duše, kterou lze nalézt i v umění. Patočkovy interpretace uměleckého jazyka ukazují, že chápal umění nejen jako místo zkušenosti svobody, ale i jako specifický druh reflexe lidského postavení ve světě a lidského vztahu ke zjevování. Přesto umění svým výrazivem obrazů a citů zůstává podle Patočky na půli cesty mezi filosofií a mýtem. Proto lze nakonec umění u Patočky připsat charakter péče o duši jen v limitovaném smyslu, totiž že je to přítomnost pohybu transcendence, který je v umění všech dob pro Patočku oslovující, a nikoli výsledky, které jsou, jakkoli hluboké, nakonec vždy postřehy a spojeními o věcech ve světě. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Umění vědeckotechnické doby v kontextu úvah Jana Patočky
Bělohradská, Anna ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Zuska, Vlastimil (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl zaměřit se především na vztah umění a vědy v kontextu filozofie umění Jana Patočky. Podle Patočkových úvah je vývoj umění rozdělen do tří historických období; staršího, moderního a soudobého. Patočka zároveň uvádí dvě kulturní epochy. Jednou je epocha umělecká, ve které je pro umění zásadní náboženský smysl a objektivní pravda. V 19. století pak dochází k přechodu v epochu estetickou, ve které se umění vyznačuje projevem subjektivního individuálního smyslu, zatímco věda subjektivitu a individuálnost vylučuje. V souvislosti s tím bude pojednáno o dialektickém vztahu umění a vědy. Závěrečná část práce se bude soustředit na rozbor Patočkových názorů na soudobé umění, které je výrazně ovlivněno právě vědou a technikou. Klíčová slova Jan Patočka, dějinnost, filozofie umění, estetika, umění, svoboda, věda, technika
|
|
|
Jan Nepomucký patron smíření
Svoboda, Josef ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Výchozím bodem při zkoumání zapojení křesťanů z řad vysídlených Němců po druhé světové válce do procesu poválečného smíření a navázání spolupráce válkou rozdělených národů Čechů a Němců, a to na poli kulturní a vědecké spolupráce. Mezi významné počiny patřily putovní výstavy ke 250 letům od beatifikace, 250 letům od kanonizace a 600 letům od mučednické smrti svatého Jana Nepomuckého. Výstavy dokumentují působnost společností Ackermann Gemeinde a Adalbert Stifter Verein v období od roku 1947 do Sametové revoluce 1989.
|
|
|
Investigativní novináři v ohrožení v českém mediálním prostředí
Zlatohlávková, Barbora ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
V loňském roce při výkonu svého povolání celosvětově zemřelo 50 novinářů. Spousta dalších je vězněna nebo čelí výhrůžkám smrtí a dalším hrozbám. S rozmachem internetu a sociálních sítích se většina komunikace přesunula do kyberprostoru, a tak se mnoho výhrůžek a útoků proti žurnalistům přesunulo právě sem. Předmětem zkoumání diplomové práce s názvem Investigativní novináři v ohrožení v českém mediálním prostředí jsou hrozby, kterým investigativní novináři čelí. Zároveň tato práce zkoumá, jakým způsobem se novináři a novinářky při práci chrání. Pro lepší porozumění investigativní žurnalistiky, tato práce čtenáři také předkládá historii, vývoj a roli investigativní žurnalistiky v České republice. Provedený výzkum předkládá rozhovor se dvanácti etablovanými českými investigativními novináři a novinářkami, kteří sdíleli své zkušenosti a názory na téma bezpečnosti v České republice, výhrůžky a ochrana při práci. Respondenti ve svých odpovědích potvrdili názor, že investigativní žurnalistika je často nebezpečné povolání, při kterém žurnalisté čelí různým typům výhrůžek a nátlaku.
|
|
|
Vývoj a proměny předškolního vzdělávání v ,,dlouhém 19. století"
Kazimourová, Kateřina ; Kasper, Tomáš (vedoucí práce) ; Strouhal, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem a proměnami předškolního vzdělávání v dlouhém 19. století. Pozornost je v práci věnována politickým, sociálním a kulturním kontextům rozvoje školství a vzdělávání, blíže je poté nastíněn vývoj předškolního vzdělávání. Na základě studia dobových dokumentů (monografií, legislativních spisů) jsou představeny klíčové osobnosti a instituce a analyzována jejich díla. Práce rovněž obsahuje celkovou reflexi vývoje dané oblasti. Klíčová slova: habsburská monarchie, dějiny školství, předškolní vzdělávání, dlouhé 19. století, Jan Svoboda, Marie Riegrová-Palacká, Americký klub dam, Barbora Ledvinková, Josef Franta Šumavský
|
host ::
RSS.