|
|
Biolog a filosof Zdeněk Neubauer. Studie k intelektuální biografii.
Nováková, Lucie ; Hermann, Tomáš (vedoucí práce) ; Palouš, Martin (oponent) ; Frei, Jan (oponent)
disertační práce Biolog a filosof Zdeněk Neubauer Studie k intelektuální biografii Předmětem výzkumu disertační práce je osobnost a dílo českého biologa a filosofa Zdeňka Neubauera v dobových vědeckých a společenských kontextech, ve vybraných aspektech, soustředěný převážně na období od počátku jeho vědecké činnosti do devadesátých let. Zaměřuje se obecně na jeho intelektuální biografii se snahou postihnout, popsat a informačně ucelit ty stránky jeho díla a odborných aktivit, kde dosud potřebné souvislé informace nebyly k dispozici. Základní metodologií práce je kvalitativní výzkum s co největší možnou kritickou objektivitou. Dílčí nezbytné hodnotící a interpretační postupy jsou podřízeny tomuto základnímu přístupu a cílům. Text disertace je rozdělen do deseti kapitol, jež strukturují Neubauerův život do tematických celků. Kapitoly jsou částečně uspořádány chronologicky, většina témat se však prolíná celým dílem, proto má tato struktura pouze pomocný charakter. Členění kapitol je následující: Dětství, Neapolský pobyt, Serratia marcescens, Dopis o biologii, Paul Ricoeur a rehabilitace subjektu, Duch a příroda, Střetnutí paradigmat a Války o vědu, se stručným náčrtem Neubauerovy koncepce tzv. eidetické biologie. Práci doplňují čtyři soubory příloh. Příloha A přináší bibliografii Zdeňka Neubauera....
|
|
|
Umění a péče o duši u Jana Patočky
Josl, Jan ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Zátka, Vlastimil (oponent) ; Frei, Jan (oponent)
Tato práce přistupuje k Patočkově filosofii umění z perspektivy "péče o duši". Myšlenka "péče o duši", se rozvíjí především v rámci Patočkovy filosofie dějin. První část práce se proto pokouší určit podrobnější obsah myšlenky "péče o duši" na pozadí toho, jak tato myšlenka krystalizovala v Patočkově filosofii dějin od 30. let až po její zralou podobu v textech a přednáškách z let 70. Jako určující se pro motiv duše ukazují autorovy úvahy o svobodě a její provázaností s mravním momentem existence, stejně jako s jejím vztahem k pravdě zjevování. Tyto tři momenty vytváří u Patočky hlavní momenty zkušenosti duše, kterou lze nalézt i v umění. Patočkovy interpretace uměleckého jazyka ukazují, že chápal umění nejen jako místo zkušenosti svobody, ale i jako specifický druh reflexe lidského postavení ve světě a lidského vztahu ke zjevování. Přesto umění svým výrazivem obrazů a citů zůstává podle Patočky na půli cesty mezi filosofií a mýtem. Proto lze nakonec umění u Patočky připsat charakter péče o duši jen v limitovaném smyslu, totiž že je to přítomnost pohybu transcendence, který je v umění všech dob pro Patočku oslovující, a nikoli výsledky, které jsou, jakkoli hluboké, nakonec vždy postřehy a spojeními o věcech ve světě. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Repertoár jednohlasých písní adventního a vánočního období v rukopisech Jana Táborského z Klokotské Hory
Žižková, Jitka ; Černý, Jaromír (vedoucí práce) ; Frei, Jan (oponent) ; Kouba, Jan (oponent)
Předkládaná práce , věnovaná repertoáru jednohlasých duchovních písní v rukopisných zpěvnících Jana Táborského z Klokotské Hory, se snaží zodpovědět otázku, zda skutečnost, že pocházejí z jedné písařské dílny, významněji ovlivnila skladbu repertoáru adventního a vánočního oddílu či nikoliv. Pojednání o vývoji české hymnologie, zaměřené na středověkou a renesanční duchovní píseň, poukazuje na ne zcela optimální stav bádání v této oblasti. Zejména absence publikovaných katalogů nápěvů a kritických edicí významných pramenů je dosud velkou překážkou výzkumu, který by měl směřovat dále než k pokrytí bílých míst v základní heuristice. Přesto zde poukazujeme na práce, které jistá srovnání nabízejí a umožňují, ať už se jedná o studie v odborných periodikách či práce diplomové a disertační . Osobu pražského měšťana, renesančního vzdělance a majitele písařské dílny Jana Táborského z Klokotské Hory sledujeme nejen v kontextu doby, v níž žil, s přihlédnutím k složité situaci vazeb i antagonismů mezi utrakvisty, novoutrakvisty a Jednotou bratrskou, ale i jako námět studií muzikologické či obecně historické literatury. Následuje výčet a charakteristika dochovaných rukopisů, prokazatelně vzniklých v jeho dílně, čímž se dostáváme k volbě pramenné základny: k chrudimskému graduálu z roku 1530, klatovskému graduálu z roku...
|
|
|
Umění a péče o duši u Jana Patočky
Josl, Jan ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Zátka, Vlastimil (oponent) ; Frei, Jan (oponent)
Tato práce přistupuje k Patočkově filosofii umění z perspektivy "péče o duši". Myšlenka "péče o duši", se rozvíjí především v rámci Patočkovy filosofie dějin. První část práce se proto pokouší určit podrobnější obsah myšlenky "péče o duši" na pozadí toho, jak tato myšlenka krystalizovala v Patočkově filosofii dějin od 30. let až po její zralou podobu v textech a přednáškách z let 70. Jako určující se pro motiv duše ukazují autorovy úvahy o svobodě a její provázaností s mravním momentem existence, stejně jako s jejím vztahem k pravdě zjevování. Tyto tři momenty vytváří u Patočky hlavní momenty zkušenosti duše, kterou lze nalézt i v umění. Patočkovy interpretace uměleckého jazyka ukazují, že chápal umění nejen jako místo zkušenosti svobody, ale i jako specifický druh reflexe lidského postavení ve světě a lidského vztahu ke zjevování. Přesto umění svým výrazivem obrazů a citů zůstává podle Patočky na půli cesty mezi filosofií a mýtem. Proto lze nakonec umění u Patočky připsat charakter péče o duši jen v limitovaném smyslu, totiž že je to přítomnost pohybu transcendence, který je v umění všech dob pro Patočku oslovující, a nikoli výsledky, které jsou, jakkoli hluboké, nakonec vždy postřehy a spojeními o věcech ve světě. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Problém transcendence u Jana Patočky
Frei, Jan ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent) ; Cajthaml, Martin (oponent)
Tato práce sleduje v reprezentativních textech ze všech období Patočkovy tvorby problém transcendence. Zkoumá jej jako úkon jednotlivé osoby v jeho třech konstitutivních momentech - v jeho "jak", "odkud" a "k čemu". Pokud jde o "jak", rozlišuje dvojí transcendenci: nutnou, jež je hlavně záležitostí vnímání, a ne-nutnou, která je věcí reflexe a v textech ze 60. a 70. let rovněž praktického jednání. "Odkud" znamená nejčastěji buď sféru nerušeného, plynulého plánovatelného a využitelného dění, nebo rozptýlenost člověka do zacházení s věcmi a sebeztotožnění s rolemi, které s tímto zacházením souvisí. V tom všem skrytě vládne naše smrtelnost. "K čemu" je označováno rozmanitými symboly typu svět, universální život, Idea, bytí, zjevnost. Práce odhaluje ve zkušenosti transcendence aspekt aktivity a pasivity, jež mohou být v popisech různě akcentovány; podobně je tomu s aspektem afirmace a negace mezi samotným úkonem transcendence na straně jedné a jeho empirickými stopami a výrazy na straně druhé. Práce nakonec v Patočkových textech nachází popis tří možných způsobů selhání transcendence. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Věčnost a časovost v Máchovských studiích Jana Patočky
Krlínová, Kateřina ; Ritter, Martin (vedoucí práce) ; Frei, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá pojetím časovosti a věčnosti v textu Jana Patočky "Čas, věčnost a časovost v Máchově díle". Podrobně zkoumá interpretaci Máchovského modelu světa, kterou spojuje s Patočkovou koncepcí životních pohybů. Časovost se v Máchovské studii ukazuje v protikladu k představě věčnosti. Proto si v dalším kroku klade práce za cíl osvětlit takto představenou koncepci věčnosti a zjistit, v jakém vztahu může být k časovosti. Práce se opírá především o samotný text, jiné Patočkovy práce týkající se problematiky životních pohybů a o samotnou básnickou tvorbu K. H. Máchy s přihlédnutím k interpretacím prací obou autorů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Repertoár jednohlasých písní adventního a vánočního období v rukopisech Jana Táborského z Klokotské Hory
Žižková, Jitka ; Černý, Jaromír (vedoucí práce) ; Frei, Jan (oponent) ; Kouba, Jan (oponent)
Předkládaná práce , věnovaná repertoáru jednohlasých duchovních písní v rukopisných zpěvnících Jana Táborského z Klokotské Hory, se snaží zodpovědět otázku, zda skutečnost, že pocházejí z jedné písařské dílny, významněji ovlivnila skladbu repertoáru adventního a vánočního oddílu či nikoliv. Pojednání o vývoji české hymnologie, zaměřené na středověkou a renesanční duchovní píseň, poukazuje na ne zcela optimální stav bádání v této oblasti. Zejména absence publikovaných katalogů nápěvů a kritických edicí významných pramenů je dosud velkou překážkou výzkumu, který by měl směřovat dále než k pokrytí bílých míst v základní heuristice. Přesto zde poukazujeme na práce, které jistá srovnání nabízejí a umožňují, ať už se jedná o studie v odborných periodikách či práce diplomové a disertační . Osobu pražského měšťana, renesančního vzdělance a majitele písařské dílny Jana Táborského z Klokotské Hory sledujeme nejen v kontextu doby, v níž žil, s přihlédnutím k složité situaci vazeb i antagonismů mezi utrakvisty, novoutrakvisty a Jednotou bratrskou, ale i jako námět studií muzikologické či obecně historické literatury. Následuje výčet a charakteristika dochovaných rukopisů, prokazatelně vzniklých v jeho dílně, čímž se dostáváme k volbě pramenné základny: k chrudimskému graduálu z roku 1530, klatovskému graduálu z roku...
|
|
|
Repertoár jednohlasých písní adventního a vánočního období v rukopisech Jana Táborského z Klokotské Hory
Žižková, Jitka ; Černý, Jaromír (vedoucí práce) ; Frei, Jan (oponent) ; Kouba, Jan (oponent)
Předkládaná práce , věnovaná repertoáru jednohlasých duchovních písní v rukopisných zpěvnících Jana Táborského z Klokotské Hory, se snaží zodpovědět otázku, zda skutečnost, že pocházejí z jedné písařské dílny, významněji ovlivnila skladbu repertoáru adventního a vánočního oddílu či nikoliv. Pojednání o vývoji české hymnologie, zaměřené na středověkou a renesanční duchovní píseň, poukazuje na ne zcela optimální stav bádání v této oblasti. Zejména absence publikovaných katalogů nápěvů a kritických edicí významných pramenů je dosud velkou překážkou výzkumu, který by měl směřovat dále než k pokrytí bílých míst v základní heuristice. Přesto zde poukazujeme na práce, které jistá srovnání nabízejí a umožňují, ať už se jedná o studie v odborných periodikách či práce diplomové a disertační . Osobu pražského měšťana, renesančního vzdělance a majitele písařské dílny Jana Táborského z Klokotské Hory sledujeme nejen v kontextu doby, v níž žil, s přihlédnutím k složité situaci vazeb i antagonismů mezi utrakvisty, novoutrakvisty a Jednotou bratrskou, ale i jako námět studií muzikologické či obecně historické literatury. Následuje výčet a charakteristika dochovaných rukopisů, prokazatelně vzniklých v jeho dílně, čímž se dostáváme k volbě pramenné základny: k chrudimskému graduálu z roku 1530, klatovskému graduálu z roku...
|
host ::
RSS.